Stěžejním cílem vzdělávacího programu je to, aby si žáci posílili schopnost pracovat s odbornými i žánrově různorodými informačními zdroji offline i online a byli schopni koncipovat odborný text přiměřeně svému věku a individuálním vzdělávacím potřebám. Dalšími cíli jsou např. to, aby žák získal schopnost hodnotit informační zdroje a informace v nich, osvojil si základy citační etiky, rozvíjel kritické myšlení. Důležitým cílem je také to, aby si žák vypěstoval kladný vztah ke knihovně jako místu
s rozličnými informačními zdroji a službami, které může využívat pro celoživotní učení. Všechny dílčí cíle reflektují funkční a cílenou spolupráci prostředí formálního a neformálního vzdělávání.
Vzdělávací program Bádám v knihovně a píšu svůj odborný text pro věkovou kategorii žáků SŠ s ukončenou maturitní zkouškou je zacílen na to, aby žáci sekundárního stupně vzdělávání získali a posílili své dovednosti pracovat s informacemi při tvorbě odborného textu a jeho prezentaci, rovněž aby si uvědomili, že při rozvíjení informační gramotnosti je důležitou institucí vzdělávání knihovna, poskytující rozsáhlý informační fond a služby pro člověka 21. století.
Pomocí kritické práce s různými zdroji informací získají žáci kompetence komplexně pracovat s fondem knihovny a službami, které knihovna poskytuje, například s online katalogem a elektronickými informačními zdroji. Součástí vzdělávacího obsahu programu je také citační gramotnost, která jako edukační téma není běžným vzdělávacím obsahem školní výuky, zatímco v knihovnách je součástí informačního vzdělávání.
Ctít autorskoprávní aspekty, naučit se eticky pracovat s informacemi, například správně citovat cizí texty při vlastním odborném psaní, nekopírovat ledabyle z internetu, nebýt plagiátorem apod., patří ke kompetencím člověka žijícího v informační společnosti. Díky rozvoji informační gramotnosti posílí žáci schopnost tvorby odborných výstupů typu referát, ročníková práce či seminární práce nebo práce v rámci středoškolské odborné činnosti.
V rámci vzdělávacího programu žáci získávají a rozvíjejí také kompetence prezentovat a sdílet výstupy z výuky. Program reflektuje aktivizační principy výuky, zakotvené v konstruktivistickém paradigmatu a didakticky rámovaném třífázovém modelu učení. Koncepce vzdělávacího programu umožňuje využít optimálního potenciálu každého žáka. Vzdělávací obsah programu je provázán s RVP pro střední vzdělávání včetně průřezových témat.
Jak rozvíjet informační gramotnost žáků ve spolupráci školy a knihovny
Informační gramotnost, tedy obecně komplexní práce jedince s informacemi, patří ke klíčovým kompetencím pro 21. století, díky nimž může žák čelit výzvám, které rychle se měnící svět přináší. Je žádoucí zaměřit na její rozvíjení pozornost, posílit u žáků schopnost pracovat s informacemi pro celoživotní učení a využívat k tomu potenciál takových institucí, jakými jsou knihovny. S těmito cíli byl realizován jedinečný celorepublikový projekt z OP VVV Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století.
Projekt běžel v letech 2018–2021 v rámci výzvy MŠMT Propojování formálního a neformálního vzdělávání. Vzniklo celkem devět vzdělávacích programů, každý v rozsahu 16 vyučovacích hodin. Unikátním způsobem byly vyučovací hodiny vytvářeny, realizovány a evaluovány ve společenství praxe učitelů a učících knihovníků.
Jednotlivé vzdělávací programy cílí vždy na konkrétní věkovou kategorii žáků od 1. ročníku ZŠ po závěrečné ročníky SŠ. Vzdělávacím pojítkem všech 144 vyučovacích hodin, které v projektu vznikly, je rozvíjení informační gramotnosti žáků.
Příspěvek představuje pedagogům i dalším zájemcům o téma informační gramotnosti 16hodinový vzdělávací program vzešlý z projektu Co nebylo v učebnici. Jedná se o program Bádám v knihovně a píšu svůj odborný text pro věkovou kategorii žáků středních škol s maturitní zkouškou. Obsah učiva programu je uspořádán do sedmi tematických bloků (po 90 minutách, přičemž jeden z bloků má návazně 2 x 90 minut).
Jednotlivé bloky tematicky zrcadlí postupně získávané kompetence žáka při interakci s odborným tématem a žák v nich získává odpovědi na otázky typu Jak si mám vybrat téma odborné práce? Jak mohu vyhledávat informační zdroje v knihovně a na internetu? Jak budu zdroje hodnotit a tvořit strukturu textu? Jakými postupy mám text zpracovat? Co potřebuji znát a umět pro kvalitní prezentování výsledku své odborné práce?
Každý jednotlivý tematický blok lze využít samostatně pro 90minutovou vyučovací hodinu, nebo je možné pojmout obsah vzdělávacího programu jako celek určený k postupnému a cílenému rozvíjení informační gramotnosti žáků a vzdělávací program využít v návazně realizovaných vzdělávacích aktivitách, také projektového charakteru nebo v rámci adaptačního období žáků střední školy.
Didaktické principy a zařazení obsahu učiva do kurikula
Vzdělávací program využívá konstruktivistické učení a trojfázový model učení E-U-R, je naplněn mnoha různorodými aktivizujícími metodami a prvky pro rozvíjení kompetencí pro celoživotní učení. Celek akcentuje kompetenční přístup ke vzdělávání a je zacílen na to, aby žáci dané věkové kategorie středního vzdělávání získali a posílili kompetence pracovat s informacemi při interakci s odborným textem na úrovni kritického čtení a porozumění výchozího textu, tvorby vlastního textu a jeho prezentace a sdílení v informačním prostředí.
Dále je cílem vzdělávacího programu to, aby žáci poznali a chápali, že pro rozvíjení informační a mediální gramotnosti (také gramotnosti čtenářské a digitální) a také celoživotního učení je důležitou institucí knihovna, která poskytuje rozsáhlý informační fond, vzdělávací příležitosti a offline i online služby pro každého člověka žijícího ve 21. století.
Svým jedinečným kompetenčním pojetím je obsah učiva všech částí vzdělávacího programu vhodný pro společenskovědní mezipředmětovou výuku, je žádoucí realizovat ho ve výuce českého jazyka nebo ve výuce průřezového tématu Mediální výchova. Aktuálnost témat jednotlivých bloků je příležitostí využít je pro celodenní či vícedenní projektové aktivity ukotvené v prostředí veřejné nebo školní knihovny. Program je zpracován také pro výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Jak je program strukturován a obsahově vystavěn v rámci sedmi tematických bloků?
Tematický blok č. 1 – Výběr tématu práce
Úvodní tematický blok vzdělávacího programu je zaměřen na základní principy informační gramotnosti a na metody a nástroje pro volbu tématu odborné práce. Stěžejní část cílí na práci s klíčovými slovy, jejich identifikování a následné vhodné rozšíření či zúžení. Díky těmto osvojeným kompetencím jsou žáci schopni vybrat si takové odborné téma, se kterým budou pracovat v dalších tematických blocích vzdělávacího programu.
Tematický blok č. 2 – Vyhledávání informačních zdrojů v knihovně
Cílem výuky je to, aby žáci v rámci rozvíjení informační gramotnosti získali povědomí o využití zdrojů potřebných pro zpracování odborného textu, které nabízí knihovna. Žáci si osvojí vyhledávání pomocí klíčových slov v online knihovním katalogu a v relevantních elektronických informačních zdrojích, které knihovna zpřístupňuje. Zároveň se žáci orientují v prostředí dané knihovny jako její uživatelé.
Tematický blok č. 3 – Vyhledávání informačních zdrojů na internetu
Obsah učiva je tematicky zaměřen na možnosti a specifika vyhledávání internetových zdrojů k odborné práci. Žáci se seznamují s nejznámějšími internetovými vyhledávači relevantními pro odborné práce ve středoškolském prostředí a s vyhledávači prakticky pracují. Důraz je kladen na osvojení schopnosti rozšířeného vyhledávání (především vyhledávání pomocí booleovských operátorů, vyhledávání obrázků) pro potřeby celoživotního učení.
Tematický blok č. 4 – Hodnocení zdrojů a struktura textu
Vzdělávacím obsahem je jedna z klíčových oblastí informační gramotnosti a současně kompetence pro život ve 21. století – kritické zhodnocení vyhledaných textů a posouzení jejich relevantnosti vzhledem k zvolenému tématu. Žáci zhodnotí věrohodnost a kvalitu zdroje, ze kterého budou čerpat při tvorbě vlastního textu, porozumí struktuře textu, najdou prostředky textové návaznosti a seřadí části textu podle textové návaznosti. Žáci aktivně pracují s jazykovými příručkami.
Tematický blok č. 5 – Zpracování textu
V rámci pátého tematického bloku, který je doporučeno realizovat ve výukovém bloku dvou po sobě jdoucích 90timinutových vyučovacích hodin, žáci samostatně tvoří odborné texty na základě vyhledaných a zhodnocených materiálů. Tvorbě textu předchází aktivity zaměřené na problematiku citování a etického užití vyhledaných zdrojů. V koncipování odborného textu žáci uplatňují již získané kompetence v informační gramotnosti a digitálních dovednostech.
Tematický blok č. 6 – Prezentace a vzájemné hodnocení
Obsah učiva je tematicky ukotven tak, že každý žák rozvíjí kompetenci peer to peer hodnocení – dovednost posoudit věcně text svého spolužáka na základě znalostí nabytých v průběhu předchozích vyučovacích hodin a dát spolužákovi relevantní zpětnou vazbu na vytvořený text. Zároveň si žáci prohlubují dovednost prezentovat zpracované téma pomocí online nástrojů.
Tematický blok č. 7 – Projev a vystupování
Shrnující blok vzdělávacího programu Bádám v knihovně a píši svůj odborný text obsahem reflektuje tři důležité součásti tvorby odborné práce s využitím kompetencí informační gramotnosti i klíčových kompetencí dle daných RVP: a) prezentování tématu na veřejnosti, b) obhájení vlastních výsledků práce a c) schopnost srozumitelně představit nejdůležitější zjištěná fakta. Součástí vzdělávacího obsahu je problematika neverbální komunikace a řeči těla – metody pro rozmluvení, odstranění nervozity a uvolnění před veřejným vystoupením.
Metodika vzdělávacího programu
Kompletní vzdělávací program je dostupný online jako otevřený vzdělávací zdroj na adrese http://www.conebylovucebnici.cz/vp9.html. Je metodicky podrobně rozpracován tak, aby byl bez náročné přípravy využitelný nejen zkušenými, ale i začínajícími pedagogy nebo učícími knihovníky ve školní nebo mimoškolní praxi. Jeho metodický obsah tvoří jednotlivé části, které jsou volně ke stažení a použití ve formátech PDF nebo doc.:
Podrobný popis realizace programu je dokument, který obsahuje pojetí výukového programu (cíl, forma, klíčové kompetence, metody a způsoby realizace, potřebné zabezpečení, předpokládané náklady), podrobně rozpracovaný obsah programu, metodickou část, přílohovou část a evaluaci programu. Je ke stažení ve formátech PDF a doc.
Portfolio žáka je sada PDF souborů materiálů, které každý žák v jednotlivých tematických blocích dostává do rukou, interaguje s nimi při učebních činnostech a tyto výstupy z učení si postupně shromažďuje jako doklad rozvíjených kompetencí v informační gramotnosti. Typicky jsou to pracovní listy se zadáním úloh, kvízy, otázky k řízenému čtení apod.
Motivační materiál pro cílovou skupinu tvoří krátké video, které žákům přístupnou formou představuje témata vzdělávacího programu. Prvkem pro úvod vzdělávacího programu a zároveň pozvánkou do témat programu pro žáky i vzdělavatele je kreativně zpracovaný komiks KO-PÍRKA aneb O tom, že ne každé úsilí je smysluplné. Vedle toho jsou žákům online k dispozici tematické interaktivní hry, které jinou formou opět pracují s tématem vzdělávacího programu. Herní část edukačních materiálů je určena jak pro práci žáků ve výuce, tak pro individuální podporu a motivaci k celoživotnímu učení žáků.
Evaluační nástroje jsou součástí každého z osmi tematických bloků, jejich cílem je podpora reflektivního přístupu k výukovým aktivitám. Jedná se především o evaluační dotazníky pro žáky a šablony reflektivních zpráv pro realizátory, do nichž si učitel nebo učící knihovník může v rámci profesního rozvoje zaznamenávat průběžné reflexe výuky jednotlivých tematických bloků.
Z hlediska celého kompetenčně pojatého vzdělávacího programu je žádoucí to, aby byl ve školním i mimoškolním prostředí kladen důraz na kvalitní formativní hodnocení žáků – pomůže jim porozumět smyslu jednotlivých vzdělávacích aktivit a činností a pochopit význam práce s informacemi i důležitost této dovednosti v jejich životním kontextu. Ve školním prostředí se tak tato forma výuky uplatní především v mezipředmětových výukových aktivitách, ve výuce průřezových témat, v rámci projektové výuky a všude tam, kde je prostor i čas pro individuální přístup.
V závěru příspěvku uvádíme několik tipů pro učitele nebo učící knihovníky, kteří budou vzdělávací program využívat:
Vzdělávací program byl postupně ověřován ve dvou fázích – v pilotním a finálním ověřování. Ve finální fázi byl program ověřován ve školní knihovně na SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví, Čichnova 23, Brno ve dvou projektových dnech, kdy byly moduly rozděleny rovnoměrně tak, že první den (15. 4.) byly ověřeny moduly 1-4 (8 vyučovacích hodin) a druhý den (16. 4.) zbývající moduly 5-7 (8 vyučovacích hodin). Počet účastníků – po oba dva dny se jednalo vždy o 18 žáků, výuky se účastnili ověřovatel a metodik ET 09, který byl zároveň druhým realizátorem.
Motivace a zájem cílové skupiny středoškoláků se v průběhu ověřování měnily, nebyly vždy identické, závisely na typu školy, kterou daní žáci navštěvovali. Ve finálním ověřování programu v Brně na SŠ Čichnova, vzhledem k tomu, že se jednalo o ověřovací skupinu žáků 3. ročníku gymnázia, kteří právě v tomto období (2. pololetí školního roku) začínají pracovat na svých ročníkových pracích, byla motivace žáků vstoupit do projektu i jejich zájem o témat výuky velký, podmíněný skutečností, že očekávali informace, aktivity a metody, které jim usnadní zpracování jak odborného textu, tak i formálních náležitostí jejich prací.
Reakce cílové skupiny byla obecně v celém průběhu ověřování vcelku pozitivní, i když se měnila v závislosti na podmínkách výuky a také na typu školy, z níž žáci pocházeli. V případě finálního ověřování v Brně byla velmi vstřícná, žáci dobře reagovali na předkládané aktivity a metody práce, byli šikovní, bystří, naprostá většina z nich dokázala udržet pozornost po celou dobu trvání programu. Vzhledem k jejich očekávání se kladně projevovala jejich motivace k učení. Pouze u některých z nich se objevovala mírná únava a z ní plynoucí nesoustředění, obojí však jen dočasné, např. do doby, kdy byla změněna aktivita nebo použita nová metoda práce.
V průběhu celého ověřovacího cyklu cílová skupina hodnotila program velmi kladně, žáci oceňovali zejména spolupráci mezi realizátorem-učitelem a realizátorem-knihovníkem, především v oblasti informací zprostředkovaných právě knihovníkem, dále promyšlenou výstavbu celého programu, v němž na sebe jednotlivé tematické celky (moduly) dobře navazují a v logických krocích dokáží žáky provést celým procesem tvorby odborného textu od úvah nad tématem, jeho stanovením, vymezením, přes vyhledávání a hodnocení zdrojů, vlastní psaní textu až po jeho prezentování. To platilo také o finálním ověřování v Brně. Tady navíc žáci pozitivně žáci hodnotili zejména seznámení se s vyhledávacími databázemi a citačními generátory. Dále přístup realizátorů, příjemné prostředí knihovny a celkovou atmosféru obou projektových dnů.
Nejlépe účastníci programu napříč skupinami žáků z různých škol hodnotili seznámení se s vyhledávacími databázemi a knihovnickými katalogy a to, že se naučili pracovat s citačním generátorem, resp. to, že se nyní dobře orientují v oblasti citační etiky. Velmi kladně byla také hodnocena promyšlená a logická struktura celého programu. Toto hodnocení se objevuje v hodnoticích listech zpětné vazby také u žáků po finálním ověřování v Brně.
Věcný obsah byl hodnocen pozitivně jako logický, promyšlený a prakticky využitelný.
K organizačnímu zabezpečení neměl nikdo z účastníků programu po celou dobu ověřovacích fází žádnou připomínku. Naopak je velmi pozitivním zjištěním to, že prostředí knihoven – při finálním ověřování konkrétně prostředí školní knihovny na SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví bylo hodnoceno jako příjemné a motivační, jako bezpečný a kreativní výukový prostor.
Materiální zabezpečení bylo hodnoceno kladně, účastníci oceňovali zejména to, že mají všechny materiály připravené ve složkách, které si po skončení programu odnesou s sebou domů jako součást osobního vzdělávacího portfolia, materiály mají utříděné a soustředěné na jednom místě a mohou je dále používat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Co nebylo v učebnici.
Ostatní články seriálu:
