Virtuální hospitace – Dějepis: Počátky 2. světové války v Evropě

V hodině dějepisu jsou žáci 4. ročníku seznámeni s událostmi na počátku 2. světové války. Žáci pracují s textem sovětsko-německé smlouvy mezi Stalinem a Hitlerem, která je nazývána pakt Ribbentrop-Molotov. Dalšími okruhy témat jsou: napadení Polska (včetně událostí v Katyni), připojení Pobaltí k SSSR, zimní válka mezi SSSR a Finskem. Vyučovací hodina dějepisu byla natočena v únoru 2010.

Cílem této vyučovací hodiny je vytvořit u žáků realistický pohled na historické události předcházející vypuknutí 2. světové války.

Můj celkový pocit z natočené hodiny je pozitivní, žáci s ohledem na vnější faktory pracovali podle mých představ, látku se podařilo takřka probrat, ačkoli vyučovací hodina byla časově náročná, a žáci si z hodiny odnesli především dostatek informací potřebných k pochopení daného úseku moderních dějin. Zároveň si opět procvičili dovednosti práce s textem a obhajobu vlastního rozhodnutí a názoru před ostatními.

Cílem hodiny bylo vytvořit u žáků realistický pohled na historické události předcházející vypuknutí 2. světové války a události bezprostředně spjaté se zahájením válečných operací na území Polska, Pobaltí a Finska. Dopředu bylo jasné, vyplývá to ze zkušenosti při probírání daného tématu v minulých letech, že téma Zimní války nemusí být během vyučovací hodiny dokončeno celé. Vždy záleží na vnějších okolnostech – např. atmosféra ve třídě či aktivita žáků při hodině. Zhruba před třemi týdny jsem látku probíral ve vedlejší třídě a vše se stihlo. V tomto případě se zbytek látky v rozsahu cca 5 minut doplní na začátku další vyučovací hodiny.

Pokud bych se měl vyjádřit k žákům samotným, myslím si, že na některých z nich byla evidentní nervozita z přítomnosti kamery. Projevilo se to hlavně ve vyjádření vlastního názoru během aktivního zapojení do hodiny, kdy byl jejich verbální projev málo hlasitý a nevýrazný, a hlavně zapojení značné části žáků, jindy velmi aktivních, bylo malé. Nemohu jim v tomto směru ale nic vyčítat, jsem rád za jejich aktivní přístup v hodinách bez přítomnosti kamer, kdy vždy vládne příjemná atmosféra, a o jejich zájem o historii. Devět z nich navštěvuje výběrový seminář z historie a bude letos z dějepisu maturovat.

Žáci v úvodu hodiny pracovali s textem smlouvy Ribbentrop–Molotov. Umět pracovat rychle a efektivně s předloženým textem, oddělit podstatné a nepodstatné informace, kriticky je vnímat, z podstatných potom umět vybrat klíčové a následně svoje rozhodnutí obhájit, je podle mě jedna ze stěžejních dovedností, které by si žák ze studia gymnázia měl odnést. Žáci si většinou svoje názory a rozhodnutí, než je představí veřejně, mohou prodiskutovat ve dvojicích se spolužákem v lavici. Žáci se tak nejen vzájemně přesvědčí, zda text pochopili, ale i zda se jejich výběr shoduje či neshoduje s ostatními.

V dalších fázích hodiny žáci pozorně vnímali výklad, nad drobnými problémy se pokoušeli zamýšlet, reagovat a odpovídat na ně. Aktivně si vytvářeli poznámky a pracovali soustředěně. V závěru se snažili najít důležité body informací, které si měli z dnešní hodiny odnést.

Ohledně používaných metod práce jsem zastáncem převahy frontální výuky ve vyšších ročních našeho gymnázia, vylepšené o možnosti využívání interaktivní tabule (powerpointové prezentace, audio a video nahrávky, fotografie apod.). Drtivá většina žáků našeho gymnázia je plně sportovně vytížená od rána až do večera (výuka začíná v 7.00, od 10.00 mají žáci dopolední tréninky, od 13.00 znovu výuka, od 16.00 druhou fázi tréninku). O víkendech je čekají závody či zápasy. Na domácí přípravu tak zbývá minimum času. Respektuji jejich vytížení, a proto se je od prvního ročníku snažím přesvědčit, aby si co nejvíce informací, znalostí a dovedností odnesli přímo z vyučovacího procesu.

Co se týče používání spisovné češtiny během výuky, rozhodně se ji v hodinách snažím využívat co nejvíce, zároveň se ale nijak nekontroluji. Dle mého názoru všeho moc škodí, a má-li být výklad pro žáky poutavý, dostupný a zajímavý, musí být i vyjadřovací schopnosti učitele v určitých fázích hodiny na stejné „úrovni - vlně”, jako u žáků, tzn. na úrovni hovorové češtiny. Každopádně by měl být výklad učitele zřetelně slyšitelný se správnou intonací, což se mi snad během mého daří.

Vzhledem k tomu, že nám většinou nezbývalo příliš času na výuku moderních dějin, byla látka týkající se dějin „po roce 1945” kompletně probírána pouze na výběrovém semináři ve čtvrtém ročníku. S kolegou jsme se proto rozhodli od školního roku 2009/2010 radikálně přepracovat ŠVP do současné podoby, kdy látka pravěk až 19. století bude probrána v 1. a 2. ročníku a látka moderní dějiny – 20. století pak ve třetím a čtvrtém. Doufám proto ve zlepšení současné situace, kdy žáci odcházeli ze školy pouze s povědomím o moderních dějinách.