Hlavní náplní vyučovací hodiny geografie je objasňování vzájemných interakcí přírodních, společenských a technických jevů a procesů na Zemi z pohledu hydrogeografie. Výuky se zúčastnili žáci kvinty osmiletého gymnázia, natáčení virtuální hospitace probíhalo v únoru 2010.
Žáci zhodnotí a rozliší základní složky a prvky fyzicko-geografické sféry a rozpoznají na elementární úrovni vztahy a vazby mezi nimi. Žáci rozliší jednotlivé složky hydrosféry a její funkce v krajinné sféře a objasní základní jevy hydrogeografie, jako např. rozdělení zásob vody na Zemi, malý a velký oběh vody. Také se zamyslí nad efektivitou hospodaření s vodními zdroji.
O vyučovací hodině geografie můžete diskutovat s vyučujícím této hodiny - Mgr. Pavlem Bendlem a s RNDr. Jaroslavem Vávrou, Ph.D., z Katedry geografie (Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci). Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do on-line diskuze. Ta bude probíhat 31. 3. 2010 od 16.00 do 18.00 na Metodickém portálu v prostředí diskuzí pro gymnázia.
Do diskuze mohou přispívat pouze registrovaní uživatelé Metodického portálu. Registrovat se můžete zde.
Diskuzní fórum k virtuálním hospitacím naleznete zde.
K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Cílem této hodiny bylo pokračování ve výuce konkrétní složky fyzicko-geografické sféry – hydrosféry. Tímto tématem se zabýváme přibližně 6 vyučovacích hodin, zaznamenaná hodina je tedy částí celého vyučovacího bloku, v němž se žáci mají zorientovat ve vztazích a vazbách jednotlivých složek hydrosféry a pochopit její funkci v krajinné sféře v co nejširších souvislostech a zároveň se zamyslet nad efektivitou hospodaření s vodními zdroji.
V úvodní části jsem navázal na předchozí hodiny, kde jsem celý vyučovací blok začal praktickou částí – lokalizováním na mapách a seznámením se se základním rozložením povrchových vod na Zemi. V druhé hodině tohoto vyučovacího bloku jsme se přes hydrologický cyklus dostali ke světovému oceánu, na nějž jsem v hodině třetí a právě natáčené plynule navázal. V natáčené hodině jsem chtěl dokončit charakteristiku světového oceánu, což se podařilo. Následně jsme chtěl probrat vodstvo pevnin – jezera, řeky a přehradní nádrže. Tohoto cíle se mi podařilo dosáhnout pouze okrajově, tudíž jsem se musel k tématu vrátit v následující (čtvrté) hodině vyučovacího bloku. Důvodem je především mé časté odbíhání od tématu k různým souvislostem a zajímavostem, okrajově souvisejícím s probíranou látkou, což ovšem nepovažuji za negativní. Naopak si myslím, že právě tyto vazby a přesahy napomáhají ke snadnějšímu osvojení probíraného učiva. Bohužel je to časově náročnější, ale to se dá dohnat v geografii socioekonomické (dnes nazýváné též humánní), která je o poznání nudnější… (omluvám se, pokud jsem se někoho dotkl).
V natáčené hodině jsem zvolil formu výkladu, u kterého jsem očekával, že se žáci celkem snadno zapojí a případně se rozvine diskuze. Takto ostatně probíhá většina mých hodin věnovaných teorii. K tomuto naplnění došlo dle mého soudu pouze z části – nervozita z přítomnosti kamer byla patrná na všech zúčastněných. Běžně bývají mé hodiny dynamičtější, tato působila poněkud staticky. Též jsem se celou dobu snažil držet se tématu. Bez hledáčku kamer by se mi totiž mohlo velmi lehce stát, že bych se přes téma Číny dostal až k porušování lidských práv, Tibetu či Dalajlámovi. Jsem zvyklý, že se žáci více zapojují do diskuze nebo k ní sami dávají podněty, a proto bych zde rád poukázal na moment v závěru videa, kdy všichni podlehli pocitu, že je již po natáčení a konečně se začali chovat zcela přirozeně.
Myslím, že i přes tento fakt je z interakce v této hodině patrné, že žáci jsou schopni své geografické poznatky rozvíjet, aplikovat je v širších souvislostech, správně chápou zákonitosti životních procesů na planetě Zemi a zamýšlí se nad nimi.
K hodnocení virtuální hospitace z pohledu žáků bych rád uvedl několik jejich postřehů. Všichni žáci se shodli na tom, že atmosféra v hodině byla ovlivněna přítomností kamer. Žáci tento dopad vnímali většinou jako negativní. Ani z jejich ani z mého pohledu se výuka jinak mimořádně nelišila od běžné hodiny. Pro zachování autenticity jsem se rozhodl některé jejich výroky citovat:
Myslím si, že je přirozené zamýšlet se nad každou odučenou hodinou. Pokud se mám konkrétně vyjádřit k této, sám jsem si všiml několika svých chyb, jako bylo opakování stejných slov nebo narušená plynulost projevu. Též jsem si zpětně uvědomil tři významná opomenutí z hlediska odbornosti výkladu, která jsem odstranil v následující hodině. V případě charakteristiky světového oceánu jsem se nezmínil o problematice a možném nebezpečí hydrátu metanu obsaženém v ukládaných sedimentech mořského dna. Když jsem mluvil o černých a bílých kuřácích v oblasti Středoatlantického hřbetu, nepoukázal jsem na jistou podobnost, a tedy případnou možnost existence podmořského života na jednom z Jupiterových měsíců – Europě. Při výkladu o jezerech jsem zapomněl pohovořit o existenci a problematice „pravěkého“ jezera Vostok v Antarktidě.
Používání spisovné češtiny během výuky není pro mne prioritou, myslím si, že projev by měl být kultivovaný, ale nikoli strojený. Chci především působit přirozeně a být v určitém souladu s žáky. Důraz kladu spíše na obsah a srozumitelnost informací.
Co se výukových pomůcek týče, žáci mají k dispozici učebnici, atlas a prezentaci, která je osou celé hodiny. Tato prezentace je zpracována v programu Microsoft PowerPoint a obsahuje doplňkové materiály, pomocné soubory a pracovní listy. Slouží jako doplňkový podklad pro výukovou hodinu, ale zároveň také jako pomůcka pro samostatné studium, případně pro opakování látky. Je pro žáky volně přístupná na školním serveru.
Nedílnou součástí hodiny bylo i zadání praktických doplňkových činností, výrazně podporujících výuku – sběr dat, sloužící k rozšíření a obohacení školního geografického archivu za účelem tvorby dalších výukových prezentací. V tomto případě šlo o sběr dat mapujících oblasti s výskytem tzv. černých a bílých kuřáků s konkrétním cílem vytvoření podpůrné výukové prezentace k dané problematice, která se stane součástí výuky a kterou bude možné použít jak v hydrologii, tak též v litosféře. Snažím se, aby domácí práce žáků nebyly jen dalšími stohy papírů, neúčelně se povalujících po sborovnách či kabinetech, ale aby jejich práce byla hmatatelná, všestranně přínosná a snad i tím pádem přinášející jisté uspokojení. Pochopitelně větší, nežli pouhé další „splněno“ v klasifikační tabulce.
Pokusím se shrnout svůj dojem z virtuální hospitace. Nesporný je fakt, že sledovat hodinu ze záznamu je přínosem především pro pedagoga, ale může být podnětem i pro žáky. Trochu mne mrzí, že vyučovací hodina je poměrně krátký časový úsek. Rozhodně by bylo zajímavé vidět natočený celý vyučovací blok (v mém případě cca 6 hodin týkajících se hydrosféry), působilo by to ucelenějším dojmem a postupně by se jistě vytratilo ono statické „nepřirozeno“ způsobené hledáčkem kamery.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Virtuální hospitace na gymnáziích.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
