Obsah jednotlivých tematických bloků reflektuje RVP pro základní vzdělávání a využívá třífázového modelu E-U-R (evokace, uvědomění, reflexe). Vzdělávací program akcentuje informační gramotnost a poskytuje nástroje vhodné k aplikaci jejích principů. Rozvíjí také klíčové kompetence stanovené v RVP a navazuje na průřezová témata.
Jednotlivé tematické bloky se skládají z rozmanitých úkolů, mezi které patří práce ve skupině, práce ve dvojicích, pohybové aktivity i vyplňování pracovních listů. Program je možné realizovat jako celek se zastřešujícím příběhem, nebo si pouze vybrat z jednotlivých tematických bloků a ty aplikovat do výuky samostatně.
Jak rozvíjet informační gramotnost žáků ve spolupráci školy a knihovny
Informační gramotnost, tedy obecně komplexní práce jedince s informacemi, patří ke klíčovým kompetencím pro 21. století, díky nimž může mladý člověk čelit výzvám, které rychle se měnící svět přináší. Je žádoucí zaměřit na její rozvíjení pozornost, posílit u žáků schopnost pracovat s informacemi pro celoživotní učení a využívat k tomu potenciál takových institucí, jakými jsou knihovny. S těmito cíli byl realizován celorepublikový projekt z OP VVV Co nebylo v učebnici –spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století.
Projekt běžel v letech 2018–2021 v rámci výzvy MŠMT Propojování formálního a neformálního vzdělávání. Vzniklo celkem devět unikátních vzdělávacích programů, každý v rozsahu 16 vyučovacích hodin. Jedinečným způsobem byly vyučovací hodiny vytvářeny, realizovány a evaluovány ve společenství praxe učitelů a učících knihovníků. Jednotlivé vzdělávací programy cílí vždy na konkrétní věkovou skupinu žáků od 1. ročníku ZŠ až po závěrečné ročníky SŠ. Vzdělávacím pojítkem všech 144 vyučovacích hodin, které v projektu vznikly, je rozvíjení informační gramotnosti.
Příspěvek představuje pedagogům, učícím knihovníkům i dalším zájemcům 16hodinový vzdělávací program z projektu Co nebylo v učebnici, program S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků z 6.–7. ročníku ZŠ a odpovídající ročníky osmiletého gymnázia, dostupný z http://www.conebylovucebnici.cz/vp4.html.
Vzdělávací obsah je ukotven v osmi dvouhodinových (90minutových) tematických blocích, pojetí vzdělávacího programu je díky zastřešujícímu příběhu ukotveno v hledání vztahu člověka s vesmírnou civilizací a v kritickém pohledu na různé aspekty našeho života na planetě Zemi. Žáci při aktivním učení získávají odpovědi na otázky typu Co je to přátelství a jak funguje v internetovém čase? Jaké techniky učení mi pomohou zvládat obrovské množství informací kolem mne? Co vím o kulturním dědictví? Jak mohu porozumět pojmu dezinformace a kde se s dezinformacemi setkám? Umím adekvátně jednat v krizové situaci a pracovat v tu chvíli s informacemi? Proč je žádoucí zajímat se o životní prostředí kolem mne a jaké informační zdroje k tomuto tématu nabízí knihovna v mé obci?
Didaktické principy a zařazení v kurikulu
Vzdělávací program využívá konstruktivistické učení a trojfázový model učení E-U-R, je naplněn různorodými aktivizujícími metodami a prvky pro rozvíjení kompetencí pro celoživotní učení – kritickou prací s textem, herními a zábavnými činnostmi včetně práce s ICT. Jednotlivé 90minutové tematické bloky reflektují výukový obsah propojující především čtenářskou a informační gramotnost v každodenních životních situacích.
Každý blok funguje jako samostatný a uzavřený 90minutový výukový materiál, zároveň lze jednotlivé bloky propojit, realizovat je návazně například v rámci projektových dní nebo vzdělávacího cyklu v prostoru veřejné knihovny. Program je zacílen tak, aby v něm využil svůj potenciál každý žák daného stupně vzdělávání (včetně talentovaných žáků a žáků se SVP). Vzdělávací obsah je provázán s RVP pro základní vzdělávání včetně průřezových témat.
Tematický blok 1 Spolupráce a přátelství
Tematický blok slouží jako motivační úvod k celému programu. Jeho smyslem je to, aby žáci porozuměli roli člověka jako jednotlivce v lidské společnosti a učili se chápat význam přátelství. V rámci motivační funkce je obsah učiva zacílen tak, že si žáci ve společných aktivitách a hrách rozvíjejí komunikativní kompetence v týmu a budují příznivé klima ve třídě. Žáci si také uvědomují odlišnosti mezi virtuálními a skutečnými přáteli a učí se formulovat a vyjadřovat své postoje a emoce. Obsah reaguje na aktuální problémy a témata, která daná cílová skupina řeší – jsou jimi např. introvertní vs. extrovertní spolužáci, jak být šťastný, zda je důležité být oblíbený atd.
Tematický blok 2 Svět dezinformací
Cílem tematického bloku je to, aby si žáci uvědomili rizika spojená s šířením nepravdivých a nedůvěryhodných informací či poplašných zpráv. Žáci se učí porozumět tomu, že žít v záplavě dat a informací vyžaduje znalost kritického myšlení a jeho aplikaci do celoživotního učení i kvalifikovaného rozhodování v každodenních situacích. Vnímají rozdíly mezi analogovými a digitálními informacemi a navrhují možnosti práce s nimi na příkladu profilu člověka na sociální síti. Také si osvojují strategie pro rozeznání reklamních sdělení od seriózních textů informativních.
Tematický blok 3 Životní prostředí
Stěžejním obsahem učiva je téma ekologie a její důležitost. V devadesáti minutách žáci věnují pozornost důsledkům lidské činnosti a opatřením, díky nimž žáci mohou přispět k udržitelnému rozvoji lidské společnosti. Žáci se v práci s informačními zdroji zamýšlejí nad každodenním chováním a možnostmi zmírnění jeho dopadu na naši planetu, a to skrze témata ochrana vody, ovzduší a třídění odpadu. Zároveň si cíleně posilují a podporují, popř. budují ekologický přístup k přírodě a svému okolí.
Tematický blok 4 Kulturní dědictví
Žáci se v tematickém bloku dozví o dělení českých i světových památek na památky hmotné, porozumí tomuto dělení a poznají zástupce jednotlivých kategorií. Seznámí se institucí UNESCO, pokusí se vytvořit fiktivní přihlášku právě do této organizace. Získané informace si navzájem předají, a tak v závěru tematického bloku získají přehled nejen o tom, jak se památky dělí, ale hlavně o charakteristikách jednotlivých kategorií, a to na úrovni světového i českého prostředí. Tematický blok výrazně akcentuje rozvíjení informační gramotnosti na úrovni vyhledávání, porozumění a tvorby informací.
Tematický blok 5 Techniky učení
Tématem bloku je celoživotní učení. Žáci poznávají a prakticky si vyzkoušejí metody, jak si lze usnadnit třídění a zapamatování si nových informací a jak k celému procesu učení přistupovat. Seznamují se s principy fungování procesu učení a paměti, dle svých individuálních možností navrhují postupy, které lze prakticky aplikovat nejen ve škole. Získávají povědomí o studijních typech a tom, jak lze jednotlivých způsobů chování využít při studiu. Žáci se učí pracovat s chybou, s mnemotechnickými pomůckami, myšlenkovou mapou.
Tematický blok 6 Cizí jazyk a komunikace
Komunikace je klíčovou dovedností pro život v informační společnosti, a proto je cílem tohoto bloku to, aby si žáci uvědomovali, že komunikace vedle znalosti cizího jazyka zahrnuje různé dovednosti práce s informacemi. Žáci se seznámí s pojmem umělé jazyky a sami si vyzkouší jednoduchý překlad v umělém jazyce esperantu. Osvojují si pojmy verbální i neverbální komunikace, porozumění i aplikaci těchto forem komunikace si vyzkoušejí na příkladu pantomimických i šifrovacích aktivit s textem i obrázky.
Tematický blok 7 Krizové situace
Východiskem výuky je možný scénář krizové situace, na kterém se ilustruje propojenost všech základních oblastí fungování lidské společnosti (elektřina, doprava, internet, telefonní signál apod.). Žáci se v krizové situaci simulačně ocitají, učí se prakticky řešit nastalé problémy a správně jednat v případě tzv. blackoutu. Učí se rozpoznat zvuky poplašné sirény, sestavit lékárničku nebo pracovat s mapou a tradičním jízdním řádem. Cílem je také to, aby žáci dokázali zjistit, kde je žádoucí v krizové situaci hledat potřebné informace, radu, pomoc. Je kladen důraz na to, aby žáci byli schopni uvědomit si priority, kvalifikovaně, rychle a efektivně se rozhodovat ve stavu nouze.
Tematický blok 8 Algoritmické myšlení
Žáci poznávají pojem algoritmus a seznamují se s tím, jak na principu algoritmů fungují v praktickém životě instrukce či popis postupu při řešení úkolu. Žáci se učí porozumět programování, zjišťují, že pojmy jako robot a umělá inteligence nejsou jen slova ze sci-fi filmů, a pracují s reálnými příklady jejich využití v praxi. S pomocí papíru a tužky se seznámí s principem blokového programování, fungování počítačů a výrokové logiky. Vyzkouší si tvorbu diagramu a vzájemné testování jeho správnosti.
Metodika vzdělávacího programu
Vzdělávací program je jako komplexní otevřený vzdělávací zdroj dostupný online na adrese http://www.conebylovucebnici.cz/vp4.html. Je metodicky podrobně rozpracován tak, aby byl bez náročné přípravy využitelný nejen zkušenými, ale i začínajícími pedagogy nebo učícími knihovníky ve školní nebo mimoškolní praxi. Jeho jednotlivé metodické části jsou volně ke stažení ve formátech PDF nebo doc:
Podrobný popis realizace vzdělávacího programu je dokument, který obsahuje pojetí výukového programu (cíle, formu, rozvíjené klíčové kompetence, metody a způsoby realizace, potřebné zabezpečení, předpokládané náklady), podrobně rozpracovaný obsah programu, metodickou část, přílohovou část, přehled použitých informačních zdrojů a evaluaci programu. Je ke stažení ve formátech ve formátech PDF a doc.
Portfolio žáka je sada PDF souborů materiálů, které každý žák v jednotlivých tematických blocích dostává do rukou, interaguje s nimi při učebních činnostech a tyto výstupy z učení si postupně shromažďuje jako doklad rozvíjených kompetencí v informační gramotnosti. Typicky jsou to pracovní listy se zadáním úloh, kvízy, otázky k řízenému čtení apod.
Motivační materiál pro cílovou skupinu tvoří krátké video, které žákům přístupnou formou představuje témata vzdělávacího programu. Prvkem využitelným v úvodu vzdělávacího programu a zároveň pozvánkou do témat programu je pro žáky i vzdělavatele kreativně zpracovaný komiks s názvem PŘÁ-TE-LÉ aneb O různých podobách setkání s přáteli v době všudypřítomných technologií. Vedle toho jsou žákům online k dispozici tematické interaktivní hry, které jinou formou opět pracují s tématem daného vzdělávacího programu. Herní část edukačních materiálů je určena jak pro práci žáků ve výuce, tak pro individuální podporu a motivaci k celoživotnímu učení žáků.
Evaluační nástroje jsou součástí každého z osmi tematických bloků, jejich cílem je podpora reflektivního přístupu k výukovým aktivitám. Jedná se především o evaluační dotazníky pro žáky a šablony reflektivních zpráv pro realizátory, do nichž si učitel nebo učící knihovník může v rámci profesního rozvoje zaznamenávat průběžné reflexe výuky jednotlivých tematických bloků.
Z hlediska celého kompetenčně pojatého vzdělávacího programu je žádoucí to, aby byl ve školním i mimoškolním prostředí kladen důraz na kvalitní formativní hodnocení žáků – pomůže jim porozumět smyslu jednotlivých vzdělávacích aktivit a činností a pochopit význam práce s informacemi i důležitost této dovednosti v jejich životním kontextu. Ve školním prostředí se tak tato forma výuky uplatní především v mezipředmětových výukových aktivitách, ve výuce průřezových témat, v rámci projektové výuky a všude tam, kde je prostor i čas pro individuální přístup.
V závěru příspěvku uvádíme několik tipů pro realizátory vzdělávacího programu:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Co nebylo v učebnici.
Ostatní články seriálu:
