Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Osobnostní a sociální výchova > Morálka všedního dne

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Osobnostní a sociální výchova > Morálka všedního dne > Virtuální hospitace - Občanský a společenskovědní...

Virtuální hospitace - Občanský a společenskovědní základ: Lidská sexualita a etika

Praktický příspěvek
zkušenost
uč.hodina
Autor Mgr. Iva Dobiášová
Pomocí brainstormingu si žáci uvědomí, které etické problémy vznikají v souvislosti s lidskou sexualitou. O těchto otázkách diskutují ve skupinách, odpovědi zaznamenávají na postery.

Úvod

Vyučovací hodina je zaměřena na téma lidské sexuality a etiky. Úvodním brainstormingem si žáci uvědomí, které etické problémy vznikají v souvislosti s lidskou sexualitou. Většinu hodiny se ve skupinách věnují vybraným etickým otázkám. V závěru následuje ústní i písemné zhodnocení práce. Výuky se zúčastnili žáci čtvrtého ročníku gymnázia, natáčení virtuální hospitace probíhalo v březnu 2010.

Cíl

Cílem této vyučovací hodiny je, aby žáci posoudili jednání v oblasti lidské sexuality z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce a aby objasnili proměnlivost a nejednotnost pohledu na normy, stereotypy či předsudky. Žáci vyjádří své názory, porovnají je s názory ostatních, shrnou je ústní i písemnou formou.

 

O vyučovací hodině občanského a společenskovědního základu můžete diskutovat s vyučující této hodiny - Mgr. Ivou Dobiášovou a s PhDr. Denisou Labischovou, CSc. (Katedra společenských věd, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě). Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do on-line diskuze. Ta bude probíhat 5. 5. 2010 od 16.00 do 18.00 na Metodickém portálu v prostředí diskuzí pro gymnázia.

Do diskuze mohou přispívat pouze registrovaní uživatelé Metodického portálu. Registrovat se můžete zde.

Diskuzní fórum k virtuálním hospitacím naleznete zde.

K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.

Autoevaluace

Hodina splnila očekávání, která jsem s ní měla spojená. Cíl hodiny byl naplněn – žáci posoudili jednání v oblasti lidské sexuality z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, diskutovali o případné proměnlivosti a nejednotnosti pohledu na normy, stereotypy či předsudky, na lidskou sexualitu.

Po zhlédnutí záznamu jsem byla příjemně překvapena rozhovory, které žáci vedli nad jednotlivými postery – někdy jejich hloubkou a vážností, s níž k otázce přistupovali, někdy vtipnými a zajímavými poznámkami, které v souvislosti s tématem pronášeli. Dokázali naslouchat jeden druhému, přemýšlet nad výroky, které napsali jejich spolužáci. Hodiny se aktivně účastnili a zodpovědně přistupovali k tématům, o kterých nedokáže každý hovořit otevřeně a zároveň ohleduplně.

V oktávě, kde natáčení probíhalo, mě často při hodinách čekají příjemná překvapení – pokud mají chuť a náladu a pokud je dostatečně zaujme probírané téma, jsou žáci této třídy tvořiví, oplývají spoustou nápadů, dokážou hledat souvislosti a jsou ochotni účastnit se dialogu. Jsem ráda, že byli při natáčené hodině dostatečně motivováni, a myslím, že jejich chuť přemýšlet nad tématem, utřídit si myšlenky a sdílet je společně s ostatními byla v hodině vidět.

Při výuce jsem použila dvě metody kritického myšlení. V běžných hodinách se žáci s brainstormingem setkali již mnohokrát, aktivita Od otázky k otázce pro ně byla nová. Pro zpracování daného tématu se mi však zdála vhodná, a proto jsem ji využila i  bez předchozí zkušenosti žáků. Ti se ovšem během školního roku setkali i s jinými metodami kritického myšlení a s třífázovým modelem učení E-U-R, takže pro ně aktivita nebyla nikterak „exotická“. Při vyučování se snažím začleňovat poznatky z kurzů kritického myšlení co nejčastěji. Pro žáky je pak výuka atraktivnější a často i smysluplnější než běžný výklad. Nevýhodou ale je, že si občas stěžují, že „něco musejí dělat“.

Brainstorming na začátku hodiny vybídl k otázce, co vše se může za základním tématem hodiny (Lidská sexualita a etika) skrývat, v některých možná vyvolal další otázky. Metodu Od otázky k otázce jsem vybrala proto, aby žáci mohli odpovědi na otázky společně prodiskutovat a poté písemně v bodech zformulovat na posteru. Při kolečku po třídě pak měli možnost vyjádřit se ke všem otázkám a případně reagovat na myšlenky předchozích skupin. Zdálo se mi, že žáky tato metoda baví, vítají možnost komunikovat s členy skupiny při tvorbě odpovědí.

V hodině byl prostor pro rozvíjení kompetence komunikační – pravdou je, že převážná část žáků většinou dokáže naslouchat, formulovat své odpovědi, vysvětlovat své postoje. Hodina byla možností tuto kompetenci dále rozvíjet, k čemuž podle mě došlo. Prostor byl dopřán i rozvíjení kompetence občanské – snažila jsem se, aby žáci respektovali různorodost hodnot, názorů a postojů, které se ve třídě objevily, což, zdá se, zvládli. V rámci rozvíjení kompetence sociální a občanské aktivně spolupracovali při práci ve skupinách, nepřipadalo mi, že by někdo pouze přecházel od posteru k posteru a nikterak nepřispíval.

Třídu navštěvuje celkem pět osob se SPU. Myslím, že zvolený průběh hodiny tyto žáky nikterak neomezoval, měli příležitost se plně realizovat.

Při zhlédnutí záznamu jsem se usmívala svému častému opakování slova „Jo“ (a případným dalším nespisovným tvarům). Jsem si toho vědoma, snažím se toto vycpávkové slovíčko nepoužívat, ale nervozita bohužel udělala své. Zároveň je pro mě záznam výzvou k tomu, abych se i v zápalu výuky více soustředila na svůj mluvený projev.

Časově jsme hodinu společnými silami zvládli – byla určena pro základní nastínění problémů, které souvisí s etickými aspekty lidské sexuality, což se podle mě podařilo. Jsem ráda, že jsme stihli i krátkou zpětnou vazbu. Při přípravě hodiny jsem si nebyla jistá, zda na ni ve škole dojde. Z hodnocení žáků vyplynulo, že byli s hodinou spokojeni – s obsahem, tempem i výukou. Některé odpovědi mě svými formulacemi příjemně překvapily.

Přítomnost natáčecího štábu zapůsobila podle mého názoru velmi kladně na ty, kteří se občas snaží v klidu své lavice hodinu „přežít“ a nic nedělat. Byla jsem opravdu ráda, že se žáci ukázali v dobrém světle, a dali tak všem najevo, co v nich je.

Celkově mám z hodiny velmi dobrý pocit a měla jsem jej i po jejím skončení. Hodina byla živá, v pohybu. Virtuální hospitace pro mě představovala výzvu. Ukázala mi mé mezery a nedostatky, za což jsem ráda. Závěrem bych chtěla poděkovat žákům ze třídy, kteří neváhali, s natáčením souhlasili, tuto zkušenost mi umožnili a při samotné realizaci ukázali, že jsou kolektivem, na který se mohu spolehnout.

Evaluace

Virtuální hospitaci zhodnotila PhDr. Denisa Labischová, CSc., z Katedry společenských věd Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, která se rovněž zapojí do on-line diskuze k této hodině na Metodickém portálu (5. 5. 2010 od 16.00 do 18.00).

Kapitola 1: Představení hodiny

Vyučovací hodina základů společenský věd byla realizována v březnu 2010 v gymnáziu v Mnichově Hradišti ve třídě oktávy (v tomto ročníku má předmět hodinovou dotaci tři hodiny týdně). Obsáhlejší tematický blok je věnován praktické etice, téma prezentované vyučovací jednotky navazuje na předchozí probírané učivo (etika v mezilidských vztazích).

Vyučující si při koncipování hodiny stanovila následující cíle: žáci objasní proměnlivost a nejednotnost pohledu na normy, stereotypy či předsudky a posoudí jednání v oblasti lidské sexuality z hlediska etických norem a svědomí jedince.

Kapitola 2: Úvod hodiny, brainstorming

Na začátku hodiny byla osvětlena návaznost na předchozí látku a téma hodiny. Ihned v úvodu byla vhodně zařazena aktivizační metoda (brainstorming) – žáci dostali za úkol sepsat na papír, které etické problémy se jim vybaví ve spojení s lidskou sexualitou. Burza nápadů měla zřejmý motivační efekt, umocněný tím, že žáci se mohli pokusit uhodnout, zda se jejich nápady shodují s otázkami, jež vymezila samotná vyučující (a které pro tuto chvíli zůstaly žákům utajeny na zakrytých posterech). Po několika minutách samostatné práce jsou nápady učitelkou zapisovány na tabuli a společně upřesňovány (např. pornografie – pouze dětská?). Učitelka konstatuje, že některé otázky formulované žáky odpovídají tématům, která pro etický rozměr lidské sexuality stanovila sama (následující aktivita).

K zamyšlení:
Myšlenky, které zaznějí v burze nápadů, jsou zapisovány na tabuli. Pro tuto metodu je velmi vhodná myšlenková (mentální) mapa, jež by umožnila zachytit pojmy v uspořádanější a přehlednější podobě. Mentální mapa se může navíc stát podkladem pro následnou diskuzi, grafické znázornění vztahů a vazeb mezi jednotlivými pojmy apod.

Kapitola 3 a 4: Od otázky k otázce (zadání úkolu a rozdělení do skupin)

Pedagožka jasně a srozumitelně vysvětluje zadání úkolu pro skupinovou práci. Pro rozdělení do skupin (pět témat, pět skupin po 4 – 5 členech) bylo zvoleno losování (jména žáků na kartičkách – přiřazení k barvě fixu – barevné rozlišení slouží ke snadnější identifikaci jednotlivých skupin). Metoda je postavena na principu střídání skupin u jednotlivých posterů s etickými otázkami vztahujícími se k lidské sexualitě. Každá skupina má za úkol zamyslet se nad danou otázkou, společně prodiskutovat a zformulovat možnou odpověď a tu zapsat (odpovědi jednotlivých skupin by se neměly opakovat).

Kapitola 5 a 6: Od otázky k otázce (průběh)

Je zřejmé, že třída má zkušenosti se skupinovou výukou, žáci dokáží vyjádřit vlastní názor, naslouchat názoru druhého a akceptovat jej. Jak je patrné z natočeného záznamu, všichni žáci přistupují k řešení úkolu se zaujetím, diskutují, argumentují, nenajdeme zde žádné zcela pasivní žáky (což jistě není pouze zásluhou přítomnosti kamery).

Pedagožka vystupuje v této aktivitě v roli poradkyně – průběžně se zastavuje u jednotlivých skupin, přidává náměty. Pokud vyslovuje vlastní názor, vždy upozorňuje, že se jedná o názor osobní. Zároveň se věnuje organizaci plynulého průběhu činnosti (usměrňuje směr střídání skupin, stanovuje čas pro jednotlivé kroky).

K zamyšlení:
Zajímavý a podnětný je prvek písemné komunikace mezi jednotlivými skupinami – vyučující v úvodu a poté i v průběhu činnosti připomíná, že žáci nemají připisovat pouze odpověď své skupiny, ale že je žádoucí reagovat také na to, co napsali spolužáci před nimi (např. „vy jste to nepochopili, odpovídáte na něco jiného“) a případně se vyslovit i ke srozumitelnosti zadané otázky. Žáci tak rozvíjejí kritické myšlení, učí se vztáhnout do vlastního názoru myšlenky druhých a tím jej korigovat.

Kapitola 7: Od otázky k otázce (shrnutí, prezentace výstupů)

Vyhodnocení aktivity spočívá v tom, že jednotlivé skupiny přistoupí k posteru, u něhož „kolečko“ odpovědí začínaly, a mluvčí skupiny shrnuje nejdůležitější myšlenky zaznamenané v odpovědích na uvedenou otázku. Vyučující vybízí žáky k tomu, aby zhodnotili, s kterými z názorů mohou souhlasit, ocenili nápady druhých či případně vyslovili svůj nesouhlas s některými z nich. Preferována je formulace vlastními slovy před pouhým čtením napsaného textu, což jistě přispívá k rozvíjení komunikačních dovedností. Vyučující sama přidává názor vlastní a zdůrazňuje momenty, které pokládá za důležité (např. regulace sexuality legislativní vs. společenská a kulturní).

V této fázi je záměrně zastavena diskuze, která se v případě jedné z kontroverznějších otázek rozpoutá (závažnost ženské obřízky ve srovnání s obřízkou mužskou), s tím, že prostor k polemice s názorem druhého byl v průběhu aktivity, nikoliv v jejím závěru (pro argumentaci byla předem daná pravidla, která se tak žáci učí respektovat), přičemž i přes toto konstatování mohou žáci své myšlenky dokončit.

K zamyšlení:
V případě předsudků a stereotypů spojených s lidskou sexualitou by bylo vhodné vysvětlit, resp. upřesnit pojmy stereotyp a předsudek. Ze záznamu není patrné, že je význam a vztah těchto pojmů všem žákům zcela zřejmý. Stereotyp je zde spojován pouze s jedním z významů tohoto slova – „stereotyp manželství“ – pro označení něčeho jednotvárného, naproti tomu sociální stereotyp jakožto obraz sociální skupiny, na jehož základě se utváří předsudek (tedy postoj k příslušníkům dané soc. skupiny), zde pojmenován není.

Většina žáků je schopna formulovat a logicky odůvodnit vlastní postoj, některé z myšlenek by mohly být v případě většího časového prostoru dále rozvinuty (např. genderový aspekt – rozdíly ve vnímání mužské a ženské sexuality v různých kulturách u poslední otázky, genderově podmíněné předsudky v oblasti sexu apod.).

Kapitola 8: Evaluace hodiny žáky

Zpětnou vazbu zjišťuje vyučující pomocí evaluačního dotazníku, který vyplňují všichni žáci ve třídě. Otázky směřují ke zjištění toho, co žáci považují za překvapivé, přínosné, kterým tématům by se chtěli dále věnovat, které další otázky u nich vyučovací hodina navodila. Hodnocena je úroveň přípravy vyučující i vlastní aktivita žáka. Jak ukazují záběry na písemné odpovědi některých žáků, byli s vyučovací hodinou spokojeni a použité formy a metody práce pro ně nejsou ničím výjimečným. Cenný je názor jednoho z „respondentů“, že za největší přínos hodiny považuje názory spolužáků.

Celkové hodnocení

Vyučovací hodina byla zaměřena především na formování hodnotové a postojové stránky žákovy osobnosti (etický rozměr sexuality, společenské normy, rozlišování mezi závažnějšími a méně závažnými morálními prohřešky v oblasti sexu, individuální vnímání sexuality). Výuka byla postavena na aktivním a kooperativním učení (vyučující absolvovala kurzy kritického myšlení a jeho metody zde úspěšně uplatnila). V souladu s principy kurikulární reformy byly rozvíjeny klíčové kompetence (především komunikativní, občanské, osobnostní a sociální). Reakce žáků byly autentické, je zřejmé, že jsou navyklí takovýmto formám a metodám práce, že jim vyhovují a motivují je. Oceňuji záměr přizpůsobit obsah následující vyčovací hodiny tématům, které žáky zajímají nejvíce, a zakomponovat do její přípravy výsledky žákovské evaluace.

Námětem pro diskuzi může být způsob prezentace učiva v ostatních vyučovacích hodinách (kognitivní složka) - jak je strukturován výklad nové látky, jsou v tomto předmětu používány učebnice? Jaké formy a metody hodnocení jsou v základech společenských věd uplatňovány?

Výuka proběhla v maturitním ročníku – jak je koncipována maturitní zkouška z tohoto předmětu?

Přílohy:
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek