Virtuální hospitace – Poznáváme svět a naši republiku: Seznámení s litosférou

Cílem výuky je zopakování členění krajinné sféry a seznámení se s aktivitou zemského tělesa a s jeho stavbou.

Vyučovací hodina, která byla natočena, zřejmě splnila hlavní cíl, kterým bylo seznámení s aktivitou zemského tělesa a jeho stavbou.

V úvodu si žáci zopakovali části krajinné sféry, zjistili, zda ví, co znamenají jednotlivé její názvy. Pro slabší to bylo upozornění, aby si toto připomenuli před opakováním v následujících hodinách. Práce do pracovního listu by snesla podrobnější seznámení s textem – ne všichni žáci si byť krátký text pozorně přečetli.

V další části hodiny žáci pomocí rozhovoru nad obrázky měli odpovědět na otázku, zda je zemské těleso aktivní či ne a čím se tato aktivita projevuje. V této části většina žáků velmi aktivně spolupracovala a uváděla i některé rozšiřující informace.

V části hodiny věnované stavbě zemského tělesa bylo cílem dát žákům prostor přemýšlet nad problémem: Jak zjistit stavbu objektu bez možnosti do něj „vstoupit“? I této činnosti se žáci aktivně zhostili a po návodných otázkách, které zužovaly žákům problém, byla odpověď formulována.

V poslední části hodiny byl žákům představen zjednodušený model stavby Země a následně byl zakreslen do připraveného schématu. Cíl podoby zvoleného schématu byl vysvětlen v hodině a při následné kontrole sešitů někteří žáci zakreslili zemské těleso rovnou do sešitu a poměry velikostí jednotlivých částí byly odpovídající.

Metoda rozhovoru nad obrázky umožňuje aktivizovat pozornost žáků a obrázky, které jsou pro ně srozumitelné, je snadno přivedou na správné odpovědi. Obrázky nové mohou naopak vyvolat u některých další otázky, což se v hodině potvrdilo.

Podstatnou nevýhodou této metody je časová náročnost, pokud měli dostat šanci i další, nejenom první či nejaktivnější.

Použití dostatečného množství obrazového materiálu umožnilo názornost a propojení s tím, co značná část žáků znala.

Žáci byli v hodině aktivní. Ve srovnání s hodinami nenatáčenými nebyla jejich aktivita tak vysoká. Toto je možno přičíst buď na vrub třídním schůzkám, které se konaly předcházející den, nebo přítomnosti kamer.

Cílem hodiny bylo zapojit žáky tak, aby bylo využito jejich dosavadních znalostí, ale tyto byly stále směřovány k cíli. Někteří ze žáků svými poznámkami a dotazy odbíhají do značné „šířky“, proto jsou ne vždy vyvoláni.

Použití jiných forem práce, ve kterých by se rozvíjela více jejich vzájemná spolupráce, je při vysokém počtu žáků obtížné, ale ne nemožné. Budu je zřejmě s nimi využívat až ve fázi, kdy se ještě lépe poznáme a i skupinová práce bude dělná a k cíli směřující.

Časový plán hodiny měl dvě varianty v závislosti na aktivitě žáků, jelikož jsem nevěděl, jak žáci zareagují na přítomnost kamer. V „katastrofickém scénáři“ jsem počítal s jejich téměř nulovou aktivitou. Z tohoto důvodu byla hodina připravována i s tématem litosférické desky a jejich pohyb.

Část, která byla podstatně delší, než jsem předpokládal, byla věnována kreslení stavby zemského tělesa. Jednalo se o aktivitu odlišnou od předcházejících a u takto starých žáků se mi osvědčuje právě střídání aktivit různého typu.

Celkově hodina splnila vytyčený cíl. To, co bych změnil po zhlédnutí natočené hodiny, se týká podílu mých vstupů a počtu obrázků v části věnované sopkám. Obé by zasloužilo redukci.

Evaluace

Virtuální hospitaci zhodnotil Mgr. Petr Knecht, Ph.D. z Masarykovy univerzity v Brně, který se rovněž zapojí do online diskuze k této hodině (15. 12. 2011 od 16.00 do 16.45).

Anotace

Analyzovaná hodina se odehrála v primě osmiletého gymnázia a je možné ji celkově hodnotit jako zajímavou, inspirativní a zdařilou. Vyučovací hodina tematicky spadá do oblasti fyzické geografie, zejména do litosféry. Kromě litosféry (tvořená zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště) bylo možné v hodině identifikovat vzdělávací obsahy týkající se astenosféry (plastická část svrchního zemského pláště pod litosférou) a vnitřní stavby Země. Vyučovací hodině předcházelo učivo, prostřednictvím kterého byl žákům zprostředkován obecnější vhled do fyzické geografie, žáci byli mimo jiné seznámeni s jednotlivými složkami krajinné sféry. Obsah předešlé hodiny je možné zpětně rekonstruovat na základě opakování učiva, které probíhá v úvodní části analyzované hodiny.

Analýza

Cílem hodiny bylo dosáhnout stavu, kdy žák zná stavbu zemského tělesa a procesy, které se uvnitř zemského tělesa odehrávají. To do jisté míry ovlivnilo charakter vyučovací hodiny, kde bylo možné pozorovat aktivity vedoucí ke konceptuálnímu uchopení problematiky ze strany žáků.

Struktura vyučovací hodiny byla postavena na následujících konceptech: Krajinná sféra a její složky (litosféra, hydrosféra, kryosféra, atmosféra, pedosféra, biosféra, sociosféra), reliéf (je reliéf samostatná část krajinné sféry nebo je spíše svrchní částí litosféry?), zemětřesení, sopečná činnost, části zemského tělesa (kůra, plášť, jádro).

Učitel v hodině využil především metodu řízeného rozhovoru kombinovanou se samostatnou prací žáků (vyplňování pracovních listů). Výklad učitele byl doprovázen fotografiemi, obrázky a videoukázkami promítanými na interaktivní tabuli.

Interakce s žáky probíhala na expertní úrovni. Žáci byli po celou dobu trvání hodiny aktivní, pozorní a zaujatí. K tomu přispíval poměrně dobře zvládnutý management třídy (kázeň, kontrola zvládání učiva, zachování připravené struktury vyučovací hodiny) ze strany učitele a zejména promyšlená práce s učebními úlohami. Učitel poskytoval žákům dostatek času na tvořivou práci a samostatné přemýšlení o obsahu, v průběhu hodiny ve vhodných úsecích sledoval a kontroloval práci žáků, pohyboval se po třídě. V případě potřeby upřesnil své požadavky nebo přizpůsobil tempo výuky. 

Vyučovací hodina je bohatá na didakticky zajímavé a podnětné momenty, které je možné považovat za zdroj inspirace pro ostatní učitele.

• práce s učebními úlohami – např. zaměřenými na sběr geografických informací a práce s aktuálními daty (zjistěte, kde se aktuálně vyskytlo zemětřesení)
• využívání interaktivní tabule (dvojí účel – demonstrace, výklad)
• využívání žákovi blízkých reprezentací učiva (analogie s lékařským vyšetřením, ultrazvuk – šíření zemětřesných vln; cibulová struktura zemského tělesa, …)
• jasné a srozumitelné strukturování vyučovací hodiny
• průběžná motivace a aktivizace žáků
• management třídy 

Nesnadná cesta od obsahu k cíli

Analyzovaná vyučovací hodina se svým obsahovým pojetím patrně příliš neliší od tematicky příbuzných vyučovacích hodin na základních školách a osmiletých gymnáziích v Česku. Učitel si stanovil poměrně jasné cíle, které směřují k tomu, aby žák ovládal pojmovou strukturu učiva. Vyučovací hodina tak má především popisný charakter, který někdy bývá označován jako „povídání si o učivu“. To je pro výuku přírodních věd (kam lze částečně řadit i zeměpis) v Česku typické, jak dokazují mezinárodní výzkumy.

Analyzovaná vyučovací hodina může posloužit jako materiál pro uvažování o obsahu výuky, resp. o učivu, z hlediska žákova učení. Zde se otvírá klíčový problém vztahu obsahu a cílů výuky. Pokud vyjdeme z předpokladu, že obsah určuje „náplň“ výuky a cíle podmiňují její povahu a charakter, je pravděpodobné, že analyzovaná vyučovací hodina by proběhla jinak, pokud by si učitel stanovil z pohledu žáků náročnější cíl. Mám na mysli například cíl, který by směřoval více k analýze a porozumění obsahu (na příkladech vysvětlí, jak vnitřní geologické síly ovlivňují jednotlivé prvky krajinné sféry). Při takto formulovaném cíli výuka bude kromě popisu geografických skutečností a upevňování základních pojmů směřovat také k porozumění příčinám a následkům sopečné činnosti a zemětřesení a aplikaci tohoto učiva na příkladu zasažených míst. Tento cíl nemusí být nutně stanoven pro analyzovanou vyučovací hodinu, ale učitel ho může použít např. v navazující vyučovací hodině.

Je možné také stanovit cíl, který by podporoval transfer a generalizaci – dovednost žáka zobecňovat, přenášet poznatky mezi různými situacemi, což je chápáno jako významná složka klíčových kompetencí (zhodnotí, jak vnitřní geologické síly ovlivňují obyvatelstvo a jak mohou být zmírněna či eliminována související rizika). V tomto případě je možné ve výuce tematizovat např. důsledky sopečné činnosti a zemětřesení pro obyvatelstvo žijící v zasažených místech (ztráta obydlí, majetku, evakuace, rabování, záchranné práce, obnova infrastruktury, vliv na domácí i globální ekonomiku, humanitární pomoc, …). Dějepisnou složku předmětu je možné posílit například bádáním o následcích a historických dopadech zemětřesení v Lisabonu (1755), které je považováno za jedno z nejničivějších zemětřesení v historii.

Otázky k zamyšlení

Které situace v analyzované hodině mají dle vašeho názoru potenciál využitelný k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí u žáků?

Ačkoliv vyučovací hodina byla součástí integrovaného vyučovacího předmětu (zeměpis + dějepis), její charakter byl výrazně geografický. Napadají vás nějaké náměty, jak by bylo možné v hodině více akcentovat dějepisnou složku?

Jaký názor máte na samostatnou práci žáků s pracovními listy? Nejedná se pouze o kognitivně nenáročné mechanické doplňování a opisování?

Co dalšího mohl učitel udělat jinak a proč?

Analyzovaná hodina proběhla na osmiletém gymnáziu. Domníváte se, že výuka stejného tématu by na základní škole proběhla obdobným způsobem (struktura vyučovací hodiny, množství učiva, interakce se žáky aj.)?

V RVP ZV je ve vzdělávacím oboru Přírodopis uvedeno následující učivo: Země – vznik a stavba Země; vnější a vnitřní geologické procesy – příčiny a důsledky. Jak je možné se vypořádat s touto dichotomií?

Rozbor vybraných částí hodiny jako podnět k diskusi