Co si vlastně pod označením občanská žurnalistika představit? Jak už sám název napovídá, jedná se o zpravodajskou a publicistickou činnost, v níž hrají hlavní roli lidé, kteří se sice neživí klasickou redakční prací, ale svou tvůrčí činností mohou společně s profesionály přispívat ke vzniku funkčního mediálního prostoru.
Ani ty největší noviny a zpravodajské servery totiž nemohou mít své redaktory všude, kde je potřeba, a mnohdy je vzdálenost mezi redakcí a místem události tak velká, že by zpráva ztratila na autenticitě. A v tu chvíli nastupují amatérští žurnalisté.
Ti jsou dokonalým zdrojem autentických zpráv a videí, jelikož jsou schopni jako přímí účastníci nečekané události díky současným komunikačním technologiím téměř okamžitě předat svou zprávu dál. Své příspěvky pak zveřejňují na internetu, v televizním, rozhlasovém i tištěném zpravodajství a předávají je médiím či zpravodajským agenturám.
Ovšem, má to i své stinné stránky. Občanská žurnalistika se potýká s různými stupni kvality a je třeba k ní přistupovat s určitou obezřetností. Čtenář si musí uvědomit, že informace vycházející ze subjektivní aktivity jedince mohou být méně kvalitní, než u článku, který pochází z celostátního tisku, a prošel tedy náležitou editací a korekturou.
Mnoho odborníků, ale i profesionálních novinářů občanské žurnalistice proto příliš nefandí a nahlíží na ni jako na prostor, kde kvantita výrazně převažuje nad kvalitou. Možná je ale chyba v tom, že v ní spatřují konkurenci nikoli partnera. Pokud tradiční média s amatérskými žurnalisty spolupracují, ale zároveň si vůči nim zachovávají zdravě kritický přístup, pak mohou svému publiku dodávat exkluzivní informace, a přitom stále garantovat jejich důvěryhodnost.
Důvěryhodnost zdroje může být obecně poněkud oříšek. Amatérský novinář není vázán žádným redakčním kodexem a za své služby většinou není nikterak finančně honorován. Za kvalitu svého příspěvku tedy nese mnohem menší zodpovědnost než jeho profesionální kolega, a může se tak poměrně lehce dopustit úmyslné či neúmyslné dezinformace. Stejným problémem může být i vhled do znázorňované problematiky, do níž jsou amatérští žurnalisté ochotni se i osobně angažovat, avšak mnohdy nejsou schopni udržet žádaný profesionální odstup.
Je třeba si uvědomit, že tento typ žurnalistiky je všudypřítomný a jeho služby využívají téměř všechna média. Není tedy možné ji od té profesionální striktně odtrhnout a její působení eliminovat. Naopak, je třeba na ni pohlížet jako na jedinečný způsob získávání informací, který je nejen žádoucí, ale pro poskytované bohaté informační spektrum v podstatě i nezbytný, jelikož médiím usnadňuje přiblížit se své čtenářské obci. A to je, oč tu běží.
Text je dostupný také na www.jaknainternet.cz.
V případě nápadů či komentářů pište prosím na e-mail akademie@nic.cz.
|
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Jak na internet.
Ostatní články seriálu: