Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Virtuální hospitace - Dějepis: Ikonografie gotické architektury
Odborný článek

Virtuální hospitace - Dějepis: Ikonografie gotické architektury

21. 3. 2011 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Lubomír Tanzmann

Anotace

Hodina je zaměřena na charakteristiku hlavních prvků a obsahů gotického umění, se zvláštním zřetelem na gotickou sakrální architekturu.

Cíl

Virtuální hospitace z Dějepisu byla natočena v únoru 2011 v Akademickém gymnáziu, škole hlavního města Prahy. Hodina ve 2. ročníku je zaměřena na gotickou architekturu. Konkrétní stavby jsou představovány jako reprezentace panovnické moci Karla IV. Největší pozornost je pak věnována ikonografii Mostecké věže.

Na konci hodiny žáci budou umět popsat kulturně-historické souvislosti vzniku gotického stylu, dovedou vyjmenovat a rozpoznat jeho typické prvky zejména v sakrální architektuře a budou znát významné gotické památky Čech a Moravy. Hodina rozvíjí vizuální gramotnost (analýza obrazů a interpretace symbolů).

 

Své první dojmy z této výuky můžete vyjádřit zde.

O této vyučovací hodině můžete diskutovat přímo s vyučujícím, Mgr. Lubomírem Tanzmannem, a s expertkou, PhDr. Dagmar Hudecovou. Pokud byste se jich na cokoli rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do online diskuze. Ta bude probíhat ve středu 30. 3. 2011 od 16.00 do 16.45. Diskuze probíhá v prostředí DIMDIM; hlavní prezentující během diskuze hovoří, další účastníci diskuze mají možnost své dotazy a postřehy psát prostřednictvím chatu.

Celé diskuzní fórum k této virtuální hospitaci naleznete zde.

K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.

Reflexe

Hlavním cílem hodiny bylo, aby žáci byli schopni interpretovat gotické stavby Karla IV. nejen jako estetické počiny, ale i jako zdroje informací o době. Jak ukazují výsledky skupinové práce v druhé části, víceméně se to podařilo. Problém je, že jsme si to demonstrovali pouze na jedné výběrové památce (Staroměstská mostecká věž), a je otázkou, nakolik jsou žáci schopni získané vědomosti zobecnit. To musím ještě ověřit v praxi.

V podstatě jsem spokojen s časovým rozvržením, kdy se mi podařilo vyvážit výkladovou část s částí se skupinovou prací. S čím jsem ale velmi nespokojen, byla struktura výkladu, která se mi teď při pohledu zvenčí jeví jako poněkud nesouvislá a zabíhající na jedné straně do detailů a na druhé straně pomíjející podstatné. Nyní vidím, že jsem měl celé téma rozdělit spíše na dvě hodiny, na jednu, která by se zabývala gotickým stylem obecně, a druhou, která by obsahovala interpretaci konkrétních památek. Pokoušet se o skloubení obou pohledů se mi teď jeví jako největší chyba, které jsem se dopustil.

Svůj vlastní projev bych hodnotil jako průměrný, ačkoliv neměl jsem zatím příliš možností vidět a slyšet sám sebe, tudíž je můj pohled docela zkreslený, jsem si však téměř jist, že dokážu mluvit i lépe.

Interakce s žáky byla bez problémů. S touto třídou mám dlouhodobě pozitivní zkušenost (i řada ostatních kolegů), tak jak se chovali a jednali před kamerou, takoví jsou i ve skutečnosti.

Z pohledu žáků bych řekl, že to byla normální hodina dějepisu, na kterou jsou zvyklí, protože formát výklad + samostatná aktivita žáků se snažím dodržovat na většině hodin. Jak ostatně bylo vidět, práce ve skupinách jim nečiní problémy a svůj výklad (i přes výtky, které k němu mám) považuji za přiměřeně dlouhý a zajímavý.

Práce ve skupinách proběhla nad očekávání dobře, do práce se skutečně zapojili všichni žáci a jejich projevy při interpretaci jednotlivých prvků byly věcné a souvislé, tudíž je hodnotím pozitivně. Hodina v podstatě proběhla tak, jak měla. Negativních aspektů jsem si vědom, tudíž je v příštích hodinách budu mít na zřeteli. Celkově jsem však byl spokojen.

Evaluace

Virtuální hospitaci zhodnotila PhDr. Dagmar Hudecová, která se rovněž zapojí do online diskuze k této hodině (30. 3. 2011 od 16.00 do 16.45).

Učivo

Téma hodiny: Gotická architektura a reprezentace panovnické moci Karla IV. prostřednictvím jeho staveb. Učitel pojal učivo gotiky netradičně. Vycházel z toho, že žáci jsou ze základní školy seznámeni se základními znaky gotické architektury a s postavením architektury v gotickém stylu. Jeho snaha pouze neopakovat, respektovat a rozvíjet dosažené znalosti zcela odpovídá požadavkům rozvíjejícího učení na daném stupni školy.

Vhodným způsobem byla zdůrazněna návaznost na předchozí učivo (doba Karla IV.) a téma bylo v úvodním slovu učitele dobře zasazeno do kontextu světových dějin. Výběr učiva byl podřízen výchovně-vzdělávacímu cíli.

Výchovně-vzdělávací cíl

Volná interpretace učitelova cíle by mohla být: představit gotickou architekturu jako nositelku symbolů, jejichž porozuměním lze nahlédnout do způsobu myšlení a komunikace tehdejších lidí a zároveň pochopit reprezentativní roli panovníka jako zadavatele gotických staveb. Formulace takto stanoveného cíle je náročná a učitel ji sám několikrát zpřesňoval (v úvodním představení hodiny – „gotika jako reprezentace panovníka; jako pramen poznání, protože lidé jejím prostřednictvím komunikovali“; v úvodu před žáky – „Ikonografie – z tohoto pohledu se chci podívat na gotiku, tj. co tím král sděluje; architektura jako médium“). Nicméně záměr učitele je zřejmý.

Méně zřejmé je, čeho má být dosaženo u žáka, tj. objevuje se zde známý problém formulace cíle pro žáka stanovující úroveň učebních požadavků kladených v dané hodině na žáka, tj. co se má žák v hodině naučit. Takto formulovaný cíl je pak dobrým vodítkem pro volbu učebních činností, žáky motivuje a zároveň je základem pro tvorbu učebních úloh, jimiž je v závěru hodiny splnění cíle ověřováno. Absence takto formulovaného cíle je pravděpodobně důvodem, proč závěr hodiny tohoto charakteru chybí, není zde provedeno shrnutí nových poznatků, není zřejmé čemu (nebo zda vůbec) se mají žáci věnovat v domácí přípravě. (Podle pečlivého psaní poznámek žáky lze usoudit, že žáci se budou věnovat osvojení si jejich obsahu). Zdůrazněn je pouze opět původní záměr hodiny a příslib využití a další rozvoj poznatků při budoucí exkurzi. Míru splnění cíle je tedy nutné pouze odhadnout.

Cíl orientovaný na učitele („cílem je ukázat.“, „chci se podívat na...“) je v hodině splněn.

Učební a vyučovací činnosti

Učitel zvolil dvě základní aktivity – výklad učitele a skupinovou práci žáků.

a) výklad učitele doprovázený prezentací ukázek a základních tezí

Učitel využil výklad nejen k úvodní prezentaci obsahu a cíle hodiny, ale i ke stručnému připomenutí původu gotického slohu a jeho základních znaků. Srozumitelně vysvětlil jednotlivé pojmy (katedrála, vertikální členění, ikonografie) a naznačil význam symbolu v gotické architektuře. Ukázky byly dostatečně ilustrativní, dobře volené, vhodné bylo rovněž srovnání gotického a románského slohu. Při identifikaci jednotlivých slohů žáci spolupracovali; identifikaci jednotlivých znaků provedl učitel sám v přesvědčení, že by to pro žáky bylo snadné. Tento předpoklad by bylo vhodné si ověřit a celkově vytvořit pro žáky větší prostor pro uplatnění jejich osvojených poznatků a pro rozvoj komunikačních dovedností.

Učitel používal spisovný jazyk, ojediněle se dopustil drobných prohřešků při tvorbě otázky (katedrála byla biskupstvím od kdy?) či v tempu řeči, což lze vysvětlit skrytou nervozitou učitele způsobenou kamerovým sledováním vyučování.

Z hlediska odborného lze jen připomenout, že katedrála nemusí mít vždy křížový půdorys; svatý Václav (a další patroni) není na věži vyobrazen, ale byl vyobrazen na viničném sloupu, který stál před bránou (dnes je na rohu Křížovnického nám.), a katedrála na Hradčanech nese jméno Václava (a Vojtěcha) vedle původního jména Víta. Absence vyobrazení Václava nebyla tedy absolutní a není zdůvodnitelná tím, že „měl celou katedrálu“.

b) skupinová práce žáků za využití verbálního a ikonického materiálu

Skupinová práce byla uvedena promítnutím obrázku Staroměstská mostecké věže a vysvětlením jejího významu. Na rozdíl od pocitu učitele, vyjádřeného v závěrečném hodnocení, přechod od obecného pojednání o gotice k jejím konkrétním projevům nepůsobil násilně. Úkol pro skupiny byl formulován: „co konkrétně se nám Karel IV. snaží [vnější výzdobou této věže] naznačit, proč jsou tam ty figury a obrázky (erby) a proč je to tam poskládáno.“ Podle této formulace žáci tedy měli zjistit příčinu výběru zobrazených motivů.

Celkem bylo vytvořeno 5 skupin. Skupina se zabývala určitou konkrétní částí výzdoby, při jejím přidělení učitel respektoval zájem žáků. Formulace úkolu pro skupinu nebyla přesná, nesledovala vždy hlavní záměr skupinové práce, jak byl původně formulován. Např. jestliže žáci měli zjistit, jaké erby jsou na fasádě, kdo byl sv. Zikmund, sv. Vojtěch, sv. Vít ap., zjišťovali konkrétní fakta (tj. kdo, co), nikoli příčinu (proč). Žáci se tedy soustředili především na popis a zjišťovali řadu faktů, která s hlavním záměrem skupinové práce souvisela jen volně.

Úkol měli žáci ve skupině řešit za pomoci „vlastních hlav, poznámek, učebnic a atlasů“. Žáci vytvořili skupiny spontánně bez organizačních instrukcí učitele, což svědčí o tom, že jsou pravděpodobně zvyklí ve skupinách pracovat. Pracovali samostatně, soustředěně, dobře se orientovali v pomocném materiálu (atlasech, vlastních poznámkách ap.). Vzhledem k tomu, že úkol pro skupinu nebyl precizován, nebylo možné prostřednictvím formulace a plnění dílčích úkolů posílit kooperační charakter práce ve skupině. Část informací ke splnění úkolu byla žákům poskytnuta pravděpodobně záměrně v předchozích hodinách. Pokud tomu tak bylo, jednalo se o promyšlenou plánovací činnost učitele ve vyučování. Zásahy učitele do práce skupin byly přiměřené, dokládaly zájem učitele o práci žáků.

Při zjišťování výsledků práce skupin žáci dobře prezentovali svou práci. Učitel využíval informací žáků, navazoval na ně, pomocí otázek se snažil dovést žáky k pochopení původního záměru skupinové práce, tj. proč a z jakého důvodu bylo příslušné zobrazení zde umístěno, ale většinou sám vysvětloval, a nelze zjistit, zda a do jaké míry to žáci pochopili.

Využití didaktické techniky

V hodině byl funkčně využit PC k prezentaci ukázek architektury a k prezentaci bodů, které pravděpodobně obsahovaly podstatné učivo. Body si žáci spontánně opisovali do svých poznámkových sešitů, učitel jejich činnost nekomentoval, z čehož lze usuzovat, že body byly k zápisu určeny. Na tento styl práce jsou žáci zřejmě zvyklí; netlumí jejich aktivní pozornost, ale neumožňuje jiné aktivní zapojení žáků do vyučování. Vhodné by bylo ověřit si, do jaké míry žáci zápisu rozumí („katedrála... esence gotického stylu“, „gotická architektura svými mnohovrstevnatými významy a impozantní kompozicí...“).

Časové rozvržení hodiny

Úvodnímu seznámení s tématem a cílem hodiny bylo věnováno 5 minut, výkladu učitele cca 18 minut, skupinové práci včetně vyhodnocení přibližně stejný časový rozsah. Zbývajících 5 minut mohlo být využito k závěru hodiny a vyhodnocení cíle a shrnutí učiva. Pokud by skupinová práce měla plnit původní záměr, bylo by nutné jí věnovat větší časový prostor.

Interakce učitel–žák, žák–žák. Hodnocení žáků

Žáci dobře reagovali na podněty učitele. Ve třídě panovala přátelská pracovní atmosféra. Prostor pro samostatné vyjádření žáků k danému tématu byl poměrně omezený (např. v úvodní části místo souvislého výkladu učitele mohlo být zařazeno zjišťování, co žáci o daném tématu již vědí).

Učitel průběžně hodnotil práci žáků, kladně hodnotil zejména výsledky samostatné práce ve skupinách. Vhodně reagoval na veškerá vyjádření žáků. Naznačil možnosti dalšího rozvinutí tématu při budoucí exkurzi.

Závěr

Učitel připravil a provedl standardní hodinu na velmi zajímavé téma. Zvolenými metodami vytvořil přátelskou pracovní atmosféru, v níž žáci pozorně sledovali výklad učitele a aktivně se zapojili do skupinové práce. Průběžně žáky hodnotil a oceňoval jejich kladné výsledky. Negativem byla méně promyšlená práce s cílem hodiny, která se projevila zejména ve skupinové práci, kdy vlastní práce žáků nekorespondovala zcela s původním záměrem, a v závěru hodiny, kdy učitel neprověřil splnění cíle na úrovni žáka. Na druhé straně učiteli se podařilo udržet po celou dobu pozornost žáků, lze rovněž předpokládat, že vzbudil zájem žáků o architektonickou výzdobu, kterou budou mít příležitost v budoucnu dále rozvinout. V tom je nesporné pozitivum předvedené vyučovací hodiny

K zamyšlení

  1. Jak formulovat cíl této hodiny pro žáka?
  2. Jakými úkoly zjistit, zda (do jaké míry) byl cíl splněn?
  3. Jakými dalšími alternativními činnostmi by bylo možné prezentovat záměr hodiny?

Literatura a použité zdroje

[1] – KIDSON, Peter. Románské a gotické umění. Praha : Artia, 1973.
[2] – HOMOLKA, Jaromír. Pozdně gotické umění v Čechách : 1471 - 1526. 2. vydání. Praha : Odeon, 1985.
[3] – SPUNAR, Pavel. Kultura českého středověku. 1. vydání. Praha : Odeon, 1987.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
65.43 kB
PDF
Autoevaluace
pdf
134.77 kB
PDF
Evaluace

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Lubomír Tanzmann

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Virtuální hospitace na gymnáziích.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Žijeme v Evropě

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

prezentace (fotografie) dataprojektor, PC