Cílem vzdělávacího programu je posílení informační gramotnosti žáků a budování vztahu ke knihovnám jako institucím se vzdělávacím potenciálem. Žáci se také seznámí s metodami a strategiemi celoživotního učení, kterým je věnován jeden celý tematický blok. Dále jsou jim představeny nástroje a postupy, které lze aplikovat k posilování informační gramotnosti a praktickému posuzování zdrojů i informací v každodenním životě. K dalším cílům programu patří i rozvoj tzv. měkkých klíčových kompetencí, mezi něž patří schopnost prezentace, komunikace, diskuze a věcné argumentace. Hlavními metodami, jejichž pomocí je cílů v programu dosahováno, jsou principy konstruktivistického pedagogického paradigmatu a kompetenčního učení.
Obsah jednotlivých tematických bloků reflektuje RVP pro základní vzdělávání a využívá třífázového modelu E-U-R (evokace, uvědomění, reflexe). Vzdělávací program akcentuje informační gramotnost a poskytuje nástroje vhodné k aplikaci jejích principů. Rozvíjí také klíčové kompetence stanovené v RVP a navazuje na průřezová témata.
Jednotlivé tematické bloky se skládají z rozmanitých úkolů, mezi které patří práce ve skupině, práce ve dvojicích, pohybové aktivity i vyplňování pracovních listů. Program je možné realizovat jako celek se zastřešujícím příběhem, nebo si pouze vybrat z jednotlivých tematických bloků a ty aplikovat do výuky samostatně.
Jak rozvíjet informační gramotnost žáků ve spolupráci školy a knihovny
Informační gramotnost, tedy obecně komplexní práce jedince s informacemi, patří ke klíčovým kompetencím pro 21. století, díky nimž může mladý člověk čelit výzvám, které rychle se měnící svět přináší. Je žádoucí zaměřit na její rozvíjení pozornost, posílit u žáků schopnost pracovat s informacemi pro celoživotní učení a využívat k tomu potenciál takových institucí, jakými jsou knihovny. S těmito cíli byl realizován celorepublikový projekt z OP VVV Co nebylo v učebnici –spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století.
Projekt běžel v letech 2018–2021 v rámci výzvy MŠMT Propojování formálního a neformálního vzdělávání. Vzniklo celkem devět unikátních vzdělávacích programů, každý v rozsahu 16 vyučovacích hodin. Jedinečným způsobem byly vyučovací hodiny vytvářeny, realizovány a evaluovány ve společenství praxe učitelů a učících knihovníků. Jednotlivé vzdělávací programy cílí vždy na konkrétní věkovou skupinu žáků od 1. ročníku ZŠ až po závěrečné ročníky SŠ. Vzdělávacím pojítkem všech 144 vyučovacích hodin, které v projektu vznikly, je rozvíjení informační gramotnosti.
Příspěvek představuje pedagogům, učícím knihovníkům i dalším zájemcům 16hodinový vzdělávací program z projektu Co nebylo v učebnici, program S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků z 6.–7. ročníku ZŠ a odpovídající ročníky osmiletého gymnázia, dostupný z http://www.conebylovucebnici.cz/vp4.html.
Vzdělávací obsah je ukotven v osmi dvouhodinových (90minutových) tematických blocích, pojetí vzdělávacího programu je díky zastřešujícímu příběhu ukotveno v hledání vztahu člověka s vesmírnou civilizací a v kritickém pohledu na různé aspekty našeho života na planetě Zemi. Žáci při aktivním učení získávají odpovědi na otázky typu Co je to přátelství a jak funguje v internetovém čase? Jaké techniky učení mi pomohou zvládat obrovské množství informací kolem mne? Co vím o kulturním dědictví? Jak mohu porozumět pojmu dezinformace a kde se s dezinformacemi setkám? Umím adekvátně jednat v krizové situaci a pracovat v tu chvíli s informacemi? Proč je žádoucí zajímat se o životní prostředí kolem mne a jaké informační zdroje k tomuto tématu nabízí knihovna v mé obci?
Didaktické principy a zařazení v kurikulu
Vzdělávací program využívá konstruktivistické učení a trojfázový model učení E-U-R, je naplněn různorodými aktivizujícími metodami a prvky pro rozvíjení kompetencí pro celoživotní učení – kritickou prací s textem, herními a zábavnými činnostmi včetně práce s ICT. Jednotlivé 90minutové tematické bloky reflektují výukový obsah propojující především čtenářskou a informační gramotnost v každodenních životních situacích.
Každý blok funguje jako samostatný a uzavřený 90minutový výukový materiál, zároveň lze jednotlivé bloky propojit, realizovat je návazně například v rámci projektových dní nebo vzdělávacího cyklu v prostoru veřejné knihovny. Program je zacílen tak, aby v něm využil svůj potenciál každý žák daného stupně vzdělávání (včetně talentovaných žáků a žáků se SVP). Vzdělávací obsah je provázán s RVP pro základní vzdělávání včetně průřezových témat.
Tematický blok 1 Spolupráce a přátelství
Tematický blok slouží jako motivační úvod k celému programu. Jeho smyslem je to, aby žáci porozuměli roli člověka jako jednotlivce v lidské společnosti a učili se chápat význam přátelství. V rámci motivační funkce je obsah učiva zacílen tak, že si žáci ve společných aktivitách a hrách rozvíjejí komunikativní kompetence v týmu a budují příznivé klima ve třídě. Žáci si také uvědomují odlišnosti mezi virtuálními a skutečnými přáteli a učí se formulovat a vyjadřovat své postoje a emoce. Obsah reaguje na aktuální problémy a témata, která daná cílová skupina řeší – jsou jimi např. introvertní vs. extrovertní spolužáci, jak být šťastný, zda je důležité být oblíbený atd.
Tematický blok 2 Svět dezinformací
Cílem tematického bloku je to, aby si žáci uvědomili rizika spojená s šířením nepravdivých a nedůvěryhodných informací či poplašných zpráv. Žáci se učí porozumět tomu, že žít v záplavě dat a informací vyžaduje znalost kritického myšlení a jeho aplikaci do celoživotního učení i kvalifikovaného rozhodování v každodenních situacích. Vnímají rozdíly mezi analogovými a digitálními informacemi a navrhují možnosti práce s nimi na příkladu profilu člověka na sociální síti. Také si osvojují strategie pro rozeznání reklamních sdělení od seriózních textů informativních.
Tematický blok 3 Životní prostředí
Stěžejním obsahem učiva je téma ekologie a její důležitost. V devadesáti minutách žáci věnují pozornost důsledkům lidské činnosti a opatřením, díky nimž žáci mohou přispět k udržitelnému rozvoji lidské společnosti. Žáci se v práci s informačními zdroji zamýšlejí nad každodenním chováním a možnostmi zmírnění jeho dopadu na naši planetu, a to skrze témata ochrana vody, ovzduší a třídění odpadu. Zároveň si cíleně posilují a podporují, popř. budují ekologický přístup k přírodě a svému okolí.
Tematický blok 4 Kulturní dědictví
Žáci se v tematickém bloku dozví o dělení českých i světových památek na památky hmotné, porozumí tomuto dělení a poznají zástupce jednotlivých kategorií. Seznámí se institucí UNESCO, pokusí se vytvořit fiktivní přihlášku právě do této organizace. Získané informace si navzájem předají, a tak v závěru tematického bloku získají přehled nejen o tom, jak se památky dělí, ale hlavně o charakteristikách jednotlivých kategorií, a to na úrovni světového i českého prostředí. Tematický blok výrazně akcentuje rozvíjení informační gramotnosti na úrovni vyhledávání, porozumění a tvorby informací.
Tematický blok 5 Techniky učení
Tématem bloku je celoživotní učení. Žáci poznávají a prakticky si vyzkoušejí metody, jak si lze usnadnit třídění a zapamatování si nových informací a jak k celému procesu učení přistupovat. Seznamují se s principy fungování procesu učení a paměti, dle svých individuálních možností navrhují postupy, které lze prakticky aplikovat nejen ve škole. Získávají povědomí o studijních typech a tom, jak lze jednotlivých způsobů chování využít při studiu. Žáci se učí pracovat s chybou, s mnemotechnickými pomůckami, myšlenkovou mapou.
Tematický blok 6 Cizí jazyk a komunikace
Komunikace je klíčovou dovedností pro život v informační společnosti, a proto je cílem tohoto bloku to, aby si žáci uvědomovali, že komunikace vedle znalosti cizího jazyka zahrnuje různé dovednosti práce s informacemi. Žáci se seznámí s pojmem umělé jazyky a sami si vyzkouší jednoduchý překlad v umělém jazyce esperantu. Osvojují si pojmy verbální i neverbální komunikace, porozumění i aplikaci těchto forem komunikace si vyzkoušejí na příkladu pantomimických i šifrovacích aktivit s textem i obrázky.
Tematický blok 7 Krizové situace
Východiskem výuky je možný scénář krizové situace, na kterém se ilustruje propojenost všech základních oblastí fungování lidské společnosti (elektřina, doprava, internet, telefonní signál apod.). Žáci se v krizové situaci simulačně ocitají, učí se prakticky řešit nastalé problémy a správně jednat v případě tzv. blackoutu. Učí se rozpoznat zvuky poplašné sirény, sestavit lékárničku nebo pracovat s mapou a tradičním jízdním řádem. Cílem je také to, aby žáci dokázali zjistit, kde je žádoucí v krizové situaci hledat potřebné informace, radu, pomoc. Je kladen důraz na to, aby žáci byli schopni uvědomit si priority, kvalifikovaně, rychle a efektivně se rozhodovat ve stavu nouze.
Tematický blok 8 Algoritmické myšlení
Žáci poznávají pojem algoritmus a seznamují se s tím, jak na principu algoritmů fungují v praktickém životě instrukce či popis postupu při řešení úkolu. Žáci se učí porozumět programování, zjišťují, že pojmy jako robot a umělá inteligence nejsou jen slova ze sci-fi filmů, a pracují s reálnými příklady jejich využití v praxi. S pomocí papíru a tužky se seznámí s principem blokového programování, fungování počítačů a výrokové logiky. Vyzkouší si tvorbu diagramu a vzájemné testování jeho správnosti.
Metodika vzdělávacího programu
Vzdělávací program je jako komplexní otevřený vzdělávací zdroj dostupný online na adrese http://www.conebylovucebnici.cz/vp4.html. Je metodicky podrobně rozpracován tak, aby byl bez náročné přípravy využitelný nejen zkušenými, ale i začínajícími pedagogy nebo učícími knihovníky ve školní nebo mimoškolní praxi. Jeho jednotlivé metodické části jsou volně ke stažení ve formátech PDF nebo doc:
Podrobný popis realizace vzdělávacího programu je dokument, který obsahuje pojetí výukového programu (cíle, formu, rozvíjené klíčové kompetence, metody a způsoby realizace, potřebné zabezpečení, předpokládané náklady), podrobně rozpracovaný obsah programu, metodickou část, přílohovou část, přehled použitých informačních zdrojů a evaluaci programu. Je ke stažení ve formátech ve formátech PDF a doc.
Portfolio žáka je sada PDF souborů materiálů, které každý žák v jednotlivých tematických blocích dostává do rukou, interaguje s nimi při učebních činnostech a tyto výstupy z učení si postupně shromažďuje jako doklad rozvíjených kompetencí v informační gramotnosti. Typicky jsou to pracovní listy se zadáním úloh, kvízy, otázky k řízenému čtení apod.
Motivační materiál pro cílovou skupinu tvoří krátké video, které žákům přístupnou formou představuje témata vzdělávacího programu. Prvkem využitelným v úvodu vzdělávacího programu a zároveň pozvánkou do témat programu je pro žáky i vzdělavatele kreativně zpracovaný komiks s názvem PŘÁ-TE-LÉ aneb O různých podobách setkání s přáteli v době všudypřítomných technologií. Vedle toho jsou žákům online k dispozici tematické interaktivní hry, které jinou formou opět pracují s tématem daného vzdělávacího programu. Herní část edukačních materiálů je určena jak pro práci žáků ve výuce, tak pro individuální podporu a motivaci k celoživotnímu učení žáků.
Evaluační nástroje jsou součástí každého z osmi tematických bloků, jejich cílem je podpora reflektivního přístupu k výukovým aktivitám. Jedná se především o evaluační dotazníky pro žáky a šablony reflektivních zpráv pro realizátory, do nichž si učitel nebo učící knihovník může v rámci profesního rozvoje zaznamenávat průběžné reflexe výuky jednotlivých tematických bloků.
Z hlediska celého kompetenčně pojatého vzdělávacího programu je žádoucí to, aby byl ve školním i mimoškolním prostředí kladen důraz na kvalitní formativní hodnocení žáků – pomůže jim porozumět smyslu jednotlivých vzdělávacích aktivit a činností a pochopit význam práce s informacemi i důležitost této dovednosti v jejich životním kontextu. Ve školním prostředí se tak tato forma výuky uplatní především v mezipředmětových výukových aktivitách, ve výuce průřezových témat, v rámci projektové výuky a všude tam, kde je prostor i čas pro individuální přístup.
V závěru příspěvku uvádíme několik tipů pro realizátory vzdělávacího programu:
Závěrečné ověřování probíhalo v knihovně MVK Vsetín. Celkový počet účastníků (tedy žáků) byl 18 nebo 19. Lekce probíhaly vždy 2 po sobě.
Žáci v průběhu celého vzdělávacího programu většinou jevili zájem o jednotlivé aktivity. U druhého bloku byli žáci již unaveni. Žáci nejlépe hodnotili lekce Algoritmické myšlení, Techniky učení a Kulturní dědictví. Žáci, kteří se programu účastnili, bloky hodnotili převážně kladně. Skupinová práce, pokud se mohli rozdělit do skupin sami, je bavila. Při reflexích jednotlivých lekcí bylo ověřeno, že se žáci naučili nové informace a dokázali je použít. Některé aktivity se zpočátku jevily jako obtížné, ale pokud měli žáci dostatek času a realizátor jim mohl pomoci, úkoly zvládli. Většinou byly používány jednodušší verze materiálů.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Co nebylo v učebnici.
Ostatní články seriálu:
