Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Tvorba a využití dotazníků při autoevaluaci školy
Odborný článek

Tvorba a využití dotazníků při autoevaluaci školy

10. 9. 2008 Gymnaziální vzdělávání
Autor
VÚP Praha

Anotace

Příklad dobré praxe popisuje možnosti využití dotazníků pro žáky, rodiče a učitele. Na několika příkladech je ukázána tvorba vlastních dotazníků „na míru“, jejich zpracování a začlenění do celkové evaluace školy.

 



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.



Škola: Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402
Realizátor: Petr Hrubý
Konzultant VÚP: Pavla Polechová

Vyhodnocením výsledků týkajících se jednotlivých žáků, ať již z dotazníkových šetření či z jiných zdrojů, jako jsou např. srovnávací testy, škola získává důležité informace, které jí slouží jako zpětná vazba pro vzdělávací působení na žáky. Zajímavým výstupem dotazníkového šetření je i zjištění otázek s „nejslabší" a „nejsilnější" agregovanou hodnotou1 odpovědi nebo sledování rozdílů mezi skupinami žáků2. Porovnáním výsledků získaných v průběhu let je možné zachycovat trendy ve vývoji školy a reakce respondentů na probíhající změny. To je následně možné využít i při autoevaluaci školy a plánování jejího rozvoje. Na základě zkušeností jsou v tomto příkladu dobré praxe uvedena doporučení, která napomohou školám při tvorbě vlastních dotazníků.

Kontext

Gymnázium Příbram je školou s dlouholetou tradicí, založeno bylo již roku 1871. V současnosti v něm studuje přibližně 560 žáků v devatenácti třídách, svou velikostí tedy patří mezi větší střední školy v okrese.

Škola poskytuje gymnaziální vzdělávání v osmiletém a čtyřletém studijním oboru především žákům z Příbrami a okolí. Přibližně třetina žáků denně do školy dojíždí. Vzhledem k tomu, že ve městě jsou ještě dvě gymnázia (státní a waldorfské) a v okrese Příbram další dvě, je při klesajícím počtu žáků vycházejících ze základních škol stále obtížnější udržet zájem o studium, zajistit odpovídající počet uchazečů a následně i výběr vhodných žáků s dostatečnými studijními předpoklady3. Ohledně studijních nároků patří škola k náročnějším středním školám v regionu. S tímto vědomím na ni přicházejí i žáci ze základních škol. Počet přihlášek na osmileté studium bývá 2-3krát větší než počet nabízených míst, počet přihlášek na čtyřletém studiu zpravidla překračuje počet přijímaných o několik uchazečů. Vesměs se jedná o žáky s výbornými studijními výsledky.

Absolventi školy až na výjimky pokračují ve studiu na vysokých školách (v roce 2006 - 94 %, v roce 2007 - 97 %), přičemž nemalá část uspěje v přijímacím řízení i na školách s vysokou poptávkou ze strany uchazečů. V roce 2004 škola zahájila tvorbu vlastního školního vzdělávacího programu. V počáteční fázi bylo užším realizačním týmem provedeno zmapování výchozího stavu, jehož součástí byla SWOT analýza a výstupy z dotazníků, rozdaných žákům školy, rodičům a učitelům.

Východiska

Aby bylo možno rozpracovat autoevaluaci školy v souladu s vyhláškou č. 15/2005 Sb. do jednotlivých oblastí, bylo využito následujících dotazníků k oslovení žáků, učitelů, rodičů a absolventů:

Příloha 1 - Žákovský dotazník
Příloha 2 - Dotazník pro učitele
Příloha 3 - Dotazník pro rodiče
Příloha 4 - Dotazník pro absolventy gymnázia

Pro účely tohoto příkladu dobré praxe jsou do autoevaluace kurzívou vloženy odkazy na tyto dotazníky. Je tak možné sledovat, kterými výroky je zjišťováno plnění konkrétních cílů ve stanovené oblasti.

a) Podmínky ke vzdělávání

Cíl

Ukazatel

Nástroje, metody, prostředky ověření

Časové rozvržení

materiální podmínky školy

počet učeben a jejich vybavení, sportovní vybavení školy

prohlídka prostor školy, inventarizace,

výstupy z dotazníkového šetření

(ŽD - výrok 26, 27

AD - výrok 1, 3a, 3b, 3c, 4a, 5a, 5b, 6a, 6b)

1x za 2 roky

technické vybavení školy

vybavení školy prezentační a výpočetní technikou (počet PC, prezentační technika, software)

inventarizace, výstupy z dotazníkového šetření

(ŽD - výrok 17

AD - výrok 2)

1x za 2 roky

kulturní a studijní podmínky

činnost knihovny a studovny, počet kulturních akcí organizovaných školou, možnost přístupu k internetu a jeho využití při výuce

údaje o počtu výpůjček ze školní knihovny,

dokumentace vedení školy,

ICT plán,

hospitační činnost vedení školy, předsedů předmětových komisí, učitelů navzájem

1x za 2 roky

říjen - červen

vyhodnocení na konci I. a II. pololetí

b) Průběh vzdělávání

Cíl

Ukazatel

Nástroje, metody, prostředky ověření

Časové rozvržení

plnění učebních osnov ŠVP

soulad výuky s učebními osnovami dle ŠVP

hospitační činnost - vedení školy, předsedové předmětových komisí, učitelé navzájem

říjen - červen

vyhodnocení na konci I. a II. pololetí

hodnocení práce předmětových komisí

plnění úkolů zadaných předmětovým komisím

čtvrtletní zprávy předsedů předmětových komisí o činnosti předmětové komise

září - červen

vyhodnocení na konci I. a II. pololetí

hodnocení metodické práce učitelů

stav používaných metod a forem práce ve výuce

hospitační činnost - vedení školy

říjen - červen

vyhodnocení na konci I. a II. pololetí

vyhodnocení průběhu vzdělávání žáky, rodiči, učiteli

výstupy z dotazníků

dotazníky pro žáky, rodiče, učitele

(ŽD - výrok 3, 4, 9, 10, 13, 15, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 30, 32

UD - výrok 4, 5, 9, 11, 12, 17, 18, 21, 23, 28

RD - výrok 3, 4, 10, 11

AD - výrok 10, 11, 12, 13a, 13b, 13c, 14)

1x za 2 roky

c) Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči

Cíl

Ukazatel

Nástroje, metody, prostředky ověření

Časové rozvržení

vyhodnocení konzultační činnosti učitelů a vedení školy

nabídka konzultační činnosti pedagogického sboru a její využití

dokumentace učitelů a vedení školy

září - červen

vyhodnocení - červen

systémová podpora individuální profilace

nabídka volitelných předmětů

dokumentace školy

1x ročně - červen

vnitřní klima školy, prevence sociálně-patologických jevů

aktivity výchovného poradce, počet akcí zaměřených na prevenci sociálně-patologických jevů,

výstupy z dotazníků

dokumentace výchovného poradce, dokumentace školy, výstupy z dotazníkového šetření

(ŽD - výrok 1, 2, 5, 6, 7, 8, 12, 14, 16, 18, 23, 28, 31

UD - výrok 2, 3, 10, 19, 20, 22, 30

RD - výrok 1, 2, 5, 6, 7, 8, 9, 13

AD - výrok 7, 8, 9)

1x za dva roky

podpora volnočasových aktivit

nabídka zájmových útvarů z kvantitativního hlediska, účast žáků

třídní knihy zájmových útvarů

1x ročně - červen

komunikace s rodiči

účast rodičů na rodičovských schůzkách, kvalita komunikace s rodiči

prezenční listiny, výstupy z dotazníkového šetření

(RD - výrok 14, 15)

listopad, duben

vyhodnocení - pololetně

d) Výsledky vzdělávání žáků

Cíl

Ukazatel

Nástroje, metody, prostředky ověření

Časové rozvržení

úspěšnost žáků při přijímacím řízení na VŠ

počet žáků přijatých na VŠ

dokumentace - přehled o počtu žáků přijatých na VŠ

1x za rok - říjen

úspěšnost žáků v testování (komerční testy, srovnávací testy...)

pozice žáků mezi ostatními, pozice školy mezi ostatními školami

srovnávací testy

1x za rok

výsledky maturitní zkoušky

výsledek ve společné části maturitní zkoušky (od r. 2009/10)

maturitní zkoušky - společná část

1 x za rok

výsledky žáků v odborných a sportovních soutěžích, olympiádách, SOČ

účast žáků a jejich umístění

zprávy o účasti na soutěžích od vedoucích učitelů a výsledkové listiny

1x za rok

e) Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

Cíl

Ukazatel

Nástroje, metody, prostředky ověření

Časové rozvržení

kvalifikovanost učitelů školy

podíl kvalifikovaných učitelů v pedagogickém sboru

dokumentace školy (osobní spisy)

1x za dva roky

stabilita pedagogického sboru

změny ve složení pedagogického sboru

dokumentace školy

1x za dva roky

vyvážený podíl mužů a žen v pedagogickém sboru, věkové složení sboru

podíl mužů a žen v pedagogickém sboru školy, věková vyváženost, délka praxe

dokumentace školy

1x za dva roky

kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

kvalifikace, odbornost, znalost moderních metodických postupů, využití nově nabytých poznatků ve výuce

přehled o dalším vzdělávání jednotlivých pedagogů, osobní spisy, vystavené certifikáty a doklady o studiu, hospitace

1x za rok

vyváženost politiky v mzdové oblasti ve vztahu k mužům a ženám

porovnání průměrného platu mužů a žen v pedagogickém sboru

platové výměry, osobní spisy

1x za dva roky

kvalita řízení školy z pohledu pedagogického sboru a vedení školy

výstupy z dotazníků

dotazníky pro učitele a vedení školy (nejsou součástí PDP)

1x za dva roky

f) Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

Cíl

Ukazatel

Nástroje, metody, prostředky ověření

Časové rozvržení

kvalita školy hodnocená rodiči, učiteli, žáky a členy školního parlamentu

spokojenost rodičů, učitelů, žáků a členů školního parlamentu s prací školy

dotazník pro rodiče, učitele, žáky a členy školního parlamentu

(ŽD - výrok 11

UD - výrok 29, 31

RD - výrok 12

AD - výrok 21 - 27)

1x za dva roky

výše nákladů připadající na jednoho žáka školy

provozní výdaje a mzdové náklady připadající na jednoho žáka

zpráva o hospodaření školy

1x za rok

přidaná hodnota práce školy

podpora rozvoje všech žáků ze strany školy

průběžné sledování výsledků žáků školy

1x za rok

péče o rozvoj talentu a nadání

mimořádné výsledky práce žáků ve sportovní, umělecké a odborné činnosti

průběžné sledování

1x za rok

rozvoj mezinárodní i tuzemské spolupráce, účast v projektech

počet a kvalita projektů, zapojení učitelů a žáků

hodnotící zprávy vedoucích projektů (závěrečné, průběžné)

1x za rok

Jak z přehledu vyplývá, je součástí autoevaluace školy i několik výstupů z dotazníkových šetření. Ta jsou zadávána v každém roce nebo jednou za dva roky. Konkrétně se jedná o vyhodnocení následujících výstupů.

a) Podmínky ke vzdělávání
Žákovský dotazník - dotazník pro žáky třetích ročníků (jedenkrát za dva roky)
Dotazník pro absolventy gymnázia (každý rok)

b) Průběh vzdělávání

Vyhodnocení průběhu vzdělávání žáky, rodiči, učiteli - dotazník pro žáky třetích ročníků, učitele, rodiče - jedenkrát za dva roky (rodiče výběrem, například výběr všech rodičů jednoho ročníku)
Dotazník pro absolventy gymnázia (každý rok)

c) Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči
Dotazník pro absolventy gymnázia (každý rok)
Vyhodnocení podpory školy žákům a spolupráce s rodiči - dotazník pro žáky třetích ročníků, učitele, rodiče (jedenkrát za dva roky, rodiče výběrem)

e) Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
Kvalita řízení školy posouzená pedagogickým sborem a vedením školy - dotazník pro učitele a vedení školy - jedenkrát za dva roky

f) Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům
Dotazník pro absolventy gymnázia (každý rok)
Vyhodnocení úrovně výsledků práce školy - dotazník pro žáky třetích ročníků, učitele, rodiče (jedenkrát za dva roky, rodiče výběrem)

Příklad dobré praxe byl realizován na základě zkušeností, které škola získala při tvorbě, zpracování a vyhodnocení vlastních dotazníků. Jsou v něm uvedena doporučení pro ty školy, které si chtějí vytvořit vlastní testovací nástroj zaměřený na specifika školy a jejího ŠVP. Součástí jsou i příklady dotazníků a jejich vyhodnocení.

Cíle
  • Vytvořit systém dotazníkových šetření jako součást autoevaluace školy.
  • Navrhnout dotazníky pro vybrané cílové skupiny, včetně způsobu vyhodnocení.
  • Zadat a vyhodnotit dotazníky, dle možností zaznamenat změny v jejich výstupech ve sledovaném období.
  • Porovnáním výsledků optimalizovat četnost zadávání dotazníkových šetření.
  • Analyzovat chyby a nedostatky, které se mohou vyskytnout při tvorbě, vyhodnocení a interpretaci dotazníkových šetření ve škole.
Realizace

Realizace tohoto příkladu dobré praxe se uskutečnila ve dvou etapách v průběhu tří let. V první etapě byly dotazníky vytvořeny a následně vyhodnoceny za účelem stanovení východisek školy před tvorbou ŠVP, druhá etapa byla spojena s vlastním hodnocením školy v roce 2007. Stejné využití by měly mít dotazníky i v dalších letech.

Tvorba dotazníků

Při prvotní tvorbě dotazníků byly na základě rozhodnutí užšího týmu pro tvorbu ŠVP vytvořeny celkem čtyři typy dotazníků - pro nižší gymnázium, vyšší a čtyřleté gymnázium (dále - vyšší gymnázium), rodiče a učitele. Záměrem bylo zjistit názory oslovených respondentů před tvorbou ŠVP.

Na tvorbě dotazníků se v první fázi podílelo asi 20 učitelů. Ti byli rozděleni do čtyř týmů podle cílové skupiny (nižší gymnázium, vyšší gymnázium, rodiče, učitelé). Po vypracování prvních variant byly výstupy jednotlivých týmů porovnány a upraveny tak, aby bylo možné porovnávat odpovědi jednotlivých skupin. Některé otázky jsou tak pro všechny respondenty stejné, některé jsou specifické. V poslední fázi bylo ověřeno, zda jsou dotazníky srozumitelné žákům a učitelům.

Vypracované dotazníky jsou anonymní s několika identifikačními uzavřenými otázkami. U žáků je zvolena identifikace podle pohlaví a podle věku (nižší gymnázium, 1. a 2. ročník vyššího gymnázia, 3. ročník vyššího gymnázia a 4. ročník vyššího gymnázia). U učitelů je umožněna agregace podle délky praxe (do 15 let a nad 15 let) a podle aprobace (přírodovědná, humanitní, jazyková). Další identifikační otázky by vzhledem k nepříliš velkému počtu vyučujících mohly vést k pocitu ztráty anonymity, což by mohlo ovlivnit odpovědi. Dotazníky jsou sestaveny převážně z uzavřených otázek, kde respondenti volí z nabídky pěti možných odpovědí (pro žáky a rodiče) nebo čtyř odpovědí (pro učitele). Několik otázek v každém dotazníku je otevřených, tj. umožňujících volnou výpověď, přičemž výstupy z nich jsou při vyhodnocení kategorizovány.

Ve druhé etapě, která následovala přibližně za dva roky, byly některé otázky v již vytvořených dotaznících upraveny a aktualizovány a současně byly vytvořeny další dva dotazníky - pro rodiče žáků nastupujících do prvních ročníků a primy a pro absolventy. Zatímco první je zaměřen především na zjištění toho, co rodiče od školy v příštích letech očekávají a co vedlo jejich děti a je samotné k volbě gymnaziálního studia, dotazník pro maturanty je v porovnání s ostatními specifický - obsahuje otázky charakteristické pro respondenty, kteří mají od hodnoceného subjektu určitý odstup.

V obou etapách tvorby dotazníků bylo hlavním cílem vytvořit nástroje, pomocí kterých je možné získávat základní informace o názorech, postojích, vztazích a činnostech vybraných skupin respondentů a upozornit školu a vedení školy na možné problémy.

Vzhledem k tomu, že výstupy druhé etapy dotazníkového šetření byly využity jako jeden z nástrojů při vlastním hodnocení školy, byly některé výroky mírně modifikovány, rozšířeny a přiřazeny jednotlivým oblastem autoevaluace. Jedná se o tyto výroky a oblasti:

  • Podmínky ke vzdělávání

    Žákovský dotazník

    číslo výroku

    výrok

    17

    Při výuce dostatečně využíváme moderní techniku (počítače, videa, zpětné projektory, dataprojektory atd.).

    26

    Líbí se mi vzhled a výzdoba tříd.

    27

    Líbí se mi vzhled a zařízení chodeb.


    Dotazník pro absolventy gymnázia

    číslo výroku

    výrok

    1

    Vybavení odborných učeben (chemie, biologie, zeměpis, U13)

    2

    Vybavení učeben IVT

    3a

    Školní hřiště

    3b

    Tělocvična

    3c

    Posilovna

    4a

    Úroveň školní jídelny - vybavení

    4b

    Úroveň školní jídelny - kvalita a chuť jídel

    4c

    Úroveň školní jídelny - množství a pestrost při výběru jídel

    5a

    Vzhled tříd

    5b

    Vzhled chodeb

    6a

    Ostatní zázemí - občerstvení (bufet, automaty na nápoje...)

    6b

    Ostatní administrativní zázemí (kopírky...)

  • Průběh vzdělávání

    Žákovský dotazník

    číslo výroku

    výrok

    3

    Se současným způsobem hodnocení pomocí známek jsem spokojen(a).

    4

    K chování některých učitelů k žákům mám výhrady (jejich chování se mi nelíbí).

    9

    Jsem zvláště spokojen(a) s výukou předmětu/ů
    (uveďte konkrétně, popřípadě také uveďte proč):

    10

    Jsem zvláště nespokojen(a) s výukou předmětu/ů
    (uveďte konkrétně, popřípadě také uveďte proč):

    13

    Učitelé chtějí, abychom učivu rozuměli a neučili se jen nazpaměť.

    15

    Učím se spolupracovat s ostatními.

    19

    Ve škole se učím, jak se správně a samostatně učit.

    20

    Škola mě vychovává k zodpovědnosti, k toleranci, k demokracii.

    21

    Rozvrh hodin mi vyhovuje.

    22

    Učitelé se snaží o to, aby nás studium bavilo a bylo pro nás zajímavé.

    24

    Dostávám dostatek příležitostí napravit svou chybu (mylnou odpověď, špatný výsledek zkoušení, testu apod.).

    25

    Škola rozvíjí moji schopnost samostatně myslet, rozhodovat se a obhajovat svá rozhodnutí.

    30

    Studium mi (mimo jiné) dává široký všeobecný přehled (znalost z různých oborů a předmětů).

    32

    Škola u mne rozvíjí praktické schopnosti a dovednosti, které by mi měly pomoci získat dobrou práci.


    Učitelský dotazník

    číslo výroku

    výrok

    4

    Naši absolventi jsou schopni samostatně myslet, rozhodovat se a obhajovat svá rozhodnutí.

    5

    Naši absolventi se umí efektivně a samostatně učit.

    9

    Výuka podle ŠVP mi umožní více se realizovat ve svých předmětech.

    11

    Výuka podle nového ŠVP je pro žáky školy změnou k lepšímu.

    12

    Považuji za žádoucí používat i jiné metody výuky než frontální.

    17

    Při svých hodinách běžně zařazuji kromě frontální výuky i další metody (je možné zatrhnout i více odpovědí).

    18

    Považuji za problém, že mi příliš často odpadají, resp. jsou vážně narušeny, hodiny kvůli jiným akcím (zájezdy, sportovní utkání, besedy...).

    21

    Způsob hodnocení pomocí známek považuji za dostatečný.

    23

    Rozvrh hodin je sestavován také s ohledem na individuální potřeby vyučujících.

    28

    Nabídka volitelných předmětů pro žáky je dostatečně pestrá.


    Rodičovský dotazník

    číslo výroku

    výrok

    3

    Způsob hodnocení pomocí známek považuji za dostatečný.

    4

    K chování učitelů k žákům mám výhrady.

    10

    Jsem zvlášť spokojen(a) s výukou předmětu/ů (uveďte konkrétně):

    11

    Jsem nespokojen(a) s výukou předmětu/ů (uveďte konkrétně):


    Dotazník pro absolventy gymnázia

    číslo výroku

    Výrok

    10

    Odborné znalosti učitelů

    11

    Pedagogické dovednosti učitelů (způsob, jakým učí)

    12

    Nabídka mimoškolních aktivit

    13a

    Moje spokojenost s nabídkou volitelných předmětů (předměty, ze kterých volím)

    13b

    Možnost studovat ty volitelné předměty, které jsem si zvolil

    13c

    Moje spokojenost s kvalitou výuky volitelných předmětů

    14

    Kvalita kurzů (lyžařský, letní sportovní, zeměpisný...)

  • Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči

    Žákovský dotazník

    číslo výroku

    výrok

    1

    Škola na mne klade příliš vysoké nároky.

    2

    Jsem nucen(a) věnovat domácí přípravě příliš mnoho času.

    5

    Mezi žáky školy jsou dobré vztahy.

    6

    Ve škole jsem se setkal(a) s případem šikany (opakované ponižování nebo fyzické násilí) mezi spolužáky.

    7

    Stal(a) jsem se terčem šikany ze strany spolužáků.

    8

    Škola se dostatečně věnuje protidrogové prevenci.

    12

    Jsem spokojen(a) s nabídkou mimoškolních aktivit (kroužky, nepovinné předměty...).

    14

    Bojím se zeptat učitele, když něčemu nerozumím.

    16

    Ve škole se cítím bezpečně.

    18

    Studentský parlament dává nám studentům dobrou možnost podílet se na životě školy.

    23

    Mám ve škole dost možností, jak smysluplně trávit volný čas (polední přestávku, dobu před vyučováním a po něm...).

    28

    Vím, na které(ho) učitele se obrátit v případě problémů.

    31

    Souhlasím s posílením hodinová dotace na volitelné předměty ve 2., 3. a 4. ročníku (výuka dle nového školního vzdělávacího programu).


    Učitelský dotazník

    číslo výroku

    výrok

    2

    Mezi žáky školy jsou dobré vztahy.

    3

    V naší škole už jsem se setkal(a) s případem šikany mezi žáky.

    10

    Souhlasím s hlavní koncepcí ŠVP - zvýšení nabídky volitelných předmětů ve vyšších ročnících (doplňte případně svou vlastní argumentaci).

    19

    Jsem spokojen(a) se současným způsobem organizování rodičovských schůzek.

    20

    Škola se dostatečně věnuje protidrogové prevenci.

    22

    Považuji za problém, že prohřešky žáků proti školnímu řádu nejsou všemi vyučujícími hodnoceny podle stejných měřítek.

    30

    Myslím, že žáci jsou přetěžováni.


    Rodičovský dotazník

    číslo výroku

    výrok

    1

    Škola klade na dítě příliš vysoké nároky.

    2

    Dítě věnuje domácí přípravě do školy příliš mnoho času.

    5

    Mezi žáky školy jsou dobré vztahy.

    6

    Naše dítě se ve škole setkalo s případem šikany (opakované ponižování či fyzické násilí) mezi spolužáky.

    7

    Naše dítě se stalo terčem šikany ze strany spolužáků.

    8

    Škola se dostatečně věnuje protidrogové prevenci.

    9

    Jsem spokojen(a) s nabídkou mimoškolních aktivit (kroužky, nepovinné předměty apod.).

    13

    Jsem spokojen s výchovným působením školy.

    14

    Jsem dostatečně informován o činnosti školy.

    15

    Současný způsob organizování rodičovských schůzek mi vyhovuje.


    Dotazník pro absolventy gymnázia

    číslo výroku

    výrok

    7

    Vztahy mezi spolužáky ve třídě

    8

    Vztahy mezi žáky školy

    9

    Vztah učitelů k žákům

  • Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

    Žákovský dotazník

    číslo výroku

    výrok

    11

    Jsem rád(a), že chodím do této školy.



    Učitelský dotazník

    číslo výroku

    výrok

    29

    Případným zájemcům (s odpovídajícími předpoklady) naše gymnázium doporučuji, resp. doporučil(a) bych.

    31

    Naši školu považuji za prestižní vzhledem k (je možné zatrhnout i více odpovědí):


    Rodičovský dotazník

    číslo výroku

    výrok

    12

    Případným zájemcům o studium na Gymnáziu Příbram bych tuto školu doporučil(a).


    Dotazník pro absolventy gymnázia

    číslo výroku

    Výrok

    21

    Domnívám se, že mne škola dobře připravila k maturitní zkoušce.

    22

    Jsem rád(a), že jsem studoval na této škole.

    23

    Pokud bych se znovu rozhodoval(a), zvolil(a) bych opět studium na gymnáziu (jde o typ školy).

    24

    Učitelů této školy si vážím.

    25

    Zvláště jsem byl(a) spokojen(a) s výukou předmětu/ů (uveďte konkrétně, popřípadě také uveďte proč):

    26

    Zvláště jsem byl(a) nespokojen(a) s výukou předmětu/ů (uveďte konkrétně, popřípadě také uveďte proč):

    27

    Ve škole bych změnil(a):

Zadávání a sběr dotazníků

V první etapě byly dotazníky zadány všem učitelům, žákům školy a jejich rodičům. Žáci vyplňovali dotazníky ve škole v rámci třídnických hodin, anonymně, s minimální účastí učitelů. Rodičům byly dotazníky rozdány v průběhu rodičovských schůzek nebo v případě nepřítomnosti doručeny prostřednictvím dětí, učitelům byly rozdány v průběhu provozní porady. Sběr od všech tří skupin probíhal anonymně do připravených schránek. Rodiče měli možnost zasílat vyplněné dotazníky poštou.

Návratnost dotazníků:
nižší gymnázium: 112 dotazníků, tj. 93 %
vyšší gymnázium: 400 dotazníků, tj. 88 %
učitelé: 41 dotazníků, tj. 91 %
rodiče: 318 dotazníků, tj. cca 60 %

Ve druhé etapě probíhalo zadávání i sběr dotazníků obdobně s tím rozdílem, že byly vzhledem k náročnosti zpracování výsledků skupiny respondentů zmenšeny. Dotazník vyplňovali pouze žáci třetích ročníků a septimy (112 respondentů) a rodiče žáků náhodně vybraných tříd čtyřletého studia (90 respondentů).

Absolventi školy vyplňovali dotazníky v průběhu posledního týdne školní docházky před odchodem na přípravný týden (111 respondentů). Rodiče žáků budoucích prvních ročníků a primy byli požádáni o spolupráci v průběhu informativní schůzky s vedením školy v červnu roku 2007.

Návratnost dotazníků:
žáci: 112 dotazníků, tj. 100 %
učitelé: 38 dotazníků, tj. 83 %
rodiče: 54 dotazníků, tj. 60 %
absolventi: 111 dotazníků, tj. 100 %
rodiče nastupujících žáků: 98 dotazníků, tj. 82 %

Zpracování dotazníků

Zpracování se lišilo v první a druhé etapě. Zatímco při prvním šetření byly dotazníky vyhodnoceny především dle četnosti odpovědí na jednotlivé výroky, ve druhém šetření jsou u dotazníků pro žáky a rodiče zaznamenány jednotlivé odpovědi každého respondenta, čímž je možné s využitím výpočetní techniky a tabulkového procesoru vyhodnotit případné vztahy mezi odpověďmi na jednotlivé otázky. Navíc jsou kromě aritmetického průměru a průměrné odchylky použity i statistické funkce modus a medián4. Tím je umožněno získat podstatně více informací a jejich vzájemné souvislosti.

Vzhledem k tomu, že dotazníky byly zadávány v tištěné formě, bylo pro vyhodnocení nezbytné přenést data do elektronické podoby do počítače. Při tak velkém množství údajů byli o spolupráci požádáni ostatní učitelé, kteří nejprve do připravených formulářů přepisovali odpovědi z dotazníků a následně je sčítali a zaznamenávali četnosti do formulářů na počítači. Tato práce byla poměrně zdlouhavá a zpracování časově náročné. Podstatně více se osvědčila metoda, kdy byly v tabulkovém procesoru připraveny formuláře, do kterých učitelé odpovědi z archů žáků, rodičů a učitelů přímo zaznamenávali. Zpracování jedné třídy tak trvalo přibližně dvě hodiny. Do budoucna bude jistě nezbytné řešit vyplňování těchto dotazníků přímo do formulářů dostupných prostřednictvím internetu nebo školní počítačové sítě.

Vyhodnocení výstupů a jejich využití

Dotazníková šetření jsou významným zdrojem informací především pro vedení školy. Pomáhají mu při další koncepční práci, při odhalování slabých a silných stránek školy a poskytují důležitou zpětnou vazbu pro řídící činnost. Při jejich tvorbě a zpracování očekáváme poskytnutí základních informací o názorech, postojích, vztazích a činnostech respondentů. Výsledky každého dotazníku jsou zpracovány formou zprávy. Ta je dostupná v tištěné podobě nebo na intranetu školy a jsou s ní seznámeni členové pedagogického sboru v rámci provozní porady. Současně jsou v případě potřeby hledána řešení a přijímána opatření. Jak je již uvedeno v předcházejícím textu, výsledky dotazníkových šetření jsou zapracovány i do autoevaluace školy, kde tvoří její nedílnou součást.

Některé výsledky dotazníkového šetření, komentář

Dotazník pro žáky

  1. V celém dotazníku se pouze ve třech případech liší průměr zaokrouhlený na celé číslo od mediánu (výrok 2, 4, 29). Vypovídá to o tom, že rozložení výsledků se blíží normálnímu rozdělení.
  2. Ve výsledcích je možné snadno najít výroky s vysokou hodnotou agregované odpovědi (3, 5, 11, 16, 28, 30).
  3. V septimě se objevuje poněkud vyšší míra připuštění existence šikany. Obětí šikany se zřetelně cítí být jeden chlapec z konkrétní třídy, více žáků je svědky. Takto získaná informace je dále podnětem bližšího zkoumání pro výchovného poradce na škole.
  4. Porovnáním odpovědí z roku 2004 a 2007 je možné u některých výroků sledovat jednoznačný posun v hodnocení žáků. Jedná se o hodnocení výroků:
    Výrok 8 - vylepšilo se hodnocení protidrogové prevence (i z pohledu učitelů)
    Výrok 12 - zvýšila se spokojenost s nabídkou mimoškolních aktivit (dříve spíš nespokojenost)
    Výrok 17 - z pohledu žáků se zlepšilo využívání moderní techniky
    Výrok 18 - oproti roku 2004 se změnilo hodnocení úlohy studentského parlamentu (dříve převládala negativní odpověď)
    Výrok 23 - obdobně jako u výroku č. 18 se hodnocení příležitostí k trávení volného času změnilo z předcházejícího negativního na stávající pozitivní
    U ostatních výroku nedošlo k výraznému posunu oproti minulému dotazníku, odpovědi vycházejí stejně, bez výrazného pozitivního nebo negativního hodnocení.
  5. Porovnání priorit dle výroku 33: V letech 2004 i 2007 bylo žáky stanoveno toto pořadí priorit:
    1. pořadí - D (škola má rozvíjet naši schopnost samostatně myslet a rozhodovat se a schopnost obhajovat svá rozhodnutí)
    2. pořadí - F (škola má připravovat k přijetí na konkrétní vysoké školy, kterou si zvolíme, tedy připravit nás přijímačkám)
    3. pořadí - B (škola nás má učit tak, aby nás studium bavilo a bylo pro nás zajímavé)
    V průběhu tří let se tedy nezměnil pohled žáků na priority v činnosti školy. Otázkou je, do jaké míry jsou vzhledem k obdobnému výsledku priority žáků ovlivněny prioritami rodičů a učitelů.
  6. Na některé sporné nebo chybně položené otázky žáci neodpovídali. Reagovali tak na dotazy, které nepovažovali ze svého pohledu za objektivně posouditelné. Jednalo se o výroky:
    Výrok 8 - nehodnotilo 23 z 112
    Výrok 18 - nehodnotilo 18 z 112
    Výrok 20 - nehodnotilo 13 z 112
  7. Celkové hodnocení školy je velmi dobré, neobjevila se žádná výrazná negativa nebo nedostatky.

Dotazník pro rodiče

  1. Ve výsledcích je možné najít otázky s vysokou hodnotou agregované odpovědi. Jedná se o otázku 3 (pouze 3 jednoznačně negativní odpovědi), 5, 12, 13, 15: Je zde také možno najít negativní odpovědi, a to u otázek 6, 7.
  2. Porovnáním odpovědí z roku 2004 a 2007 je možné u některých otázek sledovat posun v hodnocení. Jedná se o odpovědi na otázky:
    Výrok 2 - zvýšil se podíl těch rodičů, kteří soudí, že jejich děti věnují domácí přípravě příliš mnoho času
    Výrok 9 - zvětšila se spokojenost s nabídkou mimoškolních aktivit
  3. U odpovědí na otázky č. 5, 6, 7, 9 je hodnocení podobné jako u žáků, což je nejspíš způsobeno tím, že se jedná o zprostředkovanou odpověď. Rodiče hodnotí podle referencí, které získají od svých dětí.
  4. Porovnání priorit:
    V roce 2004 a 2007 bylo rodiči určeno toto pořadí priorit dle otázky 18:

     

    2004

    2007

    1. pořadí

    F

    A

    2. pořadí

    C

    F

    3. pořadí

    A

    C


    Podle rodičů má tedy gymnázium usilovat především o to, aby:
    A) žáci byli připraveni k přijetí na konkrétní vysoké školy, které si zvolili,
    F) rozvíjela se u žáků schopnost samostatně myslet, rozhodovat se a obhajovat svá rozhodnutí,
    C) žáci získali schopnosti a dovednosti potřebné ke studiu na vysokých školách obecně.
    Podobně jako u žáků ani u rodičů nedošlo v průběhu tří let k znatelnějšímu posunu, přičemž rodiče kladou větší důraz na přípravu na vysoké školy. Tomu odpovídá i výsledek u otázky č. 16.
    Fakt, že v roce 2007 je na prvním pořadí odpověď A (přijetí na konkrétní vysoké školy), může být způsoben tím, že se jedná o rodiče žáků třetího ročníku, pro které je otázka dalšího studia jejich dětí na VŠ aktuálnější (v minulém dotazníku byly vyhodnocovány všechny ročníky).
    U ostatních otázek nedošlo k výraznému posunu oproti minulému dotazníku, odpovědi vycházejí podobně, bez výrazné pozitivní nebo negativní změny.
  5. Někteří rodiče byli kritičtější (méně spokojení). Rodič, jehož dítě se setkalo se šikanou a bylo obětí šikany, je současně nespokojen se způsobem hodnocení pomocí známek, s nabídkou mimoškolních aktivit a také mu nevyhovuje způsob organizování rodičovských schůzek.
  6. Velká část rodičů (23 z 54 = 43 %) se v podstatě správně nevyjadřovala k tomu, zda se škola věnuje protidrogové prevenci (otázka č. 8) a také k chování učitelů k žákům (12 z 54 = 22 %). Podobně jako v bodě 3 se jedná o informace, které se k rodičům dostávají pouze zprostředkovaně. Stojí za úvahu, zda by v dalším šetření neměly být tyto otázky formulovány jinak.
  7. Celkově vychází výsledek dotazníku pro školu velice příznivě.

Dotazník pro učitele

  1. Podobně jako v dotaznících pro žáky a rodiče najdeme i v tomto dotazníku několik položek s vysokou hodnotou agregované odpovědi. Jedná se o výroky č. 4, 10, 12, 13, 14, 15, 21, 24, 28, 29. Potěšující je, že mezi vysoce souhlasné odpovědi patří i ty, které se týkají dalšího vzdělávání učitelů a používání nových metod a forem práce.
  2. Porovnáním odpovědí z roku 2004 a 2007 je možné u některých položek sledovat posun v hodnocení učitelů. Jedná se o hodnocení výroků:
    Výrok 1 - méně vyučujících cítí potřebu změny. Může to souviset s tím, že před tvorbou ŠVP byla potřeba změny pociťována více než teď, kdy dochází ke změnám vyučování podle nových učebních dokumentů.
    Výrok 3 - více vyučujících vypovídá, že se setkali s případem šikany. Není jasné, zda šikany přibylo, nebo zda se na tento problém pozornost učitelů více zaměřila. Už pouze řešení jednoho případu ve škole podmíní více kladných odpovědí.
    Výrok 4 - procento kladných odpovědí se zvýšilo ze 73 % na 97 % (Naši absolventi jsou schopni samostatně myslet, rozhodovat se a obhajovat svá rozhodnutí.)
    Výrok 5 - procento kladných odpovědí se zvýšilo z 42 % na 76 % (Naši absolventi se umí efektivně a samostatně učit.)
    Výrok 20 - obdobně jako u žáků se zlepšilo hodnocení protidrogové prevence (procento kladných odpovědí se zvýšilo z z 58 % na 92 %)
    Výrok 23 - procento kladných odpovědí se zvýšilo z 69 % na 86 % (Rozvrh hodin je sestavován také s ohledem na individuální potřeby vyučujících.)
    Výrok 24 a 25 - učitelé více oceňují stanovení jasnějších pravidel pro udělování nadtarifních složek platu.
  3. Porovnání priorit:
    V roce 2004 a 2007 bylo učiteli určeno toto pořadí priorit dle položky 31:

     

    2004

    2007

    1. pořadí

    F

    C

    2. pořadí

    C

    F

    3. pořadí

    G

    G


    Priorita G se u předcházejících respondentů neobjevila: gymnázium má naučit žáky efektivně se učit (předpoklad a motivace pro celoživotní vzdělávání).
    Ani u učitelů, podobně jako u žáků a rodičů, se v průběhu 3 let priority prakticky nezměnily.

Dotazník pro absolventy gymnázia

  1. Z výsledků je vidět, že mezi třídami jsou v hodnocení pouze nepatrné rozdíly. Velice malé jsou i změny v porovnání s výsledkem z předcházejícího školního roku.
  2. Rozdělením některých otázek z roku 2005/2006 do podotázek v roce 2006/2007 bylo možné odhalit některá slabší místa v hodnocení. Například u sportovního zázemí školy převládla v roce 2005/2006 celková spokojenost s moderním venkovním hřištěm, čímž byla „opomenuta" nespokojenost se stavem posilovny. Obdobně u školní jídelny úroveň vybavení a kvality jídel „překryly" spokojenost s pestrostí výběru.
  3. Zajímavé je porovnání vztahů mezi spolužáky ve třídě u jednotlivých tříd (výrok 7). Všem je známo, že třídní kolektivy se v průběhu studia utvářejí a mohou se lišit. Z výsledku je zřejmé, že podstatně lépe vnímali třídní kolektiv žáci osmiletého studia. Toto rozlišení bylo možné až po zavedení vyhodnocování po jednotlivých třídách v roce 2006/2007 a jistě může být předmětem dalšího zkoumání.
  4. Zatímco v hodnocení výroků týkajících se atmosféry školy a vybavení školy nejsou mezi třídami podstatné rozdíly, v hodnocení získávání informací od třídních učitelů se výsledky liší (výrok 19). To může být odrazem rozdílného přístupu těchto vyučujících.
  5. Velice potěšující jsou výsledky položek 21 - 23, které potvrzují vysoký kredit školy a vyučujících u absolventů školy.
Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

Dotazníky jsou zadávány v tištěné podobě v rozsahu jedné nebo dvou stran formátu A4. Hlavní náklady jsou vynaloženy na kopírování formulářů na školní kopírce. Ke zpracování jsou využívány školní počítače a program Microsoft Excel.

Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe
  • Škola vytvořila systém dotazníkových šetření, jejichž výsledky použila v průběhu tvorby ŠVP a následně i jako jeden z nástrojů pro autoevaluaci školy. Dotazníky jsou sestaveny tak, aby pokrývaly rozdílné základní soubory respondentů - učitele, žáky, maturanty, rodiče, rodiče budoucích žáků.
  • Škola vypracovala metodiku vyhodnocení dotazníků a začlenění některých sledovaných výstupů do jednotlivých oblastí vlastního hodnocení školy.
  • Vyhodnocením výstupů v intervalu tří let mohla škola zjistit trendy v hodnocení vzdělávacího procesu, vybavení školy a mezilidských vztahů. Volbou podobných výroků pro rozličné základní soubory mohla porovnat priority ve vzdělávání a faktory ovlivňující volbu gymnaziálního studia a konkrétně pak svého studijního programu.
  • Do tvorby a vyhodnocení dotazníků byl zapojen kolektiv vyučujících, s výsledky byl seznámen celý pedagogický sbor a prostřednictvím vlastního hodnocení školy i školská rada a zřizovatel. Část výsledků byla ve zkrácené podobě zveřejněna i na webových stránkách školy.
  • Zavedením pravidelných dotazníkových šetření je žákům školy dána možnost svobodně se vyjadřovat k výchovnému a vzdělávacímu působení školy a k podmínkám ke vzdělávání. Tím je u nich rozvíjen pocit zodpovědnosti a kompetence občanská a zároveň je podporována sounáležitost se školou.

Vyplňování dotazníků a jejich vyhodnocování

  • Při vyplňování dotazníků se škola setkala se zodpovědným přístupem ze strany žáků, učitelů i rodičů. I když jsou dotazníky anonymní, nesetkávají se na škole s urážkami, hanlivými výroky nebo jejich znevažováním.
  • Vyhodnocení bylo provedeno různými způsoby. Zatímco v roce 2004 byly zaznamenány četnosti odpovědí a provedeno grafické vyhodnocení, při autoevaluaci školy v roce 2007 byly zaznamenány jednotlivé odpovědi všech respondentů. Po přenesení do tabulky byly údaje vyhodnoceny a s využitím funkce podmíněného formátování v programu Microsoft Excel barevně zvýrazněny určité vybrané (většinou extrémní) hodnoty, což škole pomůže při první orientaci ve vztazích mezi jednotlivými výsledky, a také shodné barevné kódování odpovědí (zde pozitiva zeleně, negativa červeně) bez ohledu na to, zda se otázka ptá na slabou, nebo silnou stránku podmínek, průběhu či výsledků práce školy. Podmíněné formátování je použito i v horních řádcích v oblasti sumarizace výsledků. Kódování čtenář zjistí vybráním zbarvené buňky či skupiny buněk a zvolením nabídky Podmíněné formátování v menu Formát.

    Příloha 5 - Zpracování výsledků vybraných dotazníků rodičů
    Příloha 6 - Zpracování výsledků vybraných dotazníků žáků
  • I když si je škola vědoma toho, že by bylo možné použít jiné technické řešení vyplňování a zpracování dotazníků (skenování, vyplňování přes internet, záznam do připravených formulářů na počítačích a následné načítání těchto údajů do společné databáze), osvědčilo se jí i zadávání v tištěné podobě a následné přepisování výsledků do připravených tabulek v programu Excel. V podstatě se jedná o podobnou práci, na jakou jsou učitelé zvyklí při práci s programem Bakaláři.
Interpretace a prezentace výsledků
  • Kromě přípravy a vyhodnocení dotazníků je nezbytné věnovat dostatek času interpretaci výsledků - prezentace na provozní poradě, rozbor ze strany vedení.
  • Pro krátkém seznámení s některými výsledky je praktické využít grafického znázornění vyhodnocení dle četnosti odpovědí. Pro podrobnější studium a zkoumání vzájemných vztahů a souvislostí je vhodné pracovat se souborem jednotlivých odpovědí všech respondentů.
  • Porovnáním výsledků v průběhu několika let je zřejmé, že vzhledem k velice podobným výstupům není třeba provádět dotazníková šetření častěji než 1x za dva roky. Tak si škola může ušetřit práci s další administrativou.
  • V případě chybně formulovaných výroků (zprostředkovaná odpověď, nejednoznačná odpověď, zavádějící otázka) je třeba hledat jejich modifikaci pro dotazníky zadávané v dalších letech.
Zkušenosti získané při tvorbě a vyhodnocení dotazníků

Tvorba dotazníků

  • Fáze přípravy dotazníků je poměrně zdlouhavá, je třeba věnovat jí dostatek času.
  • Je nutné ujasnit si, co škola chce prostřednictvím dotazníků zjistit. Je dobré, pokud již má vytvořenou osnovu pro vlastní hodnocení školy a otázky/výroky volí tak, aby vyhodnocení dotazníku sloužilo jako jeden z nástrojů při hodnocení. V tomto případě použila škola z důvodu možnosti srovnání v průběhu několika let jako základ dotazníky zadané na počátku tvorby ŠVP a některé otázky využila i pro následné vlastní hodnocení školy.
  • Je dobré mít k dispozici několik vzorů již vytvořených dotazníků a získat základní teoretické poznatky.
  • Při tvorbě dotazníků je užitečné zapojit co největší kolektiv pedagogů. V závěrečné fázi je však lepší, když konečnou formulaci sestavuje pouze menší skupina „tvůrců". Jinak hrozí vleklé diskuse o formulaci, významu, pochopení a potřebnosti jednotlivých otázek/výroků.
  • Formulace otázek/výroků musí být voleny tak, aby na ně bylo možné jednoznačně odpovědět. Také je nutné posoudit, zda oslovená skupina respondentů může na položenou otázku relevantním způsobem odpovědět.
    • Příklady:
      a) Dotazník pro žáky, rok 2004. Otázka: „Jsou požadavky školy přiměřené?" V případě negativní odpovědi nevíme, zda mají být větší nebo menší.
      b) Dotazník pro učitele. Výrok: „Naše škola potřebuje změnu." V případě, že již byl nastolen trend změny (výuka podle ŠVP), není jasné, zda negativní odpověď je míněna jako souhlas, nebo nesouhlas s jejím pokračováním.
      c) Dotazník pro žáky. Výrok: „Ve škole nebo na školní akci jsem se setkal s drogou". V této otázce není jasné, co je za drogu považováno. Zda se jedná i o alkohol a o jeho konzumaci, např. na maturitním plese
      d) Dotazník pro rodiče. Výrok:
      „Mezi žáky školy jsou dobré vztahy."
      „Škola se dostatečně věnuje protidrogové prevenci."
      „Naše dítě se ve škole setkalo s případem šikany (opakované ponižování či fyzické násilí) mezi spolužáky."
      „Naše dítě se stalo terčem šikany ze strany spolužáků."
      Na tyto otázky mohou odpovídat rodiče pouze zprostředkovaně přes informace, které jim poskytnou jejich děti
  • Je třeba zvážit, kolik identifikačních údajů je škola schopna při zpracování dotazníků vyhodnotit, resp. je-li schopna zpracovat dotazníky s ohledem na množství skupin, které touto identifikací vzniknou (např. dívky - 3. roč., hoši - 4. roč.). U malých skupin může vést tato identifikace k pocitu ztráty anonymity.
  • Negativní odpověď (o neexistenci rozdílu mezi skupinami) má svůj dobrý smysl. Porovnáním odpovědí u chlapců a dívek například v Příbrami nezjistili žádné podstatné odchylky, což je informace o rovném zacházení s dívkami a chlapci.
Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Po vyhodnocení zkušeností z minulých let počítá škola s tím, že v zadávání dotazníků bude pokračovat. I nadále pro ni budou jejich výstupy jedním z evaluačních nástrojů, které umožní sledovat trendy ve vývoji školy. Nemalou roli jistě hraje i to, že příprava dotazníků není finančně příliš náročná a oproti komerčně nabízeným dotazníkům si může škola sami zvolit, co je předmětem jejího zájmu.

Příklad dobré praxe je možné využít pro vlastní hodnocení škol, pokud školy využívají pro tuto činnost vlastní dotazníková šetření.

Kontaktní osoba:
Petr Hrubý
e-mail: hruby@gym.pb.cz


1 Agregované hodnoty = hodnoty vztahující se na celý soubor (tedy ne jednotlivé hodnoty, ale jejich průměr, součet, medián apod.).
2 Např. dívky x chlapci nebo skupiny, kterými jsou jednotlivé třídy.
3 Alternativou by byla otevřenější škola, která odpovídá na tyto výzvy udržením očekávání vysoké kvality výsledků všech žáků a zvýšenou efektivitou - vyšší individualizací a např. vyšší mírou horizontální komunikace žáků v hodině (poznámka konzultantky).
4 modus - hodnota nejčastěji se vyskytující
medián - hodnota, která leží uprostřed souboru hodnot uspořádaných podle velikosti; polovina hodnot je tedy větší nebo rovna mediánu a polovina hodnot je menší nebo rovna mediánu

Literatura a použité zdroje

[1] – PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 2007.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
83.01 kB
Dokument
Příloha 1 - Žákovský dotazník
doc
92.77 kB
Dokument
Příloha 2 - Dotazník pro učitele
doc
58.59 kB
Dokument
Příloha 3 - Dotazník pro rodiče
doc
87.89 kB
Dokument
Příloha 4 - Dotazník pro absolventy gymnázia
xls
112.3 kB
Tabulka
Příloha 5 - Zpracování výsledků vybraných dotazníků rodičů
xls
163.09 kB
Tabulka
Příloha 6 - Zpracování výsledků vybraných dotazníků žáků

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VÚP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Téma článku:

Autoevaluace školy