Jak se změní Evropa v 19. století?

Celá hodina je struktorována podle třífázového modelu E-U-R, konkrétní postup v hodině je obsažen v přiloženém badatelském listu.

Evokace (10 minut): Vyučující žákům předá badatelské listy, pracovat mohou samostatně i ve skupinách. Následně promítne satirické mapy Evropy z 19. st., úkolem žáků je najít na mapách cokoliv, co by podle nich mohlo vést k územním změnám. Mapy jsou z let 1871 (reakce na prusko-francouzskou válku) a 1877 (reakce na rusko-tureckou válku) a satiricky s pomocí symbolů a karikování zobrazují napjaté vztahy mezi státy. Není úkolem žákům tyto primární prameny kompletně analyzovat – na to by potřebovali několik hodin a další zdroje –, ale odhalit např. vztah Ruska k jeho sousedům (na jedné mapě je Rusko jako zabiják svazující okovy Poláky, na druhé jako chobotnice trhající chapadlem Osmanskou říši; na první mapě Prusko dělem míří na Francii, v Itálii na obou mapách negativně odkazují na pozůstatky Papežského státu atd., tj. náznaků konfliktů vedoucích k územním změnám je tam dost, není však úkolem žáků je přesně popsat). Výsledkem by mělo být, že Evropa v 19. st. byla v napětí a nešlo o klidné období. Využít lze také pouze jednu mapu nebo vytvořit výřezy detailů.

Uvědomění si významu nových informací (20 minut): následně je žákům promítnut přehled chronologicky rozházených klíčových událostí 19. st., které mají žáci zařadit do tabulky tvořící jakousi jednoduchou časovou osu. Podstatná je poté aktivita s online atlasem, informace z něj získávají porovnáním mapy před vybranou událostí a po ní. Žáci zaznamenávají příklady změn, které nastaly. Tabulku mají částečně předvyplněnou pro jednodušší orientaci. Při práci s atlasem je potřeba myslet na to, že pracují s kategorií celého roku, pokud tedy např. nějaká událost nastala v průběhu ledna 1871, v atlasu se projeví až do roku 1872.

Autor díla: Pavel Žalský, zdroj: přiložená prezentace

Autor díla: Pavel Žalský, Evropa 1870, zdroj: http://geacron.com/home-en/

Autor díla: Pavel Žalský, Evropa 1872 (tedy v atlasu rok po sjednocení Německa), zdroj: http://geacron.com/home-en/

Reflexe (15 minut):  závěrečném zadání žáci vybírají dvě konkrétní územní změny, které podle nich budou mít vliv na další vývoj Evropy a své odpovědi zdůvodňují. Závěrečná otázka umožňuje žákům nejen zachytit zásadní změny v 19. st., ale také částečně pochopit, že některé události mají svůj dopad i o několik desítek let později – např. vznik Německa v 19. st. výrazně ovlivní dějiny 20. st.

Během aktivity mohou mít žáci problém se zorientovat v mapě na níž jsou názvy států anglicky a někdy i zcela odlišné od toho, co znají. Můžete si pomoci současnou politickou mapou (obvykle v každé třídě visí na stěně) pro snadnější orientaci. S obsluhou aplikace samotné žáci problém obykle nemají. 

Metodické poznámky 

Mapy použité v úvodní fázi hodiny lze také žákům zprostředkovat s pomocí odkazů na nichž s nimi mohou pracovat v plném rozlišení, zdroj https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Europa_geografico-politica_mappa_satirica_1871_circa.jpg a https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:19th-century_satirical_maps#/media/File:Satirical_map_of_Europe,_1877.jpg 

Správné pořadí a kontext, který mají odhadnout z dalšího zdroje při práci s prezentací jsou:

napoleonské války (1803-1815) změnily politickou mapu Evropy a způsobily zánik některých starých států, jako bylo Svatá říše římská, a vznik nových, jako bylo Rýnské společenství nebo Konfederace Rýna.

Vídeňský kongres (1814-1815) se snažil obnovit rovnováhu sil v Evropě po napoleonských válkách a vytvořil nové státní útvary, jako bylo Německé společenství nebo Nizozemské království.

Revoluce roku 1848 proběhla v mnoha evropských zemích a vyvolala národní a liberální hnutí, která usilovala o sjednocení nebo nezávislost některých národů, jako byli Italové, Němci, Maďaři nebo Poláci.

Italské sjednocení (1861) byl proces, který vedl k vytvoření Italského království z různých italských států, které byly pod vlivem Rakouska, Francie nebo Papežského státu.

Německé sjednocení (1871) byl proces, který vedl k vytvoření Německého císařství z různých německých států, které byly pod vlivem Pruska nebo Rakouska.

Berlínský kongres (1878) se snažil vyřešit otázku Balkánu po rusko-turecké válce (1877-1878) a přerozdělil území Osmanské říše mezi evropské mocnosti, jako bylo Rusko, Rakousko-Uhersko, Velká Británie nebo Francie.

Online atlas http://geacron.com/home-en/ zobrazuje proměnu mapy podle jednotlivých roků, má také možnost zobrazení konkrétních hesel k jednotlivým státům. Použít lze také https://atlas.ostellus.com/, ten však pracuje s konkrétními daty a uživatelsky mi přijde méně pohodlný, na druhou stranu obsahuje časovou osu a někomu se s ním může pracovat lépe.