Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Virtuální hospitace - Občanský a společenskovědní základ: Feminismus
Odborný článek

Virtuální hospitace - Občanský a společenskovědní základ: Feminismus

4. 1. 2011 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Marek Fajfr

Anotace

Žáci se v hodině věnované feminismu proměňují v analytiky médií a ve společné diskusi vyhledávají genderové stereotypy v reklamách a ve svém životě.

Úvod

Ideologie feminismu je žákům 4. ročníku šestiletého studia objasňována pomocí analýzy televizních reklam. Tato virtuální hospitace z Občanského a společenskovědního základu byla natočena v listopadu 2010 v Gymnáziu Na Vítězné pláni v Praze.

Cíl

Cílem výuky je vést žáky k odhalování symbolického násilí v mediálním sdělení.

 

O vyučovací hodině občanského a společenskovědního základu můžete diskutovat s Mgr. Markem Fajfrem z Gymnázia Na Vítězné pláni v Praze, jehož výuka byla natočena, a s Mgr. Slavojem Tomečkem, z katedry filozofie (Filozofická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě). Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do on-line diskuze. Ta bude probíhat v úterý 18. 1. 2011 od 16.00 do 16.45.

Diskuzní fórum k této virtuální hospitaci naleznete zde.

K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.

Reflexe

Cíl hodiny byl naplněn částečně. Společně s žáky jsme se myslím skutečně kritickým sledováním dobrali skrytého násilí v mediálních sděleních. Bylo poukazováno na faktickou nerovnost mezi sociální konstrukcí obou pohlaví, což by mohlo mít reálný vliv i na vztahy, které budou studenti v budoucnu utvářet.

Celkově však hodina mohla působit jako manipulativní (indoktrinace!?). V průběhu celého bloku politických ideologií byli žáci na fakt mého implicitního názoru upozorňováni, nicméně u tohoto tématu byla z mého pohledu neutrálnost skutečně neudržitelná.

Na tuto hodinu by bylo vhodné navázat reflexí manipulace ve škole obecně, zamyšlením se nad školou jako „politickým prostorem“ a možností/potřebou její neutrálnosti a apolitičnosti.

Z mé strany, myslím, nebyl vytvořen dostatečný prostor pro oponování, reflexi, polemiku. Na některých bylo vidět, že by k feministickým názorům v soukromí nebo bez kamer nahlas vyslovili nesouhlas, ale neodvážili se a nebyli k tomu vybídnuti ani mnou. V průběhu hodiny jsem se tedy spíše snažil nabízet otázky k soukromé reflexi, k zamyšlení mimo rámec hodiny.

Svůj účel spíše nesplnil „kodex reklamy“, který byl použit překotně a nesystematicky. Příště bych zřejmě zařadil práci s nějakou sociologickou studií nebo přehlednými grafy a tabulkami (např. od ČSÚ).

Nadále bych používal stejný výběr reklam, z toho množství, které je k dispozici. Pro ilustraci generových stereotypů jsou některé rafinované (BeBe Dobré ráno) a některé explicitnější (AXE). Myslím, že je to vhodné médium, které jsou studenti (pod vedením a někdy i bez něj) schopni číst velice kriticky.

Třída, kterou jsem požádal o spoluúčast na virtuální hospitaci je při běžné výuce spíše komunikativní. Vytváří příjemně zvídavou a zároveň zábavnou atmosféru. Mnozí žáci v této třídě jsou zvyklí pokládat spontánně v průběhu hodiny dotazy a tím spoluřídit obsah hodiny. Ve třídě jsou k sobě spíše ohleduplní a povětšinou zvládnou naslouchat názoru nebo dotazu druhého.

Z tohoto hlediska pro mě byl průběh hospitované hodiny překvapující, protože dotazů a reakcí bylo podstatně méně, než jsem čekal. Žáci byli na svůj standard nesmírně disciplinovaní. Pravděpodobně za to mohla nejen jejich, ale především moje zjevná nervozita a z toho plynoucí snaha zbytečně hodně mluvit.

Na druhou stranu je dobré vědět, že žáci naší školy jsou aktivitami a podporou pro vyslovování vlastních názorů někdy doslova zahlceni a sami vyžadují výkladové hodiny, které jsou pro ně mnohem bezpečnější a přehlednější: a) vyžadují od nich menší aktivitu nebo b) poskytují lepší soukromí pro vlastní názory, které třeba nechtějí prezentovat. (Sociální tlak na konformitu je především ve společenských vědách patrný.)

Představa kvalitní hodiny je u nich někdy založena na odbornosti (kvalitě) poskytovaných informací (tomu se snažím přizpůsobovat i používaný jazyk – správné používání cizích slov, česká synonyma, obecně rozvíjení slovní zásoby) a také jejich kvantitě. Přestože jsem zastáncem co nejrozmanitějších aktivizujících metod, zážitkového učení apod., z didaktického hlediska je tady nutné neustále volit jakýsi kompromis mezi kognitivními a praktickými výstupy. 

Literatura a použité zdroje

[1] – SMETÁČKOVÁ, I.; VLKOVÁ, K. Gender ve škole. Praha : Otevřená společnost, o.p.s., 2005. 191 s. ISBN 80-903331-2-5.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
44.92 kB
Dokument
Pracovní list
pdf
94.73 kB
PDF
Autoevaluace
pdf
142.58 kB
PDF
Evaluace

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Marek Fajfr

Hodnocení od uživatelů

Petr Koubek
6. 1. 2011, 11:44
Chci panu kolegovi nejprve poděkovat za velmi přínosnou ukázku výuky tématu, které rozhodně do gymnázia patří. Vesměs souhlasím s metodickými poznámkami recenzenta, takže se jimi nebudu vůbec zabývat.
Co bych chtěl ale vytknout panu kolegovi i recenzentovi, je didaktického rázu. Podlé mého soudu, znalostí, životní zkušenosti a praxe bych tuto hodinu rozhodně nezařazoval do bloku politických ideologií. V XXI. století rozhodně ne, zvláště když k ohledávání pojmu genderu učitel vybírá analýzu mediálního diskurzu a práci se společenskými stereotypy o genderu.

Politika postavení ženy a rovných příležitostí pro ženy a muže je na úrovni OSN, Evropské unie a mnohých vyspělých zemí Západu politikou závažnou. Naše společenství, jehož plnohodnotnou součástí jsme vstupem do MMF, NATO a EU, si uvědomuje význam této politiky, neboť ovlivňuje život a budoucnost naší společnosti, charakter kultury a budoucí konkurenceschopnost stejně jako politika dopravní, bezpečnostní nebo vzdělávací.

To, že tomu tak v českém diskurzu zcela není, není vinou žáků, učitelů ani odborníků na rovnost žen a mužů; a dokonce ani premiérů a prezidentů. Je to dáno tranzitivním charakterem společnoasti, která řeší problémy zachování ekonomické konkurenceschopnosti na "tvrdé" úrovni zajištění základní infrastruktury, a nemá tudíž tolik sil a mentálního potenciálu, aby dohlédla dopad tématu, kterése týká základních hodnot jako je rovnost a právo na svůj rozvoj. Doufám, že se situace alespoň začne měnit!

A tím se vracím na počátek a znovu chci poděkovat panu Mgr. Fajfrovi, že s takovým tématem k žákům přišel. Věřím, že o nanometr posunul českou společnost a veřejný diskurz na téma gender blíže k západnímu standardu. ;-)
Petr Koubek, garant gymnaziálního vzdělávání VÚP v Praze, povoláním učitel OSZ a ČJL
RNDr. Božena Rytířová
12. 1. 2011, 19:14
Hledám na tomto portálu především stránky týkající se přírodních věd, ale tato virtuální hodina mě zaujala. Jsem ráda, že se tímto tématem zabýval právě muž učitel, protože žena již by byla předem podezřívána z podjatosti. Mám totiž z diskuzí dospělých pocit, že je feminismem nazývána jakákoliv obrana ženy například proti takové reklamě, přičemž se feminismem myslí něco velice špatného zásadně namířeno proti mužům. Ještě jednou děkuju panu fajfrovi za odvahu a zajímavou hodinu. Božena Rytířová

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Virtuální hospitace na gymnáziích.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii
  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Mediální výchova
  • Mediální produkty a jejich významy
  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

záznam reklamy ve vhodném formátu, dataprojektor a počítačová technika, pracovní list (příp. samostatně Kodex reklamy)