Vzdělávací cíle:
Žáci
Autor: Zuzana Majíčková
Stupeň vzdělávání: 2. stupeň ZŠ (8.–9. třída)
Věková skupina: 13–15 let
Vzdělávací obor: anglický jazyk
Tematický okruh: budoucnost, vzdělávání, sport, vesmír, životní prostředí, jídlo, doprava (dle konkrétního výběru)
Časová dotace:
Pomůcky: PC, notebook nebo tablet, chytrý telefon, dataprojektor, připojení k internetu, Microsoft PowerPoint
Zdroje:
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:
Oborové:
Žáci
Digitální:
Žáci
Přínos využití digitálních technologií:
Žáci by mohli tvořit papírový plakát s podobnou tématikou, ale věřím, že digitální formát PowerPoint prezentace přináší do výuky několik významných přínosů:
Vizuální podpora a interaktivita: PowerPoint umožňuje vložení obrázků, videí, grafů a interaktivních prvků, které mohou podpořit zapojení žáků a učinit prezentaci obsahově i vizuálně zajímavější. Podporuje tak kreativitu a větší aktivitu žáků.
Flexibilita a dostupnost: Digitální formát umožňuje snadnou aktualizaci a úpravu prezentace, což na papíře není možné. Žáci mohou prezentaci vzájemně sdílet a v případě potřeby na ní pracovat i z domova. Navíc se nestane, že by ji nějaký žák na danou hodinu nepřinesl, protože papír zapomněl doma.
Záznam a archivace: Digitální prezentace mohou být snadno zaznamenány a archivovány pro budoucí použití nebo pro žáky, kteří zrovna v dané hodině chyběli. Žáci mohou prezentace ukázat svým rodičům i dalším lidem, což se u papírové podoby neděje, neboť ve většině případů zůstává ve škole.
Efektivní organizace informací: Digitální prezentace umožňují žákům strukturovat obsah pomocí jasných nadpisů, odrážek, tabulek atd. To jim pomáhá lépe pochopit hierarchii informací a zapamatovat si je. Je to i vizuálně atraktivnější pro ostatní žáky.
Při vytváření prezentací učitel žákům umožní poradit se po uplynutí určitého času i s ChatGPT, který jim nabídne další nápady či myšlenky, které se pak mohou objevit v jejich práci. Umělá inteligence zde slouží jako zdroj inspirace a nových podnětů, žáci slepě nekopírují věty z chatu, ale ve skupině se zamyslí nad jejich přínosem pro prezentaci a po odsouhlasení mohou některé z nich použít. Digitální přínos ChatGPT spočívá zejména v rychlosti jeho reakce, personalizovaném obsahu, neustálé dostupnosti a široké škále znalostí, která konkrétně u této prezentace nemusí být ověřována.
Metodická poznámka:
Rozdělení žáků do skupin hodně záleží na konkrétní třídě. Já střídám různé metody, někdy se mohou rozdělit sami, někdy je rozděluji sama – buď náhodně, nebo dle předem zadaných kritérií. Někteří učitelé se snaží mít skupiny „vyrovnané“, ale mně se osvědčilo žáky tolik neškatulkovat, jelikož i ti žáci, kteří v běžných hodinách tolik nevynikají, jsou schopni vytvořit originální prezentaci, pokud k tomu mají potřebné nástroje. Během tvorby po ukázce možností nechávám žákům dost volnosti a zasahuji jen, když si sami řeknou o pomoc. Použití ChatGPT je možné jen po nějaké době, kterou zvolí učitel v závislosti na situaci. Pokud mají žáci na tvorbu dvě vyučovací hodiny, první hodinu bych dala prostor pouze jejich nápadům a v druhé jim povolila zeptat se v chatu. Pro tvorbu samotné prezentace se mi osvědčilo ponechat dvě hodiny, z nichž první hodinu zabralo rozdělení do skupin, zvolení konkrétního tématu, seznámení s PowerPointem a začátek tvorby prezentace. Pokud je ještě potřeba zopakovat future simple, přidala bych do přípravy další vyučovací hodinu. Následné hodnocení prezentací by mělo probíhat podle pevně daných kritérií, aby žáci měli jasnou představu, co se od nich očekává.
Zde jsou moje konkrétní kritéria:
Popis vzdělávací aktivity:
1. Rozdělení žáků do skupin a vybrání tématu
Učitel rozdělí podle svých požadavků žáky do skupin po 4–5 členech nebo je nechá, ať se rozdělí sami (viz. metodická poznámka). Na tabuli napíše název projektu Life in 2100 a nechá žáky vymyslet témata, kterým by se mohli věnovat. Žáci napíší témata na tabuli nebo použijí webovou aplikaci https://www.mentimeter.com/. Každá skupina si poté vybere jedno téma a učitel zadá kritéria, podle kterých žáci mohou začít pracovat (viz. metodická poznámka).
 |
2. Zopakování tvoření a použití času future simple
Aktivita by měla navazovat na hodiny, v nichž se žáci naučili vytvářet a používat anglický budoucí čas, pokud to tak není, je samozřejmě žádoucí zopakovat tvoření a použití tohoto času. Zde jsou tipy, jak je možné zopakovat future simple:
3. Vytváření prezentace
Žáci si otevřou na školních počítačích nebo tabletech PowerPoint.
 |
Učitel žáky provede jednotlivými nástroji, které PowerPoint nabízí, žáci si mohou zvolit vlastní šablonu, při tvorbě prezentaci si také nastaví přechod mezi jednotlivými snímky a animaci prvků. Do prezentace je možné přidávat textové bloky a titulky či grafické prvky jako obrázky, grafy nebo tabulky. Obsah by však v tomto případě neměl zastínit formu, učitel žáky vede, aby nepoužívali příliš textu, ten si mohou k prezentaci připravit do telefonu nebo na papír a využít jej k prezentování (neměli by ho však číst, ideální je napsat si jen pár poznámek).
Žáci mohou využít online slovníky:
Je možné také stahovat fotografie z různých fotobank, jejichtž obsah je k dispozici zdarma, zde jsou příklady:
Žáci ve svých skupinách při tvorbě prezentace vymýšlí co nejzajímavější a více či méně pravděpodobné scénáře ke zvolenému tématu. Tato fáze probíhá co nejvíce samostatně, učitel však práci žáků průběžně monitoruje a může v případě potřeby pomoci.
Nejprve žáci vymýšlí své vize budoucnosti samostatně, po nějaké době (např. 30 minut) dá učitel pokyn, že mohou využít ChatGPT, a ukáže jim, jak zadat správný prompt, aby získali co nejrelevantnější informace.
Zde je příklad využití ChatGPT na téma Sport:
 |
 |
 |
 |
Žáci ve své skupině konzultují, které nápady použijí do prezentace, a převádějí odpovědi z chatu do „své“ školní angličtiny. Rozhodně věty pouze nekopírují. Na konci prezentace uvedou ChatGPT jako zdroj, například takto:
„Obsah byl generován pomocí modelu AI od společnosti OpenAI, poskytnutého ChatGPT, v listopadu 2023.“
Příklad úvodní strany prezentace jedné skupiny:
 |
4. Prezentace projektu
Před samotnou prezentací učitel se žáky projde slovní zásobu a zásady správné prezentace:
Žáci si mohou nanečisto vyzkoušet 5 zásad správné prezentace:
Žáci svůj projekt prezentují před celou třídou dle předem zadaných kritérií a na závěr zhodnotí, jak se jim spolupracovalo, jak si rozdělili role, jak se jim aktivita líbila, co je na to bavilo či nebavilo.
Ostatní žáci-diváci zhodnotí prezentaci, nejen co se týká anglického jazyka, ale i dovedností spojených s prezentováním. Je nutné si zde uvědomit, že nehodnotíme profesionály, ale žáky, kteří se prezentovat teprve učí, a brát jejich výkon jako proces učení.
Závěrem přidá svou zpětnou vazbu i učitel, a pokud chce hodnotit sumativně, udělí skupině závěrečnou známku.
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
Práce ve skupinách žáky baví, zvlášť když mohou využít nové technologie. Místo powerpointové prezentace je možné vytvořit i plakát v Canvě a poté ho odprezentovat, nicméně ráda střídám formy prezentace a PowerPoint má u mě rovněž své místo. Hodně také pracujeme se zpětnou vazbou, žáci jsou schopni si navzájem sdělit pozitiva i negativa. Důležitým aspektem je i samotná spolupráce ve skupině, kde si mají jasně rozdělit role a poté být schopni říct, jak přesně se na projektu podíleli. Co se týká využití ChatGPT, našly se skupinky, které ho využily ve větší míře, stalo se však i to, že některé týmy tuto nabídku odmítly a bavilo je samostatné vymyšlení nápadů do projektu. Využití ChatGPT se nikdy nepromítá do hodnocení ve smyslu, že by ho snížilo. Pro mě jako pro učitele je důležité, že žáci ChatGPT nevyužívají ihned, ale až po nějaké době, kdy se nejdřív sami pokusí něco vymyslet.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
