Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > 3. minikonference odborného panelu matematické gramotnosti
Odborný článek

3. minikonference odborného panelu matematické gramotnosti

26. 4. 2018 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Hana Havlínová Ph.D.

Anotace

Článek přináší ohlédnutí za příspěvky třetí minikonference odborného panelu pro matematickou gramotnost projektu Podpora práce učitelů (PPUČ), který se konal 5. dubna 2018 v Pardubicích. Setkání se zúčastnili členové odborného panelu pro matematickou gramotnost, který působí v rámci projektu PPUČ, pracovníci a oboroví didaktici, kteří jsou do projektu PPUČ zapojeni, akademičtí pracovníci a učitelé ze škol, zástupci organizací, které se dlouhodobě zabývají rozvíjením matematické gramotnosti u dětí a žáků (Česká školní inspekce, Národní institut dalšího vzdělávání, Společnost učitelů matematiky při Jednotě českých matematiků a fyziků). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ) uspořádal 5. dubna 2018 třetí minikonferenci odborného panelu pro rozvíjení matematické gramotnosti. Akce proběhla na Fakultě elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice v Pardubicích. Setkání se zúčastnili členové odborného panelu pro matematickou gramotnost, který působí v rámci projektu PPUČ, pracovníci a oboroví didaktici, kteří jsou do projektu PPUČ zapojeni, akademičtí pracovníci a učitelé ze škol a zástupci organizací, které se dlouhodobě zabývají rozvíjením matematické gramotnosti (Česká školní inspekce, Národní institut dalšího vzdělávání, Společnost učitelů matematiky při Jednotě českých matematiků a fyziků). Na společném jednání se sešlo téměř 50 účastníků, které spojuje společný zájem o rozvoj matematické gramotnosti.

Pochopení významu matematické gramotnosti bez provázání s ostatními vzdělávacími obory a se situacemi, se kterými se žáci setkávají v reálném životě, je takřka nemožné. Výzkumy potvrzují, že velký význam při rozvoji matematické gramotnosti mají tzv. autentické aktivity pro žáky, které musí kromě jiného splňovat následující požadavky: týkají se událostí, které by se mohly stát i v běžném životě a obsahují otázky, které by mohly v běžném životě zaznít. Z tohoto důvodu byla 3. minikonference zaměřena na příležitosti a úskalí rozvoje matematické gramotnosti mimo vzdělávací obor Matematika a její aplikace. Pro ilustraci a lepší pochopení daného cíle byly zvoleny dva vzdělávací obory: Přírodopis a Zeměpis, u kterých byl představen potenciál pro rozvoj matematické gramotnosti. Prostor ke sdílení byl dán i dalším projektům, které se rozvíjením matematické gramotnosti zabývají.

V úvodu konference vystoupil Mgr. J. Holec, obsahový manažer projektu PPUČ. Ve svém příspěvku zmínil dva pracovní materiály, které v projektu vznikají za účelem metodické podpory učitelů v zapojených pilotních školách. Jedná se o materiály „Gramotnost v uzlových bodech vzdělávání“ pro jednotlivé gramotnosti a „Cílové zaměření vzdělávací oblasti pro rozvoj čtenářské, matematické a digitální gramotnosti“ pro každou vzdělávací oblast.

V prvním příspěvku „Přírodopis a matematická gramotnost“ si Mgr. Jakub Holec spolu s RNDr. Miroslavem Pražienkou položili otázku: „V čem by matematická gramotnost pomohla tomu, aby žáci lépe prospívali v přírodopise?“ Následně představili několik úloh, na nichž ukázali, že ne každé spojení přírodopisu a matematiky je příležitostí pro rozvíjení matematické gramotnosti. 

 

Úloha motivovaná příběhem Ferdy Mravence obsahuje sice mnoho přírodovědných pojmů, ale primárně to byla úloha matematická, protože se soustředila na výpočet rychlosti chůze a její výsledek nesměřoval k prohloubení přírodovědných znalostí a dovedností žáků. Oproti tomu ukázka představující plánovaný výzkum „šnečích kovadlin“, založená na sběru dat, jejich záznamu, uspořádání a na práci s tabulkou, ukázala potenciál vzdělávacího oboru pro rozvoj matematické gramotnosti.

 

 

 

 

Druhý příspěvek „Zeměpis a matematická gramotnost“, který připravili RNDr. Josef Herink a Mgr. Pavel Červený, objasnil propojení matematiky a zeměpisu v historických souvislostech, kdy z původně jednoho oboru pod vlivem společenských potřeb postupně vznikaly obory další a propojení zeměpisu a matematiky je tedy zcela logické a přirozené. V příspěvku byla zdůrazněna potřeba rozvíjení matematické gramotnosti slovy „kdykoliv a kdekoliv“, ve smyslu: rozvíjejme matematickou gramotnost vždy a ve všech vzdělávacích oborech, kde se to nabízí, využívejme každou z příležitostí. Představované úlohy jsou uveřejněny v Metodických komentářích a úlohách ke Standardům základního vzdělávání – Zeměpis na Metodickém portálu www.rvp.cz.

 

Třetí příspěvek, „Šifrování ve výuce“ přednesl Mgr. Karel Pazourek, Ph.D., který patří mezi učitele podpořené v projektu „Zvýšení kvality vzdělávání žáků, rozvoje klíčových kompetencí, oblasti vzdělávání a gramotností“. Ukázal, jak lze vhodně začlenit šifry do hodin matematiky a využít jejich motivační potenciál. Zároveň upozornil na to, že šifrování by nemělo být pouhým zpestřením výuky, mělo by mít smysl a ve vyučovací hodině by mělo plnit konkrétní cíle. Takovým cílem může být jiný způsob opakování látky, zasazení probíraného učiva do jiných souvislostí, změna formy výuky.

 

Za projekt MAP Vysočina vystoupily manažerky projektu Karolína Ortová a Hana Půžová, které účastníky seznámily se zkušenostmi, které v rámci 1. fáze projektu MAP získaly ve školní praxi. Mezi úskalími, která negativně ovlivňují rozvíjení matematické gramotnosti, uvedly především vysoké počty žáků ve třídách.

Při závěrečné diskuzi jsme společně hledali odpovědi na otázky:

  1. Jaká pozitiva přinese rozvoj MG žákům v jiných vzdělávacích oblastech?
  2. Jaká vnímáte úskalí při rozvíjení matematické gramotnosti napříč obory?“

Při hledání odpovědí byla položena protiotázka: „Co přinesou obory rozvoji MG?“ s důrazem na fakt, že danou problematiku je třeba vnímat ve vzájemném propojení. Jako pozitivní je vnímána vzájemná spolupráce učitelů. Učitel oboru může přinést nový kontext pro smysluplné využití matematického aparátu a matematik by měl využívat kontexty (reálie) jiných oborů. Účastníci se zároveň shodli na tom, že jsou obory, které si nelze představit bez matematiky (Fyzika, Chemie, Zeměpis, VV, HV apod.). Jako úskalí je účastníky minikonference vnímána případná neschopnost domluvy mezi učiteli a konkurence uvnitř sboroven. Upozornili na nebezpečí ztráty obsahu vlastního oboru (např. ve Fyzice). Důležité je také to, aby bylo rozvíjení matematické gramotnosti věcně správné, aby nedocházelo k nepochopení ze strany učitelů. Zazněl i názor, že přílišný tlak na rozvíjení matematické gramotnosti může být kontraproduktivní.

 

 

 

 

V závěru jednání se účastníci shodli na potřebě rozvíjení matematické gramotnosti ve všech vzdělávacích oborech, nejen v matematice. To by mělo být prováděno přirozenou, nenásilnou formou s ohledem na specifika konkrétní třídy a podle potřeb jednotlivých žáků i s ohledem na cíle a vzdělávací obsah daného oboru. Potřeba využívat matematický aparát je pro mnoho oborů přirozená a rozvoj matematické gramotnosti je přínosem i pro vzdělávací obory, matematicky gramotní žáci dosahují lepších výsledků i v dalších vzdělávacích oblastech.

Odkazy:

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
PhDr. Hana Havlínová Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Minikonference odborných panelů projektu PPUČ pro čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost.
Ostatní články seriálu: