Stěžejním cílem vzdělávacího programu je to, aby si žáci mladšího školního věku získali pozitivní vztah ke čtení, čtenářství a informačním zdrojům, které jsou uloženy v knihovně jako místě, které poskytuje zajímavé setkání s příběhem, autorem, s ilustrací, se světem čtení, naslouchání a tvorby. Cílem je tedy to, aby žák prostřednictvím edukačních aktivit reflektoval knihovnu jako prostor pro celoživotní učení. Dalším důležitým cílem vzdělávacího programu je to, aby žáci získali schopnost se na dané úrovni, přiměřeně svému věku a individuálním vzdělávacím podmínkám, pracovat s informacemi, s odbornými i žánrově různorodými informačními zdroji offline i online. Důležitým cílem je rovněž to, aby žáci aktivizačními metodami výuky byli vedeni k rozvíjení měkkých kompetencí, kritického myšlení a kreativitě.
Jedna část vzdělávacího obsahu je zaměřena na seznámení s funkcemi knihovny v současné znalostní společnosti, vše v konkretizaci k lokalitě, v níž se daná knihovna nachází. Žáci získají mj. poznání profesí, které zaměstnanci knihovny vykonávají nejen pro to, aby žáci nalezli v knihovně vždy to, za čím do ní přišli. Ve vzdělávacím obsahu programu je dále historie knihovny v zrcadle důležitých událostí našich dějin i v kontextu místně zakotveného vzdělávání a propojení činnosti knihovny a školy.
Pro edukační cíle jsou využity autentické dobové publikace a archivní materiály knihovny. Třetí část programu je věnována tomu, že knihovna není jen místem půjčování knih a časopisů, ale prostorem, kde lze zažít zajímavá setkání s texty, spisovateli, obrázky, hudbou či mluveným slovem. Tato část programu navazuje na předchozí části a je zaměřena na tematiku vzniku textu a jeho cesty od autora přes (překladatele) vydavatelství a tiskárnu až do skladu, regálu, katalogu či archivu knihovny.
Součástí vzdělávacího obsahu programu je tematika písma, knižní kultury, ilustrací, žánrovosti textů, elektronických knih, hudebních nosičů, audioknih apod. Je využito kritické práce s textem, herních a zábavných činností s včetně práce s ICT. Program reflektuje aktivizační principy výuky s cílem využít optimálního potenciálu každého žáka daného stupně vzdělávání (včetně talentovaných žáků). Vzdělávací obsah programu je provázán s RVP pro základní vzdělávání včetně průřezových témat a s konkrétními ŠVP dle tvůrců-učitelů.
Jak rozvíjet informační gramotnost žáků ve spolupráci školy a knihovny
Informační gramotnost, tedy obecně komplexní práce jedince s informacemi, patří ke klíčovým kompetencím pro 21. století, díky nimž může mladý člověk čelit výzvám, které rychle se měnící svět přináší. Je žádoucí zaměřit na její rozvíjení pozornost, posílit u žáků schopnost pracovat s informacemi pro celoživotní učení a využívat k tomu potenciál takových institucí, jakými jsou knihovny. S těmito cíli byl realizován celorepublikový projekt z OP VVV Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století.
Projekt běžel v letech 2018–2021 v rámci výzvy MŠMT Propojování formálního a neformálního vzdělávání. Vzniklo celkem devět unikátních vzdělávacích programů, každý v rozsahu 16 vyučovacích hodin. Jedinečným způsobem byly vyučovací hodiny vytvářeny, realizovány a evaluovány ve společenství praxe učitelů a učících knihovníků. Jednotlivé vzdělávací programy cílí vždy na konkrétní věkovou skupinu žáků od 1. ročníku ZŠ až po závěrečné ročníky SŠ. Vzdělávacím pojítkem všech 144 vyučovacích hodin, které v projektu vznikly, je rozvíjení informační gramotnosti.
Příspěvek představuje pedagogům, učícím knihovníkům i dalším zájemcům vzdělávací program z projektu Co nebylo v učebnici, program Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně pro věkovou kategorii žáků z 3.–5. ročníku ZŠ, dostupný z http://www.conebylovucebnici.cz/vp2.html. Vzdělávací obsah je ukotven v 16 jednohodinových (45minutových) tematických blocích a postupně v něm lze najít odpovědi na otázky typu Jakou institucí je knihovna, jak se v ní lze orientovat? Co nabízí mladším žákům pro jejich celoživotní učení nebo zábavu? Jak vzniká text a jakou cestu urazí až ke svému čtenáři v knihovně? Jakým dokumentem je kniha? Jak se v ní může žák vyznat a jaké badatelské otázky a tajemství skrývají autentické dobové i archivní dokumenty? Jak se žák seznámí se žánry?
Didaktické principy a zařazení obsahu učiva v kurikulu
Vzdělávací program využívá konstruktivistické učení a trojfázový model učení E-U-R, je naplněn různorodými aktivizujícími metodami a prvky pro rozvíjení kompetencí pro celoživotní učení – kritické práce s textem, herních a zábavných činností s včetně práce s ICT.
Jednotlivé 45minutové tematické bloky reflektují výukový obsah propojující především čtenářskou a informační gramotnost v běžných životních situacích a v interakci s psaným, slyšeným nebo mluveným sdělením. Každý blok funguje jako samostatný 45minutový výukový materiál, zároveň lze jednotlivé bloky propojit, realizovat je návazně při projektových dnech nebo vzdělávacím cyklu v prostoru veřejné knihovny. Program je zacílen tak, aby v něm využil svůj individuální potenciál každý žák daného stupně vzdělávání. Vzdělávací obsah je provázán s RVP pro základní vzdělávání včetně průřezových témat.
Tematický blok 1 Vyrob si svou knihu
Žáci se dozvědí, jak se vyrábí kniha a co vše je s výrobou spojené, a sami si takovou jednoduchou knihu vyrobí. Blok lze považovat za úvod k celému vzdělávacímu programu, do vzniklé knihy si v následujících tematických blocích žáci vpisují, vlepují, malují, zakládají jednotlivé pracovní listy. Pro každého žáka tedy může mít funkci lapbooku či portfolia, které tvoří a informačně využívá pro celoživotní učení.
Tematický blok 2 Jak putovala moudrost časem
Základním výukovým cílem je to, aby žáci poznávali zdroje, z nichž lidé čerpají při učení a poznávání světa. Žáci si uvědomují, co jsou zdroje našeho poznání, jaké dostupné zdroje poznání znají oni sami a jakým způsobem s nimi mohou pracovat. Seznámí se s předchůdci písma a poznávají historii knihovny ve svém okolí nebo Národní knihovny České republiky.
Tematický blok 3 Anatomie knihy aneb Co přinesla pitva
Cílem bloku je to, aby se žáci seznámili s jednotlivými fázemi procesu výroby knihy v minulosti i současnosti. Získají porozumění tomu, že při výrobě knihy existuje několik fází se zapojením jednotlivých profesí, že je třeba například navrhnout a vytvořit obálku knihy, příhodnou vazbu knihy a také odpovídající ilustrace.
Tematický blok 4 Autoři knih
Žáci se ve skupinových aktivitách seznamují s profesemi spisovatel, ilustrátor a překladatel. V simulační hře s vlastním objevováním se žáci vžijí do práce profesí. Vyzkoušejí si vlastní tvůrčí činnost a prověří své schopnosti při prezentaci vzniklých textů, ilustrací a překladů. V závěrečné reflexi žáci diskutují a navzájem posuzují své literární ukázky z hlediska originality nebo jazykové správnosti.
Tematický blok 5 Jak se rodí knížka
Žáci získávají odpověď na otázku Jakým způsobem vzniká kniha od chvíle, kdy se rodí nápad v autorově mysli, po fázi, kdy se kniha dostává do rukou čtenáře. Žáci pracují s grafickým organizérem, který jim pomáhá názorně vidět celou cestu knihy. Učitel nebo učící knihovník postupně provází žáky zjednodušenou formou procesem vzniku knihy přes klíčové profese.
Tematický blok 6 Knihovna od sklepa až po půdu
Žáci poznávají budovu knihovny, její oddělení a služby. Cílem je seznámit žáky s tím, že knihovna slouží jednak primárně ke zpřístupnění informací různorodého charakteru – knih, časopisů, elektronických dokumentů apod., jednak ale umožňuje lidem trávit v ní volný čas při deskových hrách, odpočinku, mohou v ní využít mnoho dalších služeb. V rámci výuky žáci poznají stručnou historii knihovnictví.
Tematický blok 7 Cesta knihy knihovnou
Co se děje s knihou od jejího nákupu do knihovny až po vyřazení z knihovního fondu? Proč se knihy vyřazují a kam poté putují? Odpovědi na tyto otázky žáci hledají aktivizační formou detektivního pátrání po vzkazu umístěném v knize. V průběhu výuky žáci také poznávají a učí se chápat činnosti různých pracovníků knihovny.
Tematický blok 8 Žánrohrátky
Žáci se metodou skládankového učení seznamují s názvy žánrů dětské literatury, jejich popisem a úryvky. Zamýšlejí se nad základním tříděním žánrů dětské literatury, hledají kritéria pro třídění a poznatky aplikují při interakci s textem. Vyhledávají a třídí informace z různých zdrojů, navrhují strategie při řešení jednotlivých úkolů, prezentují výsledky práce své i skupiny a obhajují názory.
Tematický blok 9 Z pohádky do pověsti a zpět
Tematický blok se zaměřuje na dva žánry, pohádku a pověst. Žáci si při jejich poznávání pomocí vybraných metod ujasňují typické znaky obou žánrů, dokáží tyto prvky identifikovat ve vybrané pohádce a pověsti. Poznávají a uvědomují si také rozdíly mezi těmito dvěma žánry.
Tematický blok 10 Znáte místní pověsti, tradice a zvyky?
Žáci se seznámí s regionální kulturou, literaturou, uměním, s místními zvyky a tradicemi. Učí se chápat to, že folklor a mýty měly pro život lidí v minulosti i pro vývoj kultury a společnosti významnou roli. Poznávají prvky pověr a kouzel, kterým lidé věřili, a učí se pochopit proč. V rámci místně zakotveného učení žáci čtou s porozuměním místní pověst. Uvědomují, že některé tradice a zvyky se dodržují v současné době, některé již zanikly a sami žáci je mnohdy ani neznají.
Tematický blok 11 Poezie není nuda aneb Rýmy, to jsou dobré šprýmy
Poezie, jeden ze základních literárních druhů, je obsahovým jádrem tematického bloku. Žáci se s literárním druhem seznamují hravou či prožitkovou formou, učí se vnímat verš a rým a rozumět jim, rozeznávat rozdíl mezi prózou a poezií. Blok je strukturován do dvou oblastí – první je především poslechová a žáci poznávají různorodost básní, v druhé části se žáci aktivně zapojují do přednesu.
Tematický blok 12 Jak se mluví za humny?
V tematickém bloku se žáci aktivizačními metodami seznamují s různými vrstvami jazyka. Při práci s textem člení slovní zásobu podle určitých hledisek na jazyk spisovný, nespisovný, seznamují se s pojmem nářečí, mapou nářečí a s tím, jak se kde v ČR mluví. V interakci s textem o slangu a argotu se žáci učí přebírat odpovědnost za porozumění a získané znalosti o těchto vrstvách českého jazyka.
Tematický blok 13 Žůžo dobrodrůžo
Obsahem učiva tematického bloku jsou dva žánry – dobrodružná a detektivní literatura. Žáci se učí rozlišovat mezi nimi, při analýze textu poznávají opakující se znaky obou žánrů. Pomocí indicií a typických prvků žáci hravou formou rozlišují jednotlivé texty a zařazují je do daných žánrů.
Tematický blok 14 Přeskakujeme v žánrech
Žáci si v syntéze připomínají stěžejní prozaické literární žánry – pohádku, pověst, detektivní povídku, fantasy a horor. Ve skupinách se učí upravit krátký text, který dostanou ve výchozí komiksové formě, tak aby každý výsledný text zastupoval jeden konkrétní žánr v jeho částech. V rámci prezentace výsledků jednotlivých skupin si žáci ověřují své znalosti a učí se ohodnotit práci svých spolužáků.
Tematický blok 15 Od kroniky k internetu
Blok je zaměřen na místně zakotvené učení prostřednictvím práce s informacemi. Na úvod se zamýšlí nad zdroji informací o lokalitě, v níž žijí. Poté s vybranými zdroji pracují – hledají informace v kronikách, místním tisku a na internetu, porovnávají staré a současné fotografie, seznamují se s tvorbou rodokmenu. V reflektivní fázi výuky žáci výsledky své práce prezentují ostatním.
Tematický blok 16 Knihovna budoucnosti
Žáci poznávají knihovnu jako místo, které využívají všechny věkové kategorie, místo společenské, kulturní, sociální. Uvědomují si, že knihovna není jen místem pro půjčování knih, ale i místem, kde žáci relaxují, tvoří, hrají si, komunikují. Knihovna je žákům představena také jako místo, kde se žáci na chvíli mohou stát také samotnými tvůrci, architekty nebo řediteli spoluutvářejícími knihovnu budoucnosti.
Metodika vzdělávacího programu
Vzdělávací program je jako komplexní otevřený vzdělávací zdroj dostupný online na adrese http://www.conebylovucebnici.cz/vp2.html. Je metodicky rozpracován tak podrobně, aby byl bez náročné přípravy využitelný nejen zkušenými, ale i začínajícími pedagogy nebo učícími knihovníky ve školní nebo mimoškolní praxi. Jeho jednotlivé metodické části jsou volně ke stažení samostatně ve formátech PDF nebo doc.:
Podrobný popis realizace vzdělávacího programu obsahuje pojetí výukového programu (cíle, formu, rozvíjené klíčové kompetence, metody realizace, ICT, předpokládané náklady), rozpracovaný obsah, metodickou a přílohovou část, přehled užitých informačních zdrojů a evaluaci programu.
Portfolio žáka je sada PDF souborů materiálů, s nimiž žák interaguje při učebních činnostech a postupně je shromažďuje jako doklad rozvíjených kompetencí v informační gramotnosti. Jedná se o pracovní listy se zadáním úloh, kvízy, otázky k řízenému čtení apod.
Motivačním materiálem je krátké video představující žákům přístupnou formou témata vzdělávacího programu. Prvkem vhodným do úvodu programu a také pozvánkou do témat je pro žáky i vzdělavatele kreativní komiks s názvem SIG-NA-TUR-A aneb Příběh s malou záhadou. Dále mají žáci online k dispozici interaktivní hry tematicky pracující s obsahem vzdělávacího programu. Herní část edukačních materiálů slouží pro práci žáků ve výuce i pro individuální podporu a motivaci k celoživotnímu učení žáků.
Evaluační nástroje v každém z 16 výukových bloků podporují reflektivní přístup k edukačním aktivitám. Jedná se o evaluační dotazníky pro žáky a šablony reflektivních zpráv pro realizátory, do nichž si vzdělavatelé mohou v rámci profesního rozvoje zaznamenávat průběžné reflexe výuky.
V celém kompetenčně pojatém vzdělávacím programu je žádoucí akcentovat kvalitní formativní hodnocení žáků – pomůže jim porozumět smyslu jednotlivých vzdělávacích aktivit a činností a pochopit význam práce s informacemi i důležitost této dovednosti v jejich životním kontextu. Ve školním prostředí se tak tato forma výuky uplatní především v mezipředmětových výukových aktivitách, ve výuce průřezových témat, v rámci projektové výuky a všude tam, kde je prostor i čas pro individuální přístup.
V závěru příspěvku uvádíme několik tipů pro realizátory vzdělávacího programu:
Ověření programu proběhlo ve dvou fázích a celkem na šesti místech – čtyřikrát pilotní a dvakrát finální ověření. Organizační komunikace probíhala plynule a bez problémů, byly stanoveny vhodné termíny výuky. Při finálním ověřování vzdělávacího programu v Brně-Lánech v termínu duben až květen 2019 na výukové lekce docházelo většinou 15 – 18 žáků a žaček 4. ročníku s paní učitelkou a paní asistentkou. Všech 16 vyučovacích hodin, tedy celý vzdělávací program, absolvovalo při finálním ověření v Brně-Lánech 11 žáků. Finální ověřování bylo realizováno ve výukových blocích po cca dvou až třech výukových hodinách, bylo tedy možné vyzkoušet také jiné časové rozložení programu než v předchozí fázi ověřování. Ověřovatelka-realizátorka byla ve finálním ověřování jedna.
Učitelé nebo knihovníci, kteří byli ověřovateli v obou fázích ověřování, žáky vždy předem připravovali na plánované konání výuky v rámci vzdělávacího programu. Žáci se na program těšili. Někteří žáci prostředí knihovny již znali, jiní navštívili knihovnu jako místo realizace ověřování až poprvé během programu, takže oznámení konání realizace ověřování vzdělávacího programu ve veřejné knihovně bylo pro žáky velmi motivační.
Žáci celkově spolupracovali s ověřovateli-realizátory velmi dobře a těšili se vždy na další setkání, které bylo avizováno na konci lekcí. Ve všech třídách, v nichž postupně ověřování proběhlo, byli žáci intaktní i žáci se SVP, rovněž tu byli rozdílně motivovaní žáci, někteří spolupracovali na všech tématech, některé bavila témata jen některá, většinou témata kreativní, vyžadující aktivitu, spolupráci či samotnou práci s knihami.
V průběžných ověřováních byla všechna výuková témata hodnocena žáky v evaluačních dotaznících velmi pozitivně, stejně tak byla kladná zpětná vazba od neověřovatelů v dotaznících. Žáci i neověřovatelé (většinou učitelé) ocenili možnost trávení času výuky v prostředí knihovny, orientaci v ní a především funkční a zároveň kreativní práci žáků s knihami. Žáci hodnotili v hodnoticích listech nejlépe tvorbu knihy, komiks, dramatizaci, také práci ve skupinách. Pozitivním výstupem je také to, že se někteří žáci, kteří ještě před ověřováním vzdělávacího programu nebyli registrováni v knihovně, se po prvních výukových tématech zaregistrovali jako čtenáři knihoven.
Hodnocení obsahu bylo velmi pozitivní od všech aktérů ověřování, nejvíce však všechny lekce věnující se žánrům a práci s knihami. Paní asistentka pedagoga ocenila výrobu knihy.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Co nebylo v učebnici.
Ostatní články seriálu:
