Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Co nebylo v učebnici (1. část) – Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně pro věkovou kategorii žáků z 1.–2. ročníku ZŠ
Odborný článek

Co nebylo v učebnici (1. část) – Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně pro věkovou kategorii žáků z 1.–2. ročníku ZŠ

Anotace

Společný vzdělávací program knihovníků a učitelů dává nahlédnout na fenomén knihy z různých a pro žáky mladšího školního věku dosud neznámých úhlů pohledu.

Cíl

Stěžejním cílem vzdělávacího programu je získání pozitivního vztahu ke čtení, čtenářství, knihám a informačním zdrojům u žáků 1. – 2. ročníků ZŠ. Design vzdělávacího programu umožní žákům nahlížet na knihovnu jako na místo, kde se lze setkat s příběhy, autory, nasloucháním, tvorbou apod. Prostřednictvím edukačních aktivit tak žák chápe knihovnu jako prostor, kde se může vždy dozvědět a zažít něco nového, jako prostor celoživotního učení.

Dalším důležitým cílem vzdělávacího programu je to, aby žáci získali schopnost se na dané úrovni, přiměřeně svému věku a individuálním vzdělávacím podmínkám pracovat s informacemi, s odbornými i žánrově různorodými informačními zdroji offline i online. Žáci jsou také aktivizačními metodami výuky vedeni k rozvíjení měkkých kompetencí, kritického myšlení a kreativity.

Žáci se v programu seznamují s různými druhy knih i knižních formátů (komiks, leporelo, kniha, encyklopedie), pomocí různých žánrů objevují svět (pohádka, komiks, krátké příběhy) i poznávají práci ilustrátorů. Poznání si prohlubují vlastní činností (psaní, kresba, výtvarná tvorba), a to buď samostatně, nebo v týmu. Je využito kritické práce s textem, herních a zábavných činností. Program reflektuje aktivizační principy výuky s cílem využít optimálního potenciálu každého žáka daného stupně vzdělávání (včetně talentovaných žáků i žáků se SVP). Vzdělávací obsah programu je provázán s RVP pro základní vzdělávání včetně průřezových témat a s konkrétními ŠVP dle realizátorů-učitelů.

Jak rozvíjet informační gramotnost žáků ve spolupráci školy a knihovny

Informační gramotnost, tedy obecně komplexní práce jedince s informacemi, patří ke klíčovým kompetencím pro 21. století, díky nimž může žák čelit výzvám, které rychle se měnící svět přináší. Je žádoucí zaměřit na její rozvíjení pozornost, posílit u žáků schopnost pracovat s informacemi pro celoživotní učení a využívat k tomu potenciál takových institucí, jakými jsou knihovny. S těmito cíli byl realizován jedinečný celorepublikový projekt z OP VVV Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století. Projekt běžel v letech 2018–2021 v rámci výzvy MŠMT Propojování formálního a neformálního vzdělávání.

Vzniklo celkem devět unikátních vzdělávacích programů, každý v rozsahu 16 vyučovacích hodin. Jedinečným způsobem byly vyučovací hodiny vytvářeny, realizovány a evaluovány ve společenství praxe učitelů a učících knihovníků. Jednotlivé vzdělávací programy cílí vždy na konkrétní cílovou skupinu žáků od 1. ročníku ZŠ až po závěrečné ročníky SŠ. Vzdělávacím pojítkem všech 144 vyučovacích hodin, které v projektu vznikly, je rozvíjení informační gramotnosti žáků.

Příspěvek představuje pedagogům i dalším zájemcům jeden konkrétní vzdělávací program vzešlý z projektu Co nebylo v učebnici. Jedná se o program s tématem Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně pro věkovou kategorii žáků z 1.–2. ročníku ZŠ.

Didaktické principy a zařazení do kurikula

Vzdělávací program využívá konstruktivistické učení a trojfázový model učení E-U-R, tedy (1) evokace, (2) uvědomění si významu informace a (3) reflexe, je naplněn mnoha různorodými aktivizujícími metodami a prvky pro rozvíjení kompetencí pro celoživotní učení. Zároveň je program zaměřen na posilování čtenářských strategií a informační gramotnosti v běžných životních situacích. Celý vzdělávací program reflektuje potřebu využít optimálního potenciálu každého žáka daného stupně vzdělávání včetně talentovaných žáků i žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Svým jedinečným kompetenčním pojetím je obsah učiva vhodný pro mezipředmětovou výuku, je žádoucí realizovat ho také ve výuce prvouky, českého jazyka, vlastivědy, přírodovědy, v esteticky zaměřených edukačních aktivitách, ve výuce průřezových témat Mediální výchova nebo Environmentální výchova. Aktuálnost témat konkrétních bloků je příležitostí využít je pro celodenní či vícedenní projektové aktivity zacílené do prostředí veřejné nebo školní knihovny.

Realizátor může vzdělávací program využít jako jeden celek a některé bloky provázat (doporučení k návaznosti se nachází u jednotlivých bloků), nebo vybere konkrétní bloky a využije je samostatně bez závislosti na celé koncepci vzdělávacího programu. Celý program lze také rozvrstvit do dvou ročníků a s žáky ho absolvovat v knihovně v delším časovém období (např. čtyři bloky v prvním ročníku, další čtyři bloky v druhém ročníku).

Vzdělávací obsah je ukotven v osmi dvouhodinových (90minutových) tematických blocích a postupně v něm lze najít odpovědi na otázky typu Jak posílit u žáků vztah ke knihovně a porozumění její funkci a roli v současné společnosti? Jak získat zájem žáků o čtení, jak je vést k celoživotnímu čtenářství? Jak zacílit výuku takovým směrem, aby si žáci od začátku školního vzdělávání osvojovali kompetence pracovat s informacemi offline i online? Jak rozvíjet ve spolupráci školy a knihovny informační gramotnost žáků v oblasti vyhledávání informací, rozpoznávání různých informačních zdrojů a jejich posuzování?

Jak jsou z hlediska témat jednotlivé bloky postaveny a zařazeny do koncepce vzdělávacího programu?

Tematický blok č. 1 – Písmenková polévka

Tematický blok propojuje specifickou oblast literatury – kuchařské knihy a recepty – se skládáním písmen do slov. Pojetím je tematický blok určen typicky žákům 1. třídy, zapojením pohybu a zrakové a vizuální paměti je velmi vhodný pro žáky se SVP. Koncept lze pojmout také jako inspiraci pro projektové vyučování nebo navazující práci s tématy, jako je zdravá strava, potravinová pyramida, vaření, kuchyně celého světa (lze navázat blokem Letem světem leporelem). Design a forma bloku vychází z třífázového modelu učení (E-U-R). Evokace probíhá frontálně, uvědomění v individuálních i týmových aktivitách, v závěrečné části reflexe je prostor pro samostatnou kreativní činnost žáků.

Tematický blok č. 2 – Čardášová princezna

Obsah učiva vychází z pohádky romské spisovatelky Evy Danišové. Žáci se prakticky seznámí s touto tradiční literární formou i autorkou. A protože se princezna jmenuje Čardáška, zapátrají žáci s učitelem nebo učícím knihovníkem po původu jejího jména – poznají tanec čardáš a několik nejznámějších hudebních nástrojů. Dle úvahy a zkušenosti vzdělavatele se žáci věnují problematice romské identity. V závěrečné výtvarné aktivitě si žáci vytvoří plošné loutky Čardášky a Ondřeje, hlavních hrdinů pohádky. Žáci vnímají důležité poslání – nezáleží na tom, jak vypadáme, ale na tom, jak se chováme.

Tematický blok č. 3 – Naše encyklopedie

Žáci se v tematickém bloku praktickým způsobem seznámí s pojmem encyklopedie, a to skrze vlastní tvorbu. Vytváří na základě spolupráce a dotazování individuální encyklopedické záznamy o svém spolužákovi – formulují otázky, dedukují, zapisují svá zjištění, výtvarně je zachycují. Svázáním těchto jednotlivých listů a společným vytvořením titulní strany, abecedním řazením a stránkováním vznikne originální kolektivní dětská encyklopedie. V praktické i kreativní činnosti žáci pochopí základní principy vzniku knihy a smysl existence encyklopedie jako druhu naučné literatury.

Na výsledné práci je patrná pestrost vzhledu lidí, jejich zájmů, příp. i příslušnost k různým kulturám, obzvláště je-li mezi dětmi ve třídě zastoupena některá národnostní menšina. Žáci se tak učí respektu jeden k druhému, týmové spolupráci, společnému hledání řešení a ocenění výsledku společné práce. Vedlejším tématem výuky je opakování abecedy a abecedního řazení.

Tematický blok č. 4 – Za ztracenou hvězdou a bájným jednorožcem

Tematický blok na pomezí fantazie a reality vezme žáky na výlet do fascinujícího světa hvězd, souhvězdí a bájných zvířat, speciálně jednorožce. Žáci nejprve vymýšlí podle obrázků příběh, který je vtáhne do děje. Pak se oni sami stávají hlavními hrdiny – hledají ztracenou hvězdu, najdou souhvězdí, odkud hvězda nedopatřením spadla z noční oblohy, a dokonce jí pomohou vrátit se zpět na místo, kam patří. Při tom všem si procvičí číselnou řadu od 1 do 40, budou rozvíjet jemnou motoriku a tříbit sluchové vnímání. Ve výtvarné aktivitě zapojí žáci prostorovou představivost a vytvoří nákres vlastního souhvězdí s využitím recyklačního materiálu. Na závěr zapátrají v hloubce svého vlastního srdce po tom nejvroucnějším přání a nalezená hvězda s kouzelným rohem jednorožce jim přání splní.

Tematický blok č. 5 – Rýmohrátky

Rýmování prožijí žáci hravou formou skrze pestré aktivity – nejprve žáci v pohybu hledají „parťáka do rýmu”, pak spolu vytvoří verš a nakonec v týmové spolupráci vymyslí báseň a stanou básníky i ilustrátory. Rytmus slov říkadel a vymyšlených básní se pro skupinu stane výzvou k pohybu a reflexi skrze vytleskávání a vyjádření pohybem.

Tematický blok č. 6 – Letem světem leporelem

Žáci prozkoumají knižní formát leporelo a stanou se přímo jeho autory a ilustrátory. Výrobu leporela propojí s poznáváním světa – s leporelem sbaleným do kufru obletí planetu Zemi, zastaví se na každém kontinentu a seznámí se s místními dětmi, jejich vzhledem a způsobem života. Do jednotlivých obrázků jsou také vetknuta aktuální témata udržitelnosti rozvoje. Leporelo a jeho kreativní zpracování může dle uvážení i zkušeností učitele nebo učícího knihovníka posloužit jako základ pro jeden vyučovací celek, stejně jako pro projektové vyučování nebo cyklus učebních aktivit. Motto tohoto bloku zní: Buď sám změnou, kterou chceš ve světě i kolem sebe vidět!

Tematický blok č. 7 – Já hmyzí superhrdina – komiksem do říše hmyzu

Žáci se seznamují s komiksem hravou formou. Sami se promění v komiksové superhrdiny, přičemž si své vlastnosti vypůjčí od zástupců fascinující říše hmyzu a pavoukovců. Ti totiž, jak sami žáci objeví, oplývají neuvěřitelnými vlastnostmi a zbraněmi. Během výuky si každý žák vytvoří masku, která mu proměnu umožní, a komiksovou bublinu, do které žák-hrdina napíše svůj zvukový projev. Na závěr žáci společně sdílejí své výtvory a nápady. Žáci si tak rovněž rozvíjejí informační gramotnost, neboť si zapamatují základní fakta ze života vybraných drobných živočichů.

Tematický blok č. 8 – Kočičí lekce pro malé ilustrátory

Kdo to je ilustrátor? A proč jsou vlastně v knihách obrázky? Žáci se hravým způsobem seznamují s fenoménem knižní ilustrace. Žáky doprovází fiktivní kočka Vička – píše jim dopis s úkoly a svůj příběh. K dopisu i příběhu se však musí žáci dopátrat týmovým rozšifrováním tajných indicií – vyrazí na lov myší a vypátrají knihy. Kouzelným zaříkadlem se pak žáci přímo v kočky promění a všemi smysly prožijí, jaké je to být kočkou. Na závěr žáci jako malí ilustrátoři výtvarně vyjádří kočku Vičku v podobě jednoduché papírové loutky. Současně si žáci při práci na hravé kočičí čtyřsměrce upevní a rozšíří povědomí o kočkovitých šelmách – divokých sestřenicích a bratrancích kočky Vičky.

Metodika vzdělávacího programu

Kompletní vzdělávací program je dostupný online jako otevřený vzdělávací zdroj na adrese http://www.conebylovucebnici.cz/vp1.html. Je metodicky podrobně rozpracován tak, aby byl bez náročné přípravy využitelný nejen zkušenými, ale i začínajícími pedagogy nebo učícími knihovníky ve školní nebo mimoškolní praxi. Jeho metodický obsah tvoří jednotlivé části, které jsou volně ke stažení a použití ve formátech PDF nebo doc:

  • Základní informace o výukovém programu (video, anotace, parametry)
  • Stručný průvodce programem pro učitele, učícího knihovníka či jiného vzdělavatele
  • Podrobný popis realizace vzdělávacího programu ve formátech PDF a doc
  • Komplet pracovních a metodických materiálů obsahující
    1. sadu pracovních listů ke každému tematickému bloku
    2. sadu metodických listů a klíčů k úlohám
    3. portfolio žáka
  • Anotace tematických bloků včetně pracovních a metodických materiálů
  • Motivační materiály pro žáky (animovaný příběh, komiks, sada interaktivních her apod.)

Podrobný popis realizace programu je dokument, který obsahuje pojetí výukového programu (cíl, forma, klíčové kompetence, metody a způsoby realizace, potřebné zabezpečení, předpokládané náklady), podrobně rozpracovaný obsah programu, metodickou část, přílohovou část a evaluaci programu. Je ke stažení ve formátech PDF a doc.

Portfolio žáka je sada PDF souborů materiálů, které každý žák v jednotlivých tematických blocích dostává do rukou, interaguje s nimi při učebních činnostech a tyto výstupy z učení si postupně shromažďuje jako doklad rozvíjených kompetencí v informační nebo čtenářské gramotnosti. Typicky jsou to pracovní listy se zadáním úloh, kvízy, otázky k řízenému čtení, kreativní výstupy apod.

Motivační materiál pro cílovou skupinu tvoří krátké video, které žákům přístupnou formou představuje témata vzdělávacího programu. Prvkem využitelným v úvodu vzdělávacího programu a zároveň pozvánkou do témat programu pro žáky i vzdělavatele je kreativně zpracovaný komiks LA-BY-RINT aneb O tom, jakou moc má naše fantazie. Vedle toho jsou žákům online k dispozici tematické interaktivní hry, které jinou formou opět pracují s tématem daného vzdělávacího programu. Herní část edukačních materiálů je určena jak pro práci žáků ve výuce, tak pro individuální podporu a motivaci k celoživotnímu učení žáků.

Evaluační nástroje jsou součástí každého z osmi tematických bloků, jejich cílem je podpora reflektivního přístupu k výukovým aktivitám. Jedná se především o evaluační dotazníky pro žáky a šablony reflektivních zpráv pro realizátory, do nichž si učitel nebo učící knihovník může v rámci profesního rozvoje zaznamenávat průběžné reflexe výuky jednotlivých tematických bloků.

Z hlediska celého kompetenčně pojatého vzdělávacího programu je žádoucí to, aby byl ve školním i mimoškolním prostředí kladen důraz na kvalitní formativní hodnocení žáků – pomůže jim porozumět smyslu jednotlivých vzdělávacích aktivit a činností a pochopit význam práce s informacemi i důležitost této dovednosti v jejich životním kontextu. Ve školním prostředí se tak tato forma výuky uplatní především v mezipředmětových výukových aktivitách, ve výuce průřezových témat, v rámci projektové výuky a všude tam, kde je prostor i čas pro individuální přístup.

V závěru příspěvku uvádíme několik tipů pro učitele nebo učící knihovníky, kteří budou vzdělávací program využívat:

  • Vzdělávací program je variabilní, modifikujte jej v realizaci dle potřeb své cílové skupiny.
  • Pokud využijete k realizaci celý 16hodinový vzdělávací program, seznamte žáky s tím, odkud kam směřujete, a průběžně reflektujte společnou práci.
  • Pokud zvolíte realizaci několika tematických bloků za sebou v rámci jednoho dne, zvolte u žáků 1. až 2. ročníku ZŠ maximálně dva tematické bloky s přestávkami obvyklými v dané škole.
  • Při realizaci tohoto typu výukových programů je běžné, že aktivity žáků probíhají za čilé konverzace, může tedy nastat zvýšený hluk. Zvažte přitom svoji intervenci vzhledem ke zvoleným metodám výuky u konkrétních učebních činností.

Reflexe

Realizace programu probíhala vzhledem k epidemiologické situaci v ZŠ, ve třídě žáků 1. ročníku, a to se skupinou o počtu 10 žáků. Při pilotování byla přítomna třídní učitelka, počet realizátorů: 1. Žáci byli pozitivně motivováni, na lekce se těšili.

Reakce cílové skupiny byla velmi pozitivní. Na všechny lekce se žáci těšili, aktivity a úkoly prožívali a plnili s nadšením. Výborně spolupracovali a komunikovali s realizátorem. Byla navázána kvalitní spolupráce mezi ZŠ Olomučany a Městskou knihovnou Blansko, která bude jistě pokračovat i v budoucnu. Žáci reagovali pozitivně, odcházeli z lekcí vždy nadšeni, měli radost z vytvořených prací, lekce reflektovali pozitivně v dotaznících. V programu byly nejlépe hodnoceny kreativní výtvarné a pohybové aktivity, hravé aktivity.

Věcný obsah programu byl hodnocen kladně, program dobře doplňoval probrané nebo v budoucnu probírané učivo. Pedagog mohl navázat na lekce v hodinách výuky, témata považoval za vhodně zvolená, ocenil kreativní aktivity a hravou formu aktivit. Organizační a materiální hodnocení bylo hodnoceno vždy pozitivně, nevyskytly se výtky či negativní reakce. Výkon realizátorů programu byl hodnocen pozitivně, lekce byly vedeny profesionálně a přiměřeně věku a schopnostem žáků. Všechny lekce proběhly v navržené podobě úspěšně a s kladnou reakcí žáků. Odhady časových dotací u jednotlivých aktivit se ukázaly jako odpovídající reálným časům. Nebyly zjištěny zásadní nedostatky nebo problémy. Zpětná vazba žáků byla pozitivní. Jednotlivé metody, dynamika lekcí, navazující činnosti se osvědčily. Žáky lekce nejen bavily, ale prokazatelně si z nich odnášeli osvojené znalosti. Lekce vedly k podnícení zájmu žáků o svět okolo nich, respektu k přírodě a jednoho k druhému.

 

Literatura a použité zdroje

[1] – Co nebylo v učebnici – Spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století . 2021. [cit. 2021-10-14]. Dostupný z WWW: [http://www.conebylovucebnici.cz/].
[2] – MAZÁČOVÁ, Pavlína. Informační gramotnost. Teorie a vzdělávací praxe . 2019. [cit. 2021-10-14]. Dostupný z WWW: [https://pages.pedf.cuni.cz/sc25/files/2020/02/Teorie_a_vzdelavaci_praxe.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Pavlína Dobruská

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Co nebylo v učebnici.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna, Školní třída

Nutné pomůcky:

V průběhu realizace celého vzdělávacího programu se pracuje s informačními zdroji z fondu veřejné knihovny či školy. Dále jsou pro jednotlivé výukové bloky – vždy dle tématu – potřebné kancelářské a výtvarné potřeby, tiskárna, IT vybavení (projektor, počítače apod.), flipchart či magnetická tabule a další materiály specifické vždy pro daný tematický blok.