Výuka o reklamních sloganech probíhala v rámci povinně volitelného předmětu Mediální výchova, který do svého učebního plánu zařadilo Letohradské soukromé gymnázium. Žáci pracovali s texty známých reklamních sloganů, poté se věnovali televizním reklamám a v závěru hodiny vytvářeli vlastní reklamní slogany. Výuky se zúčastnili žáci kvarty osmiletého gymnázia, virtuální hospitace byla natočena v únoru 2010.
Žáci rozpoznají manipulativní funkci reklamy, popíší, jaký vliv na vnímání reklamy má slogan, sami reklamní slogan vytvoří. Výuka podpoří kritické vnímání reklamy.
O vyučovací hodině mediální výchovy můžete diskutovat s vyučující této hodiny - Mgr. Zuzanou Šepsovou a s PhDr. Denisou Labischovou, CSc. (Katedra společenských věd, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě). Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do on-line diskuze. Ta bude probíhat 14. 4. 2010 od 16.00 do 18.00 na Metodickém portálu v prostředí diskuzí pro gymnázia.
Do diskuze mohou přispívat pouze registrovaní uživatelé Metodického portálu. Registrovat se můžete zde.
Diskuzní fórum k virtuálním hospitacím naleznete zde.
K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Na hodiny mediální výchovy v kvartě se vždy moc těším, a to ze dvou důvodů: zaprvé učím látku, která mě samotnou velmi baví, a zadruhé těch deset kvartánů, kteří tento povinně volitelný předmět navštěvují, tvoří docela komunikativní partu a mě baví sledovat jejich názory na současný svět médií, jenž je (i nás) obklopuje.
Natáčená hodina navazovala na několik předchozích, přibližujících problematiku reklamy. Žáky toto téma pochopitelně velmi zajímá. Cílem hodiny bylo ve dvojicích vytvořit vlastní reklamní slogan, a vžít se tak do pozice tvůrců reklamy, pochopit jejich strategii, kterou se snaží co nejvíce zapůsobit na konečného příjemce. Jednu vyučovací hodinu před samotným natáčením jsme věnovali přehledu různých jazykových prostředků, které lze při tvorbě sloganu použít. Žáci měli k dispozici „handout“ z použité prezentace, dopředu tedy částečně věděli, co je čeká, s výjimkou témat, na která měli slogany vytvořit.
V úvodní, motivační části hodiny, kdy jsem použila metodu rozhovoru o jejich žákovských zkušenostech s reklamou, byla na některých znát nervozita. Ta však rychle odpadla s vyplňováním pracovního listu Známé reklamní slogany. Přestože jsem sama měla pocit, že pracovní list obsahuje některé starší reklamní slogany, jež už nemusí být známé, neupravovala jsem ho, neboť mě žáci často svými znalostmi překvapí. Asi jsem ale neměla vyplňování zadávat jako soutěž, od čehož jsem v průběhu jejich práce také ustoupila. (Je ovšem možné, že by soutěž mohla být zachována, avšak s jinými pravidly, která jsem v tu chvíli neměla připravená.) U pravopisu výrobku Kitkat jsem se nechala znejistět, neboť také existuje výrobek Kitekat, což je krmivo pro kočky (jak jsem si později uvědomila). Soutěžní duch byl ale zachován, žáci pracovali, jako by soutěžili.
Prací se dvěma videoreklamami jsem chtěla žákům částečně připomenout minulou hodinu (jazykové prostředky reklamního sloganu) a navést je tím k zopakování učiva, následně provedeném čtením a interpetací shrnujícího textu. Tato společná práce jim měla pomoci při poslední části hodiny – tvorbě vlastního sloganu.
Využila jsem opět práci ve dvojicích (žáci si dvojice vytvořili sami už první rok výuky mediální výchovy - v tercii, a tak i v nervózní atmosféře natáčení věděli, co jeden od druhého mohou očekávat). Samotná tvorba dopadla podle očekávání – někomu se dařilo méně, jinému více.
V závěru hodiny jsem poněkud ztratila přehled o čase, neboť u nás ve škole nezvoní (čas si učitel může kontrolovat pomocí hodin umístěných v každé třídě), ale kvůli několika technickým přestávkám natáčecího týmu mi i tato možnost selhala. I tak hodina zasáhla do přestávky, proto jsem se snažila výuku co nejrychleji ukončit, a tudíž v závěrečné reflexi hodiny zbyl čas pouze dotázat se žáků na pocity z tvoření sloganů. V reálu jsem tedy pak nevyčerpala celých 45 minut.
Z předvedené hodiny jsem měla a mám dobrý pocit. Je mi jasné, že v ní byly chyby oproti „předepsané proceduře“ (např. zápis do třídní knihy na začátku hodiny), ale jde mi vždy především o co nejrychlejší zapojení žáků po úvodním zdravení a o jejich vtažení do problematiky hodiny. Sobě bych vytkla nedokončená a někdy i špatně gramaticky vystavěná souvětí, tzv. „slovní vatu“ a místy i hovorová slova (jo, o.k. apod.).
V hodinách mediální výchovy jsem vždy nucena přemýšlet nad náhle vyvstalými souvislostmi, všetečnými i věcnými otázkami žáků, hodnotit nebo alespoň korigovat jejich názory. Jsem jim za to velmi vděčná, neboť mě nutí být neustále ve střehu, soustavně se samovzdělávat a hledat nové výzvy (např. právě toto natáčení). Chci jim proto poděkovat, že se mnou do projektu šli a že vytvořili dobrý tým.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Virtuální hospitace na gymnáziích.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích: