Úvodní partie dynamiky hmotného bodu jsou jednou z nejdůležitějších a zároveň nejobtížnějších kapitol středoškolské fyziky. Často mylné představy žáků o pohybu těles se ve své hodině v 1. ročníku pokusila „rozbourat“ Mgr. Šárka Kvasničková. Tato virtuální hospitace byla natočena v listopadu 2010 v Gymnázia Na Zatlance v Praze.
Žáci formulují 1. Newtonův zákon.
Žáci definují pojem setrvačnost.
Žáci využívají znalosti 1. Newtonova zákona k vysvětlení předvedených pokusů.
O vyučovací hodině fyziky můžete diskutovat s Mgr. Šárkou Kvasničkovou z Gymnázia Na Zatlance v Praze, jejíž výuka byla natočena, a s prof. RNDr. Emanuelem Svobodou, CSc., z Katedry didaktiky fyziky MFF UK v Praze. Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do on-line diskuze. Ta bude probíhat ve čtvrtek 13. 1. 2010 od 17.00 do 17.45.
Diskuzní fórum k virtuálním hospitacím naleznete zde.
K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Ve svých hodinách se snažím o dodržování třífázového modelu učení E-U-R (evokace – uvědomění si významu – reflexe), který vychází z programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení – RWCT.
Ve fázi evokace si žáci vybavovali vědomosti z vlastní zkušenosti, opakovali jsme dovednosti z předchozích hodin. Žáci se poměrně aktivně zapojovali.
Ve fázi uvědomění si významu jsme vyvozovali pomocí jednoduchých pokusů 1. Newtonův zákon, který žáci sami formulovali. Dále jsme společně vyvodili pojem setrvačnost. Za pomoci několika demonstračních pokusů jsme postupně odhalovali důsledky 1. Newtonova zákona.
V poslední fázi hodiny, v reflexi, psali žáci tzv. pětiminutové pojednání, v němž sami hodnotili, co nového a důležitého se v hodině dozvěděli a naučili. Zároveň formulovali otázku, která pro ně zůstala nezodpovězena a je zapotřebí se k ní v dalších hodinách ještě vrátit. Závěrečný pokus, který jsem v průběhu psaní pětiminutového pojednání připravila, byl pro žáky tečkou celé hodiny.
Žáci samozřejmě vnímali přítomnost kamer, ale pracovali soustředěně a poměrně intenzivně. Podle jejich hodnocení „to byla zábava“.
V průběhu hodiny jsem hlídala, aby jednotlivé fáze nezabíraly více času, než jsem naplánovala. Samozřejmě v závěru jsme byli trochu v časové tísni, ale i když bylo po zvonění, zvládli jsme vše, co jsem měla v plánu.
V průběhu hodiny jsem se snažila povzbuzovat žáky a oceňovat jejich snahu a případné správné odpovědi na otázky. V závěrečné reflexi si žáci sami uvědomili, co nového se naučili a dozvěděli, čímž vlastně sami na sobě reflektovali, jak intenzivně v hodině pracovali.
Hodina proběhla celkem podle očekávání, splnila cíl. Při promítání hodiny jsem si uvědomila, jak čas ve výuce rychle běží, jak je důležité neustále se věnovat opakování nejdůležitějších poznatků a jak důležité je oceňovat žáky za práci v hodině.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Virtuální hospitace na gymnáziích.
Ostatní články seriálu: