Odborný článek

Jak se žilo v…

Anotace

Žáci porovnávají život v různých obdobích v minulosti naší země se současností. Zaměřují se na jevy z běžného života, jako je oblékání, stravování, způsob bydlení. Učí se vyhledávat informace, ukládat odkazy na vyhledané zdroje a ověřovat si informace z více zdrojů.

Cíl

Žák porovná život z konkrétního období v minulosti naší země se současností. Naučí se ukládat odkazy na vyhledané zdroje, uvědomí si, že existují autorská práva.

Evokace

Vyberte si časové období z minulosti naší země. Vytvořte si online myšlenkovou mapu a odhadněte, jak lidé v dané době žili, např. co jedli a pili, jak se oblékali, jak trávili volný čas, jak komunikovali, jaká byla obvyklá povolání.

Uvědomění

Hledejte informace k jednotlivým částem myšlenkové mapy v online zdrojích. Ukládejte si odkazy na vyhledané zdroje do jednoho souboru. Vyhodnoťte, v čem a proč se zdroje liší, a rozhodněte, se kterými budete dále pracovat.

Najděte na webu místní knihovny nebo ve škole encyklopedie, ze kterých je možné také informace čerpat. Vybrané si zapůjčte. Srovnejte, ověřte s informacemi z internetu. 

Zpracujte a vložte vyhledané a ověřené informace do sdíleného souboru. Vytvořte např. prezentaci, nástěnku, wordový soubor s obrázky. Dodržujte uvádění použitých zdrojů.

Reflexe

Prezentujte svoji práci a doplňte informací, jak v dané oblasti vypadá život dnešních lidí. Porovnejte se svým odhadem zaznamenaným v myšlenkové mapě.

Vytvořte společnou časovou osu pro všechny skupiny a umístěte na ni zvolená období.

Metodická poznámka:

Aktivita je navržena pro spolupráci v online prostředí. Upozorníme na problematiku autorských práv. Pokud chtějí žáci použít obrázky, je vhodné jim ukázat zdroje, kde jsou dostupné s licencí creative commons, a upozornit je, že ne všechny fotografie z internetu lze volně stahovat a využívat. Žáci by měli mít osvojenou dovednost práce s online myšlenkovou mapou, pokud ji nemají, je možné zpracovat myšlenkovou mapu v papírové podobě.

Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:

Aktivita byla ověřována v 5. ročníku ZŠ a MŠ Kateřinice, okres Vsetín. Ověřování se účastnilo osm žáků, kteří pracovali ve dvojicích, které si volily z historických období: pravěk, středověk, druhá světová válka, „devadesátky“ (90. léta 20. století). K tvorbě myšlenkových map jsme využili online nástroj mindonmap.com, který se mi jeví jako jednoduchá možnost, jak mapy poměrně intuitivně tvořit. Nalezené obrázky a zdroje informací si žáci ukládali do programu POWERPOINT, který rádi využívají a jsou v práci s ním zběhlí. Trochu problematicky se jevilo porovnávání informací, žáci měli tendenci spoléhat na první nalezený zdroj – opakovaně jsem tedy připomínal potřebu informace ověřovat. Tři skupiny měly výhodu v tom, že ve škole máme poměrně bohatou knihovnu, kde ke svým obdobím mohly nalézt vhodné informace. Poslední skupina, která si vybrala poměrně blízkou minulost, nakonec informace hledala u mě a u asistentky, jelikož jsme oba toto období prožili.

Vyhledávací fázi jsem „natáhl“ na dvě vyučovací hodiny, protože žáky to zajímalo a připadalo mi zbytečné práci příliš urychlit. Každá skupina mi odevzdala svou myšlenkovou mapu a prezentaci – tyto podklady jsem vložil do společné prezentace. Na začátku třetí hodiny (následující den) jsme si na tabuli sestavili časovou osu, na níž skupiny vyznačily své období – museli jsme si ujasnit, že je potřeba dodržet poměr vzdáleností vzhledem k roku nula. Samotná prezentace výsledků proběhla bez problémů, žáci měli k jednotlivým obdobím ještě spoustu otázek, na které jsme se snažili dohledat odpovědi.

Takovéto aktivity vedou žáky k aktivní práci, která zaručuje větší míru „zapamatování si“, učí je nespoléhat na předložené informace, ale naopak je nutí informace si vyhledávat a porovnávat. Jde o časově náročnější aktivitu, ale výsledky takového učení za to určitě stojí.

Aktivita směřuje k rozvíjení digitálních kompetencí v oblastech:

Využití a zapojení: Žák při školní práci využívá svěřená zařízení a doporučené digitální technologie, aby mohl vyhledávat informace z elektronických zdrojů, následně je zpracovávat a prezentovat. Zároveň zjišťuje, zda je výhodné využít online aplikaci, v tomto případě sdílenou myšlenkovou mapu.

Informace a komunikace: Žák při využití online myšlenkové mapy ukládá odkazy na zajímavé zdroje s informacemi, které může při následné práci využít.

Tvorba a vyjádření: Žák vytváří vlastní digitální obsah při tvorbě myšlenkové mapy a při zpracování informací do výsledné podoby.

Literatura a použité zdroje

[1] – et al. Digitální kompetence v uzlových bodech vzdělávání. 2023. [cit. 2024-6-7]. Dostupný z WWW: [https://revize.edu.cz/digikompetence-uzlove-body].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Hana Havlínová Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Zkoumání historie s využitím digitálních technologií.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence digitální
  • ovládá běžně používaná digitální zařízení, aplikace a služby; využívá je při učení i při zapojení do života školy a do společnosti; samostatně rozhoduje, které technologie pro jakou činnost či řešený problém použít
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence digitální
  • vytváří a upravuje digitální obsah, kombinuje různé formáty, vyjadřuje se za pomoci digitálních prostředků
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Nutné pomůcky:

digitální technologie vhodné k vyhledávání a zpracování informací (do skupin), internetové připojení, sdílené online prostředí pro ukládání vyhledaných zdrojů, aplikace na tvorbu online myšlenkové mapy