Jak pomáhají mladým čtenářům MAP?

V rámci rozvojového financování vzdělávání z ESF byla v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) designována klíčová intervence na podporu kvality výuky s označením „Akce KLIMA“. Důležitým prvkem akce zasahujícím segmentovaně významnou část území naší vlasti jsou tzv. Místní akční plány rozvoje vzdělávání (MAP). MAP jsou vedoucí leader-skupina pro plánování rozvoje kvality a ucelenosti vzdělávací nabídky ve vymezeném území. Území často kopíruje působnost obcí s rozšířenou působností. Vedle naplánování komplexní rozvojové intervence jsou MAP momentálně zaúkolovány plánem začít implementovat opatření vymyšlená na společných setkáváních stakeholderů vzdělávání v místě, zavádět je do praxe škol, školských a dalších kulturně vzdělávacích zařízeních na konkrétním území.

Implementační projekty – hantýrkou známé jako MAP II – mají již z podstaty výrazný dopad přímo do škol (aj. vzdělávacích organizací). Navíc jednou z povinných oblastí rozvojové podpory je čtenářská a matematická gramotnost. Proto se odborný panel ČG v systémovém projektu PPUČ rozhodl, že se zeptá přímo těchto významných aktérů kvality vzdělávání a škol na minikonferenci, jaké zdroje využívají, jaký je charakter jejich řízení, jaké centrální podpůrné mechanismy využívají a co konkrétního naplánovaly a dělají na podporu zavádění čtenářské gramotnosti jako cíle učení žáků škol.

Druhou významnou otázkou odborného panelu před konáním akce bylo, na kolik jsou si MAPy vědomy, že čtenářská gramotnost není „cokoliv“, že je nějak konceptualizována a že je to právě projekt PPUČ, který je leader-projektem zavádění základních gramotnostostí do výuky jako cílů učení pro děti a žáky. A že jako inspirace, jak postupovat mohou sloužit například do projektu zapojené školy. A v neposlední řadě panel zajímalo, zda si MAP uvědomují limity pro svou činnost, existující nebo nové bariéry pro podporu rozvíjení gramotnosti (nadpředmětového fenoménu) v rámci školního vyučování, a co pociťují, že by se potřebovali naučit.

Odborný panel oslovil více než 40 MAP, a z toho účast nakonec přislíbilo 31 z nich. Oslovena a vyzvána ke spolupráci byla také Národní síť místních akčních skupin (NS MAS), protože jsou to často právě MAS, které představují hybnou sílu (v roli lídra) a organizátora MAP. NS MAS vyslala na akci svou zástupkyni Evu Zirhutovou, která na akci prezentovala pozici NS MAS. Dále byli všichni již registrovaní účastníci vyzváni předem, aby vyplnili dotazník, jenž byl koncipován v již uvedeném duchu: co MAP dělají, jaké k tomu mají zdroje a co vnímají jako své potřeby pro další a efektivnější rozvíjení gramotnosti dětí a žáků ve školách. Následná minikonference byla rozdělena do tří částí:

1. Sdílení mezi MAP – které bylo facilitováno sadami otázek (tabulka 1) a doplněno prezentacemi (nakonec 2 MAP; v příloze článku ale naleznete i třetí prezentaci, která na akci neproběhla, ale MAP Broumovsko ji připravil a dodal ještě před akcí, ačkoliv se zástupkyně zúčastnit nakonec nemohla).
2. Doporučení ČŠI ke zvyšování gramotnosti dětí a žáků škol (v příloze) – jedná se o šestici poměrně obecných návodů a doporučení, které byly ve skupinkách diskutovány a sdílelo se, co si o nich účastníci myslí; s tím, že případné nejasnosti byly na místě vysvětleny jak členy jádra odborného panelu, tak účastnicemi za ČŠI.
3. Vlastním vkladem a inspirací, jak věříme, byla pro účastníky část třetí, která se zabývala otázkou, zda může čtenářkou gramotnost dětí a žáků rozvíjet i učitel, který není pravidelným čtenářem, nebo dokonce skoro vůbec nečte.

Tabulka 1. Sady otázek, které dostali účastníci jako oporu pro diskusi ve skupinách

Odpovědi na otázky se momentálně zpracovávají a budou doplněny v následujících týdnech členy jádra odborného panelu ČG. Odborný panel si uvědomuje význam MAP a jejich pracovních skupin pro čtenářskou gramotnost na kvalitu výuky a výsledky učení dětí a žáků. Proto bude odborný panel i nadále usilovat o spolupráci a koordinaci s MAP ohledně podpory kvality výuky, profesního rozvoje učitelů, zejména schopnosti plánovat, realizovat a reflektovat změny ve výuce ve prospěch dětí a žáků a spolupráce mezi učiteli v českých mateřských a základních školách.

Cílem panelu nebylo jen sebrat informace o kompetencích a potřebách MAP. V závěru jsme účastníky minikonference požádali, aby formulovali doporučení, která by měla být na různých úrovních vzdělávacího systému měla být realizována, aby se práce MAP lépe a s ohledem na omezený čas učitelů, dětí i žáků efektivněji dařila. Doporučení uvádíme v tabulce 3.

Tabulka 2. Doporučení k podpoře rozvoje čtenářské gramotnosti v působnosti MAP zachycená zapisovateli při práci ve skupinách.

V příloze, až bude provedena jejich důkladná analýza, uvedeme také závěry z dotazování před akcí a v její hlavní části. Čtenář tohoto článku se tedy již může těšit, že dostane informace o tom:

• Co pracovní skupiny MAP vlastně dělají, co umějí a na co jsou hrdé;
• Jaké používají zdroje, kdo a jak je řídí či podporuje jejich činnost – např. doporučováním metody práce apod.;
• Na jaké překážky narážejí a co by se potřebovali učit;
• Jaké další potřeby MAPy identifikovaly.

V závěru článku se sluší uvést užitečnost minikonference a přínos, který formálně a neformálně vyjádřili její účastníci. Akce měla převážně příznivý ohlas u účastníků: pouze 7 % nedokázalo určit, zda bylo setkání pro ně přínosné, zatímco 93 % je označilo za jednoznačně přínosné nebo užitečné. Jedním z opakovaných doporučení směrem k odbornému panelu PPUČ pro čtenářskou gramotnost je to, že zástupci PS MAP by se rádi s odborným panelem setkali znovu, ať již v Praze nebo v Olomouci jako nejsnáze dostupných místech v ČR.