Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Utváření redakčního týmu školní televize
Odborný článek

Utváření redakčního týmu školní televize

30. 10. 2012 Základní vzdělávání
Autor
Michal Přibyl

Anotace

Pozitivní vzájemná závislost mezi všemi členy týmu při cestě za dosažením cíle, tvořivá práce, užití moderní techniky, radost z výsledku, zdokonalování v jednotlivých oblastech, spolupráce s vrstevníky, zpětná vazba, ale i úsměvné situace při natáčení – to jsou jedny z hlavních důvodů, proč se žáci v kolektivu redakčního týmu cítí dobře.

Při dotazníkovém šetření v roce 2011 měli žáci v otevřené otázce uvést hlavní důvod obliby kroužku. Druhou nejčastější odpovědí (po práci s technikou) byl dobrý kolektiv a zábava.

Členové redakčního týmu tak v pozitivní atmosféře zkvalitňují kompetence potřebné pro práci v týmu.

Při utváření týmu musíme zohlednit, do jaké míry se žáci znají. Jiná situace bude u žáků z jedné třídy a u žáků z různých tříd, kteří se takřka nepotkávají. Na počátku je žádoucí věnovat určitý čas seznamovacím hrám, při kterých se všichni lépe poznají a prolomí se komunikační bariéry. Ideální jsou hry vyžadující součinnost.

Od samého začátku je nutné zdůrazňovat potřebu týmové spolu-práce, vyvodit pravidla pro práci v týmu a posilovat pozitivní jednání žáků. Zdůrazňujeme potřebu spolupráce mezi všemi menšími týmy, vzájemnou konstruktivní kritiku chápeme jako cestu ke zdokonalení naší práce.

K dobrým vztahům v rámci týmu napomáhá prezentování produktů jako výsledku práce všech členů týmu – např. v podobě přehledu událostí za daný měsíc, který je tvořen příspěvky zpracovanými jednotlivými skupinami.

Přínosné je také umístění fotografií dokumentujících společnou činnost, vhodných citátů či vytvořených souborů pravidel na nástěnku v učebně či na webové stránky.

Složení menších týmů

Redakční tým je obvykle značně heterogenní skupinou – žáci se liší věkem, pohlavím, sociokulturním prostředím, předpoklady pro výkon určitých činností, charakterovými vlastnostmi či zájmy. Tato rozdílnost není při tvoření menších týmů překážkou, naopak je pro žáky velmi přínosná.

Nabízí se více způsobů sestavení týmů. O složení můžeme rozhodnout my jako vedoucí kroužku. Do jisté míry se nám může podařit odhadnout vyrovnanost skupin a vztahy mezi jednotlivci. Žáci ale tento postup někdy chápou jako vnucování našich představ.

Složení také může určit náhodný výběr v podobě losu, hry molekuly atd. Zde je vliv učitele mnohem menší, nevýhodou je nepředvídatelnost výsledku.

Možností je také kombinace dvou zmíněných postupů, kdy žáci náš zásah do složení skupin neregistrují.

Žáci nejvíce ocení možnost rozhodnout o složení sami. Sdělíme předpokládaný počet členů, další požadavky a vymezený čas na domluvu. Pokud během vymezené doby nedojde k dohodě, volíme jeden z předchozích postupů.

Pro rozvoj kompetencí spojených se spoluprací ve skupině je přínosné složení skupin obměňovat.


Ukázka pochází z publikace Videotvorba ve škole, která vznikla v rámci projektu OP VK Školní televize jako nástroj rozvoje klíčových kompetencí (CZ.1.07/1.1.05/04.0030) realizovaném Základní školou T. G. Masaryka Borohrádek.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Michal Přibyl

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Mediální výchova