Jak na internet: Otevřená data

Co jsou vlastně Open data?

Open data neboli otevřená data jsou důležitým zdrojem informací převážně z veřejné správy (ale nezřídka i ze soukromých organizací), který je dostupný na Internetu. Tato data pocházejí například z nevládních institucí, univerzit, kulturních institucí apod. a jsou online přístupná ve strukturované a strojově čitelné podobě. Jejich využití není omezeno žádnými technickými ani jinými překážkami, většinou jsou navíc poskytována zcela zdarma, či pouze za symbolický poplatek. Využívat a sdílet je tak může kdokoliv. Příkladem mohou být i například statistiky týkající se domény .cz, které tímto způsobem zpřístupňuje správce české národní domény, sdružení CZ.NIC.

Nesporné výhody

V praxi tak může mít každý obyvatel dané země jak lepší přístup k informacím, které až dosud spravoval stát, tak možnost s těmito informacemi pracovat dál a využívat je k různým účelům. Pozitivních efektů si můžeme představit celou řadu: posílení transparentnosti veřejné správy a aktivního boje proti korupci, zvýšení politické zodpovědnosti, aktivní zapojení občanů do rozhodování vlády či nové modely žurnalistiky, které díky velkému množství dat dokáží poskytovat komplexní analytické zprávy.

Volný přístup k datům je však velkou výzvou také pro podnikatele. Přímo pracovat s uloženými daty může být pro širokou veřejnost značně komplikované, je proto nutné vyvinout aplikace, které s daty pracují a zpřístupní je laické veřejnosti ve srozumitelné podobě. Aplikace tak mohou nabízet například data o veřejné dopravě, kriminalitě, hospodaření obcí, mapové služby, rejstříky škol a jiných objektů občanské vybavenosti atd.

Kdy open data slouží veřejnosti

Ačkoli je využívání otevřených dat v Česku ještě relativně na začátku, existuje několik projektů, které představují dobrý příklad, jak lze s veřejně přístupnými informacemi zajímavě naložit. Rozpočetobce.cz vám například umožní rychle zjistit, kolik dluží obec, v níž bydlíte. Kolik peněz spolkne provoz různých státních úřadů zase ukazují stránky Budovánístátu.cz. Projekt Kdejsme.cz mapuje četnost jmen a příjmení v ČR, Demagog.cz zase vyhodnocuje pravdivost vyjádření politiků v největších televizních debatách. Prosazovat koncept otevřených dat si za úkol dalo hned několik iniciativ, například Otevřenádata.cz či Opendata.cz.

Nezbytným krokem k dosažení plnohodnotné otevřené datové infrastruktury je vytvoření tzv. katalogu dat. Ten shromažďuje odkazy na datové sady pocházející z veřejné správy a dalších organizací a umožňuje v nich vyhledávat. Prototyp takového katalogu spustila právě zmíněná iniciativa Opendata.cz. Zamýšleným cílem projektu je dosáhnout stavu, kdy si data, která nás zajímají, vyhledáme sami pomocí moderních komunikačních technologií a to bez nutnosti přímo komunikovat s jednotlivými úřady, které data generují.

V zahraničí však existují i aplikace, které v případě volání na tísňovou linku dokáží přivolat nejbližšího zdravotníka či policistu, nebo nástroje, které zájemcům o stěhování do detailu představí vybranou lokalitu z různých hledisek - průměrné ceny nájmu, počasí, kriminality, vybavenosti, dostupnosti veřejné dopravy atd.

Zásady otevřených dat

Otevřená data jsou smysluplná pouze tehdy, jsou-li snadno dohledatelná a přístupná. Musí proto splňovat čtyři základní body:

1. Technická otevřenost – všechna data musí být dostupná ve standardním strojově čitelném formátu

2. Legislativní otevřenost – data jsou zveřejněna pod otevřenou licencí, například Creative Commons bez prvku NC a ND (umožňují komerční využití a další kreativní zpracování a následné šíření)

3. Dostupnost a původnost – jednotlivá data musí být zveřejňována jako celek a nesmí být změněna

4. Přehlednost – všechna data jsou pro snadnější vyhledávání uspořádána do katalogu dat

Hrozí datům zneužití?

Otevřená data se mnohdy mohou potýkat také s problémy s kvalitou a zákony. Ačkoli základem každé kvalitní datové analýzy mají být konzistentní a očištěná vstupní data, databáze často obsahují chyby, které vznikly buď nepozorností či nedostatečnou kontrolou při jejich zadávání do systému.
A s otevřenými daty se pojí i legislativní problémy. Datasety (fyzická “úschovna” dat uspořádaných a provázaných takovým způsobem, který s nimi umožňuje provádět různé operace) totiž obsahují i osobní údaje (například data narození, rodná čísla) a není složité dohledat ani čísla občanských průkazů, podpisové vzory či celou řadu dalších potenciálně velmi snadno zneužitelných informací. I přes to však zájem o open data roste.

Historie a současnost otevřených dat

S prvním systematickým zveřejňováním dat v otevřené podobě začala vláda USA již v roce 2009 a podobným směrem se vydaly i další země, například Rakousko nebo Velká Británie, která dnes v této oblasti patří mezi světové lídry.

Česká republika se k programu otevřených dat Open Governement Partnership připojila 14. září 2011. O tom, že se open data v rámci celé Evropské unie skutečně stanou realitou, rozhodli také Evropský parlament a Rada Evropské unie. Odsouhlasili totiž revizi evropské tzv. PSI směrnice z roku 2003 (směrnice upravující nakládání s informacemi generovanými veřejným sektorem), podle níž budou muset všechny členské státy EU do svých zákonů zanést pravidla pro transparentní přístup k veřejným informacím. Tato změna by se měla projevit ve všech členských státech do roku 2015.

Text je dostupný také na www.jaknainternet.cz. V případě nápadů či komentářů pište prosím na e-mail akademie@nic.cz.