Účelem eGovernmentu je zlepšení fungování veřejné správy a jejího vztahu k veřejnosti s využitím informačních technologií. Slouží k výměnám informací s občany, soukromými organizacemi i jinými veřejnými institucemi a očekává se od něj také poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb. Měl by tak především usnadnit styk veřejnosti s úřady.
Nejčastěji zmiňované výhody elektronizace státní správy jsou tyto:
Jednotné informace
Stát by měl informace od občanů, podnikatelů i firem získávat pouze jednou. Jednotlivé instituce by pak měly disponovat takovou komunikační infrastrukturou, která jim umožní tyto informace vzájemně sdílet. V rámci Evropské unie se užívá termín „princip jediné registrace“. Ministerstvo vnitra ČR tento princip trefně popsalo jako stav, kdy obíhají data, nikoli občané.
Od července 2012 v České republice fungují tzv. základní registry, které takovou infrastrukturu zajišťují. Jedná se o:
Komunikaci mezi registry a jednotlivými orgány státní správy a samosprávy pak zajišťuje Informační systém základních registrů (ISZR).
Kontaktní místo
Občané by měli mít k dispozici pouze jedno kontaktní místo, které by mělo vyřídit vše potřebné. V zahraničí se tento koncept nazývá „one stop shop“. V České republice je elektronická brána do veřejné správy provozována Portálem veřené správy (www.portal.gov.cz). Kromě toho, že zpřístupňuje všechny zveřejňované a veřejně přístupné informace veřejné správy, zajišťuje i elektronickou komunikaci s veřejnými orgány přes datové schránky a síť kontaktních míst Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál).
Proaktivní přístup
Státní správa by měla maximum administrativní činnosti za občana zařídit sama a bez nutnosti jeho přímé účasti. Občan by v případě požadavku úřadu o údaje vztahující se k jeho osobě měl být informován, případně by jejich předání měl sám iniciovat - povolit jednomu úřadu získat informace, které spadají do kompetence úřadu jiného.
eGovernment přes své nesporné výhody ale přináší i několik důležitých otázek. Jednou z nich je například ochrana osobních údajů, resp. způsob identifikace fyzických osob. Ten by měl být maximálně jednoznačný (unikátní identifikátor pro každou jednotlivou fyzickou osobu) a nezneužitelný.
Identifikátor občana je ve většině států Evropy postaven na datu narození (u nás je to dobře známé rodné číslo). Potvrdit identitu umožňuje také elektronický podpis, problémem však je, že ani on nepostačuje pro jednoznačnou identifikaci osoby. Sám o sobě by tedy pro účel identifikace osoby sloužit neměl. Definitivní usnadnění a zpřesnění identifikace se proto očekává od nově zaváděných elektronických identifikačních karet (elektronických občanek), které budou plně respektovat evropské a národní právo pro ochranu osobních údajů.
Text je dostupný také na www.jaknainternet.cz.
V případě nápadů či komentářů pište prosím na e-mail akademie@nic.cz.
|
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Jak na internet.
Ostatní články seriálu: