Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak na internet: Úvod do problematiky dat
Odborný článek

Jak na internet: Úvod do problematiky dat

1. 6. 2016 Základní vzdělávání
Autor
Akademie CZ.NIC

Anotace

K tomu abychom měli znalosti, potřebujeme informace. Abychom získali informace, potřebujeme data. A právě s těmi pracují počítače. S daty, neboli bity a bajty. Bit (z anglického „drobek, kousek“) je základní datovou jednotkou, používanou ve výpočetní technice. Značí se malým písmenem „b“, např. 16 b. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1. Často dochází k zaměňování pojmů „bit“ a „bajt“. Bajt (z anglického bite „sousto“) označuje osm bitů, tzn. osmiciferné binární číslo. Takové množství informace může reprezentovat například celé číslo od 0 do 255 nebo jeden znak. Jeden bajt je obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže počítač (resp. procesor) přímo pracovat. Právě proto název „bite“, čili „sousto“. V angličtině se pro bajt, používá termínu „byte“, který pochází z anglického slova „bite“, aby se předešlo záměně se slovem „bit“.

Bajt jako mezinárodní standard

Termín „bajt“ zavedl Werner Buchholz v roce 1956. Zpočátku tento termín popisoval skupinu 1 6 bitů, přechod na osmibitový bajt se udál ke konci roku a později se stal standardem pro počítač System/360; jeho popularita pak vedla k tomu, že osmibitový bajt je dnes standardem.

Do bajtu lze uložit 256 různých hodnot, což bohatě stačí pro rozlišení velkých i malých písmen anglické abecedy včetně číslic a základních interpunkčních znamének. Bajt proto zpočátku mohl sloužit pro uložení jednoho znaku textu. Pouhých 256 možností je ale příliš málo pro rozlišení všech znaků používaných v jazycích píšících latinkou, nemluvě o dalších abecedách (jako např. ruština, čínština, japonština či korejština). Z toho důvodu vznikla více bajtová kódování znaků.

V dobách, kdy Internet nebyl tak rozšířen jako je tomu nyní, bylo běžné že se data přenášela na datových nosičích. Za historicky první datový nosič lze považovat děrný štítek, ovšem opravdu rozšířeným médiem byly až diskety. Disketa je magnetické datové médium sloužící k ukládání a přenášení elektronických dat. Její největší výhodou a důvodem velkého rozšíření byla výrobní cena jak samotných disket, tak i mechanik pro jejich čtení a zápis.

Diskety byly původně 8″ média (osmipalcová, tj. průměr 200 mm), později se jejich velikost změnila na 5,25" (133 mm) a pak na 3,5" palců (89 mm). Diskety byly ovšem dost pomalé a jejich kapacita nedostačující. Nejpopulárnější 3,5'' diskety měly kapacitu 1,44 MB a byly nahrazeny novými technologiemi jako ZIP (kapacita 100 MB), CD (656 MB) nebo DVD (4,7 GB). O tom, že ještě v první polovině 90. let 20. století byly diskety nejpopulárnějším datovým médiem, svědčí třeba i fakt, že ještě dnes v mnoha programech ikona znázorňující disketu symbolizuje uložení dat.

Po roce 2000 se začaly používat tzv. flešky (USB flash disk). USB se jím říká protože data se do disku nahrávají přes sběrnici USB. První flešky měly kapacitu 8 MB. Tím jak rostla jejich obliba, klesala i jejich cena a rostla kapacita. Dnes jsou běžné flešky s kapacitou 8 GB, ovšem i ty s kapacitou vyšší např. 64 GB jsou cenově dostupné. Masově se rozšířily také paměťové karty (které používáme hlavně u fotoaparátů a kamer), které mají kapacitu i 128 GB. Kromě toho máme možnost ukládání dat na přenosné harddisky, které jsou sice trochu větší než flešky, ovšem mají úctyhodnou kapacitu v řádech terabajtů.


Text je dostupný také na www.jaknainternet.cz.
V případě nápadů či komentářů pište prosím na e-mail akademie@nic.cz.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
86.91 kB
PDF
Metodika pro učitele k tisku
odt
45.9 kB
Dokument
Pracovní list

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Akademie CZ.NIC

Hodnocení od uživatelů

Ivan Ryant
1. 6. 2016, 17:13
No, mně se to líbí rozhodně vysoko nad průměr tohoto portálu -- podobně jako ostatní články podepsané "Akademie CZ.NIC" Škoda že nevím, kdo je autor nebo autoři (konečně někdo, kdo umí psát jednoduše, stručně a inteligentně). Na článku se mi nejvíc líbí úvod, kde autor jasně odlišuje znalosti, informace a data -- to dokáže opravdu málokdo, bohužel (viz např. RVP). Líbí se mi také video, metodika i otázky a úkoly pro studenty (např. korelace mezi kapacitou média a velikostí bot jeho majitele -- to dost vypovídá o korelaci).
Pobavila mě poznámka o výrobní ceně disket a mechanik. Když jsem v roce 1982 dělal diplomku, půjčil mi můj vedoucí vzácnost -- disketu (a samozřejmě jsem ji pak musel vrátit). Důmyslné způsoby, jak jsme potom získávali diskety v zaměstnání, bývaly dobrými náměty na poutavé a téměř nekonečné rozhovory u piva (např. Honza Zajíc -- dej mu Pán Bůh věčnou slávu -- mě naučil zdvojnásobit kapacitu diskety proražením druhé dírky na čtení indexu!) Nechvalně proslulé byly zejména diskety z BLR, ale ani ty se nedaly sehnat. A koupit disketovou mechaniku? -- neřešitelný problém (přitom mechaniky se vyráběly v MLR a viděl jsem dokonce i jednu ze Zbrojovky Brno, ale ta se asi nikdy koupit nedala). A divil bych se, kdyby se nějaké diskety a mechaniky nevyráběly také v Sovětském svazu, ale na ty asi bylo nějaké strategické embargo, aby se náhodou prostřednictvím českých zrádců a špiónů nedostaly do ruky imperialistických mocností.
O nedostačující kapacitě samozřejmě vůbec nemohla být řeč. Když jsem po ubastlení a doplnění chybějících 16 KB paměti konečně zaplnil celý adresní prostor až na 64 KB, tak jsem na 1 disketu mohl dumpovat skoro až čtyřikrát! No a zdrojáky programů nebo texty? -- na taková data se kapacita diskety blížila nekonečnu!
Vzpomínám na sovětský počítač, kde mi ukazovali velkou dvoukřídlou skříň (asi jako šatník) -- na to se dobře podívejte, to jinde neuvidíte, to je JEDEN MEGABAJT operační paměti! A pak ještě v hlubokých devadesátých letech ve výpočetním středisku VŠ v Dejvicích mi nějaký pán ukazoval stojan s výměnným diskem řka: "Tohleto je DVOUSETMEGABAJTOVÝ disk, pane kolego. To vy na těch vašich pécéčkách nikdy mít nebudete!"
Tak hovoří historická fakta, správný názor ať si opraví čtenář sám.
Pavlína Hublová
2. 6. 2016, 09:35
Děkujeme za komentář, předáme autorům projektu.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Jak na internet.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna