Sedmá minikonference op ČG ve znamení textů-parazitů

V roce 2020 chtěl panel podpořit snahu učitelů a aktivních MAP ovlivňovat pozitivně čtenářskou gramotnost žáků a dětí v MŠ a navázat tak na dosavadní činnost. Tématem mělo být a také jím je oborové čtení. Více reflektovaných příležitostí ke čtení, je přesvědčen panel, zlepšuje čtenářské návyky, rutiny, pomáhá upevňovat účinné čtenářské strategie a také prohlubuje žákovo porozumění textu ve všech jeho kontextech.

Zároveň je ale čtení textů, zejména nejednoznačných, náročných, plných odkazů na jiné texty a podobně prostředkem učitelů nejazykových předmětů, jak aktivizovat žáky. Angažovat jejich mentální kapacity k učení. Čtením tedy žák nerozvíjí jen čtenářskou gramotnost, ale zlepšuje také své oborové dovednosti a znalosti, a chuť se učit a poznávat.

Plán jarní minikonference byl, že téma promyslíme a stanovíme si co nejvíce výzev, které bude následně řešit minikonference podzimní. Do příprav vstoupily známé a nepříjemné události, které nám zabránily uspořádat setkání prezenční. A protože distanční podporu není vhodné organizovat jako souvislý tok informací a práce, protože bez interakce nebude za nějaký okamžik možné udržet pozornost a angažmá návštěvníků, zvažovaly se dvě alternativy, udělat setkání s online podporovanou diskusí a skupinovými workshopy dvakrát. Další možností bylo kombinovat určitý rozsah domácí přípravy se setkáním sice na online platformě, ale skupinovým, a jeho následnou individuální a skupinovou reflexí. Touto cestou se přípravný tým vydal. Nyní je po setkání skupinek v reálném čase a tento text je součástí reflexe setkání.

Text shrne přípravu setkání ze strany účastníků a přinese informace o průběhu setkání celkem 4 skupinek přímých účastníků. Jádro panelu zároveň provádí sestřih záznamů setkání skupin. V tuto chvíli probíhá také reflexe užitečnosti a plánovaných dopadů setkání na práci organizací, které na setkání vyslali reprezentanty. V rámci reflexe je též otevřeno diskusní fórum, o němž blíže v závěru textu.

Přípravná fáze minikonference

Dotazník vyplnilo 24 ze 49 přihlášených (mimo účastníků za projektu PPUČ). Deset respondentů uvedlo, že pracuje aktivně v pracovní skupině MAP. Osm dalších bylo učitelů a zbytek byli zástupci projektů a organizací, které se v podpoře výuky zaměřené na rozvoj gramotností zabývají. Položky dotazníku se soustředily jako před každou minikonferencí na zdroje, s nimiž MAP při podpoře čtenářství a ČG dětí a žáků pracuje, a nyní specificky také na to, jakou mají účastníci zkušenost s využíváním textů ve výuce různých vyučovacích předmětů (souhrn odpovědí je přiložen):

• Kam jste ve své organizaci (MAP, ČŠI, individuálním projektu apod.) došli v rozvíjení ČG v předmětech/oborech vzdělávání na ZŠ?
• Co aktuálně řeší pracovní skupina pro ČG ve vašem MAP?
• Co se vám daří? Co nabízíte ostatním (v MAP, ve škole, ve vaší organizaci) jako inspiraci v podpoře učitelů a žáků, při rozvíjení ČG v předmětech/oborech na ZŠ?
• S jakými výzvami nebo překážkami se setkáváte? Co byste potřebovali řešit a týká se čtení v oborech?
• Vyberte text, s nímž by žáci podle vás měli pracovat ve vašem předmětu/oboru.
• Zformulujte, proč je takový text užitečný pro učení dětí v oborech/pro výuku... V jakém oboru a proč?

MAP se věnovaly hojně analýze potřeb a silných a slabých stránek regionu. Vedle toho nabízejí vzdělávání, besedy, organizují spolupráci institucí a škol navzájem a poskytují zdroje na knihy nebo na putovní kufry s knihami. Projekty vytvářejí konceptovou a také konkrétní podporu a učitelé reflektují potřebu vzdělávat se a vzdělávat celé týmy učitelů, objevily se relativně často metody a kurzy kritického myšlení, spíše výjimečně se zavádí systematičtější přístup: formativní hodnocení ve škole, učící se komunita, práce s očekávanými výsledky OVU PPUČ pro čtenářskou gramotnost.

