Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak by vypadal svět po vítězství nacistů?
Odborný článek

Jak by vypadal svět po vítězství nacistů?

Anotace

Otázku „Jak by to bylo, kdyby…“ si klademe poměrně často, mnohdy ji však v dějepisu považujeme za nevhodnou. Což je škoda. Můžeme např. využít kontrafaktuální historii a přiblížit si skrze ni v porovnání se skutečnými prameny myšlenkový svět nacismu a plány nacistických lídrů. Zároveň se nám také otevírá etická otázka takových zpracování, která vidíme poměrně často (nejen) u tematiky druhé světové války.

Vzdělávací cíle

Žáci s pomocí porovnání historických pramenů s kontrafaktuálními historickými zpracováními definují plány nacistického Německa a reflektují etickou rovinu takových zpracování.

Přínos využití digitálních technologií

Žáci během aktivity reflektují klady a zápory popkulturního zpracování náročného tématu nacistických plánů, a to s pomocí jim běžně známé a dostupné počítačové hry a filmových ukázek.

Stupeň vzdělávání: 2. st. ZŠ

Věková skupina: žáci 9. ročníku

Vzdělávací obor: dějepis

Tematický okruh: moderní doba

Časová dotace: Výuka: 1 hodina, příprava: 1 hodina

Pomůcky: projektor, badatelské listy pro všechny žáky (viz příloha)

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:

  • Oborové: žáci již obvykle něco tuší o druhé světové válce, lekci je vhodné použít jako evokační k tomuto tématu nebo k tématu meziválečného rozvoje totalit
  • Digitální: v této lekci využívají digitální zdroje dostupné v elektronické podobě, žáci řeší zejména eticko-obsahovou rovinu těchto zdrojů a jejich využití v popkulturním prostředí

Popis vzdělávací aktivity:

  • Aktivitu je možné využít jako evokační pro začátek tématu druhé světové války nebo při učení se o vývoji meziválečných totalit. Téma je díky etické rovině vhodné také do občanské výchovy.
  • Evokace: Nejprve začněte jednoduchým brainstormingem např. s pomocí aplikace Mentimeter, na základě kterého zjistíte, co všechno žáci o druhé světové válce vědí. Navázat můžete krátkým shrnutím důsledků druhé světové války.
  • Poté vyučující žákům přes projektor promítne mapu ze světa seriálu The Man in the High Castle, na níž je svět v roce 1962 rozdělen mezi nacistické Německo, Japonské císařství a neutrální zóny, to vše mohou žáci vyčíst z legendy mapy. Jejich úkolem je popsat v badatelském listu (viz příloha) právě situaci na mapě. Učitel následně vysvětlí, že cílem hodiny bude pochopit plány nacistického Německa a uvědomit si jejich možné (naštěstí nenaplněné) důsledky, zároveň budou mít žáci za úkol zohlednit etickou rovinu popkulturního zpracování kontrafaktuální historie.  
  • Uvědomění si významu nových informací: Vyučující žákům vysvětlí, že s pomocí zdrojů (v prezentaci) z popkulturního prostředí budou popisovat, jak v představách autorů vypadala historie našeho světa. Nejprve promítne screeny (je také možné poskytnout zdroje kompletně v prezentaci do pracovních skupin nebo individuálně, přes odkaz či školní cloud) z počítačové hry Wolfenstein: New Order, poté screeny ze seriálu The Man in the High Castle (2015–2019), který ukazuje svět, v němž druhou světovou válku vyhrálo nacistické Německo, a přepis intra filmu Fatherland (1994). Ve všech popkulturních zpracováních je svět tvrdě ovládaný nacisty. Žáky je možné navést konkrétními otázkami na místa, která nacisté v ukázkách ovládají, nebo na to, jaké plány jsou zmíněny.
  • Uvědomění si významu nových informací 2: Žáci s pomocí sdílené prezentace postupně analyzují prameny spojené s plány nacistického Německa a porovnávají je s ukázkami. Jedná se o prameny z Generalplan Ost, plakát na podporu eutanazie mentálně postižených a výňatek z protokolu ve Wannsee. Vyjma plakátu by měli žáci odhalit nějaký odkaz vždy alespoň v jedné z ukázek, plány jsou nejvíce nastíněny ve Fatherlandu (v případě The Man in the High Castle je možné je více odvodit, nicméně plán dobytí USA nacisty pravděpodobně neexistoval), logicky odvoditelné jsou i u Wolfensteinu, téma konečného řešení je zase nejvíce znatelné v ukázce ze seriálu The Man in the High Castle.
  • Reflexe: Žáci dělají aktivitu s pomocí upravené metody čtyř rohů, kdy rohy z místnosti využijí pouze tři – každý pro jeden popkulturní zdroj. Žáci se nejprve staví k tomu rohu, který jim připadá nejvíce korespondující s reálnými plány nacistů, a svůj výběr se skupinou zdůvodňují ostatním spolužákům. Následně se staví do rohů podle toho, jestli je pro ně takové popkulturní zpracování tématu eticky sporné, či nikoliv (střed může sloužit nerozhodnutým), opět ve svůj postoj sdílejí s ostatními. Celou reflexi lze také uzavřít s pomocí škály v Mentimetru, který využívali na začátku, s tím, že otázky směřují právě k etické rovině – pak je však potřeba se na konkrétní argumenty doptat nebo je mít jako tvrzení ke škálování předpřipravené v aplikaci.
  • Pokud máte prostor, můžete využít další hodinu nebo provázanost s výchovou k občanství, aby žáci mohli navzájem hlouběji reflektovat své postoje k využívání tématu druhé světové války a genocid v popkultuře.

Metodická poznámka:

Všechny použité zdroje nějakým způsobem ze své podstaty zobrazují násilí, v případě druhé světové války to lze těžko udělat jinak. Proto jsou ve výukovém zdroji (prezentace) použity PrintScreeny z videoukázek dostupných např. na YouTube, přičemž ve PrintScreenech je právě explicitní násilí vynecháno. Je na uvážení učitele, jestli využije právě statické obrázky nebo dostupná videa.

V lekci žáci pracují s ukázkami z níže popsaných popkulturních zdrojů, a to hry Wolfenstein: New Order, seriálu The Man in the High Castle a filmu Fatherland, natočeného podle stejnojmenné knižní předlohy. Všechny tyto zdroje jsou vystavěné na kontrafaktuální historii, kde nacistické Německo vyhrálo druhou světovou válku, zároveň se nějakým způsobem odkazují k historickým pramenům, s nimiž je žáci během hodiny porovnávají a jež jsou pro žáky svým obsahem i formou pochopitelné.

Popis využitých popkulturních zdrojů:

hra Wolfenstein: New Order: V tomto světě se Německo stalo technologicky nadřazenou supervelmocí díky tajnému výzkumu a zbraním. V roce 1946 zaútočilo na Spojené státy atomovou bombou a donutilo je kapitulovat. V roce 1960 je celý svět pod nacistickou nadvládou a jedinou nadějí je malá skupina odbojářů, kteří se snaží osvobodit lidstvo.

seriál The Man in the High Castle: V tomto světě se Německo a Japonsko staly vítězi války poté, co jsou USA oslabeny nedořešenou hospodářskou krizí (Roosevelt v seriálu zemřel před válkou) a  atomovou bombou je zničen Washington. V roce 1962 je Severní Amerika rozdělena mezi Německou říši na východě a Japonské císařství na západě, s neutrální zónou uprostřed. V tomto světě existují tajemné filmy, které ukazují alternativní realitu, ve které Spojenci vyhráli válku. Tyto filmy jsou sbírány mužem zvaným Muž z vysokého hradu, který má s nimi nějaký plán.

film Fatherland: V tomto světě se Německo stalo vítězem války po úspěšném ovládnutí Evropy a Sovětského svazu. V roce 1964 je Adolf Hitler stále u moci a chystá se uspořádat summit s prezidentem Kennedym v Berlíně. V tomto světě byly vyhlazeny miliony Židů a jiných nepřátel režimu, ale tato skutečnost je utajována před veřejností.

Porovnání ukázek s prameny:

Plán hranic Velkoněmecké říše: Tento plán počítal s rozšířením Německa o území Polska, Československa, Rakouska, Francie, Dánska, Norska, Belgie, Holandska, Lucemburska a části Sovětského svazu. Tento plán je zapracován do ukázek z Wolfensteinu a Fatherlandu, kde vidíme mapy s podobnými hranicemi. V ukázce z The Man in the High Castle je Německo menší, protože muselo ustoupit Japonsku.

Plán likvidace vybraných skupin obyvatel dle Generalplan Ost: Tento plán předpokládal vyhubení, vyhnání nebo otroctví asi 50 milionů lidí ze střední a východní Evropy, zejména Slovanů, Židů, Romů a dalších. Tento plán je zapracován do všech ukázek, kde je zmíněna nebo naznačena genocida těchto skupin, implicitně je na něj odkazováno ve druhé seriálové ukázce.

Plán německé kolonizace dobytých území z roku 1939: Tento plán navrhoval vytvoření několika německých kolonií v Evropě a Africe, které by sloužily jako zdroje surovin a potravin pro Německo. Tento plán je zapracován do ukázky z Wolfensteinu, kde vidíme nacistické vlajky a symboly v různých zemích. V ukázce z The Man in the High Castle je Německo také koloniální mocností, ale spíše v Americe než v Africe. V ukázce z Fatherlandu není tento plán moc vidět, protože se zaměřuje na Evropu.

Plakát na podporu eutanazie mentálně postižených: Tento plakát byl součástí propagandy nacistického programu Aktion T4, který usiloval o vyhlazení lidí s fyzickými nebo duševními postiženími. V ukázkách není tento plakát přítomen, ale můžeme předpokládat, že nacisté pokračovali v tomto programu i po válce.

Výňatek z protokolu konference ve Wannsee: Tento protokol je záznamem schůzky nacistických představitelů v roce 1942, kde bylo dohodnuto tzv. konečné řešení židovské otázky, tedy systematické vyvražďování Židů v koncentračních a vyhlazovacích táborech. V ukázkách není tento protokol zmíněn, ale je jasné, že nacisté provedli svůj plán, v seriálové ukázce je pak spojen s plány, které jsou v ukázce nalezeny.

Hodnocení korespondence ukázek s reálnými nacistickými plány (jde však o subjektivní hodnocení a žáci se v něm logicky budou rozcházet):

Wolfenstein: New Order: 3 – Toto zobrazení částečně odpovídá plánům nacistů, pokud jde o hranice a likvidaci nepřátel. Nicméně přidává mnoho fantastických prvků, jako jsou roboti, laserové zbraně.

The Man in the High Castle: 4 – Toto zobrazení dobře odpovídá plánům nacistů, pokud jde o likvidaci nepřátel a kolonizaci území. Zohledňuje také geopolitickou situaci a napětí mezi Německem a Japonskem.

Fatherland: 5 – Toto zobrazení velmi dobře odpovídá plánům nacistů, pokud jde o hranice a likvidaci nepřátel.

Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:

  • Žáci devátého ročníku, kteří ještě druhou světovou válku v hodinách dějepisu neprobírali, byli tématem velmi zaujatí. Zejména pak ve chvíli, kdy odhalovali, že reálné plány nacistického Německa nebyly úplně daleko od popkulturních zpracování kontrafaktuální historie. U delších textů (intro z Fatherlandu a zápis z Wannsee) doporučuji text zkrátit nebo předčítat, alternativou by jistě bylo namluvit jej jako audio ve formátu mp3.

 

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
16.6 kB
Dokument
Badatelský list

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Pavel Žalský

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence digitální
  • získává, vyhledává, kriticky posuzuje, spravuje a sdílí data, informace a digitální obsah, k tomu volí postupy, způsoby a prostředky, které odpovídají konkrétní situaci a účelu

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

projektor, badatelské listy pro všechny žáky