Virtuální hospitace – Anglický jazyk: Blogging

Můj celkový pocit z natočené hodiny by se pravděpodobně dal shrnout jednou větou: potřebovala bych ještě jednou tolik času. Vzhledem k tomu, že se jednalo o hodinu ukázkovou, snažila jsem se dodržovat časový plán vymezený pro jednotlivé aktivity. Nechtěla jsem nic vypouštět ani přeskakovat, neboť hodina měla předem promyšlenou strukturu a návaznost jednotlivých aktivit považuji za důležitou, stejně tak jako pestrost/střídání jednotlivých dovedností.

Úvod hodiny se mi zdá být v pořádku, následná diskuze na téma by mohla být rozhodně delší, aby v ní participovalo více žáků. Výběr videoukázky považuji za vhodný, ovšem vzhledem k reakcím některých slabších žáků by možná nebylo od věci ji pustit třikrát (3 poslechová cvičení, tedy 3 poslechy, případně by se dal worksheet alternovat pro slabší a výkonnější žáky).

Za slabší část hodiny považuji procvičování předpřítomného času, kde bylo u mnoha žáků evidentní, že se s danou látkou ještě příliš nesžili. Očividně by bylo zapotřebí další vysvětlování, drilování a procvičování, které jsem ostatně okamžitě zařadila do hodin následujících. Závěrečná aktivita s flashcards upevnila osvojenou slovní zásobu.

Co se používání češtiny týče, rozhodně se jí v hodinách nebráním, pokud se jedná o ryze funkční situace, myslím, že často je rychlý překlad efektivnější a praktičtější než dlouhosáhlé opisování. Většinu svých hodin ovšem vedu v angličtině. Pokud bych se měla vyjádřit k žákům samotným, myslím, že na některých z nich byla evidentní nervozita z přítomnosti kamery a jejich obvyklá stydlivost se tak ještě umocnila.

Z ukázky je zjevné, že děvčata jsou v této skupině jednoznačně slabší než chlapci, nicméně se je snažím s menším či větším úspěchem zapojovat do všech aktivit. Vzájemná interakce mezi mnou a žáky a mezi jednotlivými žáky je nenucená a přátelská, v hodinách je vždy příjemná atmosféra, bohužel ne všichni se dokázali zcela uvolnit.