Jak fungoval transatlantický obchod s otroky?

Autor: Mgr. Pavel Žalský

Stupeň vzdělávání: 2. st. ZŠ

Věková skupina: 8. ročník ZŠ

Vzdělávací obor: dějepis

Tematický okruh: objevy a dobývání, počátky nové doby

Časová dotace: výuka: 1 vyučovací hodina, příprava: alespoň 30 minut na projití zdrojů a přípravu distribuce badatelských listů žáků.

Pomůcky: projektor, počítač nebo tablet/iPad/mobil s připojením k internetu, vytištěné badatelské listy pro každého žáka

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti: pokud je důležité zmínit, na co navazujeme

• Oborové: žáci by měli mít základní přehled o zámořské expanzi evropských států a jejich imperiálních ambicích
• Digitální: žáci pracují s větším množstvím prolinků, je tedy dobré, aby se uměli v prohlížeči vrátit zpět ke zdrojovému souboru; v databázích pak musí umět vkládat vstupní data, nicméně jde o intuitivní ovládání

Vzdělávací cíle: Žák na základě práce s historickými prameny a digitálními databázemi o transatlantickém obchodu s otroky dokáže uvést konkrétní aspekty tohoto historického fenoménu.

Přínos využití digitálních technologií: Žáci při práci v aktivitě analyzují díky digitalizaci snadno dostupné historické prameny, online databáze jim zároveň slouží jako komplexní zdroj poznání, z něhož se musí naučit číst konkrétní výstupní data.

Metodická poznámka: 

Na jednu vyučovací hodinu je v aktivitě poměrně dost zdrojů, pokud máte třídu preferující spíše volnější tempo práce, uberte zdroje a zadání v badatelském listu.

Pro usnadnění práce doporučuji badatelský list žákům poskytnout také v elektronické verzi, která jim poslouží díky prolinkům jako rozcestník k jednotlivým zdrojům, do papírového badatelského listu pak vpisují své odpovědi.

Popis vzdělávací aktivity

Evokace (5 minut): Vyučující žákům bez komentáře promítne animaci, která zobrazuje transatlantický obchod s otroky – barevné body pohybující se po mapě představují lodě; čím větší, tím větší počet převážených otroků, barvy představují národnost majitele lodi. Žáci toto nevědí a mají odhadnout, jaké téma je na videu zobrazeno. Jakmile dojdou k pojmu otroctví, je vhodné zařadit krátký brainstorming k tomu, co o otroctví a otrokářství vlastně již vědí nebo tuší.

Uvědomění si významu nových informací (25 minut): Žáci ve skupinách či samostatně pracují s badatelským listem v elektronické verzi (viz příloha), který obsahuje prolinky na jednotlivé zdroje: dobové rytiny, obrazy, fotografie a online databáze projektu Slave Voyages. Do papírových kopií badatelských listů si pak žáci vpisují své odpovědi. Vyučující by měl mezi žáky po celou dobu jejich práce chodit a pomáhat jim zvládat jednotlivé zdroje, které je zároveň také možné promítat přes projektor a analyzovat společně, pokud na samostatnější práci žáci nejsou navyknutí.

Reflexe (15 minut): V závěru hodiny je potřeba společně projít odpovědi na jednotlivé úkoly (pokud jste je před tím dohromady nevypracovali), navzájem by si žáci měli sdílet zejména své odpovědi na badatelské otázky, které tvoří s pomocí klíčových slov.

Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce

Celá aktivita je poměrně nadupaná zdroji a stihli jsme ji v opravdu těsném časovém limitu jedné vyučovací hodiny díky tomu, že žáci jsou na takovou práci zvyklí – pokud bych měl jinou třídu, určitě bych musel ubrat některé zdroje, pravděpodobně v úkolu č. 4, protože se ke stejnému tématu vrací ještě úkol č. 6. Žáci se také zajímali o osud otroka z úkolu č. 2, doporučuji si prostudovat předem alespoň jeho profil na Wikipedii, jednak jde o zajímavý příběh, hlavně však budete umět žákům odpovědět. :)