V pěti vyučovacích hodinách žáci řešili s pomocí různých zdrojů odpověď na otázku, jak průmyslová revoluce změnila naše město, tedy Hostinné. Rozhodl jsem se výuku postavit na propojení s regionálními dějinami, aby si žáci mohli na jim známém a blízkém prostředí lépe přiblížit tehdejší historické změny. Níže popisované aktivity lze však jistě použít ve výuce v jakékoliv obci či městě, zdroje k 19. a 20. století už jsou pro nás často dostupné, řada z nich na univerzálních místech (např. na mapových portálech nebo na webech obcí a měst).
Po celou dobu pracovali žáci v týmech, které si sami sestavili, přičemž sledovali tento cíl: „Na vytvořeném příkladu města popíšete příčiny a důsledky podstatných stavebních, ekonomických, sociálních a kulturních změn spojených s průmyslovou revolucí.“ Žáci si tedy základní fakta získávali na příkladu vlastního města, pro závěrečnou prezentaci svého bádání pak měli vytvořit vlastní příklad města a jeho proměny v době průmyslové revoluce. Jejich skupinový výstup mohl mít libovolnou formu – např. komiks, plán města, koláž atd.
První hodina
První hodinu byli žáci seznámeni s cílem a strukturou celého bádání, které jsem rozvrstvil následovně:
Poté, co byli žáci seznámeni se strukturou bádání a rozdělili se do stálých pracovních týmů, nastal úkol č. 1: brainstorming k pojmu „průmyslová revoluce“ a ujasnění si prekonceptů a pojmů.
Na to žáci navázali dalším úkolem, kdy si v textu inspirovaném videem The Industrial Revolution: Crash Course European History #24 podtrhávali nové informace a následně vyvozovali z konkrétních příkladů, jak se změnil život lidí během průmyslové revoluce v 19. století. Text je upraven na prostředí Hostinného, jeho hlavní ideou je porovnání života lidí ve městě a okolí v roce 1821 a 1921 viz příloha niže.
Po společném vyjmenování nalezených příkladů z textu žáci získali futuristicku pohlednici města z roku 1906, která zachycuje tehdejší představy o technickém pokroku. Žáci měli za úkol na pohlednici pojmenovat různé vynálezy a objevy, které se v době průmyslové revoluce začali objevovat v životech lidí, a představovali si je běžně zapojené do jejich životů (např. tramvaj, elektřina, automobil, vzducholoď, tovární komín a parní stroje v továrně atd.). Společně jsme si nalezené objevy ukazovali na zvětšené pohlednici promítané přes dataprojektor.
 |
| Zdroj: ANDĚL, Tomáš. Hostinné. [Hostinné]: Město Hostinné, 2018. ISBN 978-80-270-4573-0. |
Druhá hodina
Druhou hodinu v úvodní fázi žáci dostali do skupin vedutu města Hostinné ze 17. století a fotografii Hostinného z konce 19. století. Jejich úkolem bylo popsat, jak se město proměnilo, které budovy byly postaveny, které naopak byly zbourány, jak se změnil prostor kolem města atd. Typicky tak pojmenovávali zbourání hradeb, postavení továren, železnice atd.
 |
| Veduta Hostinného ze 17. století a fotografie z konce 19. století, zdroj: ANDĚL, Tomáš. Hostinné. [Hostinné]: Město Hostinné, 2018. ISBN 978-80-270-4573-0. |
Následně byly skupinám rozdány kopie stránek z knihy o historii města, které obsahovaly fotografie s popisky. K tomu získaly skupiny také mapu města z roku 1841 a 1873–1910 (získané z portálu https://ags.cuzk.cz/archiv/) a stránku s výčtem průmyslových podniků a spolků v našem městě během 19. a na počátku 20. století, které jsem vzal z již zmíněné knihy o historii města. S pomocí těchto zdrojů měly skupiny vyplnit tabulku „život ve městě během průmyslové revoluce“, která měla následující sloupce: nové stavby, ekonomika (tj. různé podniky), kultura (místa spojená s kulturou, sociální instituce – spojené se zlepšením kvality života); pojmy ve sloupcích se mohly duplikovat (např. nová stavba kavárny byla taktéž spojená s kulturou, mohla by i s ekonomikou).
Žáci nacházeli budovy škol, hotelů, kaváren, továren, mostů, soudu, sirotčince, koupaliště, parku atd. Zjistili, že účel mnoha budov, které znají, byl původně jiný a že řada těchto budov zde před 19. stoletím ani nebyla, dokud se město nezačalo právě v této době rozrůstat. Největším překvapením pro mnohé bylo, že náš první stupeň původně sloužil jako věznice a soud, kdežto druhý stupeň byl chudobincem a sirotčinem. Též např. nynější dům s pečovatelskou službou byl původně továrna zpracovávající textil.
Zjištěná fakta jsme společně zařazovali do tabulky na tabuli, skrze níž si mohly skupiny kontrolovat a dopisovat výsledky své práce.
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
Třetí hodina
Třetí hodina byla plánovaná jako práce v terénu, kdy skupiny dostaly pracovní list se současnou mapou Hostinného a krátkým úvodním textem. Jejich úkolem bylo v prostoru náměstí a nejbližšího okolí s pomocí zdrojů z předcházející hodiny (historické fotografie) lokalizovat místa z dob průmyslové revoluce a zanést je do současné mapy města. Pro špatné počasí se práce přímo v terénu realizovala jen s jednou třídou, s dalšími dvěma třídami se stejné zadání zvládlo zpracovat i ve škole s tím, že využívaly internet a své znalosti města. Některé skupiny využily také pro svoji práci nástroj zanášení vlastních bodů s pomocí aplikace Mapy.cz.
Výsledným produktem třetí hodiny tak byla mapa současného města, v níž měli žáci zanesená konkrétní místa spojená s průmyslovou revolucí.
 |
|
Možnost společné kontroly Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
Čtvrtá a pátá hodina
Čtvrtou hodinu měli pracovní skupiny vyhrazené pro přípravu a zpracovávání svého skupinového výstupu. Některé skupiny si rozvrhly plán města a k němu vytvořily písemný komentář, což byla nejčastější varianta. Někteří žáci se však rozhodli také pro komiks, výjimečně nadšený tým vytvořil vlastní jednoduchou počítačovou hru, kde proměnu města během průmyslové revoluce popisoval panáček-průvodce po klikání na jednotlivé budovy. Co do obsahu, opravdu valné většině skupin se podařilo zachytit sledované proměny a vyjádřit je na příkladu vlastního města.
Jednotlivé skupiny byly po své prezentaci dotazovány spolužáky, následně mohli všechny práce skupin žáci individuálně ještě jednou obejít a ohodnotit udělením známky. Ve skupinách pak týmy zpracovaly své sebehodnocení.
Závěr
Věřím, že takto strukturované vyučování, spojené navíc s regionální historií, má svůj smysl. Jeho nezpochybnitelným negativem je rozsah (pět vyučovacích hodin) a také nároky na přípravu. V dnešní době jsou však zdroje spojené s 19. a počátkem 20. století téměř pro všechny obce a města poměrně snadno dostupné, minimálně pokud jde o mapové portály a fotografie. Jako velké pozitivum vnímám, že žáci pracovali s různými zdroji, z nichž mnohé byly historickými prameny, a měli možnost je probádat, porovnat a vytvářet vlastní závěry.
Jak jsem psal v úvodu, je možné ve výuce využít nápady z jednotlivých hodin a dát jim menší časovou dotaci, přičemž zbude čas na „tradičnější“ hodiny spojené s průmyslovou revolucí. Moji žáci objevy a vynálezy shrnou v následující vyučovací hodině, k politickým a hlubším sociálním důsledkům se dostaneme též, přičemž se vždy budeme moci vrátit právě k příkladu našeho města a jejich skupinového výtvoru.
 |
|
Část výsledného komiksu žáků Autor díla: Pavel Žalský |
 |
|
Část finální práce žáků Autor díla: Pavel Žalský |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
