Cílem výuky je zopakování členění krajinné sféry a seznámení se s aktivitou zemského tělesa a s jeho stavbou.
Své první dojmy z této výuky můžete vyjádřit zde.
O této vyučovací hodině můžete diskutovat přímo s vyučujícím Mgr. Tomášem Pavlasem z Gymnázia Rumburk a s Mgr. Petrem Knechtem, Ph.D. z Masarykovy univerzity v Brně. Pokud byste se jich na cokoli rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o výuce a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do online diskuze. Ta bude probíhat ve čtvrtek 15. 12. 2011 od 16.00 do 16.45 hod. Diskuze probíhá v prostředí DIMDIM; hlavní prezentující během diskuze hovoří, další účastníci diskuze mají možnost své dotazy a postřehy psát prostřednictvím chatu.
Celé diskuzní fórum k této virtuální hospitaci naleznete zde.
K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Vyučovací hodina, která byla natočena, zřejmě splnila hlavní cíl, kterým bylo seznámení s aktivitou zemského tělesa a jeho stavbou.
V úvodu si žáci zopakovali části krajinné sféry, zjistili, zda ví, co znamenají jednotlivé její názvy. Pro slabší to bylo upozornění, aby si toto připomenuli před opakováním v následujících hodinách. Práce do pracovního listu by snesla podrobnější seznámení s textem – ne všichni žáci si byť krátký text pozorně přečetli.
V další části hodiny žáci pomocí rozhovoru nad obrázky měli odpovědět na otázku, zda je zemské těleso aktivní či ne a čím se tato aktivita projevuje. V této části většina žáků velmi aktivně spolupracovala a uváděla i některé rozšiřující informace.
V části hodiny věnované stavbě zemského tělesa bylo cílem dát žákům prostor přemýšlet nad problémem: Jak zjistit stavbu objektu bez možnosti do něj „vstoupit“? I této činnosti se žáci aktivně zhostili a po návodných otázkách, které zužovaly žákům problém, byla odpověď formulována.
V poslední části hodiny byl žákům představen zjednodušený model stavby Země a následně byl zakreslen do připraveného schématu. Cíl podoby zvoleného schématu byl vysvětlen v hodině a při následné kontrole sešitů někteří žáci zakreslili zemské těleso rovnou do sešitu a poměry velikostí jednotlivých částí byly odpovídající.
Metoda rozhovoru nad obrázky umožňuje aktivizovat pozornost žáků a obrázky, které jsou pro ně srozumitelné, je snadno přivedou na správné odpovědi. Obrázky nové mohou naopak vyvolat u některých další otázky, což se v hodině potvrdilo.
Podstatnou nevýhodou této metody je časová náročnost, pokud měli dostat šanci i další, nejenom první či nejaktivnější.
Použití dostatečného množství obrazového materiálu umožnilo názornost a propojení s tím, co značná část žáků znala.
Žáci byli v hodině aktivní. Ve srovnání s hodinami nenatáčenými nebyla jejich aktivita tak vysoká. Toto je možno přičíst buď na vrub třídním schůzkám, které se konaly předcházející den, nebo přítomnosti kamer.
Cílem hodiny bylo zapojit žáky tak, aby bylo využito jejich dosavadních znalostí, ale tyto byly stále směřovány k cíli. Někteří ze žáků svými poznámkami a dotazy odbíhají do značné „šířky“, proto jsou ne vždy vyvoláni.
Použití jiných forem práce, ve kterých by se rozvíjela více jejich vzájemná spolupráce, je při vysokém počtu žáků obtížné, ale ne nemožné. Budu je zřejmě s nimi využívat až ve fázi, kdy se ještě lépe poznáme a i skupinová práce bude dělná a k cíli směřující.
Časový plán hodiny měl dvě varianty v závislosti na aktivitě žáků, jelikož jsem nevěděl, jak žáci zareagují na přítomnost kamer. V „katastrofickém scénáři“ jsem počítal s jejich téměř nulovou aktivitou. Z tohoto důvodu byla hodina připravována i s tématem litosférické desky a jejich pohyb.
Část, která byla podstatně delší, než jsem předpokládal, byla věnována kreslení stavby zemského tělesa. Jednalo se o aktivitu odlišnou od předcházejících a u takto starých žáků se mi osvědčuje právě střídání aktivit různého typu.
Celkově hodina splnila vytyčený cíl. To, co bych změnil po zhlédnutí natočené hodiny, se týká podílu mých vstupů a počtu obrázků v části věnované sopkám. Obé by zasloužilo redukci.
Virtuální hospitaci zhodnotil Mgr. Petr Knecht, Ph.D. z Masarykovy univerzity v Brně, který se rovněž zapojí do online diskuze k této hodině (15. 12. 2011 od 16.00 do 16.45).
Analyzovaná hodina se odehrála v primě osmiletého gymnázia a je možné ji celkově hodnotit jako zajímavou, inspirativní a zdařilou. Vyučovací hodina tematicky spadá do oblasti fyzické geografie, zejména do litosféry. Kromě litosféry (tvořená zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště) bylo možné v hodině identifikovat vzdělávací obsahy týkající se astenosféry (plastická část svrchního zemského pláště pod litosférou) a vnitřní stavby Země. Vyučovací hodině předcházelo učivo, prostřednictvím kterého byl žákům zprostředkován obecnější vhled do fyzické geografie, žáci byli mimo jiné seznámeni s jednotlivými složkami krajinné sféry. Obsah předešlé hodiny je možné zpětně rekonstruovat na základě opakování učiva, které probíhá v úvodní části analyzované hodiny.
Cílem hodiny bylo dosáhnout stavu, kdy žák zná stavbu zemského tělesa a procesy, které se uvnitř zemského tělesa odehrávají. To do jisté míry ovlivnilo charakter vyučovací hodiny, kde bylo možné pozorovat aktivity vedoucí ke konceptuálnímu uchopení problematiky ze strany žáků.
Struktura vyučovací hodiny byla postavena na následujících konceptech: Krajinná sféra a její složky (litosféra, hydrosféra, kryosféra, atmosféra, pedosféra, biosféra, sociosféra), reliéf (je reliéf samostatná část krajinné sféry nebo je spíše svrchní částí litosféry?), zemětřesení, sopečná činnost, části zemského tělesa (kůra, plášť, jádro).
Učitel v hodině využil především metodu řízeného rozhovoru kombinovanou se samostatnou prací žáků (vyplňování pracovních listů). Výklad učitele byl doprovázen fotografiemi, obrázky a videoukázkami promítanými na interaktivní tabuli.
Interakce s žáky probíhala na expertní úrovni. Žáci byli po celou dobu trvání hodiny aktivní, pozorní a zaujatí. K tomu přispíval poměrně dobře zvládnutý management třídy (kázeň, kontrola zvládání učiva, zachování připravené struktury vyučovací hodiny) ze strany učitele a zejména promyšlená práce s učebními úlohami. Učitel poskytoval žákům dostatek času na tvořivou práci a samostatné přemýšlení o obsahu, v průběhu hodiny ve vhodných úsecích sledoval a kontroloval práci žáků, pohyboval se po třídě. V případě potřeby upřesnil své požadavky nebo přizpůsobil tempo výuky.
Vyučovací hodina je bohatá na didakticky zajímavé a podnětné momenty, které je možné považovat za zdroj inspirace pro ostatní učitele.
Analyzovaná vyučovací hodina se svým obsahovým pojetím patrně příliš neliší od tematicky příbuzných vyučovacích hodin na základních školách a osmiletých gymnáziích v Česku. Učitel si stanovil poměrně jasné cíle, které směřují k tomu, aby žák ovládal pojmovou strukturu učiva. Vyučovací hodina tak má především popisný charakter, který někdy bývá označován jako „povídání si o učivu“. To je pro výuku přírodních věd (kam lze částečně řadit i zeměpis) v Česku typické, jak dokazují mezinárodní výzkumy.
Analyzovaná vyučovací hodina může posloužit jako materiál pro uvažování o obsahu výuky, resp. o učivu, z hlediska žákova učení. Zde se otvírá klíčový problém vztahu obsahu a cílů výuky. Pokud vyjdeme z předpokladu, že obsah určuje „náplň“ výuky a cíle podmiňují její povahu a charakter, je pravděpodobné, že analyzovaná vyučovací hodina by proběhla jinak, pokud by si učitel stanovil z pohledu žáků náročnější cíl. Mám na mysli například cíl, který by směřoval více k analýze a porozumění obsahu (na příkladech vysvětlí, jak vnitřní geologické síly ovlivňují jednotlivé prvky krajinné sféry). Při takto formulovaném cíli výuka bude kromě popisu geografických skutečností a upevňování základních pojmů směřovat také k porozumění příčinám a následkům sopečné činnosti a zemětřesení a aplikaci tohoto učiva na příkladu zasažených míst. Tento cíl nemusí být nutně stanoven pro analyzovanou vyučovací hodinu, ale učitel ho může použít např. v navazující vyučovací hodině.
Je možné také stanovit cíl, který by podporoval transfer a generalizaci – dovednost žáka zobecňovat, přenášet poznatky mezi různými situacemi, což je chápáno jako významná složka klíčových kompetencí (zhodnotí, jak vnitřní geologické síly ovlivňují obyvatelstvo a jak mohou být zmírněna či eliminována související rizika). V tomto případě je možné ve výuce tematizovat např. důsledky sopečné činnosti a zemětřesení pro obyvatelstvo žijící v zasažených místech (ztráta obydlí, majetku, evakuace, rabování, záchranné práce, obnova infrastruktury, vliv na domácí i globální ekonomiku, humanitární pomoc, …). Dějepisnou složku předmětu je možné posílit například bádáním o následcích a historických dopadech zemětřesení v Lisabonu (1755), které je považováno za jedno z nejničivějších zemětřesení v historii.
Které situace v analyzované hodině mají dle vašeho názoru potenciál využitelný k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí u žáků?
Ačkoliv vyučovací hodina byla součástí integrovaného vyučovacího předmětu (zeměpis + dějepis), její charakter byl výrazně geografický. Napadají vás nějaké náměty, jak by bylo možné v hodině více akcentovat dějepisnou složku?
Jaký názor máte na samostatnou práci žáků s pracovními listy? Nejedná se pouze o kognitivně nenáročné mechanické doplňování a opisování?
Co dalšího mohl učitel udělat jinak a proč?
Analyzovaná hodina proběhla na osmiletém gymnáziu. Domníváte se, že výuka stejného tématu by na základní škole proběhla obdobným způsobem (struktura vyučovací hodiny, množství učiva, interakce se žáky aj.)?
V RVP ZV je ve vzdělávacím oboru Přírodopis uvedeno následující učivo: Země – vznik a stavba Země; vnější a vnitřní geologické procesy – příčiny a důsledky. Jak je možné se vypořádat s touto dichotomií?
Čas |
Průběh výuky |
Poznámky hospitujícího |
Alterace (možné alternativy) |
3:24 – 7:30 |
Opakování učiva z předešlé hodiny |
Žák má příležitost zopakovat si učivo. Odhadovaný přínos:
Připomínka:
|
Využít několik fotografií různých typů krajin, nechat žáky identifikovat jednotlivé složky krajinné sféry a ptát se, jaké interakce mezi jednotlivými složkami je možné na fotografiích pozorovat. Odhadovaný přínos:
Připomínka:
|
7:30 – 8:55 |
Vyhodnocení správných odpovědí |
Žák má možnost dozvědět se, jak byl úspěšný a dostává od učitele zpětnou vazbu o zvládnutí učiva. Odhadovaný přínos:
Připomínka:
|
Nechat žáky ve dvojicích diskutovat a zdůvodnit své odpovědi. Odhadovaný přínos:
Připomínka:
|
10:08 – 16:24 |
Promítání obrázků a videoukázek (zemětřesení, sopečná činnost) na interaktivní tabuli |
Žák je v poměrně rychlém tempu konfrontován s důsledky sopečné činnosti a zemětřesení na obyvatelstvo apod. Odhadovaný přínos:
Připomínka:
|
Seznámit žáky se vzdělávacím záměrem učitele. Využít více didaktických podnětů ukrytých v použitých materiálech. Odhadovaný přínos:
Připomínka:
|
20:50 – 21:05 |
Dotaz žáka týkající se tsunami |
Žák operuje s pojmem tsunami a táže se na souvislost se zemětřesením. Připomínka:
|
Využít tsunami jako příklad vzájemné interakce mezi několika složkami krajinné sféry. Odhadovaný přínos:
Připomínka:
|
31:40 – 43:00 |
Výklad stavby zemského tělesa |
Žák je opakovaně seznámen s jednotlivými částmi zemského tělesa. Nejprve prostřednictvím frontálního výkladu, poté prostřednictvím souběžného výkladu učitele a samostatného vyplňování pracovních listů. Odhadovaný přínos:
Připomínka:
|
Vynechat samostatné mechanické vyplňování pracovního listu (vhodné např. pro domácí přípravu žáků) a po frontálním výkladu se přesunout k tematice deskové tektoniky. Odhadovaný přínos:
Připomínka:
|
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Virtuální hospitace na gymnáziích.
Ostatní články seriálu: