Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Co nebylo v učebnici (5. část) – S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků SŠ
Odborný článek

Co nebylo v učebnici (5. část) – S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků SŠ

Anotace

Společný vzdělávací program učitelů a učících knihovníků v dílčích částech reflektuje téma informace a jejího významu v cestě žáka celoživotním učením.

Cíl

Cílem vzdělávacího programu je u žáků rozvíjet a posilovat informační, dokumentovou, čtenářskou a mediální gramotnost stejně jako kritické myšlení pro potřeby vzdělávání ve formálním i neformálním prostředí a jako stěžejní součást samostatného celoživotního učení. Dílčími cíli programu jsou rozvoj klíčových kompetencí s důrazem na kompetence měkké a dále podpora rozvoje strategií celoživotního učení. Cílů je dosahováno prostřednictvím ukotvení jednotlivých témat v kurikulárních dokumentech a jejich propojení s žitými zkušenostmi žáků, přičemž žáci využívají k rozvoji celoživotního učení aktivizační metody výuky vycházejícími z konstruktivistického paradigmatu.

Jedna rovina vzdělávacího programu řeší problém vzdělávání v množství interakcí s informacemi, kterým je jedinec vystaven. Aby bylo možné potřebné informace v průběhu celoživotního vzdělávání nalézt, pochopit, vyhodnotit a dále využívat, je vhodné naučit se používat k tomu různé nástroje. E-čtečky, myšlenkové mapy, grafy, schémata, organizéry informací, kreativní zpracování textů i obrazových materiálů, funkce sociálních sítí – to vše může být vhodnými prvky rozvoje informační a mediální gramotnosti nebo kritického myšlení v rámci celoživotního učení.

Druhá rovina programu řeší problematiku čtenářských strategií a informační i digitální gramotnosti v běžných životních situacích na úrovni odpovídající věku cílové skupiny, které je program určen. Pro každodenní život je důležité umět přečíst s porozuměním a využívat nejen různé typy uměleckých textů, ale také mnoho praktických dokumentů, jako jsou jízdní řády, návody, popisy, příbalové letáky, smlouvy, formuláře, dotazníky, grafy, schémata nebo přihlášky. Tato část programu je zaměřena na techniky a nástroje využitelné při rozvíjení dokumentové informační gramotnosti v kontextu celoživotního vzdělávání.

Program reflektuje aktivizační principy výuky s cílem využít optimálního potenciálu každého žáka sekundárního stupně vzdělávání. Vzdělávací obsah programu je provázán s různými typy RVP pro střední vzdělávání včetně průřezových témat a s konkrétními ŠVP.

Jak rozvíjet informační gramotnost žáků ve spolupráci školy a knihovny

Informační gramotnost, tedy obecně komplexní práce jedince s informacemi, patří ke klíčovým kompetencím pro 21. století, díky nimž může mladý člověk čelit výzvám, které rychle se měnící svět přináší. Je žádoucí zaměřit na její rozvíjení pozornost, posílit u žáků schopnost pracovat s informacemi pro celoživotní učení a využívat k tomu potenciál takových institucí, jakými jsou knihovny. S těmito cíli byl realizován celorepublikový projekt z OP VVV Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století.

Projekt běžel v letech 2018–2021 v rámci výzvy MŠMT Propojování formálního a neformálního vzdělávání. Vzniklo celkem devět unikátních vzdělávacích programů, každý v rozsahu 16 vyučovacích hodin. Jedinečným způsobem byly vyučovací hodiny vytvářeny, realizovány a evaluovány ve společenství praxe učitelů a učících knihovníků. Jednotlivé vzdělávací programy cílí vždy na konkrétní věkovou skupinu žáků od 1. ročníku ZŠ až po závěrečné ročníky SŠ. Vzdělávacím pojítkem všech 144 vyučovacích hodin, které v projektu vznikly, je rozvíjení informační gramotnosti.

Příspěvek představuje pedagogům i dalším zájemcům jeden 16hodinový vzdělávací program vzešlý z projektu Co nebylo v učebnici. Jedná se o program S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků SŠ (typicky ukončených maturitou), dostupný online na adrese http://www.conebylovucebnici.cz/vp6.html.

Obsah je ukotven v osmi dvouhodinových (90minutových) tematických blocích a postupně v něm lze najít odpovědi na otázky typu Jaké nástroje existují pro vyhledávání, organizování, porozumění, využití a sdílení informací v online i offline prostředí? Jak jejich prostřednictvím může žák rozvíjet své celoživotní učení? Jakým nástrahám současný mladý člověk čelí v informační společnosti a jak se jim může vyhnout? Co je to digitální wellbeing? Jaké strategie pro práci s informacemi je třeba osvojit si pro zvládání každodenních životních situací ve 21. století?

Didaktické principy a zařazení v kurikulu

Vzdělávací program využívá konstruktivistické učení a trojfázový model učení E-U-R, je naplněn mnoha různorodými aktivizujícími metodami a prvky pro rozvíjení kompetencí pro celoživotní učení. Zároveň je program zaměřen na posilování čtenářských strategií a informační, mediální a digitální gramotnosti v běžných životních situacích.

Svým jedinečným kompetenčním pojetím je obsah učiva všech částí vzdělávacího programu vhodný pro společenskovědní mezipředmětovou výuku, je žádoucí realizovat ho také ve výuce základů společenských věd, komunikace v rámci českého jazyka, ve výuce průřezového tématu Mediální výchova. Aktuálnost témat jednotlivých bloků je příležitostí využít je pro aktivity v adaptačním období žáků na začátku středoškolského vzdělávání nebo jako projektovou výuku ukotvenou v prostředí veřejné či školní knihovny.

Jednotlivé 90minutové tematické bloky reflektují výukový obsah propojující především informační, mediální a digitální gramotnost. Jedná se o tematické bloky Informační etika, Fake news, Argumentační fauly, Reklama, Formální dokumenty, Knižní džungle, Komunikující místo a Digitální wellbeing. Každý z nich funguje jako samostatný a uzavřený 90minutový výukový materiál, zároveň lze jednotlivé bloky propojit, realizovat je návazně například v rámci projektových dní nebo vzdělávacího cyklu v prostoru veřejné knihovny.

Která témata jsou v jednotlivých 90minutových tematických blocích vzdělávacího programu zařazena?

Tematický blok č. 1 – Informační etika: umím s informacemi eticky zacházet

V prvním tematickém bloku se žáci seznámí s termínem informační etika a jejími implikacemi pro osobní život. Informační etika je spojena s autorským zákonem, zákonem na ochranu osobních údajů, krádeží identity, kyberšikanou, kodexy různých profesí apod. V průběhu výuky žáci vstupují do konkrétních případových situací, které je žádoucí vyřešit na základě získaných znalostí i svědomí. Žáci se zdokonalují v kompetenci komunikativní, osvojují si používání logických argumentů, reflektují potřebu zachovávat pravidla korektního informačního chování, typicky v online prostředí.

Tematický blok č. 2 – Fake news: umím rozpoznat zavádějící informace

V tematickém bloku věnovaném především fake news žáci na úrovni střední školy jednak pracují s pojmy dezinformace, fake news, manipulativní obsah nebo hoax, jednak rozvíjejí kompetence rozpoznat zavádějící sdělení v rozličných zdrojích a formátech. Žáci si uvědomí nutnost informace ověřovat a poznají a vyzkoušejí si nástroje, které jim k tomu mohou pomoci.

Tematický blok č. 3 – Argumentační fauly: umím rozpoznat manipulativní informace

Tematický blok je zaměřen na argumentační fauly a jeho cílem je, aby žáci porozuměli termínu argumentační faul a rozvíjeli kompetence rozeznávat manipulativní obsah sdělení. Na základě analýzy internetové diskuse se žáci snaží uvědomit si důležitost efektivní komunikace, korektní argumentace, zásady netikety i kultivace internetové komunikace a internetového prostředí. Rovněž se učí chápat možnost volby – pokud diskuse není smysluplná, nemusí do ní vstupovat.

Tematický blok č. 4 – Reklama: umím vyhodnotit informace z reklamy

Obsahovou linku tematického bloku tvoří všudypřítomnost reklamy. Žáci hravou formou poznávají, že ideální svět reklamy neexistuje. Seznamují se s regionálním tiskem a weby a s možnostmi inzerovat v nich. Učí se sami vyhodnotit, jaká forma propagace je nejefektivnější. Žáci dokážou rozlišit manipulativní techniky v reklamě například z úhlu pohledu obchodníků, čímž rozvíjejí a posilují své kritické myšlení.

Tematický blok č. 5 – Formální dokumenty: umím doplnit informace do dokumentů

Tematický blok v obsahu pracuje s termínem dokumentová gramotnost. S rozvojem informačních a komunikačních technologií stoupá potřeba získávat a zpracovávat informace obsažené v takových dokumentech, jako jsou návody, popisy, příbalové letáky, smlouvy, formuláře, dotazníky nebo grafy. Žáci se v tomto tematickém bloku seznámí s technikami a nástroji využitelnými při rozvíjení dokumentové gramotnosti v kontextu celoživotního vzdělávání.

Tematický blok č. 6 – Knižní džungle: umím hledat informace o knize

Tematický blok svým obsahem hledá odpověď na otázku, které informace jsou důležité pro informovanou volbu knihy, především z oblasti beletrie. Žáci poznají široké spektrum informačních zdrojů, včetně vydavatelských a technických údajů o knize. Učí se orientaci v informačních zdrojích, z nichž mohou čerpat inspiraci při výběru knih ke čtení s ohledem na svůj věk, čtenářské preference a dovednosti. Porozumí nebo si prohloubí porozumění významu citační etiky, samostatně si vyzkoušejí citaci informačního zdroje vytvořit.

Tematický blok č. 7 – Komunikující místo: umím si vyhledat informace o místě, kde žiji

Cílem tematického bloku je to, aby si žáci uvědomili, které informační zdroje jsou jim dostupné o místě, kde žijí nebo studují. Žáci se s informačními zdroji seznamují, ve skupinových aktivitách je analyzují, posuzují a hodnotí pomocí marketingového nástroje SWOT analýza. Na konkrétních typech zdrojů tak žáci dle svých možností rozvíjejí svoji informační, mediální i dokumentovou gramotnost v rámci celoživotního učení.

Tematický blok č. 8 – Digitální wellbeing: umím být v rovnováze s informacemi

Tematický blok vzdělávacím a osvětovým pojetím reflektuje aktuální fenomén digitální wellbeing. Žáci si osvojují znalost nebo prohlubují porozumění pojmům spadajícím do této problematiky, jakými jsou např. digitální detox, digitální rovnováha, digitální stopa. Poznávají možnosti a nástroje, které mohou využít pro zařazení digitálního wellbeingu do svého každodenního života v informační společnosti. Jedním z cílů výuky je vést žáky k tomu, aby byli schopni pojmenovat a kriticky zhodnotit výhody a nevýhody digitálních technologií v soukromém i profesním životě.

Metodika vzdělávacího programu

Vzdělávací program je jako komplexní otevřený vzdělávací zdroj dostupný online na adrese http://www.conebylovucebnici.cz/vp6.html. Je metodicky podrobně rozpracován tak, aby byl bez náročné přípravy využitelný nejen zkušenými, ale i začínajícími pedagogy nebo učícími knihovníky ve školní nebo mimoškolní praxi. Jeho jednotlivé metodické části jsou volně ke stažení samostatně ve formátech PDF nebo doc.:

  • Základní informace o výukovém programu (video, anotace, parametry)
  • Stručný průvodce programem pro učitele, učícího knihovníka či jiného vzdělavatele
  • Podrobný popis realizace vzdělávacího programu ve formátech PDF a doc
  • Komplet pracovních a metodických materiálů obsahující
    1. sadu pracovních listů ke každému tematickému bloku
    2. sadu metodických listů a klíčů k úlohám
    3. portfolio žáka
  • Anotace tematických bloků, včetně pracovních a metodických materiálů
  • Motivační materiály pro žáky (animovaný příběh, komiks, sada interaktivních her apod.)

Podrobný popis realizace vzdělávacího programu je dokument, který obsahuje pojetí výukového programu (cíle, formu, rozvíjené klíčové kompetence, metody a způsoby realizace, potřebné zabezpečení, předpokládané náklady), podrobně rozpracovaný obsah programu, metodickou část, přílohovou část, přehled použitých informačních zdrojů a evaluaci programu. Je ke stažení ve formátech PDF a doc.

Portfolio žáka je sada PDF souborů materiálů, které každý žák v jednotlivých tematických blocích dostává do rukou, interaguje s nimi při učebních činnostech a tyto výstupy z učení si postupně shromažďuje jako doklad rozvíjených kompetencí v informační gramotnosti. Typicky jsou to pracovní listy se zadáním úloh, kvízy, otázky k řízenému čtení apod.

Motivační materiál pro cílovou skupinu tvoří krátké video, které žákům přístupnou formou představuje témata vzdělávacího programu. Prvkem využitelným v úvodu vzdělávacího programu a zároveň pozvánkou do témat programu je pro žáky i vzdělavatele kreativně zpracovaný komiks s názvem NE-NA-SY-TA aneb Jak je snadné nechat se zahltit informacemi. Vedle toho jsou žákům online k dispozici tematické interaktivní hry, které jinou formou opět pracují s tématem daného vzdělávacího programu. Herní část edukačních materiálů je určena jak pro práci žáků ve výuce, tak pro individuální podporu a motivaci k celoživotnímu učení žáků.

Evaluační nástroje jsou součástí každého z osmi tematických bloků, jejichž cílem je podpora reflektivního přístupu k výukovým aktivitám. Jedná se především o evaluační dotazníky pro žáky a šablony reflektivních zpráv pro realizátory, do nichž si učitel nebo učící knihovník může v rámci profesního rozvoje zaznamenávat průběžné reflexe výuky jednotlivých tematických bloků.

Z hlediska celého kompetenčně pojatého vzdělávacího programu je žádoucí to, aby byl ve školním i mimoškolním prostředí kladen důraz na kvalitní formativní hodnocení žáků – pomůže jim porozumět smyslu jednotlivých vzdělávacích aktivit a činností a pochopit význam práce s informacemi i důležitost této dovednosti v jejich životním kontextu. Ve školním prostředí se tak tato forma výuky uplatní především v mezipředmětových výukových aktivitách, ve výuce průřezových témat, v rámci projektové výuky a všude tam, kde je prostor i čas pro individuální přístup.

V závěru příspěvku uvádíme několik tipů pro realizátory vzdělávacího programu:

  • Vzdělávací program je variabilní, modifikujte jej v realizaci dle potřeb své cílové skupiny.
  • Pokud využijete k realizaci celý 16hodinový vzdělávací program, seznamte žáky s tím, odkud kam směřujete, a průběžně reflektujte společnou práci.
  • Pokud zvolíte realizaci několika tematických bloků za sebou v rámci jednoho dne, vyberte maximálně tři bloky a prokládejte výuku také např. pohybovými aktivitami s žáky.
  • Při realizaci tohoto typu výukových programů aktivity žáků probíhají za čilé konverzace, může tedy nastat zvýšený hluk. Zvažte přitom svoji intervenci vzhledem ke zvoleným metodám výuky u konkrétních učebních činností.

Reflexe

Ověření celého vzdělávacího programu proběhlo jedenkrát, ale po skupinách tematických bloků ve třech fázích – v září 2020 a v květnu 2021 v Sedlčanech, v červnu 2021 v Praze. Přítomen byl obvykle 1 realizátor a pedagogický doprovod. Vzhledem k situaci pandemie Covid – 19 byli žáci při prezenčním ověřování v Sedlčanech a při ověřování v Praze po dlouhém období distanční výuky. Při ověřování v Sedlčanech navíc byla povinnost nosit roušku/respirátor, což ověřování limitovalo.

Zájem cílové skupiny byl relativně velký, celkově vyšší byl v oboru Technické lyceum, což je však pochopitelné vzhledem ke studijním předpokladům a studijní motivaci těchto žáků. Vzhledem k dlouhodobé distanční výuce a pandemické situaci byl projekt cílovou skupinou vnímán jako příjemné zpestření, což se projevilo nejen při ověřování v Praze, ale i při ověřování v Sedlčanech. Žáci byli v dobré náladě a o program se zajímali, žáci SOU projevovali určitou míru roztržitosti.

Cílová skupina vzdělávacího programu je značně diferencovaná (žáci SOU X žáci technického lycea), přesto byly reakce veskrze pozitivní. V první fázi ověřování se projevila únava žáků (byly ověřovány tři lekce), což se odrazilo na evaluaci této části programu. Při ověřování v Sedlčanech a při ověřování v Praze měli žáci v obou případech vyšší zájem o diskusi, o zapojování se do společných aktivit, oceňovali možnost interakce se spolužáky. Žáci SOU však projevili i určitou nesoustředěnost a časově pro ně byly lekce náročnější.

Projekt je jako celek funkční, lekce jsou velmi dobře metodicky poskládané a zahrnují témata, která jsou v běžné výuce opomíjena (Digitální wellbeing, Fake news apod.). Vzhledem k rozdílnosti cílové skupiny je třeba, aby realizátor vhodně motivoval, vysvětlil, případně vybral z metodicky ověřených variant aktivity vždy tu žádoucí. V konkrétních tematických blocích byl problém s časovým hlediskem (Reklama, Fake news a Knižní džungle). Některé tematické bloky mohou být pro žáky SOU obsahově náročnější, je třeba metodickou i obsahovou erudici a zkušenost realizátora (Formální dokumenty).

Z dotazníků zpětné vazby žáků, které byly vyplňovány po každé části ověřování, vyplývá, že program byl hodnocen veskrze pozitivně. Žáci oceňovali zajímavá, atraktivní témata, se kterými se při běžné výuce nesetkávají. Vzhledem k rozdílnosti cílové skupiny se objevovaly určité rozdíly (žáci SOU byli dříve unavení, ne vždy je bavilo vyplňovat pracovní list nebo hledat informace), oproti tomu žáci technického lycea pracovní listy oceňovali (konkrétně např. pracovní list s internetovou diskusí v bloku Argumentační fauly) a vyhledávání informací je bavilo.

Věcný obsah programu byl hodnocen velmi dobře, tematické bloky jsou sestaveny metodicky příhodně, obsahují rozmanité aktivity (např. diskusní, dramatizační), individuální i týmovou práci. Důležitou součástí tematických bloků je zajímavé využití informačních technologií.

Literatura a použité zdroje

[1] – Co nebylo v učebnici – Spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století . 2021. [cit. 2021-10-14]. Dostupný z WWW: [http://www.conebylovucebnici.cz/].
[2] – MAZÁČOVÁ, Pavlína. Informační gramotnost. Teorie a vzdělávací praxe . 2019. [cit. 2021-10-14]. Dostupný z WWW: [https://pages.pedf.cuni.cz/sc25/files/2020/02/Teorie_a_vzdelavaci_praxe.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Pavlína Dobruská

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Co nebylo v učebnici.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Kompetence k učení
  • využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí;
  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Kompetence k řešení problémů
  • porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;
  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Občanské kompetence a kulturní povědomí
  • dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;

Průřezová témata:

  • Odborné vzdělávání
  • Informační a komunikační technologie

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

Realizace celého vzdělávacího programu je podpořena materiálním zabezpečením, které tvoří běžné kancelářské potřeby pro skupinovou a aktivizační práci – jedná se o kancelářské papíry v různých formátech, papírové složky, psací potřeby, lepidla, nůžky, post-ity a další drobné kancelářské potřeby. Pro potřeby prezentací výstupů žáků jsou často použity flip-charty, které ale mohou být nahrazeny většími papíry, či jiné prezentační pomůcky. Další důležitou podmínkou je zajištění dostatečného množství a variability informačních zdrojů v tištěné podobě dle zadání jednotlivých tematických bloků. V průběhu realizace celého vzdělávacího programu se pracuje s informačními zdroji z fondu veřejné knihovny či školy. K realizaci vzdělávacího programu je třeba zajistit technické zázemí a vzdělávací technologie či ICT typu počítač, notebook, dataprojektor, plátno, případně tablet nebo chytrý mobilní telefon. Pro skupinovou práci je třeba zabezpečit dostatečné zázemí se stoly a počítači s připojením k internetu včetně pracovních míst k sezení u stolů nebo na jiných vhodných místech učebny dle počtu žáků účastnících se výuky v neformálním prostředí knihovny i v prostoru školy. Veškeré použité materiály jsou buď volně šiřitelné a uvádíme u nich řádně citovaný zdroj, nebo se jedná o autorskou tvorbu, která je také řádně označena. Konkrétní pomůcky a potřebný materiál k realizaci každého tematického bloku jsou podrobně uvedeny v dalších kapitolách vždy pro konkrétní aktivitu.