Jak se žilo v…

Evokace

Vyberte si časové období z minulosti naší země. Vytvořte si online myšlenkovou mapu a odhadněte, jak lidé v dané době žili, např. co jedli a pili, jak se oblékali, jak trávili volný čas, jak komunikovali, jaká byla obvyklá povolání.

Uvědomění

Hledejte informace k jednotlivým částem myšlenkové mapy v online zdrojích. Ukládejte si odkazy na vyhledané zdroje do jednoho souboru. Vyhodnoťte, v čem a proč se zdroje liší, a rozhodněte, se kterými budete dále pracovat.

Najděte na webu místní knihovny nebo ve škole encyklopedie, ze kterých je možné také informace čerpat. Vybrané si zapůjčte. Srovnejte, ověřte s informacemi z internetu. 

Zpracujte a vložte vyhledané a ověřené informace do sdíleného souboru. Vytvořte např. prezentaci, nástěnku, wordový soubor s obrázky. Dodržujte uvádění použitých zdrojů.

Reflexe

Prezentujte svoji práci a doplňte informací, jak v dané oblasti vypadá život dnešních lidí. Porovnejte se svým odhadem zaznamenaným v myšlenkové mapě.

Vytvořte společnou časovou osu pro všechny skupiny a umístěte na ni zvolená období.

Metodická poznámka:

Aktivita je navržena pro spolupráci v online prostředí. Upozorníme na problematiku autorských práv. Pokud chtějí žáci použít obrázky, je vhodné jim ukázat zdroje, kde jsou dostupné s licencí creative commons, a upozornit je, že ne všechny fotografie z internetu lze volně stahovat a využívat. Žáci by měli mít osvojenou dovednost práce s online myšlenkovou mapou, pokud ji nemají, je možné zpracovat myšlenkovou mapu v papírové podobě.

Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:

Aktivita byla ověřována v 5. ročníku ZŠ a MŠ Kateřinice, okres Vsetín. Ověřování se účastnilo osm žáků, kteří pracovali ve dvojicích, které si volily z historických období: pravěk, středověk, druhá světová válka, „devadesátky“ (90. léta 20. století). K tvorbě myšlenkových map jsme využili online nástroj mindonmap.com, který se mi jeví jako jednoduchá možnost, jak mapy poměrně intuitivně tvořit. Nalezené obrázky a zdroje informací si žáci ukládali do programu POWERPOINT, který rádi využívají a jsou v práci s ním zběhlí. Trochu problematicky se jevilo porovnávání informací, žáci měli tendenci spoléhat na první nalezený zdroj – opakovaně jsem tedy připomínal potřebu informace ověřovat. Tři skupiny měly výhodu v tom, že ve škole máme poměrně bohatou knihovnu, kde ke svým obdobím mohly nalézt vhodné informace. Poslední skupina, která si vybrala poměrně blízkou minulost, nakonec informace hledala u mě a u asistentky, jelikož jsme oba toto období prožili.

Vyhledávací fázi jsem „natáhl“ na dvě vyučovací hodiny, protože žáky to zajímalo a připadalo mi zbytečné práci příliš urychlit. Každá skupina mi odevzdala svou myšlenkovou mapu a prezentaci – tyto podklady jsem vložil do společné prezentace. Na začátku třetí hodiny (následující den) jsme si na tabuli sestavili časovou osu, na níž skupiny vyznačily své období – museli jsme si ujasnit, že je potřeba dodržet poměr vzdáleností vzhledem k roku nula. Samotná prezentace výsledků proběhla bez problémů, žáci měli k jednotlivým obdobím ještě spoustu otázek, na které jsme se snažili dohledat odpovědi.

Takovéto aktivity vedou žáky k aktivní práci, která zaručuje větší míru „zapamatování si“, učí je nespoléhat na předložené informace, ale naopak je nutí informace si vyhledávat a porovnávat. Jde o časově náročnější aktivitu, ale výsledky takového učení za to určitě stojí.

Aktivita směřuje k rozvíjení digitálních kompetencí v oblastech:

Využití a zapojení: Žák při školní práci využívá svěřená zařízení a doporučené digitální technologie, aby mohl vyhledávat informace z elektronických zdrojů, následně je zpracovávat a prezentovat. Zároveň zjišťuje, zda je výhodné využít online aplikaci, v tomto případě sdílenou myšlenkovou mapu.

Informace a komunikace: Žák při využití online myšlenkové mapy ukládá odkazy na zajímavé zdroje s informacemi, které může při následné práci využít.

Tvorba a vyjádření: Žák vytváří vlastní digitální obsah při tvorbě myšlenkové mapy a při zpracování informací do výsledné podoby.