Hlavním cílem vzdělávacího programu je provést žáky komplexním procesem tvorby odborného textu přiměřeného jejich věku a individuálním schopnostem. Dalšími cíli jsou rozvinuté kompetence žáků v informační gramotnosti, tedy to, aby si žáci osvojili při tvorbě vlastního odborného textu způsoby vyhledávání i hodnocení informací a informačních zdrojů a také možnosti pro práci s nalezenými texty. Podstatným cílem vzdělávacího programu je též to, aby žáci porozuměli tématu autorských práv a citování. Během realizace vzdělávacího programu si žáci osvojí metody pro tvorbu odborného textu a také základy prezentačních dovedností.
Každý tematický blok se zabývá jedním okruhem znalostí a dovedností, které by žák měl při psaní odborného textu ovládat, přičemž pozornost je věnována průřezově rozvíjení informační gramotnosti. Skrze různá témata a příběhy se žáci budou učit rozpoznávat odborný text, učit se jej psát, vyhledávat k němu relevantní informace, hodnotit nalezené zdroje i umět správně citovat použité zdroje. Žáci se taktéž za pomocí metod kritického myšlení budou učit pracovat s textem a analyzovat jej.
V závěru tematického bloku se žáci naučí základům prezentačních dovedností, které mohou využít při prezentaci odborného textu. V různých částech vzdělávacího programu se žáci opakovaně budou ocitat v prostředí redakce školního časopisu, což má zároveň podpořit zájem žáků o tvůrčí psaní a obecně i školní redakce.
Jak rozvíjet informační gramotnost žáků ve spolupráci školy a knihovny
Informační gramotnost, tedy obecně komplexní práce jedince s informacemi, patří ke klíčovým kompetencím pro 21. století, díky nimž může žák čelit výzvám, které rychle se měnící svět přináší. Je žádoucí zaměřit na její rozvíjení pozornost, posílit u žáků schopnost pracovat s informacemi pro celoživotní učení a využívat k tomu potenciál takových institucí, jakými jsou knihovny. S těmito cíli byl realizován jedinečný celorepublikový projekt z OP VVV Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století.
Projekt běžel v letech 2018–2021 v rámci výzvy MŠMT Propojování formálního a neformálního vzdělávání. Vzniklo celkem devět unikátních vzdělávacích programů, každý v rozsahu 16 vyučovacích hodin. Jedinečným způsobem byly vyučovací hodiny vytvářeny, realizovány a evaluovány ve společenství praxe učitelů a učících knihovníků. Jednotlivé vzdělávací programy cílí vždy na konkrétní cílovou skupinu žáků od 1. ročníku ZŠ až po závěrečné ročníky SŠ. Vzdělávacím pojítkem všech 144 vyučovacích hodin, které v projektu vznikly, je rozvíjení informační gramotnosti žáků.
Příspěvek představuje pedagogům i dalším zájemcům jeden konkrétní vzdělávací program vzešlý z projektu Co nebylo v učebnici. Jedná se o program s tématem Bádám v knihovně a píšu svůj odborný text pro věkovou kategorii žáků ze 6. až 7. ročníku ZŠ a odpovídající ročníky osmiletého gymnázia, dostupný z http://www.conebylovucebnici.cz/vp7.html.
Didaktické principy a zařazení do kurikula
Vzdělávací program využívá konstruktivistické učení a trojfázový model učení E-U-R, je naplněn mnoha různorodými aktivizujícími metodami a prvky pro rozvíjení kompetencí pro celoživotní učení. Zároveň je program zaměřen na posilování čtenářských strategií a informační a digitální gramotnosti v běžných životních situacích. Program je vytvořen také pro edukaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Svým jedinečným kompetenčním pojetím je obsah učiva všech částí vzdělávacího programu vhodný pro společenskovědní mezipředmětovou výuku, je žádoucí realizovat ho zejména ve výuce občanské výchovy, komunikace v rámci českého jazyka, ve výuce průřezového tématu Mediální výchova. Aktuálnost témat jednotlivých bloků je příležitostí využít je pro celodenní či vícedenní projektové aktivity zacílené do prostředí veřejné nebo školní knihovny.
Vzdělávací program tvoří osm dvouhodinových (90minutových) tematických bloků reflektujících výukový obsah propojující především informační, mediální, digitální a čtenářskou gramotnost. Jedná se o tematické bloky Laboratoř odborného textu, Text pod mikroskopem, Kdo hledá, najde, Věřte, nevěřte. Ověřte!, Jsem autor, nejsem plagiátor, Cituji, tedy jsem, Tvořím svůj text, jsem tvůrce a Chci sklidit potlesk. Každý z tematických bloků funguje jako samostatný a uzavřený 90minutový výukový materiál, aktuálnost témat jednotlivých bloků je příležitostí propojit je a využít pro celodenní či vícedenní projektové aktivity zacílené do prostředí veřejné nebo školní knihovny.
Tematický blok č. 1 – Laboratoř odborného textu
Co je to odborný text? Co je pro něj typické? Jaké sdělení a jakou formu práce s informacemi přináší? Těmito a dalšími otázkami se zabývá tento tematický blok. Žáci se v něm učí porozumět tomu, jak odborný text na úrovni jejich porozumění a vzdělávacích potřeb vypadá, jaké jsou jeho typické znaky a náležitosti. Základní znaky odborného textu se žáci naučí rozpoznat, chápat a v textu je vyhledávat.
Tematický blok č. 2 – Text pod mikroskopem
Rozumím textu, který čtu? Umím odhalit jeho hlavní myšlenku? Co jsou to klíčová slova? Cílem tohoto tematického bloku je to, aby si žáci v rámci rozvoje informační gramotnosti osvojili práci s cizím odborným textem a porozuměli mu na úrovni svých informačních a vzdělávacích potřeb. V úvodní aktivitě se žáci učí pracovat s klíčovými slovy v textu, dále si pomocí metody I.N.S.E.R.T. osvojí dovednost značkovat si text a snažit se porozumět mu. V závěru pracují metodou Blackout Poetry a v ní si vytvoří svoji unikátní báseň, která je zároveň výtvarným dílem i výukovým materiálem.
Tematický blok č. 3 – Kdo hledá, najde
Kde mám vyhledávat informace? Kam se mohu obrátit, když informaci potřebuji? Jak vyhledávat informace na internetu, jak v knihovně? Obsahem učiva tematického bloku je vyhledávání informací. Žáci poznávají možnosti vyhledávat informace online (na internetu) i offline (v knihovně). Naučí se pracovat s různými internetovými vyhledávači a osvojí si základní strategie, kterými můžou na internetu vyhledávat. Dozví se a porozumí tomu, jak pracovat s online knihovním katalogem a jakým způsobem si najít knihu fyzicky v knihovně. Práci s informacemi při vyhledávání si prakticky vyzkoušejí, ideálně v prostoru knihovny, což umožní žákům poznat blíže i samotnou knihovnu a její služby.
Tematický blok č. 4 – Věřte, nevěřte. Ověřte!
Jak spolehlivě hodnotit informace? Který zdroj je vhodný pro můj referát? V tematickém bloku je centrem pozornosti téma hodnocení informací a ověřování zdrojů. Žáci v průběhu výuky procházejí postupy, které jim ucelí pohled na způsob použití vyhledaných informací pro práci s odborným textem. Pomocí metod kritického myšlení postupně porozumí problematice hodnocení informací a reflektují ji. Poznají a osvojí si dovednost pracovat s nástrojem pro hodnocení informací a ověřování zdrojů, který si odnášejí z výuky jako pomůcku pro svoje celoživotní učení.
Tematický blok č. 5 – Jsem autor, nejsem plagiátor
Co je to autorské dílo? Mohu s cizím dílem nakládat, jak se mi zlíbí? Co si představit pod pojmem ochrana duševního vlastnictví? To jsou některé z otázek, na které žáci v tematickém bloku naleznou odpověď. Žáci postupně zjistí, co je to dílo a kdo je to autor. Zamyslí se nad problematikou plagiátorství jak z pohledu autora, tak z pohledu plagiátora. V závěru výuky žáci jako členové redakce časopisu tvoří pravidla, kterými by se měli řídit při psaní odborného textu, aby ctili autorský zákon.
Tematický blok č. 6 – Cituji, tedy jsem
Co je to citace? Jak vypadá? A umím správně citovat? Tak právě na tyto otázky odpovídá obsah i jeho didaktické uchopení v tomto tematickém bloku. Žáci se seznámí s tím, jak legálně používat informační zdroje, které sami nevytvořili, poznají a učí se využívat tzv. volné zdroje. Osvojí si základy citační etiky a poznají důležité informace o knize jako nosiči informací. Učí se orientovat v typech zdrojů, ze kterých citují, a chápat principy citování cizích zdrojů v offline i online prostředí.
Tematický blok č. 7 – Tvořím svůj text, jsem tvůrce
Jak má vypadat odborný text, když ho mám napsat já sám? Jak mám při psaní postupovat? Ve výuce pojaté jako workshop žáci procházejí procesem tvorby vlastního odborného textu. V úvodu žáci definují úskalí, se kterými se během tvorby odborného textu setkávají. Porozumí názvům i charakteristikám útvarů, které nejčastěji tvoří s ohledem na svůj věk, a seznámí se se základními prvky vizuálního zpracování odborného textu. V aktivizačních metodách hledají témata svých textů a učí se, jak vyhledat co nejširší škálu informací k tématu. Workshop je simulací práci redakce, v níž jednotliví redaktoři tvoří vlastní texty, a šéfredaktor práci skupiny koordinuje. V závěrečné reflexi se žáci učí sdílet vlastní zkušenosti, pojmenovat vlastní úspěchy a úskalí, se kterými se během tvorby odborného textu setkali.
Tematický blok č. 8 – Chci sklidit potlesk
Jak mám prezentovat své dílo? Jak zaujmu posluchače? Tematický blok se zaměřuje na přípravu prezentace a její provedení. V návazných aktivitách se žáci seznámí s pojmy verbální a neverbální komunikace, naučí se některé z technik, které pomáhají zvládat trému nejen při prezentování. Uvědomí si důležitost přípravné fáze před samotnou prezentací. Poté žáci s využitím získaných znalostí a dovedností prezentují svůj vlastní odborný text a učí se výkon svůj i druhých hodnotit. V závěrečné reflexi žáci získané kompetence vyjádří ve formě kresby ideálního prezentujícího.
Metodika vzdělávacího programu
Kompletní vzdělávací program je dostupný online jako otevřený vzdělávací zdroj na adrese http://www.conebylovucebnici.cz/vp7.html. Je metodicky podrobně rozpracován tak, aby byl bez náročné přípravy využitelný nejen zkušenými, ale i začínajícími pedagogy nebo učícími knihovníky ve školní nebo mimoškolní praxi. Jeho metodický obsah tvoří jednotlivé části, které jsou volně ke stažení a použití ve formátech PDF nebo doc.:
Podrobný popis realizace programu je dokument, který obsahuje pojetí výukového programu (cíl, forma, klíčové kompetence, metody a způsoby realizace, potřebné zabezpečení, předpokládané náklady), podrobně rozpracovaný obsah programu, metodickou část, přílohovou část a evaluaci programu. Je ke stažení ve formátu PDF nebo doc.
Portfolio žáka je sada PDF souborů materiálů, které každý žák v jednotlivých tematických blocích dostává do rukou, interaguje s nimi při učebních činnostech a tyto výstupy z učení si postupně shromažďuje jako doklad rozvíjených kompetencí v informační gramotnosti. Typicky jsou to pracovní listy se zadáním úloh, kvízy, otázky k řízenému čtení apod.
Motivační materiál pro cílovou skupinu tvoří krátké video, které žákům přístupnou formou představuje témata vzdělávacího programu. Prvkem využitelným v úvodu vzdělávacího programu a zároveň pozvánkou do témat programu pro žáky i vzdělavatele je kreativně zpracovaný komiks OD-BOR-NÍK aneb O tom, jak snadné je nechat se při psaní textů unést. Vedle toho jsou žákům online k dispozici tematické interaktivní hry, které jinou formou opět pracují s tématem daného vzdělávacího programu. Herní část edukačních materiálů je určena jak pro práci žáků ve výuce, tak pro individuální podporu a motivaci k celoživotnímu učení žáků.
Evaluační nástroje jsou součástí každého z osmi tematických bloků, jejich cílem je podpora reflektivního přístupu k výukovým aktivitám. Jedná se především o evaluační dotazníky pro žáky a šablony reflektivních zpráv pro realizátory, do nichž si učitel nebo učící knihovník může v rámci profesního rozvoje zaznamenávat průběžné reflexe výuky jednotlivých tematických bloků.
Z hlediska celého kompetenčně pojatého vzdělávacího programu je žádoucí to, aby byl ve školním i mimoškolním prostředí kladen důraz na kvalitní formativní hodnocení žáků – pomůže jim porozumět smyslu jednotlivých vzdělávacích aktivit a činností a pochopit význam práce s informacemi i důležitost této dovednosti v jejich životním kontextu. Ve školním prostředí se tak tato forma výuky uplatní především v mezipředmětových výukových aktivitách, ve výuce průřezových témat, v rámci projektové výuky a všude tam, kde je prostor i čas pro individuální přístup.
V závěru příspěvku uvádíme několik tipů pro učitele nebo učící knihovníky, kteří budou vzdělávací program využívat:
Z důvodu pandemie Covidu-19 a následných vládních opatření probíhalo ověřování pouze jedenkrát ve dvou městech. V Třinci probíhalo ověřování TB1 – TB6 ve dnech 29. 9., 5. 10. a 6. 10. 2021 vždy po dvou blocích a účastnilo se ho vždy 27 žáků Gymnázia Třinec. V Hradci Králové probíhalo ověřování TB7 a TB8 na Základní škole Pouchov ve školní knihovně a zúčastnilo se ho 22 a 16 žáků 7. třídy.
Žáci se na připravované tematické bloky těšili, měli dobrou náladu a byli zvědaví, co je bude čekat. Většinou měli povědomí o tom, čemu se v programu budeme věnovat. Protože byly před ověřováním z důvodu vládních opatření delší dobu uzavřené školy, žáci se těšili na spolužáky a byli trošku nesoustředění a živější. Žáci pracovali se zájmem, snažili se porozumět zadání a úkoly plnili podle svých schopností a se zaujetím. Většinou jim vyhovovala práce ve skupině a jiný způsob výuky, než na který jsou běžně zvyklí. Zřejmě i z toho důvodu dokázali udržet zájem většinou po celou dobu práce. Jen v případech, kdy je čekala například delší samostatná práce, se stávalo, že byli někdy rozptýlení a špatně se soustředili. Při některých ověřováních se stalo, že žáci nebyli spokojeni s rozdělením do skupinek, ale této nespokojenosti není možné vždy předejít. Zásadní problém, že by spolu skupinka nemohla spolupracovat, ale nikde nenastal. Některé aktivity hodnotili žáci jako velice zábavné, jiné je bavily méně. Protože se ale stejné aktivity objevovaly například jak v pozitivním, tak v negativním hodnocení, předpokládáme, že tak bylo učiněno především podle osobních preferencí (například někdo rád hraje scénky, jiný je naopak introvert a dramatizace mu nevyhovuje). Většinou se neobjevila aktivita, kterou by většina žáků hodnotila pouze negativně. Z dotazníků vyplynulo, že žáky moc nezaujalo přiřazování kartiček, které bylo ve finální verzi nahrazeno jinou aktivitou. Dále některé žáky nebavilo samotné psaní odborného textu. Často se nechali rozptýlit spolužáky a na samotnou práci se tolik nesoustředili. Obecně žáky zaujaly více aktivity pohybové a zábavné, méně zajímavé pro ně byly aktivity vzdělávací, jako například vyhledávání informací, práce s textem, psaní odborného textu apod. Žáci program vnímali tak, že není tolik významný z hlediska přínosu nových informací, naopak jim přinesl spíše praktické dovednosti, které využijí v budoucnu.
Žákům většinou vyhovovala práce ve skupině a jiný způsob výuky, než na který jsou běžně zvyklí. Aktivity hodnotili jako zábavné s tím, že získané dovednosti budou moci využít v budoucnosti při psaní nejen odborných textů, ale i při jakékoliv prezentaci. Žáci také zmínili, že kdyby měli tyto dovednosti dříve, získali by jistě lepší známku z prezentace referátu. Některé aktivity hodnotili žáci jako velice zábavné, jiné je bavily méně. Budeme-li konkrétní, mezi zábavné aktivity by patřilo například hraní scének, vytváření lapbooku, aktivita blackout poetry, hledání knížek a pohyb v knihovně, aktivita oční kontakt, jazykolamy apod. Mezi ty méně zábavné řadili žáci například vyhledávání informací, řazení kartiček, práce s textem a psaní odborného textu. Většinou se neobjevila aktivita, kterou by ale většina žáků hodnotila negativně. Žáci program vnímali tak, že není tolik významný z hlediska přínosu nových informací, naopak jim přinesl spíše praktické dovednosti, které využijí i v budoucnu.
Program pedagogové i realizátoři hodnotili jako přínosný, s logickou posloupností úkolů a s obsahem odpovídající zadané problematice. Vnímali ho jako pro žáky zábavný s tím, že získali nové dovednosti k psaní nejen odborných textů, ale i k vlastní prezentaci.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Co nebylo v učebnici.
Ostatní články seriálu:
