Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Virtuální hospitace - Fyzika: Setrvačnost
Odborný článek

Virtuální hospitace - Fyzika: Setrvačnost

20. 12. 2010 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Šárka Kvasničková

Anotace

Úvodní partie dynamiky hmotného bodu je jednou z nejdůležitějších a zároveň nejobtížnějších kapitol středoškolské fyziky. V hodině fyziky se pokusíme společně s žáky rozbourat často mylné představy o pohybu těles.

Úvod

Úvodní partie dynamiky hmotného bodu jsou jednou z nejdůležitějších a zároveň nejobtížnějších kapitol středoškolské fyziky. Často mylné představy žáků o pohybu těles se ve své hodině v 1. ročníku pokusila rozbourat Mgr. Šárka Kvasničková. Tato virtuální hospitace byla natočena v listopadu 2010 v Gymnázia Na Zatlance v Praze.

Cíl

Žáci formulují 1. Newtonův zákon.

Žáci definují pojem setrvačnost.

Žáci využívají znalosti 1. Newtonova zákona k vysvětlení předvedených pokusů.

 

O vyučovací hodině fyziky můžete diskutovat s Mgr. Šárkou Kvasničkovou z Gymnázia Na Zatlance v Praze, jejíž výuka byla natočena, a s prof. RNDr. Emanuelem Svobodou, CSc., z Katedry didaktiky fyziky MFF UK v Praze. Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do on-line diskuze. Ta bude probíhat ve čtvrtek 13. 1. 2010 od 17.00 do 17.45.

Diskuzní fórum k virtuálním hospitacím naleznete zde.

K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.

Reflexe

Cíle hodiny

  1. Žáci formulují 1. Newtonův zákon – tento cíl byl naplněn ve fázi uvědomění. Žáci sami po společné práci s vozíčky formulovali úspěšně 1. Newtonův zákon.
  2. Žáci definují pojem setrvačnost – jednalo se spíše o dílčí cíl. Žáci odvodili pojem setrvačnost poté, co si uvědomili, že všechna tělesa mají určitou vlastnost, která je charakterizována jejich nechutí měnit pohybový stav.
  3. Žáci využijí znalosti 1. Newtonova zákona k vysvětlení předvedených pokusů – domnívám se, že předvedené pokusy naváděly žáky k hlubšímu pochopení 1. Newtona zákona, většina žáků dovedla pokusy dobře vysvětlit.

Struktura hodiny

Ve svých hodinách se snažím o dodržování třífázového modelu učení E-U-R (evokace – uvědomění si významu – reflexe), který vychází z programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení – RWCT.

Ve fázi evokace si žáci vybavovali vědomosti z vlastní zkušenosti, opakovali jsme dovednosti z předchozích hodin. Žáci se poměrně aktivně zapojovali.

Ve fázi uvědomění si významu jsme vyvozovali pomocí jednoduchých pokusů 1. Newtonův zákon, který žáci sami formulovali. Dále jsme společně vyvodili pojem setrvačnost. Za pomoci několika demonstračních pokusů jsme postupně odhalovali důsledky 1. Newtonova zákona.

V poslední fázi hodiny, v reflexi, psali žáci tzv. pětiminutové pojednání, v němž sami hodnotili, co nového a důležitého se v hodině dozvěděli a naučili. Zároveň formulovali otázku, která pro ně zůstala nezodpovězena a je zapotřebí se k ní v dalších hodinách ještě vrátit. Závěrečný pokus, který jsem v průběhu psaní pětiminutového pojednání připravila, byl pro žáky tečkou celé hodiny.

Pohled žáka

Žáci samozřejmě vnímali přítomnost kamer, ale pracovali soustředěně a poměrně intenzivně. Podle jejich hodnocení „to byla zábava“.

Práce s časem, rozvržení aktivit

V průběhu hodiny jsem hlídala, aby jednotlivé fáze nezabíraly více času, než jsem naplánovala. Samozřejmě v závěru jsme byli trochu v časové tísni, ale i když bylo po zvonění, zvládli jsme vše, co jsem měla v plánu.

Hodnocení, sebehodnocení žáků

V průběhu hodiny jsem se snažila povzbuzovat žáky a oceňovat jejich snahu a případné správné odpovědi na otázky. V závěrečné reflexi si žáci sami uvědomili, co nového se naučili a dozvěděli, čímž vlastně sami na sobě reflektovali, jak intenzivně v hodině pracovali.

Závěr

Hodina proběhla celkem podle očekávání, splnila cíl. Při promítání hodiny jsem si uvědomila, jak čas ve výuce rychle běží, jak je důležité neustále se věnovat opakování nejdůležitějších poznatků a jak důležité je oceňovat žáky za práci v hodině.

Literatura a použité zdroje

[1] – BEDNAŘÍK, Milan; ŠIROKÁ, Miroslava. Fyzika pro gymnázia - Mechanika. 3. vydání. Praha : Prometheus, 2005. 288 s. ISBN 80-7196-176-0.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
119.14 kB
PDF
Autoevaluace
pdf
115.23 kB
PDF
Evaluace

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Šárka Kvasničková

Hodnocení od uživatelů

Ludmila Šulcová
3. 1. 2011, 18:33
Gratuluji k živé a pěkné hodině. Žáci se "bezbolestně" naučili a pochopili pojem setrvačnost.
Dovoluji si otázku na zjednodušení při nákresu sil, kdy je těleso-vozík v klidu. Reakční síla se s tíhovou silou nemůže vyrušit-žák se o pár hodin dál naučí, že akce a reakce nemají společné působiště, takže se nemůžou tzv. rušit. Nevzniká při výkladu setrvačnosti tedy zjednodušením nákresu sil k chybné představě žáka o působících silách?
Děkuji, získala jsem řadu inspirací! S pozdravem Šulcová
Michaela Porvisova
13. 1. 2011, 16:37
Reaguji na komentář přede mnou paní Šulcové. Přece tíhová síla a reakční síla podložky na těleso nejsou akce a reakce! Obě síly působí na jedno těleso a to vozík a proto je mohu skládat. Ale možná jsem jen Váš komentář nepochopila, vycházím z obrázku na tabuli a jak to chápu já, nevidím Vámi zmiňovanou chybu.
RNDr. Božena Rytířová
13. 1. 2011, 17:36
Mně se hodina líbila. Pokaždé, když takové pokusy provádím, divím se, jak jsou žákům neznámé a překvapující. B.Rytířová
Šárka Kvasničková
13. 1. 2011, 21:14
Děkuji paní Porvošové za vysvětlení, myslela jsem to stejně, i když si myslím, že se silami a jejich znázorňováním je na střední škole problém.
Dagmar Čechová
12. 2. 2013, 01:58
Pěkná hodina, díky za novou inspiraci.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Virtuální hospitace na gymnáziích.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů
  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Sociální komunikace

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

pomůcky na fyzikální pokusy (sklenice, čtvrtka, mince, konvička, provázek, ubrus, autíčko, dřevěné desky s různými povrchy, papírový kapesník, papírová rulička), papíry pro psaní reflexe