Odborné články Základní vzdělávání Fake news – It exists!
Odborný článek

Fake news – It exists!

Anotace

V této výukové aktivitě do hodin anglického jazyka se zaměříme na základy mediální gramotnosti. V úvodu hodiny se podíváme na to, co žáci vědí o falešných zprávách, vysvětlíme si pojem fake news, deep fake a hoax. Potom si žáci vyzkouší, jak falešnou zprávu vytvořit. Využijeme téma, které je žákům blízké – popis zvířete a téma fantastických zvířat, která se vyskytují jen v pohádkách a fantasy příbězích nebo se objeví úplně nově ve fantazii našich žáků. Propojíme obrázek s popisem a vytvoříme pomocí aplikace falešnou zprávu.

Cíl

Vzdělávací cíle: 

  • Žák vytvoří jednoduchou falešnou zprávu 
  • Žák jednoduše popíše, proč je třeba přistupovat k informacím v digitálním prostředí kriticky a ověřovat si jejich pravdivost 

Stupeň vzdělávání: 1. stupeň ZŠ /4. - 5. ročník  

Věková skupina: 9–11 let 

Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace – Cizí jazyk - Anglický jazyk + Umění a kultura - Výtvarná výchova 

Tematický okruh: Psaní – krátký popis známé věci, Uplatňování subjektivity – ilustrace, kresba 

Časová dotace:  

  • Výuka: 2 vyučovací hodiny na tvorbu + následná diskuze a hodnocení práce 
  • Příprava: 30 minut 

Pomůcky: dataprojektor, pro žáky i učitele PC, mobil, pro žáky papíry, pastelky, aplikace: The Breaking News Generator (případně jiný nástroj na tvorbu falešných zpráv)  

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:  

  • Oborové: anglický jazyk – sloveso to be, have got, parts of the body, pronouns, adjectives 
  • Digitální: práce s obrázkem, fotografií, e-mailem, online slovníkem 

Přínos využití digitálních technologií: 

  • rozvíjení práce s fotografií, obrázkem, e-mailem, s aplikací na tvorbu falešných zpráv, úvod do mediální gramotnosti – bez využití digitálních technologií bychom nebyli schopni vytvořit zprávu, která vypadá realisticky  
  • součást OVU pro 5. ročník - vytváří jednoduchý digitální obsah (texty, obrázky) 

Metodická poznámka: aktivitu je možno naplánovat jako projekt, nejlépe v jednom dni 

  • Účinnou technikou pro lepší rozpoznání podvodných zpráv je vlastní sepsání takové zprávy. Může se stát, že bude třeba podpořit fantazii žáků konkrétními příklady – je možno připomenout např. Fantastická zvířata z Harryho Pottera nebo knížky na skládání zvířat pro malé děti https://www.magellanverlag.de/titel/mix-und-match-funny-animals/653?fr 

Popis vzdělávací aktivity:  

Pojmy z mediální gramotnosti:  

Metodická poznámka: Pojmy lze žákům např. napsat na tabuli a postupně se doptávat, které pojmy jsou jim známé, společně si vysvětlíme ty, které jsou méně známé. Já to dělám tak, že napíšu pojmy velkým písmem na tabuli a čekám, na co žáci zareagují, co znají, často mě překvapí, kolik toho znají, jen někdy neumí formulovat a zbytek dovysvětlím. 

  • hoax – nevyžádaná, klamavá zpráva, která je formulována tak, aby vedla k dalšímu přeposílání, často obsahuje nějakou hrozbu 
  • deep fake – upravené video, které se zdá být reálné 
  • fake news – falešné zprávy 
  • dezinformace – záměrná manipulace pomocí nepravdivých informací 

Příprava na hodinu: Vyučující si připraví představení aplikace na tvorbu falešných zpráv a pošle žákům do jejich žákovských e-mailů (nebo do chatu např. v Teamsech) odkaz na aplikaci: https://breakyourownnews.com 

Další generátory falešných zpráv:   

Popis vzdělávací aktivity: 

EVOKACE: 

Úvod (10 minut) – Je všechno, co najdeme na internetu, pravdivé? 

  • Motivujeme děti k diskuzi o tom, co ví o informacích na internetu: Můžeme všemu věřit? Kdo může vkládat informace na internet? Můžeš i ty sám/sama vložit cokoli na internet?  Znáš tyto pojmy?  (Pojmy jsem napsala velkým písmem na tabuli a počkala, na co žáci zareagují, co znají, překvapilo mě, kolik toho znají, jen něco neuměli přesně formulovat, to jsem upřesnila a zbytek dovysvětlila) 
  • V návaznosti na diskusi žákům prozradíme téma hodiny – mediální gramotnost a tvorba nepravdivého obsahu. 

Diferenciace (někteří žáci pouze doplňují do šablony - skupiny určuje učitel a učitel také určí, která skupina bude potřebovat šablonu): 

  • It is a … 
  • It´s …… 
  • It has got … 
  • It lives …. 
  • It can … 

1. V první vyučovací hodině (pokud učitel učí ve třídě více předmětů, může využít i hodinu výtvarné výchovy nebo požádat kolegu o spolupráci, případně můžeme tuto fázi vynechat a nechat žáky vyhledat obrázky bájných zvířat na internetu nebo v literatuře) si žáci ve skupině nakreslí obrázek nereálného (neexistujícího, bájného zvířete/tvora): 

2. V druhé vyučovací hodině (v angličtině) učitel nakreslené obrázky vyfotí pomocí mobilního telefonu nebo fotoaparátu (pokud má k dispozici) a fotku pošle žákovi na jeho školní e-mail nebo uloží do sdíleného úložiště, potom si žáci ve skupině společně připraví popis obrázku, 5-6 vět. Žáci mohou využít online slovníky, např. Glosbe 

Otázky k popisu, které vyučující promítá přes dataprojektor: What is it? What colour is it? Is it big/small? Describe its body. Where does it live? What can/can´t it do? … Žáci odpovídají celou větou na otázky, tvoří tak jednoduché věty. 

3. Vyučující popisy zkontroluje a pomocí formativního hodnocení nechá skupinu opravit si své případné chyby. 

4. Žákům je představena aplikace na tvorbu fake news. Vyučující promítá přes dataprojektor, vysvětluje a ukazuje, jak s aplikací pracovat.  

Aplikace je v angličtině a je třeba si společně některá slova přeložit a vysvětlit si, jak se bude aplikace chovat. Učitel promítá prostředí aplikace přes dataprojektor a vysvětluje. 

Obrázek nahráváme pomocí tlačítka: Vybrat soubor 

Autor díla: Helena Peřinová

Obrázek pak můžeme stáhnout pomocí tlačítka DOWNLOAD = stáhnout - tlačítko najdeme pod okénkem, kam jsme nahráli obrázek.  

Autor díla: Helena Peřinová

5. Žáci ve skupince tvoří svou Breaking News - zprávu o zvířeti, které podle jejich falešné zprávy opravdu existuje, využijí svůj obrázek a připravený popis. 

Autor díla: Helena Peřinová

Výslednou vyrobenou falešnou zprávu žáci vyučujícímu posílají jako printscreen nebo z aplikace stažený obrázek pomocí žákovského e-mailu. 

Autor díla: Helena Peřinová

 

UVĚDOMĚNÍ: 

I my můžeme (umíme) vytvořit falešnou zprávu, je tedy třeba být opatrní a kriticky vyhodnocovat obsah. 

Autor díla: Helena Peřinová

Diskuzi lze doplnit dalšími informacemi o tom, jak rozlišit falešnou zprávu od pravdivé: 

Jak poznáme falešnou zprávu: 

  • Nejjednoduššími ukazateli nedůvěryhodnosti zprávy jsou titulky VELKÝMI PÍSMENY a náhledové obrázky, které jsou zjevnými fotomontážemi.   
  • Nezůstaňte jen u přečtení titulku. Zpráva samotná nemusí titulku vůbec odpovídat.   
  • Zkontrolujte, jestli článek cituje zdroje - a pokud ano, jestli jsou samy věrohodné. U českých dezinformačních webů se často stává, že odkazují a zahraniční zdroje, které jsou ale samy původci falešných zpráv - nebo jsou zprávy z nich pravdivé, ale český překlad je výrazně překrucuje.   
  • Podívejte se, kdo je autorem textu. Je redaktor nepodepsaný či pod pseudonymem? Chybí na webu dokonce jakékoliv informace o jeho redakci? Pak za zprávy na něm nikdo neručí a není důvod mu věřit.   
  • Zkontrolujte datum zprávy. Na sociálních sítích se často sdílí i několik let staré články, které navozují dojem, že souvisí s aktuálním děním. 
  • Věnujte pozornost fotografiím v článku. Jednoduchá kontrola pomocí vyhledávače (v prohlížeči Google Chrome stačí kliknout na obrázek pravým tlačítkem a vybrat Vyhledat obrázek pomocí vyhledavače Google) může ukázat, že fotka ve skutečnosti s tématem článku nesouvisí a je pořízená v jiném čase nebo na jiném místě.   
  • Přemýšlejte, jaký pocit ve vás článek vyvolává. Pokud vás rozčílil už titulkem a jeho obsah je pobuřující, může být vyvolání emocí bez ohledu na pravdivost odkazu jeho jediným cílem.   
  • Pokud se zpráva jeví podezřele, zkuste ji ověřit ze seriózních zdrojů - buď pomocí vyhledávání, nebo přes specializované weby, které se vyvracením hoaxů a falešných zpráv zabývají. V Česku jsou to weby hoax.cz a manipulatori.cz, pro zahraniční zprávy například snopes.com.   
  • A nakonec: Pokud si nejste jistí, že je článek pravdivý, nesdílejte ho

Reflexe

Porovnání vytvořených zpráv – pokud některá skupina kromě prostého popisu napsala i nějakou zajímavost, je zpráva pro čtenáře atraktivnější. 

Jsou naše zprávy uvěřitelné? Jak se před takovými zprávami chránit? 

Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:  

5. ročník – anglický jazyk + výtvarná výchova

Podařilo se nám vytvořit celkem 4 falešné zprávy, 1 skupina pouze doplňovala do šablony, ostatní tři skupiny daly dohromady svůj krátký text – jedna skupina dodatečně přidala slova jako: Imagine ... - tedy zpráva se stala atraktivnější, což je právě pro falešné zprávy typické. Téma bylo pro žáky velmi zajímavé a diskuze nad vzniklými zprávami se neplánovaně protáhla i do další hodiny angličtiny.  

 

Literatura a použité zdroje

[1] – ROWLING, J. K. Fantastická zvířata. 4. vydání. Praha, 2019. 151 s. ISBN ISBN 978-80-00-05382.
[2] – https://www.magellanverlag.de/titel/mix-und-match-funny-animals/653?fr .

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Helena Peřinová

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence digitální
  • předchází situacím ohrožujícím bezpečnost zařízení i dat, situacím s negativním dopadem na jeho tělesné a duševní zdraví i zdraví ostatních; při spolupráci, komunikaci a sdílení informací v digitálním prostředí jedná eticky

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova
  • kritické čtení a vnímání mediálních sdělení