Vyučujete na 1. stupni základní školy a rádi byste do výuky zařadili digitální technologie? Nebo již digitální technologie zařazujete, ale hodila by se vám další inspirace? V následujícím seriálu článků vám přinášíme desítky konkrétních námětů „jak na digi na 1. stupni ZŠ“ ve výuce.
Více o seriálu článků a o tom, jak s jednotlivými náměty pracovat si přečtete zde.
Pokud některý z námětů ve svých hodinách vyzkoušíte, napište k němu komentář níže pro nás i pro ostatní učitele.
Náměty jsou rozdělené po tématech, v tomto díle se věnujeme tématu Cizí jazyky.
Fake news
Cíl: Vytvořit jednoduchou falešnou zprávu a krátce popsat, proč je třeba přistupovat k informacím v digitálním prostředí kriticky a ověřovat si jejich pravdivost.
- Seznamte se s generátorem falešných zpráv https://breakyourownnews.com.
- Ve skupině (3–4) nakreslete obrázek nereálného (neexistujícího, bájného zvířete/tvora).
- Učitel nakreslené obrázky vyfotí pomocí mobilního telefonu nebo fotoaparátu (pokud má k dispozici) a fotku vám pošle na váš školní e-mail nebo uloží do sdíleného úložiště, potom si ve skupině společně připravíte popis obrázku na 5–6 vět.
- Otázky k popisu ve výuce angličtiny: What is it? What colour is it? Is it big/small? Describe its body. Where does it live? What can/can´t it do? … Odpovídejte celou větou na otázky, tvořte tak jednoduché věty. S aplikací je možno pracovat i v jiném cizím jazyce, případně v českém jazyce, tam nebude nutno zadávat otázky.
- Vyučující vaše popisy zkontroluje a pomocí formativního hodnocení nechá skupinu opravit si své případné chyby.
- Seznamte se s aplikací na tvorbu fake news. Vyučující vám promítne přes dataprojektor, vysvětlí a ukáže, jak s aplikací pracovat. Odkaz vám pošle do chatu nebo přes váš žákovský e-mail.
- Ve skupinkách tvořte své Breaking News – zprávy o zvířeti, které podle vašich falešných informací opravdu existuje, využijte svůj obrázek a připravený popis.
- Výslednou vyrobenou falešnou zprávu pošlete vyučujícímu prostřednictvím žákovského e-mailu jako printscreen nebo z aplikace stažený obrázek.
- Porovnejte vytvořené zprávy – pokud některá skupina kromě prostého popisu napsala i nějakou zajímavost, je zpráva pro čtenáře atraktivnější. Jsou naše zprávy uvěřitelné? Jak se před takovými zprávami chránit? V průběhu diskuze dojde k důležitému poznání, že kdokoli může (i my už to umíme) vytvořit falešnou zprávu, je tedy třeba být opatrní a kriticky vyhodnocovat obsah.
- Diskuzi lze doplnit dalšími informacemi o tom, jak rozlišit falešnou zprávu od pravdivé:
- Nejjednoduššími ukazateli nedůvěryhodnosti zprávy jsou titulky VELKÝMI PÍSMENY a náhledové obrázky, které jsou zjevnými fotomontážemi.
- Nezůstaňte jen u přečtení titulku. Zpráva samotná nemusí titulku vůbec odpovídat.
- Podívejte se, kdo je autorem textu. Je redaktor nepodepsaný?
- Zkontrolujte datum zprávy. Na sociálních sítích se často sdílí i několik let staré články, které navozují dojem, že souvisí s aktuálním děním.
- Věnujte pozornost fotografiím v článku. Jednoduchá kontrola pomocí vyhledávače (v prohlížeči Google Chrome stačí kliknout na obrázek pravým tlačítkem a vybrat Vyhledat obrázek pomocí vyhledavače Google) může ukázat, že fotka ve skutečnosti s tématem článku nesouvisí a je pořízená v jiném čase nebo na jiném místě.
- Přemýšlejte, jaký pocit ve vás článek vyvolává. Pokud vás rozčílil už titulkem a jeho obsah je pobuřující, může být vyvolání emocí bez ohledu na pravdivost odkazu jeho jediným cílem.
- Pokud se zpráva jeví podezřele, zkuste ji ověřit ze seriózních zdrojů – buď pomocí vyhledávání, nebo přes specializované weby, které se vyvracením hoaxů a falešných zpráv zabývají. V Česku jsou to weby cz a manipulatori.cz, pro zahraniční zprávy například snopes.com.
- Pokud si nejste jistí, že je článek pravdivý, nesdílejte ho.
Tvoříme komiks v angličtině
Cíl: Posílit a rozvinout dovednost práce s e-mailem, s aplikacemi, s myší. Použít modální sloveso can v jednoduchém komiksovém příběhu.
- Nasdílejte přes dataprojektor aplikaci Make Beliefs Comix na tvorbu komiksů.
- Vysvětlete krok za krokem, co je třeba udělat – nejprve se zaregistrovat (bez registrace by nebylo možné se k práci vrátit ani ji odeslat formou odkazu) pomocí modrého tlačítka vpravo SIGN IN TO SAVE ONLINE. Po přihlášení se objeví druhé menší modré tlačítko – SAVE – pomocí něj je možné si komiks uložit a pak ho přes UPDATE můžeme kdykoli upravovat.
- Ukažte postupně vlastní tvorbu komiksu, jak vybrat pozadí, postavy, bubliny, jak vložit text. Ovládání je intuitivní, vše postupně přidáváme do prázdných slidů.
- Zadání pro žáky:
Zaregistrujte se do aplikace – stačí jen přezdívka a heslo, vytvořte komiksový příběh (minimálně 5 slidů, použijte sloveso can, can´t, otázku Can you…?). Svému komiksu dejte název a vyplňte také jméno autora (bílé rámečky – nepoužívejte své pravé jméno, nahraďte ho přezdívkou). Vytvořený komiks si uložte (SAVE) a pošlete mi odkaz na něj přes e-mail.
- Žáci tvoří komiks na zadané téma.
- V následující vyučovací hodině dejte žákům zpětnou vazbu pomocí formativního hodnocení.
- Žáci se vrací ke svému příběhu a opravují případné gramatické chyby.
- Nasdílejte jednotlivé vytvořené komiksy přes obrazovku, ostatní žáci se seznamují s příběhy, učitel vede žáky k vrstevnickému hodnocení – tak, aby zazněla vždy nejprve pozitiva a pak případně návrhy na vylepšení.
Tvoříme dotazník
Cíl: Rozvíjet dovednost tvoření otázek, vytvořit dotazník na dané téma, sdílet odkaz na dotazník, vyhodnocovat dotazník.
- Vymyslete témata blízká žákům, na která budou tvořit dotazník, a připravte si aplikaci na tvorbu dotazníku – např. Forms přes Teams nebo Google Formuláře.
- Rozdělte žáky do skupin – počet žáků ve skupině ideálně 3–4.
- Seznamte je s tím, že dnes budeme tvořit dotazníky. Na úvod můžete žákům nějaký dotazník zadat k vyplnění nebo ukázat přes dataprojektor.
- Dejte žákům na výběr 2–3 témata k tvorbě dotazníků (plány na víkend, cíl výletu, v angličtině What can you do? – Can you swim/ski/draw…?) a seznamte je s nástrojem na tvoření dotazníků – možnosti otázek, odpovědí – výběr z možností, otevřené otázky… Ukažte příklady dobré a špatné praxe – např. nejasné otázky, špatné formulace, nevhodný výběr z odpovědí apod.
- Vysvětlete žákům, jak bude vypadat jejich úkol – stanovit si, co chceme dotazníkem zjistit, vytvořit dotazník na vybrané téma, poslat dotazník ostatním skupinám a vyučujícímu (např. přes chat v Teams jako odkaz) a odpovědi vyhodnotit.
Popište obrázek pro AI
Cíl: Rozvíjet schopnost popsat obrázek v anglickém jazyce (nebo jiném cizím jazyce) a učit se základy promptování – co to je umělá inteligence, co je to prompt, jak můžeme AI využít pro tvorbu obrázků.
- Otevřete online nástroj generátor obrázků https://gencraft.com/generate (nebo https://www.craiyon.com) a připravte si prompty pro cca 5 jednoduchých obrázků.
- Rozdělte žáky do skupin – počet žáků ve skupině ideálně 3–4.
- Seznamte je s tím, že dnes budeme pracovat s AI – ve 4.–5. třídě ještě žáci sami s umělou inteligencí pracovat nemohou ani se souhlasem rodičů, ale můžeme jim vysvětlovat a ukazovat, co umělá inteligence umí a s čím nám může pomoci.
- Domluvte se se žáky, jak se bude jejich skupina jmenovat, společně se domluvte na způsobu bodování a seznamte žáky s generátorem obrázků. Přes dataprojektor nasdílejte žákům svou obrazovku a ukažte jim, co jste zadali a jaký obrázek AI vytvořila, a vysvětlete, co je to prompt.
- Vysvětlete žákům, jak bude vypadat jejich soutěžní úkol – žáci uvidí obrázek a jejich úkolem bude odhadnout co nejpřesněji zadání.
- Aktivita s 4–5 obrázky zabere cca 30 minut, žáci si procvičí popis obrázků zábavnou formou – od jednotlivých slov se posouvají k přesnější formulaci ve stylu: člen + přídavné jméno + podstatné jméno. Žáci řešení zapisují na papír a učitel projde postupně skupinky a vyhodnotí, která skupina byla nejblíže, a body zapíše na tabuli. Pokud se řešení více liší, je dobré i nechat zástupce skupinky napsat ho poté na tabuli.
- Pozor – v neplacené verzi je omezený počet promptů (např. v Gencraft je 5 promptů na den – informaci najdete na horní liště). Prompty si vždy připravte předem. Pracujte s dataprojektorem tak, aby žáci viděli nejprve jen obrázek (pomocí freeze a zoom). Bodujte tak, abyste vždy žáky povzbudili.
Přes nahrávku AI TTS k vlastnímu zvuku
Cíl: Vytvořit jednoduché video, kde propojí obrázek s vlastní nahrávkou. Používat AI k pokroku ve svém učení.
- Seznamte se s AI aplikací TTS pro převod textu do zvukové nahrávky.
- Žáci si připraví text o svém vlastním/oblíbeném/vysněném zvířátku, nakreslí obrázek.
- Učitel sdílí aplikaci TTS na převod textu do zvukové podoby přes dataprojektor. Vysvětlí krok za krokem, co je třeba udělat – nejprve přepsat text do rámečku, potom vybrat jako cílový jazyk angličtinu, je možno i vybrat, zda chceme mužský nebo ženský hlas, a vyzkoušet různé hlasy, v angličtině je v aplikaci velký výběr mužských i ženských hlasů. Aby nám aplikace převedla text do nahrávky, musíme označit modré tlačítko CONVERT. Protože se jedná o AI aplikaci, žáci jsou omezeni věkem, a proto nebudou převádět text sami, text si přepíšou a odešlou učiteli, který text vloží.
- Žáci text přepíšou a v elektronické podobě ho pošlou učiteli, který text převede do hlasové nahrávky (žák sleduje celý proces, vybírá si hlas) a pošle žákovi nahrávku jeho textu ve formě MP3.
- Žáci si nahrávku několikrát poslechnou a potom si sami několikrát přečtou text, učí se číst text se správnou výslovností. Potom pomocí mobilu a audiozáznamu nahrají svou vlastní nahrávku a odešlou ji učiteli.
- Učitel nahrávku zkontroluje, případně pomocí formativního hodnocení s žákem pracuje na další verzi nahrávky.
- Pokud je nahrávka v pořádku, žák pracuje dál. Vyfotí svůj obrázek a pomocí aplikace CapCut na mobilu propojí nahrávku s obrázkem a vytvoří krátké video.
- Učitel sdílí vytvořená videa včetně zvuku přes dataprojektor, společně práci hodnotí, učitel vede žáky k vrstevnickému hodnocení tak, aby zazněla vždy nejprve pozitiva a pak případně návrhy na vylepšení. Ze všech vytvořených videí (nebo několika vybraných) pak může složit krátké pásmo.
Příklady výstupů: TTS AI nahrávka kocourek.mp3, My cat.mp3, My cat video.mp4
Vyzkoušeli jste některý námět ve třídě s žáky? Napište nám o tom do komentářů u daného námětu či konkrétní aktivity. Pozn.: komentáře lze vkládat po přihlášení na Metodický portál.
Na co bychom se měli sami sebe ptát?
Každá správná hodina by měla být zakončena reflexí nejen s žáky, ale i učitel by si měl umět položit některé otázky a hledat na ně odpovědi.
Zde jsou některé z mnoha reflektivních otázek, které mohou sloužit k zamyšlení nad tím, co a proč v hodině děláme, na co u žáků navazujeme a kam směřujeme.
Reflektivní otázky pro učitele:
- Co bych bez digitálních technologií při výuce dělal/a obtížně nebo nedokázal/a?
- V čem digitální technologie pomohly mým žákům při učení?
- Co jsem se jako učitel/učitelka naučil/a?
- Do jaké míry se žáci aktivně zapojili do výuky a jak se mi podařilo toho dosáhnout?
- Na co přesně danou aktivitou u žáků navazuji (z hlediska oboru i digi) a kam tím směřuji?
- Co se žáci danou aktivitou skutečně naučili?
- Které digitální dovednosti/znalosti žáci aktivitou rozvíjeli?
- Co jsem při realizaci námětu „jak na digi na 1. stupni ZŠ“ změnil/a a proč?
- Co bych rád/a předal/a kolegům/kolegyním?
- Jaká pravidla je podle mě důležité nastavit s žáky po realizaci námětu „jak na digi na 1. stupni ZŠ“?
- Jaké další otázky si chci položit?
V souvisejících materiálech/odkazech níže najdete nejen další náměty k jednotlivým tématům, ale také vybrané náměty rozpracované do výukových aktivit do hodin, zahrnující jak zadání pro žáky, tak i informace a metodické poznámky pro učitele.
