Vzdělávací cíle:
Žáci/žákyně
Stupeň vzdělávání: SŠ, gymnázium
Věková skupina: 15–17 let
Vzdělávací obor: anglický jazyk
Tematický okruh: budoucnost, AI, vzdělávání, věda a výzkum, společenské vědy, životní prostředí (dle konkrétního výběru)
Časová dotace:
Pomůcky: PC, notebook nebo tablet, chytrý telefon, dataprojektor, připojení k internetu, Microsoft PowerPoint (či jiný nástroj)
Zdroje:
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:
Oborové:
Žáci/žákyně
Digitální:
Žáci/žákyně
Přínos využití digitálních technologií:
Žáci by mohli tvořit papírový plakát s podobnou tematikou, ale věřím, že digitální formát prezentací přináší do výuky několik významných přínosů:
Vizuální podpora a interaktivita: Prezentace umožňují vložení obrázků, videí, grafů a interaktivních prvků, které mohou zvýšit zapojení žáků a udělat prezentaci obsahově i vizuálně zajímavější. Podporuje tak kreativitu a větší zapojení žáků.
Flexibilita a dostupnost: Digitální formát umožňuje snadnou aktualizaci a úpravu prezentace, což na papíře není možné. Žáci mohou prezentaci sdílet a v případě potřeby na ní pracovat i z domova. Navíc není možné, aby ji nějaký žák na danou hodinu nepřinesl, protože ji nechal doma.
Záznam a archivace: Digitální prezentace mohou být snadno zaznamenány a archivovány pro budoucí použití nebo pro žáky, kteří zrovna tu hodinu chyběli. Žáci mohou prezentace ukázat svým rodičům či jiným lidem, což se u papírové podoby neděje, jelikož ve většině případů zůstává ve škole.
Efektivní organizace informací: Digitální prezentace umožňují žákům strukturovat obsah pomocí jasných nadpisů, odrážek, tabulek atd., což jim pomáhá lépe pochopit hierarchii informací a zapamatovat si je. Je to i vizuálně atraktivnější pro ostatní žáky.
Při vytváření prezentací dá učitel žákům možnost po nějaké době poradit se i s ChatemGPT, který jim může poskytnout nějaké nápady či myšlenky, které se pak mohou objevit v jejich práci. Umělá inteligence zde slouží jako zdroj inspirace a nových podnětů, žáci slepě nekopírují věty z Chatu, ale ve skupině se zamyslí nad jejich přínosem pro prezentaci a po odsouhlasení mohou některé z nich použít. Digitální přínos ChatuGPT spočívá zejména v jeho rychlosti reakce, personalizovaném obsahu, neustálé dostupnosti a široké škále znalostí, která konkrétně u této prezentace nemusí být ověřována.Metodická poznámka:
Rozdělení žáků do skupin hodně záleží na konkrétní třídě, kterou učitel zrovna učí. Já střídám různé metody, někdy se žáci mohou rozdělit sami, někdy je rozděluji já buď náhodně, nebo dle předem zadaných kritérií. Někteří učitelé se snaží mít skupiny „vyrovnané“, ale mně se osvědčilo žáky tolik neškatulkovat, jelikož i ti žáci, kteří v běžných hodinách tolik nevynikají, jsou schopni vytvořit originální prezentaci, pokud k tomu mají potřebné nástroje. Během tvorby po ukázání možností nechávám žákům dost volnosti a zasahuju jen, když si sami řeknou o pomoc. Použití ChatuGPT je možné jen po nějaké době, kterou zvolí učitel v závislosti na situaci. Pokud mají žáci na tvorbu dvě vyučovací hodiny, první hodinu bych dala prostor pouze jejich nápadům a tu další jim povolila zeptat se Chatu. Na tvorbu prezentace se mi osvědčilo nechat dvě hodiny, z nichž první hodinu zabralo rozdělení do skupin, zvolení konkrétního tématu a začátek tvorby prezentace. Následné hodnocení prezentací by mělo probíhat podle jasných kritérií, aby žáci měli jasnou představu, co se od nich očekává.
Zde jsou moje konkrétní kritéria:
Popis vzdělávací aktivity:
1. Rozdělení žáků do skupin a vybrání tématu
Učitel rozdělí podle svých požadavků žáky do skupin po 4–5 členech nebo je nechá, ať se rozdělí sami (viz metodická poznámka). Na tabuli napíše název projektu Life with AI in 2100 a nechá žáky vymyslet témata, kterým by se mohli věnovat. Žáci napíší témata na tabuli nebo použijí webovou aplikaci https://www.mentimeter.com/. Každá skupina si poté vybere jedno téma a učitel zadá kritéria, podle kterých žáci mohou začít pracovat (viz metodická poznámka).
2. Zopakování tvoření a použití časů future simple a future continuous
Aktivita by měla navazovat na hodiny, kdy se žáci naučili vytvářet a používat anglický budoucí čas, nicméně pokud to tak není, je samozřejmě žádoucí zopakovat tvoření a použití tohoto času. Zde jsou tipy, jak je možné zopakovat future simple a future continuous:
3. Vytváření prezentace
Žáci si otevřou na školních počítačích nebo tabletech PowerPoint či jiný nástroj k vytváření prezentací dle vlastního výběru.
Pokud je třeba, učitel žáky provede jednotlivými nástroji, které PowerPoint nabízí, žáci si mohou zvolit vlastní šablonu, při tvorbě prezentací si také nastaví přechod mezi jednotlivými snímky a animaci prvků. Do prezentace je možné přidávat textové bloky a titulky či grafické prvky jako obrázky, grafy nebo tabulky. Forma by však v tomto případě neměla zastínit obsah, učitel žáky vede, aby zde nepoužívali příliš textu, ten si mohou k prezentaci připravit do telefonu nebo na papír a využít jej k prezentování (neměli by ho však číst, ideální je udělat si jen pár poznámek).
Žáci mohou využít online slovníků:
Je možné také stahovat fotografie z různých fotobank, které jsou na internetu k dispozici zdarma, zde jsou příklady:
Žáci ve svých skupinách při tvorbě prezentace vymýšlí co nejzajímavější a více či méně pravděpodobné scénáře ke zvolenému tématu. Tato fáze probíhá co nejvíce samostatně, i když učitel práci žáků průběžně monitoruje a může v případě potřeby pomoci.
Ze začátku žáci vymýšlí své vize budoucnosti samostatně, po nějaké době (např. 30 minut) dá učitel pokyn, že žáci mohou využít ChatGPT, a ukáže jim, jak mohou zadat správný prompt, aby jim Chat poskytnul co nejrelevantnější informace.
Žáci ve své skupině konzultují, které nápady mohou použít do prezentace, a převádějí nápady Chatu do „své“ školní angličtiny, rozhodně věty pouze nekopírují, na konci prezentace poté uvedou ChatGPT jako zdroj:
„Obsah byl generován pomocí modelu AI od společnosti OpenAI, poskytnutého ChatGPT, v dubnu 2024.“
Možný příklad úvodní strany prezentace:
4. Prezentace projektu
Před samotnou prezentací může učitel žákům připomenout zásady správné prezentace a k tomu slovní zásobu:
Žáci si mohou nanečisto vyzkoušet pět zásad správné prezentace:
Žáci svůj projekt prezentují před celou třídou dle předem zadaných kritérií a na závěr zhodnotí, jak se jim spolupracovalo, jak si rozdělili role, jak se jim aktivita líbila, co je na to bavilo či nebavilo.
Ostatní žáci-diváci zhodnotí prezentaci nejen, co se týká anglického jazyka, ale i dovedností spojených s prezentováním. Je nutné si zde uvědomit, že nehodnotíme profesionály, ale žáky, kteří se prezentovat teprve učí, a brát jejich výkon jako proces učení.
Závěrem přidá svou zpětnou vazbu i učitel, a pokud chce hodnotit sumativně, může dát skupině závěrečnou známku.
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
Použití této aktivity ve výuce se ukázalo jako velmi přínosné a inspirativní. Téma umělé inteligence žáky zajímá, takže se po hlavě vrhli do vymýšlení nejrůznějších oblastí, kde by se mohla uplatnit. Rozdělení do skupin po 4–5 žácích fungovalo velmi dobře, protože umožnilo žákům pracovat v menších týmech, což podporovalo lepší komunikaci a rozmanitost nápadů. Každá skupina si mohla vybrat konkrétní oblast, kterou by AI mohla ovlivnit (např. vzdělávání, společenské vědy, věda a výzkum), což jim dalo pocit autonomie a možnosti volby. V první fázi jsem nechala žáky samostatně přemýšlet nad vlastními nápady. Bylo zajímavé sledovat, jak kreativní dokážou být. Některé skupiny přišly s opravdu inovativními myšlenkami, například s tím, jak by AI mohla ovlivnit přístup ke vzdělávání nebo jak by mohla pomoci řešit globální problémy ve vědě a výzkumu. Některým skupinám šla práce hůře, a tak jsem po určitém čase umožnila využití ChatuGPT k získání dalších nápadů a inspirace. Následné prezentace byly různorodé – některé skupiny byly velmi vizuálně zaměřené, jiné se soustředily na technické aspekty. Při hodnocení spolupráce si většina žáků pochvalovala, jak se jim podařilo rozdělit si úkoly, i když se občas objevily výzvy, zejména při organizaci času. Já jsem žáky ocenila zejména za kreativitu a schopnost práce v týmu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025