Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Virtuální hospitace - Český jazyk a literatura: W. Shakespeare - Sonety
Odborný článek

Virtuální hospitace - Český jazyk a literatura: W. Shakespeare - Sonety

21. 9. 2010 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Hana Antonínová Hegerová

Anotace

Žáci se pokusí o interpretaci vybraných Shakespearových sonetů. V hodině bude převažovat kooperativní učení – metoda skládankového učení.

Úvod

Ve vyučovací hodině Českého jazyka a literatury žáci interpretují vybrané sonety W. Shakespeara. Výuka probíhá především kooperativně - prostřednictvím skládankového učení. Tato virtuální hospitace byla natočena v květnu 2010 v 1. ročníku Gymnázia U Balvanu v Jablonci nad Nisou.

Cíl

Cílem výuky je interpretace předložených textů. Porozumění textu je doloženo prací s otázkami a úkoly k textům. Žáci budou pracovat převážně ve skupinách a měli by charakterizovat daný text po stránce ideové, tematické, formální. Důraz bude kladen i na vyjádření jejich postoje k dílům, svůj postoj by měli umět zdůvodnit za použití přiměřeně odborného jazyka.

 

O vyučovací hodině českého jazyka a literatury můžete diskutovat s vyučující této hodiny - Mgr. Hanou Antonínovou Hegerovou (Gymnázium U Balvanu, Jablonec nad Nisou) a s PaedDr. Janou Vejvodovou, CSc., z Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do on-line diskuze. Ta bude probíhat 30. 9. 2010 od 16.00 do 18.00 na Metodickém portálu v prostředí diskuzí pro gymnázia.

Do diskuze mohou přispívat pouze registrovaní uživatelé Metodického portálu. Registrovat se můžete zde.

Diskuzní fórum k virtuálním hospitacím naleznete zde.

K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.

Reflexe

Cíl hodiny

Cílem hodiny byla interpretace vybraných Shakespearových sonetů. Porozumění textu měla usnadnit, ale i dokladovat práce s otázkami a úkoly na připravených pracovních listech. Žáci měli dokázat charakterizovat daný text po stránce ideové, tematické a formální a v závěru hodiny se měli pokusit vyjádřit svůj postoj k dílu pomocí jednoduché argumentace.

Lze říct, že hodina po celou dobu směřovala k požadovanému cíli a žáci se pokoušeli o jeho naplnění. Ukázalo se však, že vybrané texty pro ně byly poměrně náročné. Práci jim nijak zvlášť neusnadnila ani délka textu (šlo o krátké básně), ani práce ve skupině. Většina skupin potřebovala k základnímu porozumění učitelovu oporu. Vzhledem k tomu, že často nerozklíčovali ani první úkol z pracovního listu, bylo pro ně obtížné postupovat dál a promýšlet sonet do větší hloubky.

Myslím, že podobně laděné hodiny jsou pro žáky stále jaksi „nové“, zdaleka ne všichni přišli do střední školy dostatečně čtenářsky vybaveni. Je pro ně náročné procházet textem pomalu, zastavovat se u klíčových slov, klást si otázky a současně reflektovat vlastní čtení, tj. čím to je, že mě text (ne)oslovuje.

Metody a formy práce

Pro výuku jsem zvolila formu kooperativního vyučování; podle připravených lístků s klíčovým pojmem byli žáci rozděleni do tzv. expertních skupin. Poté se rozešli do nových skupin tak, aby v každé byly zastoupeny všechny sonety, jež se v hodině zpracovávaly. V expertních skupinách měli žáci za úkol společně projít interpretační úkoly. V nové skupině se měli aspoň povrchně seznámit se všemi sonety a vybrat jeden „vítězný“. Na závěr hodiny jsem měla naplánovánu větší prezentaci, ale z časových důvodů proběhlo jen krátké „zveřejnění“ některých postojů, jež žáci k Shakespearovu dílu zaujali.

