Stupeň vzdělávání: 1. stupeň ZŠ
Věková skupina: 4.–5. ročník (9–11 let)
Vzdělávací obor: jazyk a jazyková komunikace – cizí jazyk – anglický jazyk
Tematický okruh: čtení
Časová dotace:
Metodická poznámka: Učíme žáky základním strategiím bezpečného pohybu na internetu, anglický jazyk a digitální technologie jsou tady prostředkem, ne cílem. Při hře je potřeba dopomoc učitele s porozuměním u odpovědí – objevuje se tam složitější gramatika. Je více věcí, které zajišťují bezpečnost na internetu, a je dobré k tomu děti vědomě vést. Vytváření digitální stopy je otázka našeho vědomého rozhodování, dovedností a schopnosti správně vyhodnocovat situace a nebezpečí a dobře se rozhodovat.
Vzdělávací cíle: Žák/žákyně se dokáže bezpečně orientovat v online prostředí.
Přínos využití digitálních technologií / komentář z pohledu rozvoje DK: Digitální technologie využíváme jako prostředek ke zvýšení povědomí o bezpečném chování ve virtuálním prostředí, připravujeme žáky na jejich budoucí život.
Popis vzdělávací aktivity:
Evokace
Základní pojmy:
Uvědomění
První otázka cílí na to, co by nemělo být nikdy sdíleno v online prostoru – tedy heslo, adresa, datum narození, soukromé fotky. Je dobré i vysvětlit, proč nesdílet, co by mohlo nastat, pokud bychom sdíleli. Fotky zvířátek nebo oblíbenou barvu sdílet můžeme.
Ve druhé otázce se žáci rozhodují v problémové situaci, jak bezpečně jednat, pokud je někdo neznámý vyzve k osobnímu setkání – říct o té situaci někomu dospělému. Toto by mělo vyplynout z diskuze.
Ve třetí otázce se má žák rozhodnout, zda bude otevírat obrázek, který přišel přes oblíbenou aplikaci od neznámého člověka. Cokoli poslané z neznámé adresy může být nevhodné nebo nebezpečné. S tímto už žáci většinou nějakou zkušenost mají a rádi ji budou s ostatními sdílet.
Ve čtvrté otázce se dostáváme k tématu věrohodnosti informací na Wikipedii. Je třeba žáky upozornit na to, že se jedná o otevřenou encyklopedii a kdokoli může cokoli editovat. Není pravda, že vše, co najdeme na internetu, je pravda – jedná se o velmi rozšířený omyl a je třeba to žákům stále opakovat a zdůrazňovat.
V poslední – páté – otázce je opět problémová situace: jak se vypořádat s určitou formou kyberšikany, jak zareagovat na osočující zprávy, nevhodný obsah. Není dobré mazat ani odepisovat v podobném duchu.
Vyhodnocení:
3) Rozdělte žáky do skupin (po 3–5) a zadejte jim úkol, aby sepsali základní pravidla, co dělat/nedělat při komunikaci s neznámým člověkem na internetu. 15 minut
Co by měli žáci vědět po této hodině?
Buďte opatrní při pohybu a setkávání v online světě:
Co jsem se dozvěděl/a v dnešní hodině o bezpečnosti na internetu?
Reflexi můžeme provést formou řízeného rozhovoru, diskuze, brainstormingu na tabuli, ale i v nějakém sdíleném prostředí – např. slovním mrakem v Mentimeteru. 10 minut
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
5. ročník
Při společné hře jsem nechala odpovědi vždy na žácích, bez ovlivňování. Při neshodách jsme hlasovali o vhodnosti jednotlivých odpovědí. Otázek je celkem 5 a u každé otázky je více správných odpovědí, je tam vždy napsáno, kolik odpovědí je správných. Našeho tématu se v kvízu týkají otázky číslo 1, 2, 3 a 5. Když potom žáci sepisovali pravidla chování při kontaktu s neznámou osobou na internetu, nechala jsem na nich, zda zvládnou vyjádřit anglicky nebo budou potřebovat někde češtinu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Bezpečnost na internetu.
Ostatní články seriálu: