V této hodině matematiky byly aplikovány goniometrické funkce na úlohy z geometrie. Výuky se zúčastnili žáci druhého ročníku gymnázia, hodina byla natočena v prosinci 2009.
Cílem vyučovací hodiny je aplikovat znalosti o goniometrických funkcích při řešení problémových úloh.
O vyučovací hodině matematiky můžete diskutovat s vyučující této hodiny, RNDr. Helenou Kommovou, a s vedoucí Katedry matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, doc. RNDr. Naďou Stehlíkovou, Ph.D. Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do Online diskuze. Ta proběhne 24. 2. 2010 od 16.00 hodin na Metodickém portálu v prostředí diskuzí pro gymnázia.
Do diskuze mohou přispívat pouze registrovaní uživatelé Metodického portálu. Registrovat se můžete zde.
Diskuzní fórum k virtuálním hospitacím naleznete zde.
K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Cíle hodiny a dílčí cíle jednotlivých aktivit
Opakovací fáze – hodnoty funkcí: žáci pracovali samostatně, správně a rychle. Nad odhadem úhlu proběhla diskuse s pěknými argumenty.
Opakovací fáze – řešení rovnic: trochu zklamání, žáci volili nevhodnou metodu a jedno oddělení úlohu nevyřešilo.
Zadání problému a úvodní diskuse: bylo vidět, že žáci nejsou zaskočeni, dobře odhadovali výsledek.
Řešení úlohy: žáci dovedli vyjádřit vzdálenosti a sestavit rovnici, tj. aplikovat poznatky, ale zbylo málo času na řešení a ověření.
Cíle hodiny bylo celkem dosaženo.
Vhodnost aktivit
V opakovací fázi jsem měla zařadit pouze jednu rovnici a spíše se zaměřit na více metod řešení. Zbylo by tak více času na závěr hodiny. Nepředvídala jsem, že na začátku hodiny bude nutno pár minut věnovat natáčecí technice. Jinak mám aktivity vyzkoušené a myslím, že celkem fungují – všichni žáci pracují dosti intenzívně.
Pohled žáka
Žáci byli nepochybně filmováním zaraženi a trochu se asi styděli – mluvili potichu a prakticky jen na vyzvání. Možná jsem měla zvolit skupinu, kterou více znám (tyto žáky učím teprve od září a oni sami se mezi sebou ještě málo znají). Pracovali soustředěně a intenzívně, což je v této skupině obvyklé. Podle jejich hodnocení byla hodina „příliš obyčejná“, což byl ale můj cíl…
Interakce
Hodina byla vedena učitelem, ale žáci pracovali hodně samostatně. Bylo cítit úlevu ve chvíli, kdy měli kontrolovat výsledky ve dvojicích anebo když mohli individuálně promluvit s učitelem „mimo kameru“. Žáci, kteří předváděli řešení ostatním, byli trochu nejistí.
Formy práce
Střídala se samostatná práce žáků, práce ve dvojicích, práce frontální. Vynechala jsem práci ve skupinách 3 - 4 žáků, jelikož tato třída není ještě na takovou formu zvyklá a zadaná úloha nebyla dostatečně složitá.
Čas
V opakovací fázi – řešení rovnic – jsem měla zvolit jednu rovnici a zístkat tak více času v závěru hodiny. Takto jsme se k úloze vraceli ještě další den na cvičení a ověřovali řešení.
Hodnocení, sebehodnocení
Tereza, která předvedla řešení úlohy na tabuli, velmi hezky pochopila, že neudělat zkoušku je v tomto případě velká chyba. Rovněž ostatní žáci reflektovali, že „vypočítat jeden výsledek ještě není celé řešení“. Veronika si uvědomila numerickou chybu v samostané práci – je to ve filmu vidět – a opravila se. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se z chyb poučili.
Závěr
Hodina proběhla celkem podle očekávání, splnila cíl. Byl trochu problém s časem. Nepřihodilo se nic mimořádného – ani velká diskuse, ani velký „omyl“, které by udělaly z hodiny nějaký velký zážitek. Tyto věci se nedají naplánovat, stávají se nečekaně a jsou velmi cenné. Při prohlížení hodiny jsem si uvědomila, jak velké je nasazení učitele v hodině a proč se cítím z práce tak vyčerpaná.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Virtuální hospitace na gymnáziích.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
