Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Co nebylo v učebnici (9. část) – S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků z 3.–5. ročníku ZŠ
Odborný článek

Co nebylo v učebnici (9. část) – S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků z 3.–5. ročníku ZŠ

Anotace

Společný vzdělávací program učících knihovníků a učitelů v dílčích částech reflektuje téma informace a její význam v cestě za celoživotním učením.

Cíl

Cílem vzdělávacího programu je především to, aby žáci rozvíjeli a posilovali informační a čtenářskou gramotnost pro své další osobní celoživotní učení i pro potřeby dalšího vzdělávání v prostředí formálním. K dílčím cílům programu patří jednak rozvíjení klíčových kompetencí se zaměřením na měkké kompetence, jednak rozvíjení strategií celoživotního učení. Všechny cíle jsou dosahovány díky edukačním tématům zakotvených v kurikulárních dokumentech, díky žité praxi žáků i aktivizačním činnostem v režimu konstruktivistického učení.

Aby bylo možné potřebné informace v průběhu celoživotního vzdělávání nalézt, pochopit, vyhodnotit a dále využívat, je vhodné naučit se používat k tomu různé edukační nástroje – myšlenkové mapy, grafy, schémata, organizéry informací, kreativní zpracování textů i obrazových materiálů. Práce s informacemi je na úrovni žáků 3.–5. ročníku ZŠ rozvíjena především díky čtení s porozuměním a následně pokročilými dovednostmi, jako jsou práce s klíčovými slovy, hodnocení informací a tvorba nového sdělení.

Všechny dovednosti jsou posilovány na edukačních tématech formulovaných v místně zakotveném učení a v běžných životních situacích na úrovni odpovídající věku cílové skupiny, jíž je program určen. Vzdělávací program reflektuje paradigma konstruktivistické pedagogiky využívající třífázový model učení (E-U-R) a aktivizační principy výuky s cílem využít optimálního potenciálu každého žáka daného stupně vzdělávání. Vzdělávací obsah programu je provázán s RVP pro základní vzdělávání (RVP ZV) včetně průřezových témat.

Jak rozvíjet informační gramotnost žáků ve spolupráci školy a knihovny

Informační gramotnost, tedy obecně komplexní práce jedince s informacemi, patří ke klíčovým kompetencím pro 21. století, díky nimž může mladý člověk čelit výzvám, které rychle se měnící svět přináší. Je žádoucí zaměřit na její rozvíjení pozornost, posílit u žáků schopnost pracovat s informacemi pro celoživotní učení a využívat k tomu potenciál takových institucí, jakými jsou knihovny. S těmito cíli byl realizován celorepublikový projekt z OP VVV Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století.

Projekt běžel v letech 2018–2021 v rámci výzvy MŠMT Propojování formálního a neformálního vzdělávání. Vzniklo celkem devět unikátních vzdělávacích programů, každý v rozsahu 16 vyučovacích hodin. Jedinečným způsobem byly vyučovací hodiny vytvářeny, realizovány a evaluovány ve společenství praxe učitelů a učících knihovníků. Jednotlivé vzdělávací programy cílí vždy na konkrétní věkovou skupinu žáků od 1. ročníku ZŠ až po závěrečné ročníky SŠ. Vzdělávacím pojítkem všech 144 vyučovacích hodin, které v projektu vznikly, je rozvíjení informační gramotnosti.

Příspěvek představuje pedagogům, učícím knihovníkům i dalším zájemcům 16hodinový vzdělávací program z projektu Co nebylo v učebnici, program S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků z 3.–5. ročníku ZŠ, dostupný z http://www.conebylovucebnici.cz/vp3.html. Vzdělávací obsah je ukotven v osmi dvouhodinových (90minutových) tematických blocích a žáci v něm díky aktivnímu učení získávají odpovědi na otázky typu Co se mohu v knihovně dozvědět o přírodě, jejím fungování a ochraně? Jaké typy informačních zdrojů týkajících se koloběhu vody nebo znalostí hub lze v knihovně nalézt a využívat? Jaký je rozdíl mezi beletristickým a naučným textem? Jak se mohu naučit vyhledávat a zvolit informace, které potřebuji k vytvoření leporela o půdních vrstvách?

Didaktické principy a zařazení v kurikulu

Vzdělávací program využívá konstruktivistické učení a trojfázový model učení E-U-R, je naplněn různorodými aktivizujícími metodami a prvky pro rozvíjení kompetencí pro celoživotní učení – kritickou prací s textem, herními a zábavnými činnostmi včetně práce s ICT. Jednotlivé 90minutové tematické bloky reflektují výukový obsah propojující především čtenářskou a informační gramotnost v běžných životních situacích, vše je ukotveno v tematice přírody.

Každý blok funguje jako samostatný a uzavřený 90minutový výukový materiál, zároveň lze jednotlivé bloky propojit, realizovat je návazně například v rámci projektových dní nebo vzdělávacího cyklu v prostoru veřejné knihovny. Program je zacílen tak, aby v něm využil svůj potenciál každý žák daného stupně vzdělávání (také žáci se SVP a talentovaní žáci). Vzdělávací obsah je provázán s RVP pro základní vzdělávání včetně průřezových témat.

Tematický blok 1 Lesní království

Tematický blok ve vzdělávacím obsahu pomáhá žákům pochopit různorodé významy a důležitost lesa, přičemž design edukačního procesu je navržen tak, aby žáci vedle rozvoje vědomostí primárně posilovali informační gramotnost. Pracují ve skupinách, prioritně s tzv. informačním balíčkem obsahujícím různé zdroje informací a materiálů, jako jsou knihy, časopisy či internetové stránky. Žáci pracují například s obsahem a dalšími rejstříky knih, přičemž aktivní prací s informačními zdroji zpracovávají tematický list. V závěru skupiny svá řešení sdílí a diskutují o nich, učí se pracovat s chybou. Poznáním různorodosti dostupných zdrojů si žáci budují porozumění významu knihovny jako kulturní instituce poskytující spektrum informačních zdrojů pro vzdělávací nebo informační potřeby každého jedince.

Tematický blok 2 Kapka Voděnka

V tematickém bloku se žáci učí pochopit různá skupenství vody, její koloběh a vliv tohoto koloběhu na přírodu, v níž žijí. Seznamují se s pojmy jako vypařování, kondenzace, srážky či akumulace, přičemž díky aktivnímu učení se snaží zmíněné jevy v principu pochopit. Informační gramotnost je rozvíjena aktivní skupinovou prací s informacemi. Žáci na základě svých prekonceptů stanovují hypotézy, které následně ověřují hledáním relevantních informací v různých informačních zdrojích. Každá skupina provádí jeden praktický pokus, který tematicky souvisí s obsahem základního tematického pracovního listu. Pestrost obsahu učiva pomáhá žákům pochopit knihovnu jako příhodné místo pro neformální vzdělávání.

Tematický blok 3 Cesta do středu Země

Žáci formou badatelsky orientované výuky poznávají půdní vrstvy, které se nachází pod zemí, po níž se každý den pohybují. Získané znalosti jim umožní pronikat do souvislostí každodenního života v současnosti i v historii. Rozvíjejí si informační gramotnost skupinovým kooperativním učením a komplexní prací s rozmanitými zdroji informací dostupnými v knihovně. Využívají knihy, periodika či podpůrné texty pro dosažení stanoveného cíle a učí se je analyzovat, vyhodnotit a následně využít. Ve společném výstupu – funkčním leporelu v podobě kreativně zpracovaných půdních vrstev – si osvojují efektivní komunikaci informací.

Tematický blok 4 Příroda maluje

Cílem je to, aby žáci pochopili vztah a vzájemnou závislost mezi životem rostlin a změnou ročních období. Žáci pracují ve skupinách v principu kooperativního učení – smyslem spolupráce je vyhotovení pracovních listů s funkčním využitím různorodých informačních zdrojů v podobě ukázek z beletrie a naučné literatury. Žáci rozvíjejí všechny složky informační gramotnosti, především analýzu získaných informací a jejich efektivní využití. Získané informace a nové poznatky poslouží žákům v závěru výukového bloku pro tvorbu jednoduchého komiksu, který slouží pro vizuální komunikaci informací. V závěru jednotlivé skupiny svá řešení sdílí a diskutují o nich.

Tematický blok 5 Ani zvíře, ani rostlina

Obsah učiva akcentuje místně zakotvené učení a je orientován na problematiku hub. Žáci se učí rozpoznat některé druhy hub rostoucí v lokalitě jejich bydliště a získají povědomí o jejich vlastnostech. Klíčovou aktivitou procesu učení je aktivní práce s informacemi. Žáci celým tématem prochází ve dvojicích a společným úsilím řeší tematický pracovní list, k čemuž potřebují zvládnout informace nejen vyhledat, ale také analyzovat, vyhodnotit a vhodně využít. Právě práce ve dvojicích podporuje schopnosti spolupráce a sdělování informací. Velký význam má v tématu prostor knihovny, žáci ho poznávají jako příležitosti pro neformální vzdělávání. Pracovní listy jednotlivých dvojic tvoří dílčí části kreativního atlasu hub, který je předmětem společné závěrečné reflexe.

Tematický blok 6 Zvířecí moudrosti

Centrem pozornosti je v tematickém bloku bajka, žáci jednak poznávají tento literární útvar jako takový, jednak jim téma slouží jako prostředek k rozvíjení informační gramotnosti. Žáci ve skupině pracují s textem a učí se zvládat jednu z klíčových složek informační gramotnosti – analýzu textu v aktivní práci s klíčovými slovy. Následně žáci zpracují vlastní tvořivý text, který obsahuje zadané prvky, jako je například nepravdivá informace. Při společné reflexi žáci prezentují své výstupy a s využitím kritického myšlení se snaží rozlišit pravdivé informace od nepravdivých.

Tematický blok 7 Zvířátka v pohádkách a příbězích

V tematickém bloku žáci poznávají tzv. „zlatý fond“ české literatury, seznamují se s některými autory a ilustrátory tradičních dětských knih. Ve skupinách řeší tematické pracovní listy, přičemž potřebné informace pro jejich zpracování čerpají z online i offline informačních zdrojů. Rozvíjí tak porozumění tomu, jaké informace existují a jak různorodou podobu mohou mít. Jednotlivé aktivity podporují kritickou práci s informacemi, jako je jejich analýza, vyhodnocení a efektivní využití pro dosažení určeného cíle. Současně žáci posilují čtení s porozuměním, aktivní práci s textem a trénují paměť. Závěrem jednotlivé skupiny společně reflektují a sdílí svá řešení a kriticky s nimi pracují.

Tematický blok 8 Odpad sem, odpad tam, já se na něj podívám

Obsah učiva reflektuje místně zakotvené vzdělávání a je zaměřen na získávání informací o odpadu, jeho recyklaci, době rozkladu různých materiálů atd. Žáci získávají informace z různých informačních zdrojů (knihy, časopisy, video, obrázky) a učí se s těmito informacemi dále pracovat – získané informace hodnotí, analyzují a vyhodnocují. Zároveň se učí pracovat ve skupině, respektovat individuality skupiny a postupovat dle principů kooperativního učení. Informační gramotnost je tak rozvíjena v celé své šíři.

Žáci postupně řeší pět dílčích tematických listů a na závěr celá třída získané informace vyhodnocuje, společně si chybějící informace doplňuje a vytváří časovou osu rozkladu odpadu v přírodě, což vede také k uplatnění hodnotového učení. Žáci se pohybují po knihovně, vnímají bohaté zdroje informací knihovnou nabízené a uvědomují si výhody a možnosti, které jim knihovna nabízí.

Metodika vzdělávacího programu

Vzdělávací program je jako komplexní otevřený vzdělávací zdroj dostupný online na adrese http://www.conebylovucebnici.cz/vp3.html. Je metodicky podrobně rozpracován tak, aby byl bez náročné přípravy využitelný nejen zkušenými, ale i začínajícími pedagogy nebo učícími knihovníky ve školní nebo mimoškolní praxi. Jeho jednotlivé metodické části jsou volně ke stažení ve formátech PDF nebo doc:

  • Základní informace o výukovém programu (video, anotace, parametry)
  • Stručný průvodce programem pro učitele, učícího knihovníka či jiného vzdělavatele
  • Podrobný popis realizace vzdělávacího programu ve formátech PDF a doc
  • Komplet pracovních a metodických materiálů obsahující
    1. sadu pracovních listů ke každému tematickému bloku
    2. sadu metodických listů a klíčů k úlohám
    3. portfolio žáka
  • Anotace tematických bloků, včetně pracovních a metodických materiálů
  • Motivační materiály pro žáky (animovaný příběh, komiks, sada interaktivních her apod.)

Podrobný popis realizace vzdělávacího programu je dokument, který obsahuje pojetí výukového programu (cíle, formu, rozvíjené klíčové kompetence, metody a způsoby realizace, potřebné zabezpečení, předpokládané náklady), podrobně rozpracovaný obsah programu, metodickou část, přílohovou část, přehled použitých informačních zdrojů a evaluaci programu. Je ke stažení ve formátech ve formátech PDF a doc.

Portfolio žáka je sada PDF souborů materiálů, které každý žák v jednotlivých tematických blocích dostává do rukou, interaguje s nimi při učebních činnostech a tyto výstupy z učení si postupně shromažďuje jako doklad rozvíjených kompetencí v informační gramotnosti. Typicky jsou to pracovní listy se zadáním úloh, kvízy, otázky k řízenému čtení apod.

Motivační materiál pro cílovou skupinu tvoří krátké video, které žákům přístupnou formou představuje témata vzdělávacího programu. Prvkem využitelným v úvodu vzdělávacího programu a zároveň pozvánkou do témat programu je pro žáky i vzdělavatele kreativně zpracovaný komiks s názvem TÝŘ-TRYCH aneb Příběh o plnění jednoho lidského snu. Vedle toho jsou žákům online k dispozici tematické interaktivní hry, které jinou formou opět pracují s tématem daného vzdělávacího programu. Herní část edukačních materiálů je určena jak pro práci žáků ve výuce, tak pro individuální podporu a motivaci k celoživotnímu učení žáků.

Evaluační nástroje jsou součástí každého z osmi tematických bloků, jejich cílem je podpora reflektivního přístupu k výukovým aktivitám. Jedná se především o evaluační dotazníky pro žáky a šablony reflektivních zpráv pro realizátory, do nichž si učitel nebo učící knihovník může v rámci profesního rozvoje zaznamenávat průběžné reflexe výuky jednotlivých tematických bloků.

Z hlediska celého kompetenčně pojatého vzdělávacího programu je žádoucí to, aby byl ve školním i mimoškolním prostředí kladen důraz na kvalitní formativní hodnocení žáků – pomůže jim porozumět smyslu jednotlivých vzdělávacích aktivit a činností a pochopit význam práce s informacemi i důležitost této dovednosti v jejich životním kontextu. Ve školním prostředí se tak tato forma výuky uplatní především v mezipředmětových výukových aktivitách, ve výuce průřezových témat, v rámci projektové výuky a všude tam, kde je prostor i čas pro individuální přístup.

V závěru příspěvku uvádíme několik tipů pro realizátory vzdělávacího programu:

  • Vzdělávací program je variabilní, modifikujte jej v realizaci dle potřeb své cílové skupiny.
  • Pokud využijete k realizaci celý 16hodinový vzdělávací program, seznamte žáky s tím, odkud kam směřujete, a průběžně reflektujte společnou práci.
  • Pokud zvolíte realizaci několika tematických bloků za sebou v rámci jednoho dne, vyberte maximálně tři bloky a prokládejte výuku také např. pohybovými aktivitami s žáky.
  • Při realizaci tohoto typu výukových programů je běžné, že aktivity žáků probíhají za čilé konverzace, může tedy nastat zvýšený hluk. Zvažte přitom svoji intervenci, může být kontraproduktivní vzhledem ke zvoleným metodám výuky u konkrétních učebních činností.

Reflexe

Finální ověření v Ostravě završilo několikatýdenní proces pilotního a finálního ověřování vzdělávacího programu. Během čtyř dnů probíhalo ověřování lekcí v Knihovně města Ostravy. Žáci ZŠ a MŠ Dělnická sem pravidelně dojížděli v počtu 2 x 21 žáků a 2 x 24 žáků. Ověřování bylo prováděno jedním ověřovatelem.

Žáci 5. A jsou zvyklí pracovat v projektech, proto se těšili na aktivity v novém, netradičním prostředí. Byli velmi zvědaví. Během lekcí bylo viditelné jejich nadšení, zapálení a spokojenost. Lekce byly žáky velmi pozitivně hodnoceny. Líbily se jim způsoby rozdělování do skupin, výtvarné nebo literární zpracování, a vyhledávání informací jak z knižního, tak z internetového zdroje. Ojediněle se vyskytla i negativní hodnocení. Týkalo se převážně závěrečné prezentace. Styděli se. Tyto reakce se opakovaly také v průběžných ověřováních.

Všechny lekce byly hodnoceny velmi pozitivně. Ve všech průběžných ověřováních a také ve finálním ověřování v Ostravě bylo ověřovací skupinou žáků nejlépe hodnoceno rozdělování do skupin, dále volný pohyb po knihovně jako součást vyučování (Ani zvíře, ani rostlina), vyhledávání informací, tvorba komiksu, hra Řekni mi, kdo jsem.

Celkově byl program hodnocen velmi kladně. Realizátoři zpracovávali reflektivní záznamníky a z nich vyplývá, že vytvořené lekce mají smysl a jsou výborně využitelné pro výuku školní třídy v prostředí knihovny. Nabídka programu zasahuje do širokého spektra ŠVP/RVP. Jednotlivé části učí žáky jednak vztahu k přírodě a jejím zákonitostem, přinášejí tedy žákům nové kognitivní horizonty. Vzdělávací program má podle realizátorů  výrazný kompetenční impakt, žáci se v něm posilují v informační gramotnosti, učí se vyhledávat informace, třídit je, hodnotit a vybírat podstatné informace, což je v dnešní době velmi důležité. Učí je pracovat s informačními zdroji, a to nejen tištěnými. Program učí žáky poznání, že počítač lze použít i na učení, ne jen na hraní her.

Literatura a použité zdroje

[1] – Co nebylo v učebnici – Spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století . 2021. [cit. 2021-10-14]. Dostupný z WWW: [http://www.conebylovucebnici.cz/].
[2] – MAZÁČOVÁ, Pavlína. Informační gramotnost. Teorie a vzdělávací praxe . 2019. [cit. 2021-10-14]. Dostupný z WWW: [https://pages.pedf.cuni.cz/sc25/files/2020/02/Teorie_a_vzdelavaci_praxe.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Pavlína Dobruská

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Co nebylo v učebnici.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna, Školní třída

Nutné pomůcky:

Pro realizaci vzdělávacího programu jsou využity bohaté a pestré zdroje informací různého charakteru (například knihy a časopisy – textová informace, video – audiovizuální informace, ilustrace či plakáty – obrazová informace atp.). Veškeré použité materiály jsou buď volně šiřitelné a jsou v nich uvedeny řádně ocitované zdroje, nebo se jedná o autorskou tvorbu, která je také řádně označena. Dále jsou využity informační a komunikační technologie, které slouží jako nástroj pro dosažení studijních cílů týkající se vždy konkrétního vzdělávacího obsahu. Pro potřeby prezentací výstupů žáků jsou použity flip-charty či jiné prezentační pomůcky. V dílčích edukačních aktivitách jsou využívány běžné kancelářské potřeby jako například papír, nůžky, lepidlo, papírové složky, barevné papíry, pastelky apod. Konkrétní pomůcky a potřebný materiál k realizaci lekce je uveden v dalších kapitolách vždy pro konkrétní témata.