Zvolený způsob práce považuji obecně za velmi funkční: vědí-li žáci, že každá skupina pracuje na něčem jiném a že po vypršení vymezeného času budou muset se svou prací seznámit další spolužáky a něco je naučit, bývají více motivovaní a současně náročnější k výsledkům práce druhých. Osobně oceňuji i to, že se mohu žákům věnovat individuálně, že je nevnímám jako masu, ale během hodiny jsem v kontaktu téměř s každým. Takto postavená hodina je časově poměrně náročná, na druhou stranu umožňuje, aby se žákům dostalo do rukou větší množství textů. V následující hodině jsme procházeli jednotlivé pracovní listy a žáci si provedli zápis o všech probíraných sonetech.

Vzhledem k tomu, že tuto třídu vedu první rok, bylo vidět, že nám organizace skupinové práce ještě pořád zabírá dost času (např. ačkoli instrukce zněla „rozdělte se mlčky“, ve třídě byl hlomoz). Ocenit ale musím fakt, že žáci zvládají pracovat v různě smíšených skupinách, i když efektivita nahodile poskládaných skupin je samozřejmě různá. Celkově tento první rok vnímám jako výrazně učící a zvykací.

Hodina z pohledu žáků

Myslím, že na žácích byla v hodině patrná nervozita a určitý stud. Celkově si moc nevěří i proto, že ne vždy dosahují očekávaných výsledků. Právě proto musím ocenit, že někteří našli odvahu promluvit před kamerami.

Domnívám se, že žákům většinou vyhovují hodiny, v nichž mohou diskutovat a vyjadřovat svůj názor. Také pozoruji, že i zařazení pohybu (např. změna skupiny) některým pomáhá v práci, neboť stále ještě nejsou schopni udržet soustředění na jeden úkol (např. analýzu textu) potřebnou dobu.

Použití jazyka

V hodinách usiluji o kultivované a funkční vyjadřování. Sama se snažím hovořit spisovnou, resp. hovorovou podobou českého jazyka a totéž učím i žáky. Je to poměrně obtížné, neboť většina z nich nejenže nerozlišuje komunikační situace (tzn. používá obecnou češtinu i ve formální situaci), ale často ani není schopna na požadovaný kód „přepnout“. Problémem je také odborný jazyk – žáci ještě nemají ukotvené termíny potřebné k analýze textů – i rozdílná bohatost slovní zásoby. Během natáčené hodiny jsem mluvu žáků opravila jen párkrát – vzhledem k napětí, které z některých vyzařovalo. Pro mě je důležité, aby se naučili formulovat své myšlenky, názory a postoje a aby je dokázali vyjádřit před ostatními. Že přitom budou reflektovat i formu, tj. jak to říkají, vnímám jako dlouhodobější proces a práci na sobě.

Závěr

Hodinu bych označila za standardní. Určitě by bylo pěkné, kdyby nám méně času zabrala organizace výuky a více prostoru by zbylo pro závěrečnou prezentaci. Za ideální bych ovšem považovala dvouhodinovku; mohlo by tak dojít k větší reflexi, ale také k sebehodnocení žáků.

Hodina poukázala na rozdílné interpretační dovednosti jednotlivých žáků, celkově ale i na to, že nás na této cestě čeká ještě spousta práce.

Literatura a použité zdroje

[1] – SHAKESPEARE, William. The Sonnets - Sonety. 1. vydání. Praha : Torst, 1997. 411 s. ISBN 80-7215-041-3.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
137.7 kB
PDF
Sonet 13
pdf
138.67 kB
PDF
Sonet 20
pdf
140.63 kB
PDF
Sonet 57
pdf
141.6 kB
PDF
Sonet 58
pdf
142.58 kB
PDF
Sonet 66
pdf
139.65 kB
PDF
Sonet 130
pdf
73.24 kB
PDF
Autoevaluace
pdf
91.8 kB
PDF
Evaluace
doc
27.34 kB
Dokument
Pracovní list - W. Shakespeare - Sonety
doc
28.32 kB
Dokument
Rozdělení do skupin

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Hana Antonínová Hegerová

Hodnocení od uživatelů

Petr Koubek
29. 9. 2010, 12:37
Vážím si Vás, kolegyně, za to,že jste si vybrala texty vytrhávající čtenáře ze stereotypu. Přesto bych ale zvažoval, s ohledem na prváky v lavicích, jak to zahrát, aby diskuse nesklouzla od krásy, lásky a hodnot vetknutých do vázasné řeči k "sexuální orientaci". Báseň je navíc hudba a obraz víc než text... Proto bych jej nechal jak je vcelku; jinak ztratí dech!

Pro analýzu poezie je nezbytně nutné zachytit nejhlubší smysl díla, dobrá otázka je, jak, čím báseň působí, nechat ji někým předčíst. Místo polétavé otázky, "co spolu měli," dojde se k podstatě: báseň 13: rada příteli, jak přežít svůj zmar, sonet 20: láska silnější než osud (příroda)... Atp.

A když už pak analyzovat, tak s barevnou tužkou - označit netypické figury a obrazy (výrazivo překladatelovo) a ptát se, zda jde jenom o ozdobu, zdůraznění myšlenky, pokus o vyvolání citové reakce (66) nebo reakce rozumové (třeba na vtip v básni č. 20, příroda z tebe chtěla ženu mít...).

Love's not Time's fool, though rosy lips and cheeks
Within his bending sickle's compass come;
Love alters not with his brief hours and weeks,
But bears it out even to the edge of doom.
(116)

Úhrnem: stálo by za to prváky přivést k hloubce textu; nespoléhat se na to, že poezii četli/čtou (nečtou). Už proto, že jejich mysl je rychlá a časování a ověřování domněnek nelze povětšinou očekávat. Lstivý chytrák Shakespeare pak zůstane jednou pro vždy neobjeven a s ním vtip četby jako takový.
Ondřej Hausenblas
1. 10. 2010, 22:14
Jsem moc rád, že nám Hana Antonínová Hegerová nabídla hodinu, ve které se opravdu pracovalo s textem - a pracovali s ním sami žáci, pracovalo se s tím, jak je kdo z žáků schopen textu rozumět a také jak jsou žáci s to vyjádřit své domněnky, názory, závěry. To vůbec není málo a nebývá to ještě stále dost samozřejmé.
Vím, co nevím: neznám cíle, obsah ani provedení předchozích hodin se Shakespearem v této třídě. Proto bych si netroufl říkat, co měli nebo neměli žáci na básníkovi a na básních hledat nebo najít, i když mám představu, co je hezké a dobré na básních nalézat! Možná něco z toho, co by bylo hezké vidět v této hodině se sonety, si už ověřili a řekli minule? Ale i kdyby ne: kolik asi hodin každý z žáků v předchozím školním nebo domácím životě věnoval poezii, jejímu vnímání? Nevím, a odhaduji, že spíše maličko či skoro nic. Jde o první ročník G, v květnu před koncem prvního ročníku. Když znám, jak se obvykle s literaturou pracuje na ZŠ, vůbec si nedělám iluze, že za jeden ročník s pár hodinami literatury na G se studenty dosáhnu uspokojivého výkonu z hlediska toho, co krásná literatura skutečně jest. Ale zaplaťpámbu za to, že se s nimi dá tak soustředěně, věcně i pozorně pracovat.
Navíc si vůbec nemyslím, že interpretace řízená pracovními listy s otázkami nějak vedla žáky k tomu, že by jim unikly hlubší myšlenky sonetů, naopak, v závěrečné reflexi o tom skupinky mluví velice zdařile. Povšimněme si toho, že se zdaleka všichni nevrtali v nějakých rozpacích nad sexuální orientací, ale vybírali si i 130. sonet a vyhmátli to, že básník opěvá živou lásku (dokonce k ženě, chcete-li) a cení si jí navzdory tomu, že každý a každá máme spoustu nelíbezných vlastností a projevů, a navzdory tomu, jak nás básníci obvykle obelhávají.
Pro práci s poezií a beletrií vůbec je taky moc důležité, že hodina dala žákům možnost k tomu, aby se střetaly jejich interpretace, aby se lišily a shodovaly - to je úplně stejně podstatná část literárního díla a života jako estetická libost plynoucí z obraznosti a znění poezie.
Myslím, že dnes už nestačí si postaru představovat, že to hlavní na práci s poezií je realizovat celkové působení básně např. recitací (navíc poslechem, protože by žáci nemohli sonet přednést adekvátně sami). Docela zároveň s tím je důležité, cenné a nevyhnutelné realizovat (ve výuce, ale i v čtenářství vůbec) právě ty procesy sdílení. Čí je literatura? Literaturu nemá básník, nemá ji čtenář - máme ji jedině tehdy, když ji sdílíme my všichni, kteří umíme číst a naučili jsme se obcovat s literaturou – žít ji společně. A to já v té hodině vidím jako výukově velmi vydařené. Že z toho obcování prozatím vzcházejí i některé závěry dost diskutabilní, je jednak pochopitelné vzhledem k věku žáků, také k pojetí výuky, kterým asi většina žáků od dětství prošla, jednak je to vlastně i vítané: interpretace díla není nikdy konečná, ukončená, a jestli žáci zažívají tu neukončenost někde na mělčích úrovních pochopení díla, nebo na hlubších, může být trochu jedno -pokud ovšem v dalším studiu se do hloubek dostanou, pokud je k tomu paní učitelka povede (a to asi povede...)

Přesto však si myslím, že pro další virtuální hospitace by bylo asi dobré se dohodnout, že v plánu hodiny bude přece jen ukázáno, s jakými představami, s jakými prekoncepty žáci přicházejí, když mají číst básně, v nichž se vyznává láska.
Možná, že hodina mířila k tomu pochopení, že básník může ušlechtile vypracovanou formou uchopit, zachytit a sdělit to, jak láska dokáže člověka strhnout, zbavit ho i třeba sebeovládání nebo vkusu nebo ho zbaví uznání od lidí vyznávajících nezbořitelné normy, a jak láska člověka přesto umí učinit šťastným. Jestli to je tak, pak by bylo dobré, aby si žáci mohli ve výuce před čtením těchto sonetů nějak vybavit a uvědomit, jak oni sami dosud nebo už lásku chápou, znají a interpretují. Do textů mají vstupovat se zjitřeným svého chápání a prožívání právě toho, co potom díky sonetům sami objeví v Shakespearovi.
A jen tohle připravit a se žáky realizovat je úkol neuvěřitelně obtížný, kdepak na jednu hodinu. Na pedagogicky i literárně skutečně podstatné jevy nemůže "virtuálních" 45 minut vůbec stačit. To je jako chtít doma v akváriu pozorovat třebas porod velryby.
To, že bychom my na internetu asi nevydrželi sledovat čtyřhodinový blok práce, ještě neznamená, že ve výuce literatury (a každého dalšího opravdu zásadního a komplexního jevu ve všech předmětech) proto musíme držet hodiny po 45 minutách. Práce s literaturou, pokud má sloužit vzdělanosti a kultuře, se prostě nemá komprimovat do třičtvrtěhodin výuky, jen proto, že česká tradice rozvrhů a osnov dosud nebere na vědomí, že poznávání, prožívání a rozvoj vzdělání potřebuje jinak přidělený a jinak uspořádaný čas než pouhé výklady a procvičení látky. S tím ovšem prozatím ani žáci, ani paní učitelka, ani my sami neumíme nic udělat – ale máme to mít na mysli a dávat to najevo, abychom se jednou dobrali toho, že se o procesech čtení a učení bude uvažovat adekvátněji.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Virtuální hospitace na gymnáziích.
Ostatní články seriálu:

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice
  • Gymnázium
  • Kompetence sociální a personální
  • aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů
  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Spolupráce a soutěž

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Pracovní listy s úkoly, vybrané Shakespearovy sonety