Uvedené číselné řady jsou IP adresy. Ta první je tzv. IPv4 a ta druhá, rozdělená dvojtečkami je tzv. IPv6. Obě představují jednoznačný identifikátor zařízení (osobní počítač, server s uloženými internetovými stránkami, ale třeba i smartphone) připojeného k Internetu.
Pokud jde o internetové stránky, navigaci mezi nimi ulehčuje právě zmíněný systém doménových jmen (domain name system - DNS). Ten číselnou formu IP adres “překládá” do textové podoby vycházející z přirozeného jazyka a naopak. Ve výsledku uživatel může zadat doménu (rozšířenější, ale ne zcela přesný je výraz adresa), ovšem samotný prohlížeč díky DNS hledá odpovídající IP adresu. DNS se tak někdy také přezdívá telefonní seznam Internetu.
Podoba doménového jména má jasně stanovenou hierarchii. Na vrcholu pomyslné pyramidy doménových jmen je doména prvního řádu, tzv. doména nejvyšší úrovně (TLD – z anglického Top Level Domain). TLD se dělí na generické (gTLD, například .com, .org, .edu) a národní (ccTLD, například .cz pro Českou republiku nebo .sk pro Slovensko). Původním účelem generických TLD bylo přispět k jakési kategorizaci domén podle obsahu (.com pro komerční prezentace, .edu pro vzdělávací instituce, .org pro nevládní organizace). Toto rozdělení dnes není striktně vyžadováno ani dodržováno.
Počet TLD je omezen a rozhoduje o něm nadnárodní organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers). Ta na začátku roku 2012 umožnila podávat žádosti o zavedení nových gTLD. V budoucnu se tak nejspíš setkáme s gTLD jako .free, .green nebo .gallery, které
v roce 2013 prošly s více než 1 300 návrhy základním schvalovacím procesem.
O nižších úrovních domén hovoříme jako o subdoménách či doménách druhého, třetího atd. řádu. Od druhého řádu si podobu doménového jména určuje sám držitel. Každá doména druhého řádu může mít až 63 znaků.
Příkladem doménového jména používajícího kromě TLD také domény druhého a třetího řádu může být například http://blog (doména 3. řádu) [tečka] nic (doména 2. řádu) [tečka] cz (ccTLD).
Doménové jméno druhého řádu obvykle tvoří název, který má přímou souvislost se společností, institucí, hnutím, službou, produktem apod. Doménové jméno třetího řádu je opět zcela volitelné
a taková subdoména se obvykle používá pro upřesnění obsahu dané sekce webových stránek.
Na národní úrovni se o domény nejvyššího řádu zpravidla starají organizace označované zkratkou NIC (Network Information Centre). V případě domény .cz je správcem sdružení CZ.NIC.
 |
Text je dostupný také na www.jaknainternet.cz.
V případě nápadů či komentářů pište prosím na e-mail akademie@nic.cz.
|
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Jak na internet.
Ostatní články seriálu:
