Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Hlasová ladička v tónové prvouce
Odborný článek

Hlasová ladička v tónové prvouce

11. 10. 2022 Základní vzdělávání
Autor
Ing Jaromír Ehrenberger

Anotace

Příspěvek se týká výuky hudebního jazyka. Tato kdysi běžná součást rodičovské výchovy je dnes na okraji zájmu také proto, že mnoho rodičů už neumí zpívat. Pokud má škola uspět při hudební výchově dětí, zařazuje v didaktickém postupu na prvním místě metody tónové prvouky. Hlasová ladička je přitom ideálním pomocníkem konkretizace principiálně nenázorných sluchových vjemů, které se děti teprve učí rozlišovat.

1. Úvod

Snižující se množství vhodných hudebních podnětů v rodinách vede již dlouho k poklesu tónové představivosti dětí a následně k problémům při zpěvu ve školách. V didaktice hudební výchovy bychom snadno mohli propadnout dojmu, že je hlavně zapotřebí, aby děti seděly rovně, otevíraly pusu a nezvedaly ramena. Takový přístup je hodně vzdálený od způsobu, jakým maminky představují svým dětem v postýlce první podobu hudebních myšlenek. Hlavní věc, na kterou bychom měli soustředit pozornost dětí, jsou tóny. Jejich různá výška, řazení, opakování, rytmický průběh, hlasitost a  tempo umožňují dětem zažít odlišný druh sluchové informace, než poskytuje mluvená řeč. Přes tuto jinou, pro mnohé děti novou kvalitu hlasového projevu vede cesta ke vnímání hudby jako takové.

Jedním z prvních pedagogů, který problémy v rozvoji hudebnosti dětí zaznamenal, byl dr. Bohumil Kulínský. Již v roce 1964 publikoval závěry výchovné práce s „nezpěváky“ (Máte hudební sluch, SHV Praha). Výsledky prokázaly po dvou a půl letech, že problém „amuzikálnosti“ je způsoben nezkušeností pedagogického vedení a v pravé podobě u normálně slyšících lidí vůbec neexistuje. Snaha autora a jeho kolegů o nápravu dětské nezpěvnosti vedla k návrhu a výrobě přístroje „VISOTON“. 

Zařízení umožňovalo optickou kontrolu výšky zahraného, zpívaného nebo mluveného tónu. Zrakový vjem umožňoval intenzivně procvičovat tónovou představu, jejíž nedostatek tvoří hlavní překážku hudebního rozvoje. Vzhledem k úrovni tehdejších technických možností přístroj nedoznal rozšíření.

V současné době je na trhu profesionální hlasová ladička Roland VT 12.

Ve školní hudební výchově se nepoužívá z těchto důvodů:

- Stoupání tónů je indikováno na kruhové stupnici, což není ve shodě s dětským vnímáním výšky.

- Ladička indikuje všech dvanáct tónů chromatické stupnice, což je pro výuku základní osmitónové stupnice nevyhovující.

Proto byla vyvinuta mobilní aplikace Hlasová ladička na platformě Google Play.

2. Hlasová ladička

2.1 Intonační model

Základní koncept využívá dětské zkušenosti s výškou, která je spojená se svislým pohybem ruky. Dráhu od připažení ke vzpažení rozdělíme na sedm přibližně stejných částí vyznačených osmi konkrétními body na těle. Vznikne tak tělová stupnice, kterou budou děti procházet rukama v souladu s výškou znějících tónů. Pro označení tónů používáme další dětskou zkušenost spojenou s pocitem výšky, a to je znalost stoupající číselné řady.

Autor díla: Jaromír Ehrenberger


Pro zapamatování polohy čísel na těle používáme slova nápovědy, která začínají stejným písmenem.

Legenda: Jedna – rovný jako Jedle

                Dvě – drzý člověk, Drsoň

                Tři – podobné jako Břicho

                Čtyři – ukazuji na hruď, já Člověk

                Pět – ukazuji Pusu

                Šest – bolí mě hlava, Šiška

                Sedm – naznačuji Střechu

                Osm – velký jako Obr

Tónová znaková řeč je nový intonační model, který pomáhá jak při lokalizaci tónových podnětů a tvorbě paměťových stop, tak při opačném ději – vybavování tónů podle zrakové informace. Jeho používání tedy v sobě spojuje postupy imitační a intonační. Nápodoba tónů pohybem je počátkem operací jedince s hudebními představami. Ve stadiu jejich vzniku jde o činnost reflexní, neuvědomělou, stojící na počátku objevování hudby a umožňující vnímání výškového pohybu tónů. Proto by tato dovednost měla být mezi prvními z těch, které budeme s dětmi nacvičovat.

Autor díla: Jaromír Ehrenberger


2.2  Koncepce a provedení

- Aplikace identifikuje osm tónů diatonické stupnice C dur střídavě v rozsahu malé, jednočárkované a dvoučárkované oktávy.

V adresáři MIDI je to celkový rozsah C3–C6.

Autor díla: Jaromír Ehrenberger


- Ladička toleruje čtvrttónové odchylky od jmenovité frekvence.

- Na obrazovce je znázorněno osm tónů jedné oktávy. Oktávové rozsahy se nastavují automaticky podle výšky tónu, který právě zní nebo zněl naposledy. Aktuální rozsah je znázorněn ikonou hlavičky na pravé straně obrazovky.

- Na pravé straně obrazovky jsou také umístěna tlačítka nahrávání a přehrávání.

- Barevné značky tónů jsou zároveň doteková tlačítka (pravá strana), která hrají tóny aktuálního rozsahu. Sílu zvuku je nutné upravit v Nastavení → Zvuky → Média.

K zobrazení tónů je možné použít dvě obrazovky, přepínané vodorovným přejetím prstu:

Základní obrazovka – tělová stupnice

 

Autor díla: Jaromír Ehrenberger


Tóny jsou identifikovány pohyblivým pravítkem, měnícím svoji barvu podle dosažené výšky: tóny kvintakordu mají barvu červenou, ostatní tóny barvu modrou. Půltóny na černých klávesách mají barvu černou. Kromě toho je výška tónu zobrazena pohyby rukou ve znakové řeči.

Druhá obrazovka – notová osnova

Autor díla: Jaromír Ehrenberger


Tóny jsou zapsány v jednočárkované oktávě. Změna rozsahu je zaznamenána změnou klíče (tenorový, houslový, oktávový).

3. Praktické použití

Souvislost mezi činností hlasu a grafickým zobrazením zvukového projevu dává zpěvákovi jednoznačnou, a proto jedinečnou zpětnou vazbu. Při nácviku hlasové nápodoby slyšených tónů využíváme skutečnosti, že se v rámci jednoho organizmu setkávají všechny složky potřebné ke správnému provedení – hlas, sluch a zrak. Žák tedy při zpěvu nepotřebuje doslovné vedení ze strany učitele a sám může při nápodobě hlasem pohybovat ve správném směru.

Autor díla: Jaromír Ehrenberger

 

Autor díla: Jaromír Ehrenberger


Přestože je ladička schopná rozlišovat pouze jeden hlasový projev, můžeme ji operativně používat i ve velkém kolektivu. Zejména v počátcích tónové prvouky tím poskytneme dětem velkou podporu.

Způsobů zapojení ladičky do výuky je několik:

- Obrazovku mobilu lze zrcadlit přes PC na projektor a společně sdílet sluchové a zrakové vjemy. Mobil nosíme u sebe, pohybujeme se mezi dětmi a střídavě zpíváme.

Autor díla: Jaromír Ehrenberger


- Podobně můžeme použít  také tablet s držákem.

Autor díla: Jaromír Ehrenberger


- Pokud chceme používat tónovou oporu, pořídíme si sestavu kláves a tabletu.

Autor díla: Jaromír Ehrenberger
Autor díla: Jaromír Ehrenberger


Náměty činností:

- Hrajeme nebo zpíváme tóny jednočárkované oktávy a děti pozorují a vnímají, jak melodie stoupá nebo klesá.  

- Přejíždíme hranice oktávy na obě strany a děti sledují změnu ikony hlasového rozsahu. Při rehabilitaci zpěvního hlasu mohou děti společně trénovat zpěv sirény a pak jednotlivě zkoušet svůj hlasový rozsah na obrazovce. Tímto způsobem provádíme nenápadnou hlasovou diagnostiku.

Autor díla: Jaromír Ehrenberger


Můžeme používat také druhou obrazovku, na které jsou tóny zobrazeny v notové osnově. Při zpěvu do notové osnovy děti bezprostředně vnímají souvislost mezi zvukem a znakem. Pokud je seznamujeme s notovým písmem, stává se pro ně nota srozumitelným symbolem tónu. Následně po zápisu tónové slabiky do sešitu by si ji měly děti zazpívat. K označení tónů používáme čísla a zpíváme je zpočátku vokalízou, později pořadovým číslem.

Autor díla: Jaromír Ehrenberger


S použitím druhé obrazovky ukazujeme dětem, jak je možné pomocí různých klíčů zapisovat tóny širokého rozmezí.

Autor díla: Jaromír Ehrenberger


Lze očekávat, že učitelská veřejnost objeví řadu dalších činností, při kterých nalezne aplikace Hlasová ladička své využití.

4. Závěr

Zpěv tónů a tónových slabik je nutným předstupněm zpěvu písní. Pokud děti nenaučíme zpívat tóny, budou písně v jejich podání často vypadat jako melodramatická recitace. Nejde však jen o vnější projev jejich hudebnosti. Podstatné je, zda mají vytvořenou dovednost vybavování vnitřní tónové představy. Schopnost ztotožnit se myšlenkově se slyšenými tóny umožňuje vnímat plynutí hudebních motivů v jejich rozmanitosti malých celků i velkých částí. Bez vytvořené tónové představivosti nejsou děti ochotny sledovat poslechové skladby, které jim předkládáme. Příčinou toho, že k nim hudba nepromlouvá, je nevnímání tónů v jejich výškové kvalitě. Sluchové a hlasové poznávání tónů je předmětem disciplíny nazvané tónová prvouka. Do jejích postupů můžeme postupně vkládat prvky technického zvládání hlasových projevů tak, aby děti neměly pocit jednotvárného a nenáročného opakování známých témat.

Tónová prvouka je nepostradatelným začátkem současné hudební výchovy a je popsána v samostatném článku seriálu Hudební výchova.

Literatura a použité zdroje

[1] – EHRENBERGER, Jaromír. Hlasová ladička. 2022. [cit. 2022-8-22]. Dostupný z WWW: [Google Play].
[2] – KULÍNSKÝ, Bohumil. Máte hudební sluch. Praha : SHV, 1964.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
183.59 kB
PDF
Export obrázků z článku - návod

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ing Jaromír Ehrenberger

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
11. 10. 2022
Autor v příspěvku představuje využití hlasové ladičky - didaktické pomůcky pro výuku hudebního jazyka u dětí. Příspěvek je přehledně zpracovaný, je doplněný názornými obrázky pro práci s hlasovou ladičkou.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů

Mezioborove presahy: