Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Rozvoj vnitřních tónových představ cestou...

Ikona prakticky

Rozvoj vnitřních tónových představ cestou pohybové nápodoby řízené sluchem

Ikona zkusenost
Autor: Jaromír Ehrenberger
Anotace: Článek přináší nový pohled na problematiku rozvoje hudebního sluchu dětí. Odpoutává se od zavedených, ale neúčinných postupů a přináší novou metodiku pro hudebně nerozvinuté děti.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Umění a kultura » 1. stupeň » Hudební výchova » 1. období » zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Frontální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: Zpívající učitel nepotřebuje žádnou pomůcku.
Nezpívající učitel potřebuje mít možnost hrát 8 tónů jednočárkované stupnice-Cdur.
Klíčová slova: hudební výchova, sluch, tón, tělesná reakce

Cíl výuky:

Naučit děti vnímat výšku tónů jako nezbytný předpoklad jejich dalšího hudebního vývoje.

Rozvoj tónové představivosti

Není pochyb o tom, že čistý zpěv je podmíněn existencí vnitřních sluchových představ tónů. Stěžejním problémem hudební výchovy je ale fakt, že dětí s rozvinutým hudebním sluchem v populaci ubývá. Ten, kdo nemá v rodině příležitost slyšet a napodobovat tóny písní své kultury, získává hudební základy jen obtížně. Problém se tak přenáší na hudební výchovu ve škole. Ani zde však neexistuje osvědčený postup, který by účinným způsobem přivedl děti ke vnímání tónů jako vyjadřovacích prostředků hudby.

Obecně o rozdílech mezi rozvojem sluchu v rodině a ve škole

V rodině dítě dostává pouze podněty zahrnující frekvence tónů a jejich pořadí, jde tedy o senzorický a paměťový výcvik. Jako důsledek intenzivního podněcování sluchové kůry dochází k vytváření počitků výšky a snahám o napodobování tónů činností vokální motoriky. Žádná maminka ovšem neukazuje dítěti rukou výškový průběh melodie, tato paměťová stopa není zaznamenávána. Výškový význam tónů objeví dítě až později, pokud pokračuje jeho hudební vývoj.

Ve škole jsou děti již na vyšším stupni kognitivního vývoje, a proto můžeme použít metody zrakem nebo sluchem řízené pohybové nápodoby. Při nich dostává dítě současně s informací o frekvenci tónu také informaci o jeho výškovém umístění. Na rozdíl od přirozeného vývoje je tedy výcvik od počátku senzomotorický. Tónových podnětů musí být tolik, aby počitky tónů mohly vzniknout. V bezprostřední návaznosti na tento proces se ale také začíná formovat stopa, která umožňuje orientaci počitků do výškového schématu platného v předávané hudební kultuře. Zapojení velké motoriky od samého počátku procvičování příznivě ovlivňuje nástup hlasových napodobovacích pokusů. Metody mají potenciál napravovat nedostatky dnešního stavu zpěvnosti v rodinách a můžeme je použít už v předškolním věku dětí.

Prakticky o rozvoji sluchu

Rozvojem sluchu s používáním vizualizace tónů se zabýváme už řadu let s dětmi na ZŠ Špičák v České Lípě. Z průběhu reakcí dětí jsme vysledovali, že zapojení zraku není rozhodujícím prvkem jejich „rozposlouchání“. Také běžná lidská zkušenost říká, že sluch se zaostřuje a zdokonaluje spíše v závislosti na ubývání zrakových informací. Můžeme to vyvodit z posouzení klasické situace dětského vnímání tónů. Přítmí dětské postýlky při uspávání s minimem rušivých zrakových podnětů a tichým zpěvem není třeba dokreslovat. U lidí se zrakovým postižením je vývoj sluchu k velké citlivosti, aniž by jim mohl pomoci zrak, ještě přesvědčivější. Z toho můžeme vyvodit, že k vyvolání reflexních reakcí na výšku tónů je zapotřebí pohlídat hlavně účinnost přenosu řídící informace. Úlohu motoriky při odrazu výškové kvality tónů můžeme zprostředkovat oběma způsoby:

1. Zrakem řízená pohybová nápodoba tónů

Postup ukážeme při popisu hry Nakresli, co jsem zpíval.

- Zazpíváme jeden nebo dva intervaly.

- Stejný zpěv opakujeme ještě jednou a doprovodíme ho výškovým pohybem ruky, který děti provádějí spolu s námi. V mezičasech mají děti příležitost předjímat a pátrat po způsobu pohybového vyjádření tónů. Je jen otázkou času a četnosti procvičování než děti začnou být v pohybech samostatné, což znamená, že už si výšku tónů umějí představit. Diferenciální diagnostika je prováděna tak, že děti výškově orientované při reakcích zavírají oči. Tím je podán důkaz, že vnímání tónů se zabydlelo v oblasti jejich vnitřních představ.


2. Sluchem řízená pohybová nápodoba tónů

Nepříliš přesvědčivé výsledky s různými způsoby vizualizace tónů vedly k úvaze o postupu, při kterém by úloha zraku byla potlačena. Do popředí se dostávala otázka, zda to není právě dominance zrakových podnětů, která brání rychlejšímu rozvoji sluchu pro výšku tónů. K vytvoření metodiky byla použita dlouholetá dětská zkušenost z prožívání pocitů výšky při svislém pohybu ruky. Další využitelnou schopností je znalost významu čísel ve stoupající řadě. Tyto předpoklady vedly k návrhu metody pohybové nápodoby tónů:

1. Vznik reflexu na číslo adresy

Naučíme děti zaujímat rukama polohy na těle podle modelu znakové řeči. Zpočátku využíváme verbální nápovědu, postupně přecházíme na procvičování jen podle číselných adres. Čísla můžeme zpívat, ale musíme si být vědomi skutečnosti, že dokud mají děti otevřené oči, tvoří sluchová informace jen asi 2% z celkově přijímaného informačního toku. To je pro intenzivní sluchové vnímání málo, a proto co nejdříve přecházíme do režimu poslechu se zavřenýma očima. Děti se více soustředí, nemohou opisovat a připravují se tak na druhou fázi. Osvojování poloh podle čísel může mít charakter honičky za jednotlivými povely, pak se podobá spíše tělocviku než HV. Znalost znakové řeči musí být dotažena do úrovně reflexních reakcí na plynule zpívanou nebo říkanou řadu čísel.

2. Vznik reflexu na výšku tónu

Pokračujeme v soustředěném vnímání při zavřených očích, není ani nutné, aby děti při sluchovém tréninku stály. Důležitý je způsob předávání sluchových informací. Zásadně používáme pouze intervaly primy a sekundy. Startujeme ve známé poloze, děti mají za úkol pohybem reagovat na následující sluchové informace. Každý tón zahrajeme nebo zazpíváme vokalízou (schováme se za tón) a po chvilce uvolníme další informaci připojením zpívaného čísla adresy. Když vidíme u dětí nejisté reakce, nenecháváme je v této nejistotě dlouho a ihned zpíváme adresu. V této první fázi jde o vtiskování výšky tónů do paměti pomocí osvojené adresné představy výšky. Při dostatečném počtu opakování vytvoří se podmíněný reflex, který začne děti směrovat k pohybu jen při uslyšení frekvence tónu.
Při citlivém postupu můžeme dosáhnout rozposlouchání prakticky všech dětí. Je to dáno i tím, že v populaci je tónohluchých dětí ještě méně než dětí barvoslepých.

Motivace dětí ve druhé fázi je obtížnější. Musíme počítat s jejich omezenou schopností soustředění i s psychickou náročností činnosti. Primitivní základ senzomotorické činnosti musíme překrýt smysluplnou představou. Proto s nimi hrajeme na schovávanou nebo na honěnou. Princip hry opakovaně při poslechu připomínáme.

Sledování průběhu

Aktuální diagnostiku dětí máme stále před očima, nepoužíváme žádné písemné diktáty a podle zjišťovaných pokroků můžeme průběžně zvyšovat nároky.
Na konci procvičování děti dokážou rukama ve znakové řeči plynule zahrát stupnicové písničky. Když zjistíme snadnou orientaci dětí mezi tóny, můžeme přijmout závěr, že děti již mají hudební představy vytvořené. Tím jsou připraveny k opětovnému zapojení zraku a postupnému osvojování symbolů výšky, které jim ukazujeme rukou, světlem, na tónovém počítadle nebo graficky. Pohybová nápodoba tónů také připravuje v kinestetickém mozkovém centru podmínky pro přivádění shodných průběhů napětí do hrtanu, což vede ke spontánnímu napodobování tónů hlasem.

Závěr k metodě sluchem řízené nápodoby

Na celkové vyhodnocení metody je příliš brzy. Přesto ji předkládám učitelské veřejnosti k posouzení, protože jde o přístup psychologicky odůvodněný. K jeho ověření je ovšem zapotřebí každé ochotné ruky. Jak vyplývá z přehledného zobrazení, k nácviku pohybových reflexů nepotřebuje učitel žádnou pomůcku. Dále je zřejmé, že procvičování na výškovém modelu poskytuje lepší představu o celé stupnici. Konečně stojí za zmínku, že bez použití zraku dochází k dřívějšímu zapojení vnitřní představivosti do procesu vznikání reflexních reakcí na výšku tónů.

Pokud jde o vlastní hlasové projevy, mají děti možnost také domácího tréninku za použití aplikace Visualization of tones. Program je na Google Play zdarma a bez reklam k dispozici.

Metoda sluchem řízeného pohybu
1. Metoda sluchem řízeného pohybu
Autor díla: Jaromír Ehrenberger

 

Autor díla: Jaromír Ehrenberger

Více informací na stránkách www.didaktikahv.webgarden.cz.

Reflexe:

Reflexe použití metody sluchem řízené nápodoby tónů

Procvičování sluchu tímto způsobem probíhá v prvních třídách od začátku školního roku 2019/20. Dosavadní zkušenosti ukazují správnost nastoupené cesty.

První fáze, při které se děti učí adresy tónů, je spojena s hrou a pohybem. Naučení poloh čísel na těle podle nápovědných slov probíhá bezproblémově až do chvíle, kdy děti vyzveme k zavření očí. V následujících okamžicích můžeme na jejich tvářích pozorovat obtížnost vytváření souhry sluchové informace a správného pohybu. Proto dáváme dětem dostatek času na reakce, které jsou zpočátku promýšlené, a teprve procvičováním se z nich stanou reflexy. Cílem je dosáhnout rychlých reakcí na pomalé, ale plynulé předzpívávání řady číselných adres. Mohou to být stupnicové písničky, při kterých děti začínají vnímat průběhy hudebních myšlenek.

Druhá fáze rozvoje reflexu na výšku tónů přináší další komplikace, na něž musí být učitel připraven:

1. Bez dětské soustředěné práce by naše úsilí nemělo smysl. Proto je důležitým úkolem překrytí tréninkového charakteru činnosti. Dětem musíme představit příběh (schovávání, honění se za tónem), který je zaujme a na jehož pozadí se odvíjejí senzomotorické reakce, potřebné ke vzniku podmíněného pohybového reflexu na výšku tónů. Při opadnutí zájmu musíme trénink ukončit. Je samozřejmé, že pár minut na procvičování reflexů bychom si měli najít každý den.

2. Z nějakého důvodu často podléháme pokušení zkoumat, jestli děti reagují správně. Proto si musíme stále znovu připomínat, že dětem se zvukové vjemy musejí do sluchové paměti nejprve vtisknout a pak teprve mohou se vzniklými počitky zacházet. Po zaznění tónu tedy není prostor pro přemýšlení, ale pro reakci. Když vidíme, že děti nevědí jak reagovat, nenecháváme je v nejistotě, ihned připojujeme k tónům jejich adresy a pokračujeme v upevňování reflexních pohybů.

Obě komplikace se dají řešit zásadní změnou našeho přístupu: Nebudeme děti učit, ale budeme si s nimi hrát.

Citace a použitá literatura:
[1] - ASHER, J.james. Brainswitching. Los Gatos : Sky Oaks Productions,Inc. 2001, 2001. 248 s. ISBN 1-56018-036-6. 
[2] - EHRENBERGER, Jaromír. Problémy rozvoje hudebního sluchu. 1. . vydání. Hudební výchova 3-4/2018 : Univerzita Karlova-PedF , 2018. 4 s. ISBN 1210-3683. 
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
INFO
Publikován: 06. 10. 2020
Zobrazeno: 524krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3.3333

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
EHRENBERGER, Jaromír. Rozvoj vnitřních tónových představ cestou pohybové nápodoby řízené sluchem. Metodický portál: Články [online]. 06. 10. 2020, [cit. 2020-10-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22354/ROZVOJ-VNITRNICH-TONOVYCH-PREDSTAV-CESTOU-POHYBOVE-NAPODOBY-RIZENE-SLUCHEM.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 06. 10. 2020 10:03
Autor předkládá metody rozvoje hudebního sluchu dětí. Vychází z vlastních zkušeností, zavedené postupy obohacuje o nový vhled.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.