Při osvojování základů filmové řeči a techniky natáčení trojice žáků realizovaly praktické cvičení, v rámci kterého každý mluvil na zadané téma a četl určený text. Tento materiál můžeme dále využívat při seznamování se základními pojmy z oblasti komunikace a zároveň je podkladem pro získání zpětné vazby o efektivitě procesu. Po zvoleném období (školní rok) natočení projevu opakujeme a po-rovnáváme kvalitativní změny.
V případě, že praktické cvičení obsahující záznam mluveného projevu není do výuky zařazeno, zaznamenáme krátký projev každého žáka na zadané téma při jiném cvičení či v rámci jiné jednotky.
Po osvojení základních znalostí a dovedností z oblasti techniky natáčení, zpracování videa na počítači a stavby mediálního sdělení zařazujeme tento blok. Vycházíme ze skutečnosti, že žáci již natáče-li videa, v rámci jejichž tvorby si vyzkoušeli vystupování před kamerou.
Před tímto blokem vybereme videa, na kterých jsou patrné jednotlivé prvky verbální a neverbální komunikace (žák mluvící příliš rychle – žák mluvící příliš pomalu, nesrozumitelná výslovnost – pečlivá výslovnost, pohled mimo kameru – pohled do kamery apod.).
Zohledňujeme věkové složení skupiny. Cílem není provést výklad nového učiva, ale ukázat již naučené v nových souvislostech.
Očekávané výstupy:
Pomůcky: Videa, na kterých můžeme prezentovat složky verbální a neverbální komunikace, projektor či televizor, texty – slovní doprovody tvořené v minulé jednotce při seznamování s mediálními sděleními.
Časová dotace: 45 – 60 minut
Na začátku bloku s žáky vedeme rozhovor o významu vystupování na veřejnosti a před kamerou. Zohledňujeme význam v běžném životě, ve škole a při výkonu různých profesí.
Žákům sdělíme, že součástí našich videí budou vystoupení reportérů, moderátorů či interpretů komentáře. K tomu, aby diváci našim videím správně porozuměli, je nutné přesné a srozumitelné vyjadřování.
My jsme si vystupování před kamerou již vyzkoušeli při praktickém cvičení. Cílem nadcházejícího bloku bude dále zlepšovat náš projev.
Zdůrazníme, že hlas je naším cenným nástrojem, o který se musíme vhodně starat. Žáky seznámíme se základními pravidly hlasové hygieny.
Promítáme videa, přičemž se žáky pojmenováváme jednotlivé složky. Pozornost věnujeme i přípravě na výstup, strukturo-vání obsahu a volbě jazykových prostředků. Společně také vyvozujeme základní pravidla pro vystupování na veřejnosti a před kamerou.
Žáky rozdělíme do skupin po čtyřech.
Žáci se vrací k textům vytvořeným v jednotce věnované stavbě mediálních sdělení.
Úkolem každého žáka je nacvičit čtení textu. Klademe důraz na správné dýchání, frázování a výslovnost. Ukážeme možnost vytváření značek v textu, žáci čtou při nácviku text nahlas. Sledujeme činnost, v případě potřeby napomáháme.
Po vymezeném čase následuje „kolečko“ v rámci každé skupiny, kdy žáci postupně čtou zadaný text ostatním. Ti projev následně hodnotí.
Dáme prostor pro dotazy žáků, společně shrneme nové poznatky, zhodnotíme naplnění cílů.
Po bloku věnovanému vystupování na veřejnosti a před kamerou zařazujeme na začátek vybraných setkání redakčního týmu vystoupení žáků. Zpočátku oznamujeme oblast, na kterou bude výstup zaměřen, v předstihu. Zejména v případě mladších žáků alespoň v počáteční fázi žákům napomáháme při přípravách. Později procvičujeme i projev spontánní.
Volíme témata blízká žákům – např. oblíbený film, seriál, kniha, zpěvák atd. Kromě tématu zadáváme také časový limit, náročnost můžeme zvýšit zadáním slov a obratů, které musí být v projevu obsažena.
Při prvních výstupech volíme postup, kdy jsou žáci rozděleni do skupin, ve kterých tvoří videa. V rámci skupiny postupně každý žák vystoupí, ostatní jeho projev hodnotí. Toto první prezentování v rámci menší skupiny napomáhá odstranění trémy a získání sebejistoty.
Vybereme vždy jednoho zástupce z každé skupiny. Ostatním jednotlivcům či skupinám žáků zadáme jev, na který se mají zaměřit (např. oční kontakt, struktura obsahu, tempo apod.). V průběhu prezentace si mohou dělat poznámky. Rovněž využíváme videokameru k záznamu výstupu.
Po dokončení každého výstupu dáváme nejprve prostor pro sebehodnocení. Následně postupně vyzýváme žáky ke sdělení jejich podnětů. Nejdříve se zaměřujeme na klady, poté společně navrhujeme, v čem by se daný žák mohl zlepšit. Na závěr vedoucí redakčního týmu provede celkové hodnocení, které by mělo být konstruktivní a motivující. Při hodnocení je přínosné využít natočený záznam, na kterém ukážeme stěžejní body.
Na mluvený projev se zaměřujeme také při rozboru vytvořených videí.
K rozvoji komunikativních kompetencí napomáhá i zařazování různých her zaměřených na vyjadřování, které jsou mezi žáky velmi oblíbené.
Příkladem je mimická pošta, rozhovor pomocí gest, pantomima, opakování jazykolamů, debatní liga, cvičné rozhovory s fiktivními osobami, popis slova, přičemž nemohou zaznít vybraná slova atd.
Popis několika aktivit spolu s ukázkami dechových, hlasových a artikulačních cvičení je součástí pracovního listu Nácvik komunikačních dovedností, který je přiložen na DVD.
Poté, co žáci získají s vystupováním na veřejnosti a před kamerou více zkušeností, můžeme v rámci setkání redakčního týmu zaznamenat pravidla pro vystupování na nástěnný plakát a umístit jej do studia.
Ukázka pochází z publikace Videotvorba ve škole, která vznikla v rámci projektu OP VK Školní televize jako nástroj rozvoje klíčových kompetencí (CZ.1.07/1.1.05/04.0030) realizovaném Základní školou T. G. Masaryka Borohrádek.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Videotvorba ve škole.
Ostatní články seriálu: