Stupeň vzdělávání: 2. st. ZŠ
Věková skupina: 6. ročník ZŠ
Vzdělávací obor: dějepis
Časová dotace:
Příprava: je dobré si hru před samotnou hodinou zkusit alespoň 15 minut zahrát
Pomůcky: zařízení připojená k internetu
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:
- Oborové: Žáci by měli mít základní přehled o fungování římské říše, umožní jim to lépe generovat otázky, nicméně nezbytné to není.
- Digitální: Žáci by měli umět ovládat touchpad a psát na klávesnici.
Vzdělávací cíle:
Žák s pomocí online simulační hry, v níž získává odpovědi na své otázky, popíše každodenní život lidí na římském venkově.
Přínos využití digitálních technologií:
Žák využívá online simulační hru vystavěnou na generativní umělé inteligenci pro získávání informací.
Metodická poznámka:
Hra je prozatím v testovacím režimu, může se stát, že chatování s postavičkami bude kolabovat nebo trvat. V takovém případě je lepší hru zapnout na méně zařízeních připojených přes jednu IP adresu nebo aktualizovat stránku. I v případě, že nebudou fungovat dialogy, je vždy možné procházet vesnici a zkoumat její významné budovy a součásti.
Jestliže budete chtít práci s hrou hodnotit, nastavte jasná kritéria toho, jak má vypadat odpověď. Můžete např. využít okruhy otázek popsané v evokaci.
Pokud byste hře chtěli věnovat více času, může být jedním z úkolů vytvoření jednoduchého plánku či mapky římské vesnice s popisky budov a důležitých míst.
Popis vzdělávací aktivity:
- Evokace (10 minut): Vyučující žákům promítne obrázek rekonstrukce římské zemědělské usedlosti. Žáci jsou vyzváni k tomu, aby si představili, že se mohou vydat na cestu časem a takovou zemědělskou usedlost prozkoumat, přičemž jejich úkolem je co nejpodrobněji popsat život zdejších obyvatel. Dvojice či skupiny žáků mají za úkol vytvořit alespoň 5 otázek, na které by se obyvatel usedlosti zeptali, aby zjistili to, co potřebují. Otázky si pak třída navzájem sdílí v kruhu. Pokud žáci nejsou zvyklí vytvářet otázky, můžete jim nabídnout okruhy otázek ke každodennímu životu, které by měli prozkoumat, např.: 1. budovy a místa; 2. rostliny; 3. zvířata; 4. zaměstnanci; 5. zvyky, tradice a náboženství; 6. ekonomika, hospodářství, obchodování; 7. rozdíl mezi venkovem a městem atd.
- Uvědomění si významu nových informací (20 minut): Žáci se ve dvojicích či pracovních skupinách u zařízení připojeného k internetu dostanou přes link či QR kód na stránku hry, v níž procházejí římskou vesnicí a potkávají se s postavičkami. Doporučuji spíše počítač, protože se na klávesnici lépe píše, nicméně hra funguje na tabletech i mobilech. Vyučující žákům vysvětlí, že postavičky fungují na principu generativní umělé inteligence a žákům nabízí dialog, v rámci něhož mohou klást otázky, které si připravili v úvodu hodiny, otázky zároveň mohou doplňovat a rozvíjet. Vzhledem k propojení s generativní umělou inteligencí začnou při použití češtiny dialogy automaticky probíhat v českém jazyce. Farmu lze také prozkoumat a projít s pomocí klikání na obrazovku, žáci tak mohou procházet kolem budov a míst, jejichž význam jim mohou poté vysvětlit postavičky, s nimiž povedou dialog. Hra nemá žádný uzavřený časový limit, simuluje pouze denní dobu a možné interakce mezi postavičkami (ty jsou vyjádřené jednoduchými ikonkami v komiksových bublinách), takže pokud chtějí žáci např. slyšet zpěváka a jeho náboženské příběhy, najdou jej večer u ohně. Odpovědi, které žáci získávají, si zapisují v průběhu hry do sešitu.
- Reflexe (15 minut): Dvojice či pracovní skupiny shrnou, na které otázky se jim povedlo najít odpovědi a na které ne, zároveň každá skupina třídě představí svoji odpověď popisující život obyvatel římského venkova. Protože jde o simulaci malé farmy, dozvědí se žáci během hry obvykle, že zde pracuje zejména samotná rodina a práce otroků se využívá minimálně (což bývá oproti tradičním představám o římské společnosti překvapivé), pěstuje se zde obilí, ovoce, olivy, chovají se ovce. Zdejší obyvatelé uctívají všemožné bohy a bůžky, pro něž mají vybudovaný oltář, jedna z postav ráda vypráví římské příběhy, např. o počátcích samotného Říma. Odpovědí a popisů nabízejí postavičky mnoho. :)
Níže jsou screeny ze samotné hry:
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
 |
| Autor díla: Pavel Žalský |
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce: Žáci byli nejprve zaskočeni grafikou, která je podle popisu projektu cíleně vytvořená jako poněkud herní retro. O to větší pak nicméně bylo překvapení žáků, když si s nimi postavičky skutečně „povídaly“ a odpovídaly na jejich různé otázky. Získat odpovědi nebylo složité, těžší bylo vytvořit smysluplné otázky, opravdu doporučuji žákům nabídnout základní okruhy nebo ukázkové otázky. Samotný popis života na římském venkově složitý není, můžete se dostat poměrně do hloubky, ale také se pohybovat v mezích základní faktografie.
Při testování aktivity je potřeba mít na paměti, že se vám může stát, že stránka s hrou nebude fungovat – jako se to stalo i mně. Stránka hry fungovala jenom částečně, bylo možné jednotlivými postavičkami chodit po vesnici, ale žádná z postaviček nereagovala na pokládané otázky. Moje řešení situace bylo:
- Žáci si měli samostatně napsat minimálně 5 otázek, které by pokládali postavám ve hře. Následně jsme si četli jednotlivé otázky a zaměřili se na jejich formulaci (co se vlastně chce žák/žákyně danou otázkou dozvědět). Jestli máte prostor, můžete do této části hodiny zapracovat i češtinu a pracovat s větnou skladbou.
- Pokud se žáky pracujete s umělou inteligencí, například s chatbotem ChatGPT, můžete je nechat, aby otázky, které vymysleli, položili chatbotovi ChatGPT a zapsali si odpovědi. Když se následující hodinu vrátíte k původní hře, která je také založena na umělé inteligenci, je možné odpovědi porovnávat.
V průběhu druhého testování hra na začátku hodiny fungovala, avšak v průběhu hodiny některým žákům fungovat přestala. Nejdřív jsem je rozdělila do dvojic, resp. trojic. Na konci hodiny hra nefungovala téměř nikomu, proto žáci postupně chodili k mému počítači (mně ještě hra fungovala) a pohybovali se po vesnici a pokládali otázky. Abych zvýšila míru interaktivity, i ostatní žáci se zapojovali do toho, jak a která otázka má být položena, abychom se toho dozvěděli v omezeném prostoru co nejvíc. Tady musím zdůraznit, že tento způsob fungoval i díky tomu, že jsem měla ve třídě 16 žáků, a proto bylo pro mě snadné sledovat, jestli se všichni zapojují.
Další související materiály:
- Online simulace starověké civilizace II. Jaký byl život na řeckém venkově?
- Online simulace starověké civilizace III. Jaký byl život egyptských farmářů?
