Cvičení na stanovištích je ukázkou efektivní formy výuky tělesné výchovy. Pro žáky, chlapce z kvinty, jsou připravena 3 stanoviště, na kterých se žáci střídají. Dvě stanoviště jsou určena pro zdokonalení a procvičení herních činností jednotlivce (v baskatebalu a florbalu). Třetí stanoviště je určeno pro nácvik skoků na malé trampolíně (zde je přítomen vyučující). Tato virtuální hospitace byla natočena v říjnu 2010 v Gymnáziu v České Lípě.
Cílem výuky je zdokonalit a procvičit herní činnosti jednotlivce ve florbalu a basketbalu formou průpravné hry, která bude realizovaná na zmenšeném hřišti (basketbal, florbal), a nacvičit skoky na malé trampolíně (rozběh, odraz, skoky bez rotace, salto vpřed).
O vyučovací hodině tělesné výchovy můžete diskutovat s vyučujícím této hodiny - PhDr. Radkem Častulíkem (Gymnázium Česká Lípa) a s Mgr. Šárkou Maleňákovou (Katedra pedagogiky a sportu, Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita v Brně). Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do on-line diskuze. Ta bude probíhat ve středu 8. 12. 2010 od 16.00 do 17.00
Diskuzní fórum k virtuálním hospitacím naleznete zde.
K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Jak hlavní cíl hodiny (maximální využití času hodiny pro aktivní pohyb žáků), tak i cíle dílčí (zdokonalování osvojených herních činností jednotlivce, dále jen HČJ, ve florbalu a basketbalu a nácvik skoků na malé trampolíně) byly splněny beze zbytku.
Žáci by měli být po celou dobu vyučovací hodiny v aktivním pohybu, což se povedlo a nevyskytly se situace nečinnosti. Všechny pohybové aktivity na sebe plynule navazovaly a žáci se rovnoměrně zapojili do aktivit na všech stanovištích. Metodicko-organizační forma výuky tělesné výchovy cvičení na stanovištích se jeví jako ideální pro situace, kdy máte početné cvičební skupiny (20 a více žáků) a chcete dosáhnout maximální efektivity hodiny. Tato metodicko-organizační forma je známá již několik desítek let. Často využívána je především v oblasti kondiční přípravy (kruhový trénink aj.). Tak častá již není situace, kdy jsou kombinována stanoviště zaměřená na zdokonalení či nácvik z oblasti gymnastiky, sportovních her a jiných pohybových aktivit. Pro zdokonalení HČJ byly vybrány průpravné hry na menším hřišti, což samo o sobě je velmi intenzivní varianta, a to hlavně z pohledu kontaktů hráčů s míčem (míčkem). Žák je častěji v kontaktu s míčem a proces zdokonalování je tak daleko efektivnější. Fenomén hry dává zapomenout na zatížení a soutěživý charakter míčové hry pak dostatečně motivuje hráče k co nejlepším výkonům. Výhody malého počtu žáků na stanovištích se plně projevily i při nácviku skoků na malé trampolíně. Žáci si častěji činnost vyzkoušeli a pedagog může lépe individualizovat a reagovat na chybné provedení pohybového prvku.
Cvičení na stanovištích nepřináší jen a pouze klady. Ke kolizním situacím může dojít především na stanovištích, na kterých není vyučující přítomen. Není zde rozhodčí, tím jsou kladeny vysoké nároky na žáky z oblasti fair play a může se stát, že žáci tuto situaci nezvládnou. Tato situace v natočené hodině nenastala. V průběhu jiné hodiny nastat může a je třeba, aby byl učitel na tuto variantu připraven a dokázal ji vyřešit. Žáci si musí uvědomit, že pokud nebudou hrát podle pravidel samostatně, hra nebude mít smysl. Není to vůbec jednoduché, ale v životě nebude také stále přítomen rozhodčí a rádce. Nepřítomnost pedagoga na dvou stanovištích mu také znemožňuje aktivně vstoupit do procesu motorického učení, nemůže opravovat chyby a nedostatky v prováděných HČJ. Tato nevýhoda je však vyvážena výše uvedenými klady použité metodicko-organizační formy.
Interakce žáků mezi sebou probíhala bez problému. Jednak si žáci týmy sestavili samostatně, spoluhráčem jim byl i kamarád. Snažili se spolupracovat a komunikovali bez problémů jak se spoluhráčem, tak i soupeřem. Žáci jsou z jedné třídy a dobře se znají. Pravidla fair play zde přecházela zcela přirozeně do praxe.
Interakce žák – učitel probíhala bez problémů, přítomnost kamer měla kladný vliv na vnímavost žáků, byli klidnější než jindy, ale i v běžných hodinách je tato skupina úžasná v přístupu k pohybu. Mají zájem o jakoukoliv pohybovou aktivitu, kterou provádějí s vysokým nasazením a snahou.
Cvičení na stanovištích má být pestré a různorodé. Domnívám se, že proto bylo i vymyšleno. A vůbec bych se nebál neobvyklých kombinací. Ideálně se jeví kombinace sportovních her (přítomnost pedagoga není nezbytně nutná) a gymnastiky, atletiky, kondičních cvičení, ale jsou možné i kombinace jiné, záleží zcela na kreativitě a fantazii učitele. Je důležité mít na paměti, že pedagog musí být přítomen na nejnebezpečnějším stanovišti, proto může být pouze jedno takové stanoviště.
Při své práci se snažím jít příkladem. Je to přirozený způsob výchovy. Snažím se být aktivní, sám sportovat, ve sportovních aktivitách studenty podporovat a umožnit jim je. Jednotlivé sporty jim představit, seznámit je s teorií i s praxí. Samozřejmé mi přijde používat při tom odbornou terminologii a spisovný jazyk. Tím nechci říct, že hovorový jazyk v hodinách nepoužívám, sport a tělesná výchova jsou natolik specifická odvětví vzdělávacího procesu, že umožňují jistý stupeň „nespisovnosti“.
Všechny pohybové aktivity na sebe plynule navazovaly a žáci se rovnoměrně zapojili do aktivit na všech stanovištích. Domnívám se, že pohybové aktivity byly zvoleny správně s ohledem na věk a stupeň rozvoje pohybových schopností a dovedností studentů.
Na práci na stanovištích je potřeba žáky postupně zvykat, reagovat na nedostatky a vysvětlovat jim chyby, kterých se dopustili. Především mám na mysli porušování pravidel, agresivitu aj. Malého prostoru, na kterém budou studenti hrát, bych se vůbec nebál, musí však dojít k adekvátní úpravě počtu hráčů. Je dobré čas na stanovištích měřit, tak aby každá skupina měla stejné podmínky. Počítejte s tím, že budete mít malý přehled o žácích na stanovištích, na kterých nebudete přítomni. U těchto aktivit je dobré mít svého zástupce, který vás informuje v případě zranění, sporných situací aj.
Než budou žáci činnost provádět samostatně, je nutné ji vyzkoušet pod vedením pedagoga.
Hlavním motivem pro účast v projektu virtuální hospitace byla možnost seznámit učitele tělesné výchovy s touto organizací hodiny. Práci na stanovištích většinou učitelé tělesné výchovy běžně využívají, kopaná na dvou hřištích, stolní tenis na více stolech, střelba na více košů aj. Ale tohle bylo přeci jenom v něčem jiné, je to pestré, zábavné a efektivní. Inspiraci jsem čerpal na holandských školách, kde je tato předvedená hodina naprosto běžnou praxi, dá se říct, že až na výjimky hodiny probíhají v tomto schématu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Virtuální hospitace na gymnáziích.
Ostatní články seriálu: