Trolling

Typ materiálu:

• výuková aktivita, video

Škola:

• 2. stupeň ZŠ / víceletá gymnázia

Ročník:

• 7. ročník  

Metody:

• mluvené slovo / brainstorming
• skládankové učení
• myšlenková mapa

Časová dotace:

• příprava (20 minut)
• výuka (45 minut)

Pomůcky, hardware a software:

• počítač, interaktivní tabule, připojení k internetu, mobil

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti

• Oborové
  • Žák/Žákyně:
    • se orientuje v základních otázkách mediální výchovy (hatespeech, narativ sociálních sítí, kontrola obsahu na internetu);
    • umí zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa;
• Digitální
  • • zná základní funkcionality aplikace pro tvorbu myšlenkových map Pooplet (tutoriál – ZDE);
    • je součástí virtuální třídy (týmu) v prostředí Microsoft Teams (nebo v jiné platformě pro třídní management);
    • tvoří složky pro uchovávání souborů jednotlivých studentů;
    • sdílí videa a dokumenty (například v rámci „příspěvků“ v týmu v Microsoft Teams)

Vzdělávací cíle

Žák/Žákyně:

• rozpozná typy trollingu, tedy způsoby, jakými mohou být lidé na internetu trollováni;
• popíše, proč se lidé rozhodnou „trollovat“ a jaké jsou jejich chování;
• zná obvyklé trollingu pro jednotlivce i pro společnost;
• vyjmenuje kroky ochranu před trolly;
• vytvoří jednoduchý digitální obsah (myšlenkovou mapu).

Přínos využití digitálních technologií 

Digitální technologie v této výukové aktivitě slouží k pochopení složitějších témat. Díky aplikaci Pooplet žák třídí a ukládá informace tak, aby je mohl zpětně použít pro tvorbu výukového plakátu. Díky digitální myšlenkové mapě si nejdůležitější informace přehledně vizualizuje. Pooplet je jedna z nejjednodušších aplikací pro tvorbu myšlenkových map – proto je aktivita vhodná už pro nižší ročníky základních škol. 

Popis vzdělávací aktivity

EVOKACE

ÚLOHA 1: DigiStories – Nela (10 minut)

Na úvod vyučovací hodiny si učitel společně se žáky zahraje výukovou videohru z produkce organizace Jeden svět na školách. Aktivita umožňuje pochopit podobu kyberšikany prostřednictvím trollingu. Děj se stupňuje, žák pomocí vlastního prožitku reaguje na možné důsledky – hráč se totiž ocitá v roli oběti. Videohra neslouží jako samostatný výukový materiál, její součástí je následná reflexe a diskuze s vyučujícím.

Zadání:

1. Před samotným zahájením hry učitel uvede děti do děje.

„Hra byla vytvořena podle skutečného příběhu dvou nejlepších kamarádek – Nely a Anežky. Obě holky se znají ze školy, chodí spolu do třídy. Milují točení videí. Zejména Nela ráda natáčí videa a má dokonce vybudovanou základnu sledujících. Na jedno takové natáčení si pozve i Anežku. Video pak umístí na smyšlené sociální síti DigiStories. Jak to dopadne? A jak se změní jejich vztah?“ 

2. Poté učitel ZDE spustí hru (podle pokynů dětí odpovídá v chatu).                 

Zdroj: https://www.jsns.cz/lekce/926897-digistories-nela

3. Videohra (která dopadne vždycky stejně) neslouží jako samostatný výukový materiál, její součástí je následná reflexe a diskuze s vyučujícím. Učitel po dokončení hry položí úvodní otázku: Jak příběh Nely dopadne?

              Další navazující otázky: Co byla legrace a co už ne? Co bys dělal/a ty?

4. Poté ve společné diskuzi hledají řešení – pomyslný návod, jak reagovat, když se oni sami setkají s podobnými projevy trollingu a kyberšikany. Odpověď nalezne učitel ve formě metodické podpory k této hře ZDE.

Zdroj: https://www.jsns.cz/download-lecture-material/30053?activityId=930116&lectureId=926897

UVĚDOMĚNÍ 

ÚLOHA 2: Jeden zůstává – ostatní rotují (25 minut)

Tato výuková aktivita přiblíží žákům pojem „internetový troll“. Poukáže na to, jaký je vliv trollů na online diskuzi a internetovou komunikaci. Přiblíží žákům fenomén trollů – tedy existenci nevhodných komentářů účastníků online diskusních fór, chatů či blogů. Trollové začínají hádky, podsouvají názory a obsahy, provokují čtenáře na internetu a rozsévají neshody tím, že zveřejňují záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní (off-topic) příspěvky k diskutovaným tématům.

Technika „jeden zůstává – ostatní rotují“ představuje jednu z mnoha forem skládankového učení.

Zadání:

1. Učitel rozdělí žáky do tří skupin – podle barev na semaforu (červená, oranžová a zelená).
2. Každé skupině položí na stůl jeden ze tří připravených materiálů – podle barvy skupiny:

Výukové karty pro skupinovou práci jsou v originální kvalitě ke stažení ZDE.

3. Každý tým si pozorně přečte svůj text. Každý člen týmu si pak po společném brainstormingu zapíše do sešitu to, co považuje za nejdůležitější.

4. Následně skupiny vyberou hlavního „kmenového“ člena, který zůstane na pracovním místě – i s původním textem skupiny. Ostatní členové se ve směru hodinových ručiček posunou do dalšího týmu. Postupně přečtou a nechají si zopakovat dalším „kmenovým“ členem vše podstatné k dalšímu podtématu – opět si zapíší to nejdůležitější.

5. Když navštíví i poslední třetí skupinu, vrátí se i se svými zápisky do své domovské skupiny.

6. Po návratu do původních týmů si žáci navzájem sdělí svá zjištění, doplní si vše důležité, co jim uniklo, a poté už každý sám (nebo ve dvojicích – podle počtu PC ve třídě) začnou své zápisky vizualizovat do podoby digitální myšlenkové mapy v aplikaci Pooplet. Z těch nejlepších učitel na konci hodiny vybere ty, které se vytisknou a rozvěsí (v rámci prevence nekorektního internetového chování) na různá místa nebo nástěnky ve škole.

Ukázka výstupu: 

Autor díla: žákyně 7. A, ZŠ Zeleneč

Metodická poznámka: Před samotným zahájením tvorby myšlenkových map je dobré dětem zopakovat, co se od myšlenkové mapy očekává: je to grafické uspořádání informací podle toho, jaký je mezi nimi vztah. Žáci si nejdříve musí ve svých výpiscích stanovit stěžejní témata. Následně pak myšlenky větví a hledají vzájemné spojitosti a kontext.

REFLEXE

ÚLOHA 3: Najdeš trolla? (5 min)

Na konci vyučovací hodiny vyučující prezentuje žákům virtuální zeď, obdobu nástěnky (např. Mural, Padlet apod.), která obsahuje ukázky trollích, ale i důvěryhodných (bezpečných) obsahů. Žáci/žákyně samostatně vyvodí téma hodiny, aniž by jim bylo explicitně sděleno pedagogem. Poté, co žáci/žákyně popíší obsah obrázků, přiřadí jednotlivým zprávám palec nahoru (znamená slušnou komunikaci na síti) a palec dolů (znamená, že se jedná o příspěvek trolla).

Ukázka výstupu (řešení):  

Diskuze: Vyučující se stává moderátorem celé diskuze a nechává žáky/žákyně diskutovat o různých formách trollingu. V průběhu diskuze může vyučující klást otázky a motivovat žáky/žákyně, aby se aktivně zapojili do diskuze.

Úloha 4: Nejsi troll? (5 min)

Posledních deset minut si žáci mohou vyzkoušet, zda by teď, když vědí o trollingu o něco více informací, obstáli. Díky jednoduchému a vizuálně poutavému testu zjistí, jestli patří spíše mezi slušné diskutéry, nebo mezi trolly.

K tomu poslouží plakát organizace Jeden svět na školách, který naleznete ZDE.

V závěru hodiny může učitel ještě jednou upozornit na existenci trollích farem, které v současné době stojí za rozšiřováním prokremelských narativů. Jedná se o placené influencery (zejména na sociální síti TikTok), kteří si vydělávají tím, že směřují pozornost diskutérů na sítích k preferovaným názorům. V českých podmínkách se jim začalo říkat „dezoláti“. Učitel tedy v závěru diskutuje se žáky o dopadu trollingu na jednotlivce, ale i větší skupiny obyvatel (ovlivňování volebních preferencí, svolávání demonstrací, …). 

Zdroje:

• Videohra JSNS: https://www.jsns.cz/lekce/926897-digistories-nela
• Video Asociální síť: http://svetmedii.info/otevrena-ucebnice/diskuse-argumentacni-fauly-a-netiketa/
• Plakát JSNS (pdf): https://www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/materialy/vyukove-plakaty/opravdu/opravdu7
• NUTIL, Petr, 2018. Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0716-2. 
• SIEGLOVÁ, Dagmar, 2019. Konec školní nudy: didaktické metody pro 21. století. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-2254-7.
• Aplikace Popplet: https://app.popplet.com/
• Tutoriál o aplikaci Pooplet: https://youtu.be/HdGbELqaIYk
• Pravidelný přehled české dezinformační scény: https://cesti-elfove.cz/wp-content/uploads/MM_2023_02.pdf