Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Evaluace a autoevaluace jako pomocník manažera školy IV (metody sběru dat) - 1. část
Odborný článek

Evaluace a autoevaluace jako pomocník manažera školy IV (metody sběru dat) - 1. část

17. 5. 2012 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Marek Václavík

Anotace

Příspěvek navazuje na předchozí díl – Evaluace a autoevaluace jako pomocník manažera školy III. Zde se dozvíte, které metody můžete využít při sběru podkladů a dat nejen při autoevaluační činnosti. Vybrané metody jsou podrobně rozepsány. Příspěvek také nabízí tipy na konkrétní kroky, které můžete učinit ve své škole.

Sběr dat (B): Metody vhodné pro autoevaluační činnost

Tento krok navazuje na předchozí, který je uveden v minulém díle, tedy číslo III. 

Vybrat vhodný nástroj může být velice těžké. Pro zvolení správného nástroje nám pomůže zodpovězení níže uvedených otázek, ale také i vlastní intuice. Musíme mít jasnou představu o tom, jak vybranou metodu aplikujeme.

1. Na tomto místě uvedu jen stručný přehled nejčastěji uváděných metod. Tučně jsou vyznačeny metody, s nimiž jsem se na školách nejčastěji setkával. Tabulku naleznete v Příloze 4.

Dále bych tyto metody obohatil o další, svým způsobem jedinečné: metoda kritického přítele, barvy života, kooperativní akční výzkum, měření kulturní mezery a měření pomocí kritérií. 

2. Evaluační skupina by měla zvolit pro začátek takový nástroj, který je obecně dostupný, jednoduchý a jednoduše uchopitelný a hlavně nám umožní dosažení stanoveného cíle (např. zmapovat zapojení žáků do života školy). Pokud se nám některé z uvedených nástrojů líbily, zodpovězme si následující otázky a kriticky nástroj vyhodnoťme.

Faktor

Otázka

Vyhodnocení

Cíl

K čemu je to potřebné?

Co nám to změří?

 

Důsledky

Kdo bude využívat výsledky?

 

Vedlejší účinky

Jaké nežádoucí účinky mohou nastat?

 

Proveditelnost

Dokážeme to realizovat?

Pro první fázi: Je to relativně jednoduché?

ANO x NE

Praktičnost

Lze to za daných rámcových podmínek aplikovat?

ANO x NE

Čas

Jaké máme časové možnosti?

Kolik nám to zabere času?

 

Rovnováha

Zaměřuje se spíše „do hloubky" nebo „do šířky“?

Co je pro nás účelnější?

HLOUBKA

x ŠÍŘKA

Data

Které údaje očekáváme?

Poskytne nám nástroj potřebné a pravdivé údaje?

 

Účast

Kdo všechno bude do procesu zapojen?

Pokryje nám nástroj tyto aktéry?

 

Vyhodnotitelnost

Je vyhodnocení jednoduché?

Kdo vyhodnocení provede?

ANO x NE

Opakovatelnost

Je měření pomocí tohoto nástroje pro nás opakovatelné?

ANO x NE

(upraveno podle MacBeath, 2006, s. 110) 

V prvém sloupci jsou pojmenovány faktory, na které se v druhém sloupci následně dotazujeme. Otázky nás vedou ke zvážení vhodnosti použití vybraného nástroje. Třetí sloupec nám umožňuje si pořizovat záznam vyhodnocení jednotlivých faktorů.

Nyní uvedu detailnější popis nástrojů, které bych školám doporučil. Uvedené nástroje můžeme podle účelu použít samy o sobě nebo využijeme více nástrojů najednou.

Sebehodnocení

Jak již bylo v prvém dílu článku ukázáno, sebehodnocení je jedna z klíčových oblastí autoevaluace. Jedná se o hodnocení sebe sama. Mělo by probíhat ze strany učitele, žáka, vedení školy. Je to také „jedna z výchovných metod, díky níž si žák konfrontuje svůj pohled na sebe sama, své výkony s pohledy vyučujících, spolužáků a dospívá (zpravidla) k reálnějšímu sebepojetí“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 209). Se sebehodnocením jako metodou autoevaluace můžeme pracovat několika způsoby. Prostřednictvím dotazníku, rozhovoru nebo portfolia.

Tip pro sebehodnocení žáků: veďte s žáky ve skupině cílený sebehodnoticí pohovor, zapisujte si výpovědi žáků a následně vytvořte zprávu o sebehodnoticích kompetencích žáků z dané třídy.

Tip pro sebehodnocení učitelů: postupně ve škole zaveďte systém pracovních portfolií učitelů, kde jedna část bude zaměřena na sebehodnocení. Napomůže vám to při hodnocení kvality jednotlivých učitelů a pedagogického sboru, k plánování osobního růstu učitele a také např. při spravedlivém rozdělování odměn. 

SWOT analýza

Dnes velmi rozšířená metoda i ve školství. Jedná se o metodu, která je založena na čtyřech polohách: S (strong points) neboli silné stránky, W (weak points) neboli slabé stránky, O (opportunities) neboli příležitosti a T (threats) neboli hrozby. Takto můžeme analyzovat jednotlivé prvky ve škole. Metoda je použitelná jak při práci s učiteli, tak při práci se staršími žáky. Je rychlá a akční, má velkou vypovídající hodnotu. Často jsou její výsledky velice inspirativní nejen pro vedení školy.

Tip: chcete zhodnotit přitažlivost školy pro žáky a rodiče aneb proč přivést dítě právě do naší školy? Využijte SWOT analýzu. Na 4 flipcharty nadepište jednotlivé polohy, rozdělte zaměstnance na 4 skupiny a systémem „kolotoče“ nechte vyjádřit ke každé položce všechny účastníky dílny. Nezapomeňte na závěrečnou prezentaci s vyhodnocením. Můžete například objevit, co napsat na propagační materiály, ale i to, co by chtělo ve škole směrem k rodičům a žákům změnit.

Rozhovor

Využívá mluveného slova jako hlavního zdroje evaluačních informací. Existuje opět sada doporučení, jak rozhovor provádět (viz publikace s výzkumnými metodami). Rozhovor doporučuji použít především tam, kde potřebujete rychle a srozumitelně získat postoje, názory a data od vybraných osob. Nezapomeňte rozhovor vyhodnotit a poznačit si důležité poznatky. I informace o pravidelně řízených rozhovorech mohou být zařazeny do zprávy z vlastního hodnocení školy.

Tip 1: Proveďte se svými kolegy krátký sondážní rozhovor na téma složitý problém, který v současnosti řešíte na vaší škole a nevíte si s ním rady.

Tip 2: Hodnoticí rozhovor:

Jedním z typů rozhovorů je rozhovor hodnoticí. Provádí se za účelem hodnocení stavu některého z prvků. Na některých školách je využíván k hodnocení učitelovy práce. V takovém případě provádí vedení školy rozhovor s jednotlivými vyučujícími. 

Dotazník

Všeobecně známá a často používána metoda. Dotazník sestavíme jako soustavu pečlivě rozvážených a formulovaných otázek tak, abychom získali potřebná data. Existují přesná pravidla a doporučení pro sestavování dotazníků (např. Chrástka, 2000, Gavora, 2004 a jinde). Doporučuji však využít elektronické dotazníky, kterých je již mnoho předpřipravených a které lehce upravíte podle svých aktuálních potřeb. 

Tip 1: Využijte služeb PortfolioNetu (administrační správce pro školní evaluaci), kde si můžete vybrat z vytvořených dotazníků a anket, které případně rychle upravíte podle své potřeby. Systém umožňuje jednoduché získání dat od velkého množství respondentů a okamžité slovní, procentuální i grafické vyhodnocení (www.pfnet.eu). 

Tip 2: Evaluujte těžce měřitelný prvek ve škole, a to kulturu školy a klima školy. Využijte dotazníku Kilmann-Saxtonovy kulturní mezery uvedeného níže. Nezapomeňte však pracovat s výsledky. Uspořádejte krátkou pracovní dílnu, kde seznámíte respondenty s výsledky a budete hlouběji analyzovat největší úskalí.

Literatura a použité zdroje

[1] – Serena anebo autoevaluace škol v Evropě. Praha : Fakta, v. o. s., 2006. ISBN 0-415-23014-4.
[2] – VÁCLAVÍK, Marek. Evaluace a autoevaluace - teorie, praxe, souvislosti. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2010. 124 s.
[3] – VAŠŤATKOVÁ, Jana. Úvod do autoevaluace školy. 1. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN ISBN 80-244-1422-8.
[4] – VAŠŤÁTKOVÁ, J. Jaké máme nástroje pro vlastní hodnocení školy?. 2, 3. vydání. Praha : Učitelské noviny: Ředitelské listy, 2007.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
41.02 kB
Dokument
Příloha 4: Tabulka autoevaluačních nástrojů

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Marek Václavík

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
17. 5. 2012
Informační hodnota článku je velmi nízká, Postrádáme vlastní kritické zhodnocení jednotlivých přístupů. Většina informací a přístupů je také dostatečně popsána v článcích dostupných na portále rvp.cz.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Autoevaluace školy