Aktuálně se v několika MAP podpora plánuje, analyzuje se situace a potřeby, zatímco jinde nabízejí soustavně značně komplexní podporu, která zahrnuje vzdělávání, sdílení a konkrétní materiální a metodickou podporu. V několika MAP nám vyslaní zástupci jmenovali jednotlivé dílčí aktivity, které řeší velmi aktuálně, popř. je narušila pandemie.

Ve školách, MAP a projektech se daří množství velmi rozličných způsobů podpory. Tradičně jsou to sdílení zkušeností mezi učiteli a organizacemi a nabídky vzdělávání. Objevily se ale i analyticko-syntetické postupy: plánování, analýza silných a slabých stránek organizace či malého regionu a plánování komplexních akčních postupů řešení více jevů. Popsané projekty zahrnují více různých skupiny učitelů a dětí a počítají s rozličnými postupy. Někde nezapomínají na podporu učitelů formou např. mentoringu.

Co se týká potřeb a pojmenovaných rizik a slabých stránek, účastníci v poměrně velkém množství dokázali takové příležitosti identifikovat (často to byl komplex problémů k řešení). Objevují se i náznaky řešení nebo návrhy, jak odstranit některé systémové překážky. K tématu vnějších rizik se budeme vracet po celý letošní rok. Vedle komplexnějších pojetí odpovědi se zde nacházely také odpovědi málo konkrétní (stereotypy učitelů). Nechyběly připomínky vůči nízkému angažmá ve čtení na straně žáků a rodičů. Ve dvou případech připomínali účastníci kurikulární přetíženost a nedostatek času pro čtení a literární výchovu.

Silné stránky a pojmenované potíže a výzvy se jen v menším počtu odpovědí týkaly čtení v oborech. S tím možná souviselo to, jak obtížně učitelé a odborníci pojmenovávali příležitosti a potenciál jimi vybraných textů pro obor a vůbec, jaké texty by v oborech bylo dobré využívat a proč (se třemi výjimkami kolegyň a kolegů zapojených do systematičtějších projektů pojímajících rozvoj čtenářské gramotnosti jako významný cíl a smysl těchto projektů).

Online setkání

Online setkání se uskutečnilo pro čtyři skupinky kolem deseti účastníků, každá v odděleném prostředí. Dvě ze skupin provázela setkáním Hanka Košťálová a dvě Miloš Šlapal. Posláním a cíli setkání bylo:

• Zjišťovat, jak MAP a další organizace naplňují vizi národního odborného panelu: Každé dítě a každý žák v ČR má příležitost ve škole systematicky rozvíjet svou čtenářskou a pisatelskou gramotnost.
• Sdílet postupy, které vedou k rozvoji ČG při učení žáků v oborech/předmětech na II. stupni ZŠ.
• Sdílet a diskutovat o tom, co považují MAP a další organizace v této oblasti rozvoje ČG za výzvy a překážky, a vyvodit možná východiska a doporučení.

Přičemž za účelem naplnění třetího cíle byl vytvořen reflektivní formulář, který bude přílohou tohoto článku. Přímo z textu článku jej budete mít možnost také vyplnit.

Po představení účastníků a projektu PPUČ následovala půlhodina sdílení zkušeností. Účastníci diskutovali o následujících tématech:

1. Kam jste ve své organizaci (MAP, ČŠI apod.) došli v rozvíjení ČG v předmětech / oborech vzdělávání na II. stupni (bez prožitkového čtenářství)?
2. Co aktuálně řeší vaše pracovní skupina pro ČG?
3. Co se vám daří, co nabízíte ostatním jako inspiraci v podpoře učitelů a žáků, při rozvíjení ČG v předmětech/oborech na II. stupni?
4. S jakými výzvami nebo překážkami se setkáváte? Co byste potřebovali řešit (s ostatními)?

Zkušenosti organizací jsou velice rozmanité. V první řadě se ve všech skupinách diskutovala motivace se učit a proměňovat své praktiky mezi učiteli. Poukazovalo se na strach mezi učiteli oborů z novinek i na přemíru učiva, které mají povinnost anebo chtějí s dětmi elaborovat. Ukázalo se, že si učitelé nevědí rady s texty – jak je hledat, jak s nimi pracovat, je to obtížné, lze jim to usnadnit poskytováním přímé podpory a vzájemné podpory mezi učiteli, sdílením toho, co se daří, a co ne, přímo ve škole. Je třeba, aby si práci vyzkoušeli s vlastními texty. Pouhé převzetí materiálů na semináři, který nemá žádnou návaznost na systém podpory ve škole, není cestou, je třeba, aby si je učitelé vybírali a připravovali sami.

Mezi osvědčenými postupy ale přesto byly jmenovány semináře, webináře. V některých MAP ale poskytují díky šablonám promyšlené platformy spolupráce mezi učiteli, a to ve škole i mezi školami. Školy zapojené do systematičtěji vedených aktivit, jako jsou projekty typu Pomáháme školám anebo projekty Nové školy, zavádějí oborové čtení pravidelně do všech nebo skoro všech předmětů, a to postupně a s průvodcem, mentorem, nebo alespoň s dobře vybranými a v týmu diskutovanými texty.

Doporučeními se proto jeví právě to, tedy přivádět školy k systematičtějšímu, koordinovanějšímu vedení kvality práce učitele, podpoře jejich aktuálních potřeb a poskytování odborného vedení týmu, je-li to možné. Samozřejmostí také je, že při zavádění postupů, kde se daleko výrazněji proměňuje, zvyšuje aktivita žáků a ti dostávají rozhodný prostor k vlastní elaboraci učiva, je potřeba provést výraznou revizi školních vzdělávacích programů a tematických plánů, kde se musí redukovat množství témat a učiva. Diskutované problémy a výzvy budou důležité při koncipování podzimní, již osmé minikonference odborného panelu ČG projektu PPUČ.

Detailní záznamy skupinových výměn názorů tvoří přílohu článku.

Zkušenosti účastníků s oborovým čtením a jeho možnostmi a cíli

V následující části setkání pokračovalo sdílení zkušeností, které bylo rámováno těmito otázkami:

• Jakou máte vy sami zkušenost s texty v oborech? Vybíráte nebo vybírali jste nějaké texty pro žáky nebo pro učitele? Vzpomínáte si, s jakými texty jste se setkávali jako žáci?
• Jaký text a pro jaký obor jste si vybrali pro toto setkání? Jak jste text vybírali (odkud ho máte) a proč jste si ho vybrali?

Následné představení textů a důvodů pak bylo uzavřeno otázkami, na něž většina účastníků také odpověděla:

• S jakými texty podle vaší zkušeností učitelé v oborech pracují?
• S jakými texty by se podle vás žáci v konkrétním předmětu/oboru měli setkávat? Proč?

Diskuse tedy byly směrovány k uvádění druhů textů a důvodů, proč dané texty podle našich účastníků pomáhají učení se konkrétního oboru. V takovém uvažování byla většina účastníků „na začátku“. Ale uváděny byly i konkrétní předměty a typy textů. Zavádění oborového čtení se více daří v předmětech, jako je výchova k občanství, zeměpis a dějepis, samozřejmě čeština a komunikace. Uváděna byla také spolehlivá nakladatelství (Šafrán, některá zahraniční) a poměrně zajímavá byla diskuse týkající se publicistiky a reklamy. Kdo má zájem, může si záznamy diskusí pročíst detailně v přílohách. Shrnujeme je tak, že učitelé, kteří již začali, sáhnou po textech s následujícími charakteristikami:

-          Texty „kritické“ takové, které žáky vedou ke kritickému pohledu.

-          Texty aktuální, to co se žáků týká, to o čem něco vědí.

-          Texty, které v nich vyvolají nějaké otázky, nějakou kontroverzi.

Hana Košťálová shrnovala v jedné skupině diskusi tím, že pro adekvátní výběr textu a využití jeho potenciálu pro efektivní učení žáků je důležité mít zformulovaný, vědomý cíl čtení. „Pokud chci např. učit žáky číst dlouhý text, vyberu si text, se kterým s žáky můžeme k tomuto cíli dospět. V některých situacích může být užitečné, aby téma bylo pro všechny děti nové.“

Lekce: Paraziti a texty

Během setkání nabídli také členové jádra odborného panelu své, rozpracované a vyzkoušené odpovědi na výše uvedené otázky. Jednalo se o příklad využití dvou textů různých žánrů ve výuce přírodních věd. Podrobný popis lekce Paraziti tvoří jednu z příloh tohoto článku spolu s oběma využitými texty. Členové jádra nabídli lekci v podobě souvislé výukové situace postavené na konstruktivistickém třífázovém modelu učení. Prostřednictvím obou textů mohli žáci přemýšlet nejen o konkrétním přírodovědném učivu, ale také o formě a obsahu textových sdělení a o tom, jak účel psaní ovlivňuje formu textového sdělní, jeho obsah i způsob oslovení zamýšleného adresáta.

V úvodní fázi lekce pracovali účastníci s oběma texty samostatně. Zadání znělo: „Přečtěte si oba texty a uvažujte o jejich užitečnosti a možném využití. Pracujte samostatně cca 15 minut. Postřehy, nápady a myšlenky si písemně zaznamenávejte.“ Účastníci se mohli zamýšlet také nad otázkami:

• K čemu mohou být tyto texty užitečné pro žáky a jejich učení?
• Jak by se s těmito texty mohlo pracovat přímo v hodině? Jaká zadání by mohl připravit učitel?

Následovala sdělení účastníků a diskuse. Na diskusi navázala otázka již specifičtější, směřující k uvědomění:

• Jaká je v textech příležitost pro rozvoj poznání v oboru a pro rozvoj čtenářské/kritické gramotnosti? Co vše se děti mohou naučit?

V další fázi lekce si účastníci mohli projít, jak tuto lekci zpracovali učitelé v projektu Pomáháme školám. Následovala reflexe. Její první část proběhla v závěru každého ze setkání a navázal sběr zkušeností a reflexí distanční formou. Reflexe na místě byla moderována a každý z účastníků a účastnic byl dotázán na možný dopad / výsledek učení tohoto setkání a jeho další ovlivnění daného učitele či pracovníka „své domovské“ organizace. Položeny byly následující otázky:

• Pojmenování osobního uvědomění (co mi došlo, „aha“ efekt).
• Co se mi líbí, co mě napadá ve vztahu k vlastní praxi, další práci ve skupině MAP či jiné organizaci, apod.
• Jaké otázky mě napadají?

Distanční reflexe

Byla uvozena již tím, co bylo součást poslání a cíle tohoto setkání: připravit velkou podzimní minikonferenci ČG na téma čtení v oborech. A postavit ji adekvátně potřebám a možnostem jedné z důležitých cílových skupin, kterou jsou právě pracovní skupiny pro gramotnosti MAP II. A samozřejmě všech dalších projektů, organizací, školy jednotlivců, kteří se čtením napříč kurikulem zabývají a chtějí rozvinout kvalitu své práce. Distanční sběr informací a podkladů k přípravě podzimního setkání probíhá až do konce prvního týdne v červnu 2020. Konference na podzim je plánována na přelom října a listopadu.

Základní otázky distanční fáze tedy jsou:

• Reflexe setkání (co jste si odnesli, co vám utkvělo, co považujete za důležité).
• Co se stalo v MAP (ve škole, organizaci, apod.), jaké změny jste na základě setkání iniciovali nebo o nich uvažujete?
• Jaké další potřeby vzhledem k podzimní minikonferenci zaměřené na čtení v oborech pociťujete? Zašlete návrhy do programu.
• Co plánujete dál a co byste potřebovali za změny v systému (doporučení)?

Článek v závěru představí již některé konkrétní podněty k podzimní minikonferenci, které byly získány od účastníků do data publikování textu 25. 5. 2020. Přílohami článku budou dále:

• Soubor odpovědí účastníků na dotazník před setkáním.
• Prezentace k online setkání.
• 2 texty k lekci Paraziti.
• Popis lekce Paraziti pro minikonferenci.
• Stručný popis jako výňatek z textu pro Řízení školy.
• 3 záznamy skupinové práce.
• Reflektivní dotazník po setkání minikonference.

Protože se jedná o minikonferenci, tedy o setkání celé skupiny účastníků, bylo k setkání skupin připojeno také společné diskusní fórum. To se nalézá na tomto odkazu.

Vybraná doporučení a náměty pro panel z reflektivního dotazníku [1]:

1.       Co jste si ze setkání odnesli, co vám utkvělo? Co považujete za důležité a také za užitečné pro váš osobní a profesní rozvoj a rozvoj vašich organizací?

• Pestrost účastníků s rozmanitými zkušenostmi, využití spolupráce s knihovnami, zajímavé aktivity některých MAP (např. Rakovnicko), důležitost čtenářského potenciálu textů.
• Přehled o vztahu pedagogů k metodickým produktům – z pohledu různých stakeholders.
• Odnáším si nápad na podporu „projektového-společného“ vyučování ve školách; získala jsem cennou zpětnou vazbu od paní učitelky z naší školy, která se mnou byla ve skupině, její pozitivní hodnocení na přínos našeho MAP a podporu spolupráce mezi školami předčilo vše; podobná setkání pedagogů i nepedagogů z různých oblastní pro mě osobně jako „neučitele“ mají pozitivní vliv na rozšiřování obzorů, hlubší pochopení pedagogické profese a jsou inspirací pro to, jak našim učitelům na Rakovnicku pomáhat.
• Že i oboráři mohou pracovat s texty, že školy toto řeší.
• Stále je zájem o čtení a organizace přicházejí s novými aktivitami, jak ho podporovat. Zároveň platí plošně, že pedagogové jsou velmi přetížení a z jejich strany je jen málo času a prostoru se čtenářskou gramotností zabývat, tak, jak by bylo třeba.
• Oborové čtení – má být součástí výuky oboru, včetně samotné češtiny; potřeba získat zkušenost.
• Tipy na zajímavé texty do hodin, které můžu sdělit těm členům naší pracovní skupiny, kteří se nemohli účastnit osobně, a diskutovat s nimi.
• S jistotou mohu říct, že ve mně utkvěl pocit užitečně stráveného času v otevřené a respektující atmosféře. Setkání mě vtáhlo do děje, což bylo skvělé, žel to i způsobilo, že jsem si neudělala téměř žádné poznámky (a pod tíhou dalších pracovních setkání a řady webinářů došlo k jistému zastření mysli a s obtížemi doluji konkrétní, za to se omlouvám).
• Důležitá část webináře byla pro mě ta, kdy jsme se věnovali vlastnímu zamyšlení se nad tím, jak vybíráme (pedagogové vybírají) texty. Při (znovu)uvažování o této základní otázce jsem měla takové vnitřní „aha“ ..., jak pojem oborové čtení perfektně vystihuje právě tu podstatu „jak“. Stojí za to zamýšlet se zas a znovu nad tím, co se jeví jako samozřejmost ;)
• Dále si vybavuji myšlenku o důležitosti věnovat pozornost tomu, co děti při oborovém čtení produkují a co diskutují (např. s využitím nahrávek), a že mnohdy je až překvapující rozdíl mezi tím, co napíší a co říkají.
• Znovu byl pro mne největší inspirací pan Koten. Praktik, který má za sebou kus dobře odvedené práce, spoustu spokojených dětí. Líbí se mi učení v projektech, propojování témat do různých předmětů, ...
• Rozvoj čtenářské gramotnosti v předmětech/oborech naráží na postoj některých učitelů, kteří to nepovažují za svůj úkol.
• Jak lze pracovat s textem, hledání relevantních zdrojů.

 2.       Co se stalo v MAP (ve škole, organizaci, apod.) jako reakce na toto setkání (popř. co se v nejbližší době stane)? Jaké změny jste na základě setkání iniciovali nebo o nich uvažujete?

• Školu máme zavřenou (jinak využívám občas při výuce).
• Zkusím mezi našimi učiteli otevřít téma „projektového-společného“ vyučování, najít vhodné kandidáty-učitele, asi 1. stupeň, kteří by ve škole chtěli něco podobného zkusit, být průkopníky. Jako zástupce MAP jsem připravena aktivním učitelům dát maximální podporu, např. s tvorbou materiálů, které jsme viděli na skupině, můžeme zajistit např. inspirativní návštěvu v jiných školách, kde to praktikují apod.
• Uvažuji o pomoci při tvorbě a vyhledávání vhodných odborných textů, mohla by vzniknout jakási Mapácké databáze pro učitele Rakovnicka, určitě máme v území učitele, které toto téma zaujme a budou chtít vyvinout vlastní iniciativu a zapojí se do činnosti PS nebo budou sdílet vlastní zkušenosti a vlastní texty, které používají. Na podzim nás čeká workshop, kde jedním z témat bude tvorba pracovních listů, domluvím s lektorkou zaměření nejen na hodiny ČJ, ale i na oborové čtení.
• Máme zorganizováno setkání pracovní skupiny, která je otevřena všem pedagogům a kde chceme sdílet informace z proběhlé minikonference. Chystáme workshop pro pedagogy zaměřený na společnou četbu s žáky venku a budeme nadále pokračovat ve čtenářských besedách přímo ve třídách. Na všechny aktivity zveme pedagogy všech předmětů.
• Zjistit zda a jak se Centrum kolegiální podpory věnuje oborovému/akademickému čtení.
• Plánujeme udělat online setkání pracovní skupiny pro čtenářskou gramotnost jako reflexi a podnět k diskuzi ohledně konference.
• Zaměřím se více na oblast čtení v oborech na 2. stupni a využitelnost pro nematuritní obory.
• Příští rok budu mít první třídu. Chci popřemýšlet o tématech, které by šly propojit do jednodenních, či vícedenních projektů. Následně zrealizovat.
• Při rozhovorech s učiteli různých oborů připomínat nutnost, aby nezůstávali jen u získávání informací, ale aby učili žáky s informacemi pracovat, a hledali způsoby, které povedou k debatě žáků.
• Přednesla jsem, co jsem se dověděla, ve škole, pracujeme na úpravách ŠVP.

 3.     Jaké další potřeby vzhledem k podzimní minikonferenci zaměřené na čtení v oborech pociťujete?

• Další příklady dobré praxe čtení v oborech (zaznělo vícekrát, pozn. autoři), které mohou být šířeny jako inspirace a důkaz o tom, že „to jde“.
• Určitě bych uvítala pozvání hostů, jejichž názory budou zajímavé a relevantní.
• Jako realizátor MAP „neučitel“ nemám konkrétní návrhy a náměty určené přímo k výuce.
• Jak na efektivní výběr (a propojování více) textů do výuky (zaznělo vícekrát, pozn. autoři) – faktem je, že textů je nepřeberné množství a pedagogové tráví hodiny výběrem, což mnohé také vyčerpává a odrazuje. Ráda bych se dozvěděla, jak výběr co nejlépe zužovat a jak nejpřesněji si uvědomit, jaký text opravdu hledám a s čím se pokud možno nezdržovat.
• Tipy na zajímavé lektory, sdílení dobré praxe v pracovních skupinách
• Projekt Zkoumavé čtení Nové školy, o.p.s. (zavádění oborového čtení na 2. stupni ZŠ). Případné zahraniční zkušenosti?
• Myslím, že je potřeba komunikovat s lidmi z praxe, existuje mnoho dobrého a není třeba vymýšlet znovu.
• Vždy přínosné jsou ukázky efektivních postupů práce se žáky.
• Zatím nevím.

 4.     Co plánujete dál? A jaké byste přivítali změny ve vzdělávacím systému, které by vám pomohly vaše plány realizovat? [2]

• České školství nemá vizi, jen ostrůvky vizionářů realizují vzdělávání v souvislostech. Naštěstí jich přibývá.
• Návrh systémové změny – oddělit vzdělávání od politiky.
• Smysluplnou reformu RVP.
• Zapracování rozvoje čtenářské gramotnosti do RVP ZV.
• Méně učiva, více prostoru pro gramotnosti.
• Změny jsou spíše otázkou systémového nastavení a uvědomujeme si, že většinu z našich řad ovlivnit nedokážeme. Jedná se zejména o redukci rozsáhlého RVP a umožnění volného prostoru na čtení a diskuze o vybraných tématech ve výuce.
• Osvícené zřizovatele a vedení škol.
• Kvalitní metodickou podporu učitelům.
• Cílenou podporu každému dítěti....
• Snížit počet žáků ve třídách, tím se zlepší kázeň.
• Kdo nechce sedět ve škole, nemusí tam být denně a zbytek dožene doma online.
• MAP může pomoci podporovat ty oblasti čtenářské gramotnosti, které jsou systémově definované jako kritické a vyžadující si podporu. Uvítala bych souhrnný přehled těchto oblastí, pokud existuje [3], který bychom mohli v území na diskusních setkáních zanalyzovat, zvážit, zda se s ním ztotožňujeme, a navrhnout případnou naši intervenci do akčního plánu MAP Rakovník.
• Více rozvíjet čtení a práci s textem i v jiných oborech, než je český jazyk.
• Plánujeme více propagovat čtenářské koutky, knihovničky, kluby ve školách jako běžnou samozřejmou součást prostředí.
• Plánuji hledat konkrétní a efektivní cesty podpory funkční gramotnosti žáků v nematuritních oborech SŠ (dle podmínek a potřeb jednotlivých krajů), ideálně v úzké provazbě na 2. stupeň ZŠ.