Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Druhá minikonference odborného panelu digitální gramotnosti
Odborný článek

Druhá minikonference odborného panelu digitální gramotnosti

19. 1. 2018 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Michala Podrázká

Anotace

Článek přináší shrnutí druhé minikonference odborného panelu projektu Podpora práce učitelů (PPUČ) pro digitální gramotnost, která se konala 24. listopadu 2017 v Liberci. Setkání se zúčastnili učitelé a zástupci vedení škol z Libereckého kraje, akademičtí pracovníci a odborníci z Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

V pátek 24. listopadu 2017 proběhla na liberecké technické univerzitě druhá minikonference digitální gramotnosti projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Účastníky přivítal sám děkan Přírodovědně-humanitní a pedagogické fakulty profesor RNDr. Jan Picek, CSc. Projekt PPUČ a jeho cíle představil hlavní manažer projektu Mgr. Petr Naske.

Důležitou úvodní částí tohoto setkání učitelů a zástupců vedení škol z Libereckého kraje, odborníků i akademických pracovníků bylo představení revize vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie (pracovní verze dokumentu) v rámcových vzdělávacích programech pro základní vzdělávání a také postavení digitální gramotnosti v těchto revizích. Tuto část vedla Mgr. Daniela Růžičková.

V závěru společné části byly představeny dva projekty pedagogických fakult na podporu rozvoje digitální gramotnosti a informatického myšlení. Prvním z nich byl projekt Podpora rozvíjení informatického myšlení (PRIM), jehož řešitelem je za Jihočeskou univerzitu doc. PaedDr. Jiří Vaníček, Ph.D., v Českých Budějovicích. Úkolem projektu je inovace obsahu vzdělávací oblasti Informatika a ICT. Pro nový obor Informatika bude projekt vytvářet a ověřovat sady výukových materiálů pro všechny stupně škol, ale také systém vzdělávání učitelů vyučujících informatiku. Součástí je také popularizace témat souvisejících s informatickým myšlením, jako jsou programování, porozumění informacím, robotika. Druhým projektem byla Podpora rozvoje digitální gramotnosti, jehož řešitelem je Pedagogická fakulta Karlovy univerzity a který na minikonferenci představoval PhDr. Tomáš Jeřábek, Ph.D. Přínosem tohoto dvouletého projektu by mělo být vybudování didaktické a metodické podpory novým i stávajícím učitelům pro začleňování aktivit zaměřených na rozvoj digitální gramotnosti, vybudování propracované struktury akreditovaných kurzů pro učitele MŠ, ZŠ a SŠ a také přepracování struktury vzdělávání v přípravě studentů učitelství.

V druhé části kurzu se účastníci rozdělili do čtyř diskusních skupin. Každá z nich měla vlastní téma k diskusi a účastníci se mezi nimi mohli podle zájmu přesouvat. Témata diskusí byla:

  • ICT koordinátor/metodik a jeho role ve škole
  • Digitální gramotnost v předmětech
  • Co by mělo být obsahem předmětu Informatika
  • Co se očekává od vedení školy

Diskutující k roli ICT koordinátora/metodika a jeho roli ve škole se věnovali problému vymezení kompetencí, ale také pracovní pozice správce sítě a jeho financování. Další diskutovanou pozicí ve škole byl správce sítě. K těmto tématům doporučuji starší materiál, který na svých stránkách zveřejnil David Hawiger. Tomuto tématu se věnuje také MŠMT ve své Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020 v opatření 6.3. Přehled průběžného plnění implementace z pera MŠMT je z 31. 8. 2016, aktuálnější přehled poskytuje web Jednoty školských informatiků. Diskutující se nevyhnuli ani tématu GDPR (k tomuto tématu vydalo MŠMT metodickou pomůcku). Závěry této diskuse byly vcelku jasné:

  • definovat roli koordinátora ICT, metodika ICT, správce sítě, technické podpory
  • proškolovat učitele – aby uměli technologie používat více, lépe a efektivně
  • působit na změnu standardu vzdělávání (už nevyhovuje)
  • vytvořit dlouhodobou podporu, ideálně osobní vzdělávací prostředí + supervizní rovina
  • klást větší důraz na ICT plán školy, jeho tvorbu a plnění
  • podpořit školy v rozvoji ICT ve škole

Druhá skupina účastníků nebyla rozvoji digitální gramotnosti v předmětech příliš nakloněna a více než uvádění příkladů dobré praxe vyplynulo velké množství otázek, které bude nutné ještě dále zpracovat. Kromě těchto otázek bylo vzneseno i několik připomínek:

  • nutnost konkretizovat složky digitální gramotnosti
  • obava z nedosažitelnosti výsledků pro většinu žáků
  • potřeba hmatatelné podpory pro jednotlivé předměty
  • potřeba studií o vlivu digitálních technologií na vývoj dítěte

V rámci projektu PPUČ byla vypracována pracovní verze popisu digitální gramotnosti a jejích jednotlivých složek. S touto verzí se bude dále pracovat nejen v rámci projektu PPUČ, ale také v projektu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Podpora rozvoje digitální gramotnosti, který v úvodu konference představoval PhDr. Tomáš Jeřábek, Ph.D. Podněty z této diskuse se tedy budou řešit, jak budou oba projekty postupovat.

Třetí skupina se zabývala obsahem předmětu Informatika. Účastníci byli seznámeni s představou nového vzdělávacího oboru Informatika. Hlavní obavou diskutujících bylo, zda jsou na takovou změnu připraveni učitelé a jestli nebudou mít problém s realizací. Další problém viděli v samotných žácích, kterým se nechce přemýšlet. První z problémů řeší projekt PRIM, který bude připravovat ucelené sady výukových materiálů pro aprobované i neaprobované učitele. Během trvání projektu se tyto sady budou rovněž ověřovat na různých typech základních škol. Problém s připraveností škol a technického zabezpečení výuky (vybavenost digitální technikou) byl také jednou z připomínek k novému oboru. To se však musí řešit na úrovni státu a zřizovatelů. Učitelé, kteří se zúčastnili diskuse k tomuto tématu, byli seznámeni s představami zástupců projektu PRIM i projektu Podpora rozvoje digitální gramotnosti o dalším směřování výuky informatiky a zařazení digitální gramotnosti do ostatních vzdělávacích oborů.

Posledním diskusním tématem byla očekávání od vedení školy. Závěry a zároveň doporučení, která vyplývají z této diskuse, jsou, že ředitel je odpovědný za celkovou vizi školy. Je na něm, aby určil, kde má digitální vzdělávání a jeho plánování své místo. Pro rozvoj digitální gramotnosti by ředitel měl být digitálně vstřícný. Ten pak poskytuje prostor pro bezpečné experimentování s inovacemi kolem digitálního vzdělávání. Naneštěstí hodně věcí kolem tématu nelze nařídit a nelze očekávat, že je ředitelé budou plošně realizovat z povinnosti. Ředitelé musí podpořit své vlastní nadšení a vnitřní motivaci věnovat se tomuto tématu a teprve pak jsou schopni podpořit změnu u svých učitelů (a ti u žáků). Diskutující se také shodli na tom, že vždy bude záležet na složení pedagogického sboru. Ve školách je nutné dělat osvětu, že používání HW/SW technologií není nutně rozvíjení gramotností. V diskusi zazněl spor o tom, jestli je možné definovat nějaký základní minimální profil digitální vstřícnosti ředitele, aby (i když nic z věcí není ve standardech, přípravě ředitelů, funkčním studiu, legislativě) každý ředitel na svém vlastním rozvoji sebereflektivně pracoval. Hlavní manažer projektu PPUČ na jednání skupiny připomínal vizi čtenářského panelu (parafrázováno pro DG): jsme schopni nabídnout školám „návod“, jak budovat klima a podmínky ve škole, ve kterém má každý žák každý den možnost systematicky rozvíjet svou digitální gramotnost a svůj maximální potenciál.

Minikonference se nesla ve znamení diskuse nejen k tématu digitální gramotnosti. Více otázek bylo vzneseno než zodpovězeno a projekt PPUČ má díky této aktivitě další témata k řešení a ověřování ve školách. Další minikonference proběhne na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové na konci června.

Veškeré další informace účastníci minikonference i zájemci o téma najdou na Digifoliu digitální gramotnosti.

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
Mgr. Michala Podrázká

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Minikonference odborných panelů projektu PPUČ pro čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost.
Ostatní články seriálu: