K čemu sloužilo gotické umění?

Stupeň vzdělávání: 2. st. ZŠ

Věková skupina: 7. ročník

Vzdělávací obor: Dějepis

Tematický okruh: Křesťanství a středověká Evropa

Časová dotace:

Výuka: 45 minut, příprava: Je potřeba připravit společný Padlet nebo jinou virtuální nástěnku a odkaz (link, QR kód apod.) na online sbírky.

Pomůcky: Zařízení připojené k internetu pro pracovní skupiny žáků, projektor a počítač pro učitele.

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti: 

• Oborové: Pokud žáci již budou mít základní povědomí o životě středověkého člověka a roli církve, bude pro ně práce snadnější.
• Digitální: Žáci umí kopírovat a vkládat obrázky a texty a pracovat s virtuální nástěnkou.

Vzdělávací cíle: Žák vyhledá vhodné ukázky gotického umění v online galerii a výsledky své analýzy sdílí s pomocí virtuálního nástroje s ostatními spolužáky.

Přínos využití digitálních technologií: Žáci hledají informace v online databázi, následně je vkládají na virtuální nástěnku, analyzují a sdílejí s ostatními spolužáky a vyučujícím.

Metodická poznámka:

Vzhledem k povaze sbírek mohou žáci narazit na umělecká díla například z Asie, třeba sošky Buddhy, je nutné je upozornit na to, že hledají umělecká díla vzniklá v evropském prostoru.

V popiscích k obrazům budou žáci narážet na cizí pojmy, např. votivní obraz, kompozice, donátor atd.; můžete je buď odkázat na online slovník cizích slov, nebo jim s vysvětlením termínů pomoci, přičemž druhá možnost je rychlejší a žákům zbývá více času na samotnou práci.

Při práci s online galerií by si žáci měli povšimnout zejména opakujících se náboženských motivů (Kristus, Marie, výjevy z Bible) a také toho, že jde často o obrazy malované na zakázku do kostelů nebo soukromých rezidencí šlechticů. Z velké části tedy nešlo o veřejně dostupné umění, ale o reprezentativní záležitost. Smyslem gotického umění tak může být právě vyprávění náboženských – křesťanských – příběhů (svým způsobem vzdělávání), sebeprezentace majitele (ukázka moci a bohatství), obraz sám se mohl stát také součástí modliteb, když skrze něj byly uctívány znázorněné postavy. Opomíjet samozřejmě nelze ani estetiku, obraz rozhodně ve své době měl být hodnocen jako pěkný.

Popis vzdělávací aktivity:

• Evokace (10 minut): Žáci by pomocí metody brainstorming měli odpovědět na otázky, co je podle nich vlastně umění a k čemu slouží. V sedmé třídě nad tímto možná nikdy příliš nepřemýšleli, je určitě dobré zmínit, že umění vnímáme většinou jako něco, co nás má esteticky potěšit, možná vyjádřit nějaké hodnoty či poselství, a že většina umění je dostupná všem. K brainstormingu může vyučující použít např. aplikace Slido nebo Mentimeter. Poté je představena badatelská otázka: „K čemu sloužilo středověké umění?“ Hypotetickou odpovědí na tuto otázku si žáci v pracovní skupině vytvářejí vlastní hypotézu, kterou během aktivity potvrdí, nebo vyvrátí. Hypotéza rozhodně nemá být na akademické úrovni, ale spíše opravdu prvotním předpokladem, např. „ve středověku umění zdobilo hrady“, „k umění se nemohl dostat každý, protože asi nebyly galerie“ apod.
• Uvědomění si významu nových informací (20 minut): Pracovní skupiny mají za úkol navštívit prostřednictvím odkazu (link nebo QR kód) digitalizované sbírky Národní galerie v Praze. V nich mají s pomocí vyhledávače nalézt umělecká díla, která můžeme považovat za gotická. Nepřekračují tedy s ohledem na historický vývoj v českých zemích rok 1500, byť přesnou dataci je těžké určit. Každá skupina má za úkol vložit do sdíleného Padletu nebo jiné virtuální nástěnky alespoň tři jí vybraná umělecká díla a v textovém příspěvku uvést: 1. Co mají společného, pokud jde obsah (tedy co na nich je zobrazeno). 2. Co mají společného, pokud jde o formu (tedy jak jsou vytvořena). 3. K čemu podle nich tato umělecká díla sloužila. 4. Kdo se k těmto uměleckým dílům pravděpodobně mohl dostat a kdo naopak ne. Žáci by při svých odpovědích měli vycházet nejen z obrazů samotných, ale také z jejich popisů.

Úvodní strana sbírek Národní galerie v Praze, je potřeba překliknout na záložku díla

Při vyhledávání uměleckých děl by si žáci měli pomoci časovou osou, v níž mohou nastavit rozmezí pro vyhledávání; neměli by pracovat s díly vzniklými po roce 1500, kdy lze již u některých obrazů zaznamenat prvky renesance.

• Reflexe (15 minut): Sdílenou virtuální nástěnku promítneme přes projektor celé třídě. Je možné, že některé skupiny pracovaly se stejnými obrazy, což nevadí, protože mohou dojít k různorodým závěrům či se navzájem doplňovat. Nejprve by skupiny měly představit své původní hypotézy a shrnout, co si na základě práce s obrazy nyní myslí, tj. jestli původní hypotézu mohou potvrdit, nebo vyvrátit, případně nějak doplnit. Společně (opět lze pracovat s aplikacemi využitými při brainstormingu nebo v nich mít připravené hlasování) by pak třída měla vyvodit odpověď na otázku, k čemu sloužilo gotické umění, zejména s důrazem na jeho náboženskou nebo reprezentativní rovinu.

Ukázka z Padletu, kdy jedna ze skupin sice evidentně ví, že takový obraz nebyl levnou záležitostí, ale nevidí souvislost mezi platbou a zadáním takového obrazu a sebeprezentací toho, kdo jej platil. Náboženskou rovinu vnímají, byť je určitě potřeba doplnit, že takové obrazy se nenacházely ve všech kostelech a že bývaly také např. v soukromých kaplích šlechticů či vyšších církevních hodnostářů.

Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:

Samotné vyhledávání a práce s Padletem jsou pro žáky jednoduché, ovšem dohledávání informací v popiscích, kde je užito velké množství cizích slov, je již náročnější a může být pak problém dodržet časový rámec hodiny. Možností je snížit požadovaný počet obrazů nebo vynechat některou z otázek, nabízí se také možnost nabídnout žákům v závěru hodiny k odhlasování varianty odpovědí na otázku, k čemu sloužilo gotické umění.