Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Videotvorba a týmová práce
Odborný článek

Videotvorba a týmová práce

17. 10. 2012 Základní vzdělávání
Autor
Michal Přibyl

Anotace

Při videotvorbě žáci obvykle pracují v menších týmech, kde každý člen zastává určitou funkci. Tímto způsobem vzniká pozitivní vzájemná závislost mezi žáky. Ti vědí, že případný neúspěch jednoho člena týmu zamezí dosažení společného cíle, uvědomují si nutnost zodpovědného přístupu a podřízení se týmu.
Na cestě za dosažením vytyčeného cíle jsou žáci nuceni formulovat své myšlenky, naslouchat druhým, konstruktivně řešit problémy a učit se z chyb. Tento způsob práce koresponduje s pojetím kooperativního vyučování. Jak uvádí Kasíková (1997, s. 27), „kooperativní uspořádání výuky je založeno na principu spolupráce při dosahování cílů. Výsledky jedince jsou podporovány činností celé skupiny a celá skupina má prospěch z činnosti jednotlivce. Základní pojmy kooperativního učení jsou tedy sdílení, spolupráce, podpora.“
 
Fisher (1997, s. 112) se zmiňuje o třech hlavních výhodách práce ve skupině v rámci kooperativního vyučování, kterými je rozvíjení
  • sociálních dovedností, které se uplatňují ve společné práci a ve vzájemné komunikaci;
  • rozumových schopností v důsledku nutnosti vysvětlovat jeden druhému, domlouvat se o významech a řešit vzájemné problémy;
  • emoční podpory prostřednictvím motivačních účinků nadšení celé skupiny nebo jejich vůdčích členů.
Počet členů týmu se odvíjí od charakteru aktivity. V praxi jsou nejběžnější skupiny tříčlenné a čtyřčlenné, při dlouhodobějších a náročnějších aktivitách jsou vhodné i vícečlenné skupiny. Tvoří-li celá třída jedno video, žáky rovněž rozdělíme do skupin. Každá z nich pak nese zodpovědnost za dílčí část videa. V souvislosti s prací ve skupinách a kooperativním učením bývá často řešena otázka aktivní účasti všech žáků. Pozitivní vliv na aktivní zapojení žáků má přidělování funkcí.

Funkce v rámci týmu

Ačkoliv není žádoucí kopírovat na základní škole strukturu známou z profesionálních redakcí či filmových štábů, je v procesu tvorby videa přínosné přidělovat žákům funkce.
 
Při popisu funkcí jsou částečně využity názvy z filmového a televizního prostředí, náplně jednotlivých „profesí“ jsou ale značně upraveny a přizpůsobeny podmínkám školy. Zároveň jsou zobecněny tak, aby byly použitelné při různých žánrech.
 
Žáci mohou určitou funkci vykonávat různě dlouho – může se jednat o dílčí část videa, ale např. v případě školní televize také o několik měsíců. Při dlouhodobém vykonávání stejné funkce je kladem větší specializace v jedné oblasti, při obměňování funkcí přispíváme ke komplexnímu rozvoji žáků.

Popis funkcí v rámci týmu

V profesionální sféře jsou v oblasti řízení týmu klíčové funkce režiséra, producenta, produkčního či dramaturga. Vzhledem k pojetí a cílům videotvorby ve škole jsou tyto funkce vynechány. Právě při činnostech, jako je společné hledání způsobů ztvárnění videa a jeho prezentace, vymýšlení scénáře, řešení problémů či samotné natáčení, dochází k tolik potřebné komunikaci mezi všemi členy skupiny. Možností je, aby si každý tým zvolil svého vedoucího, který tyto funkce částečně plní. Především se stará o koordinaci v rámci týmu a dodržování termínů. Vedoucí zároveň vykonává jednu z dále popsaných funkcí.
 
Práce kameramana obnáší zejména uvědomělé natáčení hraných scén, událostí, rozhovorů, výstupů redaktorů či moderátorů pomocí kamery. Žák plnící tuto roli by v prvé řadě měl být zodpovědný. Zodpovídá za drahou školní techniku a obecně za plnění daných úkolů a pravidel. Je nezbytné upozornit na skutečnost, že natáčení neobnáší pouze manuální ovládání přístroje. Správný kameraman vymýšlí originální možnosti ztvárnění záběru – volí kompozici, velikost, úhel záběru, pohyby kamery, mění stanoviště. Velkou roli hraje komunikace s ostatními členy týmu.
 
Moderátoři v našem pojetí uvádějí zpravodajský přehled ze studia, reportéři vystupují v terénu, vedou rozhovory při natáčení reportáží apod. Pro funkci moderátora či reportéra jsou vhodní žáci s příjemným vystupováním, kteří se neostýchají mluvit před kamerou.
 
Reportáže a podobné žánry obsahují záběry doplněné mluveným komentářem, jehož autory jsou tvůrci komentářů. Mezi předpoklady pro výkon této funkce patří především dobré vyjadřovací schopnosti.
 
Mluvený komentář obstarávají žáci zastávající roli interpreta komentáře. Pro tuto funkci můžeme vybrat žáky, kteří se z počátku ostýchají vystupovat před kamerou. Postupně takto získají větší sebedůvěru a zapojí se i do plnění role moderátora či reportéra. Tito žáci zpravidla čtou předem připravený text. Mluvený projev interpretů komentáře musí být na velmi dobré úrovni.
 
V případě natáčení hraných scén doplňujeme funkci herce. Žáci zastávající tuto roli by se neměli obávat vystupovat před kamerou a měli by být schopni správně se vyjadřovat.
 
Natočený materiál zpracovává střihač. U této funkce je nutné zmínit především trpělivost, znalosti a dovednosti spojené s obsluhou počítače a střihového softwaru.

Doplňkové pozice

Tyto funkce napomáhají zefektivnit proces tvorby videa a umožňují aktivně zapojit více žáků. Měli by je vykonávat žáci plnící jinou roli, kteří v daný okamžik nejsou vytíženi – klapku může obsluhovat střihač, zapisovat může reportér, který v dané chvíli nevystupuje před kamerou, atd.
 
Mezi žáky je oblíbená obsluha klapky. V profesionálním filmu se užívá k synchronizaci obrazu a zvuku, v případě využití základní techniky má následující opodstatnění. Při natáčení hraných scén či moderátorských výstupů obvykle získáme povedený záběr až na několikátý pokus. Hledání vhodných záběrů při střihu je pak zdlouhavé a nepřehledné. Spoustu času ušetří právě klapka. Před natočením daného záběru na ni žák obsluhující klapku zapíše název a číslo scény, dále číslici vyjadřující pokolikáté je daný záběr natáčen. Na pokyn „klapka“ přiloží žák klapku před kameru, řekne údaje zaznamenané na klapce a „klapne“.
 
Na předchozí funkci navazuje pozice zapisovatele. Tento žák zaznamenává poznámky k jednotlivým záběrům – zejména počet opakování, označuje nezdařilé záběry, případně přidává další komentáře. Tyto údaje pak značně ulehčují střih. Střihač totiž nemusí zhlédnout veškerý natočený materiál a může rovnou pracovat s povedenými záběry. Tato funkce především vyžaduje pozornost a důslednost. Nezapsání opakování, byť jen jednoho záběru, může znamenat komplikaci při editaci videa.
 
Z dalšího technického vybavení vyplývají další funkce jako mikrofonista, osvětlovač apod. Tyto funkce vyžadují pokročilejší technické dovednosti přesahující obsah této příručky.
 
O kulisy, rekvizity, vzhled studia či loga se stará žák s označením designér.
 
Některé pozice je také možné „zdvojit“ zařazením asistentů. Tuto pozici mohou vykonávat např. začátečníci a mladší žáci.

Zdroje a literatura:

KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-167-3.
 
FISHER, Robert. Učíme děti myslet a učit se: praktický průvodce stra-tegiemi vyučování. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-120-7.
Ukázka pochází z publikace Videotvorba ve škole, která vznikla v rámci projektu OP VK Školní televize jako ná-stroj rozvoje klíčových kompetencí (CZ.1.07/1.1.05/04.0030) realizovaném Základní školou T. G. Masaryka Borohrádek.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Michal Přibyl

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Mediální výchova